Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. volební období

203

Federální shromáždění

předsednictvo Sněmovny národů

Vážený pan

Václav Klaus

ministr financí ČSFR

Vážený pane ministře,

využívám svého ústavního práva interpelovat ministra vlády ČSFR dle čl. 49 ústavního zákona o čs. federaci a podle § 62 odst. 1 a 2 a § 64 zákona o jednacím řádu FS.

Předkládám Vám podkladový materiál MěNV Třinec a TŽ Třinec, který se dle mého soudu zabývá velice důležitým a aktuálním problémem v otázce financování kulturních a sportovních zařízení. Toto zařízení dosud financovaly a spravovaly státní podniky v konkrétu TŽ Třinec ze svých prostředků. V nových hospodářských podmínkách dle jejich názorů toto nebude možné a proto žádají, aby národní výbor převzal tato zařízení včetně jejich spravování a financování ze svých prostředků. Po jednání s funkcionáři MěNV v Třinci mi bylo sděleno, že za těchto podmínek by bylo nutno uvedená zařízení uzavřít a nechat chátrat neb finanční prostředky na jejich údržbu, opravy a provoz MěNV nemá a zatím nebude mít.

Domnívám se, že případ Třince nebude jediný, ale taková situace se bude dotýkat daleko více měst v našem státě.

Žádám Vás, pane ministře, abyste se touto otázkou zabýval co nejdříve a reagoval na skutečnosti, uvedené v podkladovém materiálu.

Odpověď náměstka ministra financí Ing. Stanislava Šourka v příloze, považuji za nedostatečnou a nic neřešící. V městě je jen jediný velký podnik TŽ Třinec, ostatní jsou jen s několika desítkami pracovníků. Tedy sdružení finančních prostředků je nereálné a nemožné.

JUDr. Václav TOMIS

poslanec SN FS

Ostrava 15. 10. 1990

Přílohy: 8 listů

Dne 18. 1. 1990 jsme se písemně obrátili na Federální ministerstvo financí Ing. Milana Hladila s žádostí o příspěvek na financování provozu kulturních zařízení. Provoz kulturního zařízení v našem městě je doposud z velké části zabezpečován z prostředků Třineckých železáren a částečně z vlastních zdrojů MěstNV. Jde o celkem 4,5 mil. Kčs (z toho TŽ 3,5 mil. Kčs ročně). V současné době se zvyšuje ze strany podniku TŽ na území město tlak na předávání zařízení, které nesouvisí s výrobou. Postupně tak řešíme jesle a mateřské školy, avšak zůstává neřešena oblast kultury a tělovýchovy. Jedná se o značné finanční prostředky, které zatěžují TŽ.

MěstNV prostředky na kulturu a tělovýchovu vůbec formou dotací do rozpočtu nedostává (až na 300 tis. Kčs pro kulturní dům). Zabezpečení provozu a činnosti domu kultury a tělovýchovných zařízení vyžaduje ročně zhruba 20 mil. Kčs (4,5 mil. kultura, 15,5 mil. tělovýchova). Ke zmírnění ztráty z činnosti u těchto zařízení se již přijímají opatření ke zvýšení příjmové části. Přesto se tyto oblasti ani do budoucny neobejdou bez dotací a pomoci i na provoz a činnost. Podnik však údržbu hradí od roku 1990 buď z volného zůstatku zisku nebo z FKSP.

Žádost na Federální ministerstvo financí z 22. 1. 1990 na udělení výjimky a financování z provozních nákladů byla dopisem náměstka Federálního ministra financí dne 7. 2. 1990 zamítnuta naděje, že se výrazně změní systém přerozdělování a města budou dostávat alespoň část odvodu z daní přímo, se odsunuje až na r. 1993. Podnik tak nadále odvádí do centra značné prostředky, ale město systémem přerozdělování dostává ještě menší podíl než např. okresní město. Podnik tak odvádí i do centra a ještě mu z minulosti zůstává povinnost hradit z rozdělení zisku kulturu a tělovýchovu. Z okresního pohledu to bylo výhodné, protože prostředky na tyto činnosti nemusely být městu přidělovány. Hřeší se na to dodnes a ze strany ONV není šance získat větší část dotací. Přitom pro ilustraci stávající systém přerozdělování příjmu daně ze mzdy v našem okrese omezuje užití tohoto příjmu ve městě ze zhruba 180 mil. Kčs (odvod daně z mezd za město) na 29 mil. Kčs v r. 1989 a 22 mil. Kčs v r. 1990. Stačilo by tedy zvýšit % daně z mezd pro město na úroveň, která by právem městu příslušela. Bylo by to i v souladu se stávajícími zásadami tvorby rozpočtu, které říkají, že rozdíl mezi objektivní úrovní příjmu a výdajů má být národnímu výboru vyrovnám částí této daně z mezd, a to přednostně pro dané území. Máme za to, že náklady na technický provoz a údržbu kultury a tělovýchovy ve městě jsou zcela objektivní potřebou města a alespoň částečně tak eliminují dopad podniku na životní prostředí

Dokazují to i přílohy.

Náklady na technický provoz, opravy a údržbu za uplynulých 10 let, hrazené TŽ

Zejména u tělovýchovných zařízení stoupají v posledních letech výrazně náklady na opravy v důsledku stárnutí zařízení.

Vedle uvedených nákladů přispívají TŽ na vlastní sportovní činnost ročně cca 1 mil. Kčs z FKSP a na kulturu rovněž 1 - 1,2 mil. Kčs

FEDERÁLNÍ

MINISTERSTVO FINANCÍ

NÁMĚSTEK MINISTRA

Ing. Stanislav Šourek

V Praze dne 7. února 1990

Čj. IV/2- 1 813/1990

Vážený pane,

k Vaší žádosti čj. X/7/90 ze dne 22. 1. 1990 sděluji, že výjimku k úhradě schodku z nákladů při provozování zařízení sloužících kulturnímu a sociálnímu rozvoji na principu nevýdělečné činnosti federální ministerstvo financí nepovoluje.

Současně upozorňuji, že nová vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb, které vstoupila v platnost dne 1. ledna 1990, ve svém ustanovení § 5 odst. 2 umožňuje provozování služeb za ceny podle platných cenových předpisů (hospodářskou činnost) i v zařízeních sloužících kulturnímu a sociálnímu rozvoji pracovníků organizace a jejich rodinných příslušníků. Při provozování služeb za ceny podle platných cenových předpisů je zisk (samozřejmě i příp. ztráta) z této činnosti součástí hospodářského výsledku organizace. Domnívám se, že tuto cestu je nutno využívat stál více. Další možností řešení finanční situace je sdružení finančních prostředků více organizací, příp. příspěvek Národního výboru, jde-li o využití i pro veřejné účely.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Vladimír Rozbroj

pověřen řízením státního

podniku Třinecké železárny VŘSR

22. 1. 1990

X/7/90

Vážený pane ministře,

v návaznosti na nové vyhlášky o financování podnikové společenské spotřeby a FKSP chceme Vás seznámit s finančními problémy, do kterých se státní podnik Třinecké železárny dostal.

Náš podnik je majitelem mimo jiné rozsáhlého sportovního areálu v hodnotě téměř 92 mil. Kčs a kulturních zařízení v hodnotě 28 mil. Kčs. Tato zařízení byla postupně vybudována v době platnosti jiných finančně právních norem a předpisů a slouží jako otevřená zařízení všem občanům města Třince a širokého okolí.

V současné době při aplikaci § 5, odstavce 1 vyhlášky o FKSP toto ustanovení znamená potřebu krytí přinejmenším nákladů na opravu a udržování sportovních a kulturních zařízení v minimální výši 14,5 mil. Kčs jako náklady na nezbytnou ochranu národního majetku. Náklady na technický provoz s cílem přiměřeného využití těchto zařízení a náklady na masovou tělovýchovu a úhradu ztráty z činnosti kulturních zařízení činí dalších 15 mil. Kčs.

Úhrada těchto nákladů z FKSP není krytá ani jednotným přídělem do FKSP z rozdělení zisku, který činí ročně v Třineckých železárnách 18 mil. Kčs. Tím spíš nebude mít podnik vůbec prostředky FKSP na krytí ostatních oprávněných požadavků svého sociálního rozvoje vč. výchovné a kulturně vzdělávací činnosti odborové organizace.

S dalším přídělem do FKSP nad jednotný příděl je velmi riskantní uvažovat a při současných předpokladech o tvorbě zisku se toto jeví jako nereálné.

Při nevyřešení výše uvedeného rozporu by to Pro nás znamenalo ukončení provozování těchto zařízení do doby jejich převzetí jinými organizacemi. Dle našich informací o finančních možnostech MěstNV v Třinci, jakož i tělovýchovné organizace se nejeví reálné v krátké době tento převod realizovat. Přičemž zastavení nebo radikální omezení provozu tělovýchovných a kulturních zařízení by nepochybně vyvolalo velké společenské problémy v Třinci a okolí.

Za této situace se na Vás obracíme, vážený pane ministře, se žádostí o udělení výjimky z výše uvedených vyhlášek a umožnění financování těchto zařízení z provozních nákladů do doby vyřešení právních, organizačních a finančních podmínek pro převedení zařízení jiným organizacím.

Zároveň Vám chceme sdělit i náš názor, že navrhované řešení Považujeme za okamžitou reakcí na nové vyhlášky týkající se financování společenské spotřeby podniku, nikoliv za trvalé řešení, protože i tyto náklady svým rozsahem nepříznivě působí na celkovou efektivnost hospodaření státního podniku.

S pozdravem

Ing. Vladimír Rozbroj

pověřen řízením státního podniku

Vážený pan

Ing. Václav Klaus, CSc.

ministr

Federální ministerstvo financí

Letenská 15

Praha 1 - Malá Strana

co: FMHSE, FMV, (nečitelné), MěstNV, DK, TJ, NE, P, Ep, Le NB