Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY - 1990

Vážení pánové,

využívám svého ústavního práva interpelovat vládu ČSFR a její členy podle čl. 49 ústavního zákona o československé federaci a podle § 62 odst. (1), (2) a § 64 zákona o jednacím řádu FS - a předkládám interpelaci ve věci "MESIT k. p. Uherské Hradiště, podniku na výrobu letecké a jiné přístrojové techniky a elektroniky".

V koncernovém podniku MESIT Uherské Hradiště, založeném před 37 lety došlo koncem roku 1984 k havárii valné části výrobního objektu. Dle zjištění expertů a soudních znalců byl příčinou havárie úplný rozpad hlinitanového betonu, použitého při výstavbě tohoto objektu v roce 1952 - jako u řady objektů v jiných závodech.

Při tomto nezaviněném neštěstí zahynulo 18 pracovníků a 36 jich bylo těžce zraněno. Po přesunu asi 700 pracovníků včetně výrobní technologie do náhradních nouzových prostorů - nejprve v n. p. LET Kunovice, pak po úpravě v mateřském podniku - byl na základě odborné expertizy zbytek výrobní budovy demolován. Tento stav provizorií a mimořádných podmínek, neodpovídající předpisům bezpečnosti a hygieny práce trvá dodnes. I když je k tomu vydána dočasná výjimka, zvýšené nebezpečí úrazů existuje dál. Hmotné zabezpečení pozůstalých a zdravotně postižených pracovníků v důsledku této havárie bylo v plném rozsahu provedeno podle přijatého usnesení předsednictva vlády ČSSR čís. 245/1984 ze dne 12. 12. 1984. Podle dalšího usnesení číslo 92/1985 ze dne 6. 6. 1985 o příčinách havárie, rozhodlo předsednictvo vlády ČSSR prověřit všechny vybudované stavby v roce 1930 až 1960, u nichž nelze vyloučit použití hlinitanových cementů při jejich výstavbě, zajistit jejich bezpečnost a v takových případech povazovat statickou konstrukci za zpochybněnou. Současně bylo tímto usnesením uloženo místopředsedovi vlády ČSSR, předsedovi Státní plánovací komise a ministru všeobecného strojírenství zajistit vyššího dodavatele stavebních prací pro nezbytnou investiční výstavbu k odstranění důsledků této havárie a řešit výstavbu v rámci 8. PLP. Vybudovat nový náhradní objekt je tedy pro k. p. MESIT naprostou nutností a to o objemu 11 895 m² výrobních ploch, v hodnotě 239,2 mil. Kčs (dle cen v roce 1989).

Výstavba náhradní výrobní budovy v tomto smyslu byla zahájena v roce 1987, při čemž však FMVS rozhodlo k financování použít vlastní prostředky tehdejší VHJ AERD. V průběhu roku 1989, ale hlavně v důsledku konverze speciální výroby byly vyčerpány finanční rezervy mezitím vzniklého státního podniku AERO a k. p. MESIT uloženo jedině možné řešení - zajistit si pro pokračování výstavby tohoto objektu v roce 1989 úvěr u SBČS, ten však získali jen v rozsahu 30,4 mil. Kčs, s osmiletou návratností. Vedle této částky činilo jejich investiční úvěrové zatížení v tomto roce dalších 138 mil. Kčs, z toho 67 mil. Kčs na výrobní halu M4, ostatní na jednoúčelové stroje a další technologické zařízení - jejichž pořízení po několik let financují výhradně investičními úvěry. V zavedeném systému samofinancování v rámci koncernu AERO je pro k. p. MESIT s tímto finančním zatížením možnost získání zdrojů pro dokončení výstavby tohoto objektu z prostředků vlastních nebo koncernu, nebo dalším úvěrem od banky zcela uzavřena.

Dokončení výstavby objektu vyžaduje nyní zajištění finančního krytí se započtením již poskytnutého úvěru na jeho jednorázovou úhradu částku ve výši 143,3 mil. Kčs. Pro k. p. MESIT je to existenční nutností, mezi jiným také s ohledem na již nahrazovaný pokles u speciální výroby novými elektronickými výrobky pro spotřební trh a pro řízení technologických procesů, s ohledem na záměry rozvinout v minulém roce vzniklý kooperační vztah se západoněmeckou firmou "ELEKTRONIK FRANKE" při výrobě počítačů, i na záměry rozvinout výrobu nedostatkové přístrojové zdravotnické techniky a řídících systémů pro tuzemské obráběcí stroje a další technologické procesy.

Postupem bývalého FMVS nebylo plně respektováno citované usnesení předsednictva vlády ČSSR, jestliže financování výstavby za havarovaný objekt bylo přesunuto ve značném rozsahu na k. p. MESIT, resp. koncern AERO. Neposkytnutí účinnější pomoci ze strany resortního nebo vyššího státního orgánu při tak ojedinělé příčině rozsáhlé havárie, kterou nebylo v lidských možnostech vůbec předpokládat, je nutné považovat za krajně nespravedlivé!

Dopisem ze dne 26. 1. 1990 ředitel k. p. MESIT Ing. Karel Marek, seznámil předsedu federální vlády JUDr. M. Čalfu s touto skutečností zároveň ho naléhavě požádal o zohlednění negativních důsledků, které k. p. MESIT nezaviněně postihují, a aby jim zcela výjimečně pomohl získat nutné finanční prostředky na dokončení této stavby z rezortních nebo jiných centralizovaných zdrojů, jak k tomu směřovalo shora uváděné usnesení předsednictva vlády ČSSR, které se postupem doby ministerstvu všeobecného strojírenství, resp. současnému FMHSE nepodařilo vyřešit - a financování stavby bylo pouze ze 40% řešeno vlastními zdroji koncernu AERO.

Dopisem ze dne 2. 2. 1990 odpověděl ředitel odboru ekonomik základních odvětví Ing. J. Gazdo, že žádost ředitele k. p. MESIT byla projednána s FMF a k. p. AERO, který požádal, aby úhrada byla provedena osvobozením od odvodu ze zisku v roce 1990 ve smyslu § 27 zákona č. 156/1989 Sb. s tím, že získané prostředky budou účelově vázány na dostavbu uvedené stavby. Doporučuje se celou záležitost sledovat prostřednictvím k. p. AERO.

Dopisem ze dne 5. 2. 1990 požádal ředitel koncernu AERO Praha ministra financí ČSFR Ing. V. Klause, o dořešení tohoto finančního zajištění dostavby objektu k. p. MESIT Uherské Hradiště. Současně mu podal obšírné vysvětlení celé této záležitosti a stávajícího stavu.

V odpovědi na tento dopis zaslal náměstek ministra financí ČSFR Ing. Šourek, dopis ze dne 23. 2. 1990 řediteli koncernu AERO Praha Zd. Horčíkovi, následujícího znění: "K Vaší žádosti ze dne 5. 2. 1990 sdělujeme, že o případné úlevě na odvodu ze zisku za rok 1990 by bylo možno rozhodnout až po skončení roku, na základě skutečně dosažených výsledků. Finanční situaci v průběhu roku 1990 doporučujeme případně řešit podáním zadosti o odklad placení části záloh na odvod ze zisku u Obvodní finanční správy pro Prahu 8 a 9 s tím, že požadovaný odklad měsíčně by představoval jednu dvanáctinu z částky potřebné na profinancování dostavby tohoto výrobního objektu v r. 1990."

Až dne 22. 5. 1990 následoval dopis Ministerstva financí ČR., podepsaný zástupkyní ředitele odboru 15, JUDr. Z. Zahrádkovou - Finanční správě v hl. městě Praze, s tímto sdělením: "K žádosti s. p. AERO Praha o povolení odkladu placení měsíčních záloh na odvod ze zisku za rok 1990 - ze dne 13. 4. 1990 sdělujeme, že FMF s jehož příslušnými odbory byla žádost projednána, nesouhlasí s povolením odkladu placení měsíčních záloh. K řešení finanční situace je třeba hledat jiné formy finančního krytí, jež umožňuje nově vznikající finanční trh (prodej obligací, a pod.)".

Po tomto naprosto záporném stanovisku Ministerstva financí ČR, napsal dne 5. 6. 1990 ředitel k. p. MESIT Ing. Marek, další obsáhlý dopis panu předsedovi federální vlády, ve kterém mu sděluje, jak celé řešení postupovalo a jak nakonec záporně skončilo. Znovu ho žádá o pomoc, protože prostě jiná možnost není, ani ta s prodejem obligací. Pracovní kolektiv k. p. MESIT nepovažuje za spravedlivé rozhodnutí FMF, které klasifikuje dopady této nezaviněné havárie výrobní budovy v jedné rovině s jinými ekonomickými problémy dalších žadatelů o slevy odvodů ze zisku. Je to krajně nespravedlivé!

Přitom k. p. MESIT úspěšně čelí konverzi "speciální" výroby, která představovala v roce 1988 90% a v roce 1990 cca 50% jejich produkce tím, že ji postupně úspěšně nahrazuje civilní výrobou, v kooperaci se zahraničními firmami v NSR a dalšími ve Francii, Rakousku a jiných západních zemích. S poklesem speciální - zbrojní výroby se tak vyrovnává vlastními silami a nic po centrálních institucích v tom smyslu nepožaduje a nepožadoval.

Není však schopen v tak krátké době vyprodukovat několikanásobný zisk pro zajištění potřebných 110 mil. Kčs pro dokončení stavby a úhradu již existujících investičních úvěrů ve výši 138 mil. Kčs. S ohledem na probíhající přípravu přeměny s. p. AERO na akciové společnosti, není reálné získání dalšího úvěru od SBČS, ani získání krytí investičních potřeb v nově vznikajícím finančním trhu obligace s. p. AERO.

Za této situace vzniká neřešitelný problém, znamenající zastavení stavby náhradního objektu, jeho konzervaci a pokračování omezené výroby ve značně nouzových a nebezpečných podmínkách. Je nepochopitelné, že cely obětavý pracovní kolektiv k. p. MESIT má nést nezaviněné ekonomické důsledky jen proto, že bývalé FMVS nerespektovalo usnesení předsednictva federální vlády a řešení důsledků této havárie jejich hlavní výrobní budovy a financování tohoto náhradního objektu přesunulo administrativní cestou postupně na postižený výrobní závod. Proto by dnešní vláda měla plnit závazky vlády předcházející, což je její povinnost a nenechat k. p. MESIT na holičkách!

Dnešními centrálními orgány nebylo vůbec zohledněno, že tato havárie je srovnatelná s živelnou katastrofou, při níž vždy každý stát poskytne účinnou pomoc k jejímu překonání! V tomto případě je to přezíravá lhostejnost centrálních orgánů k těmto skutečnostem. (Nebo je to snad jen tím, že k. p. MESIT je "náhodou" na Moravě? Proč centrální orgány jinak přistoupily v tomto roce k řešení obdobné problematiky ve s. p. MITAS Praha, kde navíc nebyly oběti na lidských životech a problém financování investiční akce byl výjimečně řešen částečnou dotací po projednání v Hospodářské radě ČR (publikováno v Hospodářských novinách dne 25. 6. 1990).

Dále dne 26. 6. 1990 následoval dopis ředitele odboru strukturální politiky předsednictva federální vlády Ing. Borisi Štěrbákovi, řediteli kanceláře MSE ČR s doporučením, aby se tyto finanční prostředky ve výši 110 mil. Kčs pro k. p. MESIT vyřešily bud v rámci i FMF, nebo v rámci jeho resortu. Zůstalo to tedy pro lhostejnost FMF na resortu MSE ČR!

To bylo také potvrzeno tentýž den Ing. Markovi, řediteli k. p. MESIT dopisem s doporučením tohoto řešení s tím, že o výsledcích jednání bude p. Štěrbák Ing. Marka včas informovat přímo. Ač uběhly další dva měsíce, nic se dále nestalo.

Jak z celého popisu průběhu "řešení" této záležitosti vyplývá, naše centrální hospodářské orgány si je přehrávají jako horký brambor a je tedy v nedohlednu. V důsledku toho čekají k. p. MESIT značné hospodářské ztráty. Mimoto, můžeme si právě v této době dovolit hazardovat s důvěrou našich občanů, zvláště těch, kterých se to týká?

Apeluji tedy na předsednictvo federální vlády ČSFR, na federální ministerstvo financí a na ministerstvo strojírenství a elektrotechniky ČR, aby se konečně a urychleně dohodli na jediném spravedlivém řešení a výsledek sdělili dopisem koncernu AERO Praha, k. p. MESIT Uherské Hradiště a dali na vědomí předsedovi Federálního shromáždění, panu Alexandru Dubčekovi.