Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. volební období

Návrh poslanců Federálního shromáždění Ivana Fišery, Jaroslava Jurečky, Petra Kučery, Vladimíra Mikule, Jana Sokola a Jana Šterna

zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění, o rozšíření okruhu vedoucích funkcí obsazovaných jmenováním

Zákonné opatření

předsednictva Federálního shromáždění

ze dne .......... 1990

o rozšíření okruhu vedoucích funkcí obsazovaných jmenováním

Předsednictvo Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo podle § 58 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření.

§ 1

Vedoucími funkcemi, do nichž jsou pracovníci jmenováni (§ 27 odst. 4 zákoníku práce), jsou funkce v přímé řídící působnosti vedoucí o organizace, a dále funkce v přímé řídící působnosti vedoucích pracovníků přímo podřízených vedoucímu organizace, na ústředních orgánech jsou těmito funkcemi též funkce vedoucího příslušného organizačního útvaru v rámci odboru nebo jemu na roveň postaveného organizačního útvaru.

§ 2

Za vedoucí pracovníky ve funkcích, do nichž jsou pracovníci jmenováni orgánem nadřízeným organizaci nebo vedoucím organizace (§ 27 odst. 4 zákoníku práce), se ode dne účinnosti tohoto zákonného opatření považují také vedoucí pracovníci, kteří k tomuto dni podle dosavadních předpisů vykonávají tyto funkce na základě pracovní smlouvy.

§ 3

Zrušuje se § 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

§ 4

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem

Při novelizaci zákoníku práce, provedené zákonem č. 188/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce, byla s účinností od 1. 1. 1989 provedena úprava k rozšíření okruhu vedoucích funkcí, do nichž jsou pracovníci jmenováni. Dosavadní okruh vedoucích pracovníků jmenovaných do funkce orgánem nadřízeným organizaci, byl rozšířen o vedoucí pracovníky, které do funkce jmenuje vedoucí organizace. Okruh těchto vedoucích funkcí byl nařízením vlády č. 223/1988 Sb., kterým se provádí zákoník práce, vymezen na funkce v příme řídící působnosti vedoucího organizace, a na ústředních orgánech též funkce vedoucího odboru nebo jemu na roveň postaveného organizačního útvaru. Tato úprava vycházela z požadavků na zvýšení odpovědnosti pracovníků ve vedoucích funkcích a umožnění operativnějšího provádění personálních změn ve vedoucích funkcích.

Vedoucí pracovníky ve jmenovaných funkcích je možné podle § 65 odst. 2 a § 67 zákoníku práce kdykoliv z funkce odvolat po předchozím projednání s odborovým orgánem, a pokud se organizace s odvolaným pracovníkem nedohodne jinak, převede ho i bez jeho souhlasu na jinou práci odpovídající jeho kvalifikaci. Odvoláním jmenovaného pracovníka z vedoucí funkce jeho pracovní poměr nekončí a pro jeho skončení platí ustanovení zákoníku práce o skončení pracovního poměru sjednaného pracovní smlouvou.

Zákonem č. 1488/1988 Sb., bylo zároveň řešeno přechodné ustanovení ve vztahu k těm pracovníkům, kteří konali práci na základě pracovní smlouvy ve vedoucích funkcích nově obsazovaných jmenováním, tak, že tito vedoucí pracovníci se ode dne účinnosti novely zákoníku práce považují za jmenované pracovníky.

V současných podmínkách se ukazuje potřebné operativnější provádění personálních změn ve vedoucích funkcích i na nižší úrovni, než jsou funkce v přímé řídící působnosti vedoucího organizace, což vyplývá i z existence značně velkých organizačních celků a jejich mnohastupňového řízení. Z toho důvodu se navrhuje rozšířit okruh jmenovaných funkcí na další stupeň řízení, to je o jeden stupeň řízení níž, než je tomu podle dosavadní právní úpravy.