FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
100
Odpověď
ministra financí ČSFR Ing. Václava Klause, CSc. na interpelaci poslance Sněmovny národů Petra Brodského
Ministr financí ČSFR
V Praze dne 30. srpna 1990
Č. j.: III/3-16356/90
Vážený pane poslanče,
k doplnění odpovědi na Vaši interpelaci ve věci placení hotelových služeb v ČSFR ve volně směnitelných měnách, kterou jste adresoval na ministra zahraničních věcí p. J. Dienstbiera, uvádím:
Jde o opatření, ke kterému přistoupila vláda ČSFR dne 21. června t. r. a svým usnesením č. 437 je uložila urychleně realizovat, s platností od 1. července 1990. Důvodem pro to bylo a zůstává neustálé rozšiřování nelegální směny valut, která citelně poškozuje devizové hospodářství a připravuje je o značnou část devizových příjmů ze zahraničního cestovního ruchu. Záměrem proto bylo zamezit co nejrychleji alespoň tomu, aby i devizové tržby za ubytovací služby nemizely u překupníků valut. Ubytovací kapacita čs. podniků dosud nepostačuje poptávce a limituje prakticky další růst návštěvnosti Československa. Na její rozšíření byly a trvale jsou vynakládány značné částky v devizách, i ve formě splátek devizových úvěrů. Překupnictví valut ohrožuje devizovou návratnost hotelových investic.
Dále je třeba připomenout, že toto opatření je jedním z celé řady dalších, zaměřených zejména na rozšíření směnárenské sítě. K Vašim dalším dotazům uvádím:
Ad 1) Povinná minimální směna je v zahraničí kritizována jako administrativní donucovací nástroj zejména těmi cizími státními příslušníky, kteří přijíždějí do Československa na návštěvu či pracovně, v zájmu čs. strany, která hradí výlohy spojené s jejich pobytem v Československu, takže korunové prostředky prakticky nepotřebují. Kromě toho je technické zabezpečení inkasa povinné minimální směny spjato s vízovou povinností; místo, které uděluje čs. vízum současně předepisuje povinnou minimální směnu. Proto se v souvislosti s rozšiřováním bezvízového styku od povinné minimální směny postupně upouští.
Ad 2) Povinnost hradit ubytovací a další služby, uvedené na hotelovém účtě, ve volně směnitelné měně, se týká jen hostů z volnoměnových oblastí, jak je v citovaném usnesení vlády výslovně uvedeno. Od ostatních je i nadále přijímána úhrada v čs. korunách.
Ad 3) Směnárenské služby jsou nedílnou součástí komplexních hotelových služeb, zvláště jde-li o zařízení vyšší cenové kategorie a je v ekonomickém zájmu provozovatele, aby pro tuto činnost vytvořil podmínky. Jejich náročnost by značně snížilo rozšíření akceptu bezhotovostních platebních prostředků, eurošeků a úvěrových karet; tento způsob placení hotelových služeb je v zahraničí běžný a v ČSFR, ačkoliv byly vytvořeny podmínky, není dostatečně hotelovými zařízeními využíván. Kromě toho má podnik ve výjimečných případech možnost přijímat úhradu za poskytované služby v čs. korunách, je však povinen vyžadovat od hosta průkaz o jejich legálním nabytí, tj. předložení směnárenského odpočtu.
Ad 4) Vláda ČSFR opakovaně ukládá opatření k rozvoji směnárenské sítě, což se však týká také mimobankovních směnáren, včetně hotelových.
Ad 5) Jak již bylo vzpomenuto, citované usnesení vlády připouští ve výjimečných případech úhradu v Kčs. Rovněž je dovoleno čs. občanům platit za jejich hosty v čs. korunách.
Ad 6) Je-li vlastníkem hotelu soukromý podnikatel, měl by rovněž respektovat opatření vlády, které sleduje celospolečenský zájem - omezení nelegální směny.
S pozdravem
Vážený pan
Petr Brodský
poslanec Sněmovny národů
Federální shromáždění ČSFR
Praha