Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

VI. volební období

59

ze dne .......... 1990

o rodičovském příspěvku

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Ke zlepšení podmínek rodin pečujících o malé děti se poskytuje jako státní dávka rodičovský příspěvek (dále jen "příspěvek").

Podmínky nároku

a doba poskytování

§ 2

(1) Nárok na příspěvek má rodič, jestliže osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě ve věku

a) do tří let nebo

b) do šesti let, jestliže jde o dítě, které podle posudku (rozhodnutí) příslušného státního orgánu [§ 8 písmen) č. 4 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. § 11 písm. b) č. 5 zákona Slovenské národní rady č. 106/1988 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.] je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči zvlášť náročnou.

(2) Podmínkou nároku na příspěvek též je, že rodič a dítě mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky.

(3) Rodičem se pro účely tohoto zákona rozumí též jiná osoba než matka nebo otec dítěte, pokud převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

§ 3

(1) Příspěvek se poskytuje, jen jestliže rodič nemá v době péče o dítě nárok na mzdu (plat, pracovní odměnu) nebo jiný příjem z výdělečné činnosti ani nepobírá peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující příjem z výdělečné činnosti, příspěvek před nástupem do zaměstnání [§ 23 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání.] nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace [§ 83 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. § 119 a 120 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1989 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.], pokud se v následujících ustanoveních nestanoví jinak.

(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě uvedené v § 2 odst. 1, má nárok na peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující příjem z výdělečné činnosti, příspěvek před nástupem do zaměstnání [§ 23 a násl. vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 195/1989 Sb., o zabezpečení pracovníků při organizačních změnách a občanů před nástupem do zaměstnání.] nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace [§ 83 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. § 119 a 120 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1989 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.], jejichž výše je nižší než činí příspěvek (§ 7 odst. 1 a 2), příspěvek se poskytuje ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky).

§ 4

(1) Příspěvek náleží, i když je rodič výdělečně činný, jestliže

a) je zaměstnán po dobu sjednanou nejvýše na dvě hodiny denně nebo jeho příjem z výdělečné činnosti bez odečtení daně nepřesahuje 800 Kčs měsíčně, nebo

b) jde o rodiče svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s druhem,

a dítě, o něž pečuje, není umístěno v jeslích (v mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení, a rodič mu po dobu výdělečné činnosti zajistil potřebnou péči jinou osobou.

(2) Příspěvek náleží, i když pobírá nemocenské nebo peněžitou pomoc v mateřství z výdělečné činnosti uvedené v odstavci 1; § 3 odst. 2 zde neplatí.

(3) Podmínka osobní celodenní péče o dítě se považuje za splněnou, jde-li o případy uvedené v odstavci 1 a též jde-li o studující vysokých škol s výjimkou vojenských vysokých škol, pokud po dobu studia nejsou zaměstnáni nebo samostatně výdělečně činní a pokud dítě není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení.

§ 5

Je-li dítě ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu delší než tři měsíce, příspěvek počínaje čtvrtým měsícem nenáleží.

§ 6

Při péči o totéž dítě náleží příspěvek jen jednou; splňuje-li podmínky nároku na jeho přiznání více osob a nedohodnou-li se, která z nich bude příspěvek pobírat, náleží příspěvek přednostně v pořadí matka, otec, jiná žena.

§ 7

Výše a výplata

(1) Příspěvek činí 900 Kčs za každý kalendářní měsíc.

(2) Náleží-li příspěvek jen po část kalendářního měsíce, činí jeho částka za jednotlivé kalendářní dny 30 Kčs.

(3) Příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly splněny podmínky nároku na příspěvek.

(4) Příspěvek se nevyplácí do ciziny.

(5) Příspěvek nepodléhá dani a nelze jej také postihnout výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo správním orgánem.

§ 8

Uplatnění nároku

(1) Nárok na příspěvek uplatňují

a) pracovník v pracovním poměru a osoby, které jsou účastny nemocenského pojištění jako pracovníci, u toho, kdo provádí jejich nemocenské pojištění,

b) členové zemědělských družstev, u nichž obsahem členství je též pracovní vztah, u družstva, v němž jsou pracovně činní,

c) vojákyně a vojáci v činné službě, příslušnice a příslušníci Sboru národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy u orgánů, které provádějí jejich nemocenskou péči,

d) ostatní osoby u příslušného státního orgánu [§ 8 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 10 zákona Slovenské národní rady č. 106/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.].

(2) Má-li rodič dvě nebo několik zaměstnání (výdělečných činností), zvolí si, u koho z těch, kdo provádí jeho nemocenské pojištění (zabezpečení), uplatní nárok na příspěvek.

§ 9

Zánik nároku

Nárok na příspěvek za kalendářní měsíc zaniká uplynutím tří let od posledního dne v měsíci, za který příspěvek náležel.

§ 10

Povinnosti při poskytování příspěvku

(1) Rodič, který uplatňuje nárok na příspěvek podle tohoto zákona, je povinen prokázat skutečnosti, kterých je třeba k jeho přiznání.

(2) Příjemce příspěvku je povinen oznámit plátci příspěvku do osmi dnů změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro jeho poskytování.

§ 11

Změna a vrácení příspěvku

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek nebo jeho výši, anebo jestliže příspěvek byl přiznán neprávem nebo v nesprávné výši, příspěvek se odejme nebo sníží ode dne, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro tato opatření; byl-li však již vyplacen, odejme se nebo sníží ode dne následujícího po posledním dnu, za nějž byl již vyplacen. Zvýšení příspěvku se provede ode dne, od něhož náleží.

(2) Jestliže příjemce zavinil, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen jej vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje příslušný státní orgán. [§ 8 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 10 zákona Slovenské národní rady č. 106/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.] Nárok na vrácení příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, kdy příslušný státní orgán tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím tří let ode dne výplaty příspěvku. Proti rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, které bylo vydáno v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu. [§ 244 a násl. občanského soudního řádu.]

(3) Částky neprávem přijaté, pokud je příjemce povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sraženy též z běžně vypláceného nebo později přiznaného příspěvku anebo ze mzdy (platu, pracovní odměny) nebo jiného příjmu z výdělečné činnosti; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. [§ 276 a násl. občanského soudního řádu.]

§ 12

Řízení o příspěvku

(1) O příspěvku rozhoduje orgán příslušný k provádění nemocenského zabezpečení, jehož je rodič účasten; pro rozhodování o příspěvku, pro řízení o něm a pro jeho výplatu platí obdobně předpisy o nemocenském zabezpečení.

(2) V ostatních případech rozhoduje o příspěvku a vyplácí jej příslušný státní orgán (§ 8 odst. 1 písm. d)); při tom postupuje podle správního řádu.

(3) Pro úkoly organizací a příslušné státní orgány, jakož i pro vykazování, zúčtování a úhradu příspěvku mezi organizacemi a příslušnými státními orgány platí obdobně předpisy o nemocenském zabezpečení.

(4) Byl-li příspěvek místo příslušným plátcem vyplacen plátcem nepříslušným, nejedná se o přeplatek, pokud byl na výplatu v kalendářním mě síci nárok a příspěvek byl vyplacen pouze jednou; v takovém případě se vyplacené částky příspěvku mezi plátci příspěvku navzájem neuhrazují.

§ 13

Součinnost při poskytování příspěvku

Orgány, zařízení nebo osoby poskytující zdravotní, sociální nebo jinou péči o děti a mládež podávají v oboru své působnosti orgánům příslušným k rozhodování o nároku na příspěvek na jejich žádost zprávu o okolnostech, které jsou rozhodné pro vznik a trvání nároku na příspěvek.

§ 14

Odstraňování tvrdostí

(1) Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat příslušné státní orgány [§ 2 odst. 3 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 3 zákona Slovenské národní rady č. 106/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.], a jde-li o vojákyně (vojáky) v činné službě, příslušnice (příslušníky) Sboru národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy, orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na úseku nemocenské péče v ozbrojených silách.

(2) Proti rozhodnutí podle předchozího odstavce není přípustné odvolání.

§ 15

Zmocňovací ustanovení

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může nařízením zvýšit částky uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a v § 7 odst. 1 a 2, zvýší-li se mzdy alespoň o 5 %.

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 16

(1) Příspěvek podle tohoto zákona nahrazuje mateřský příspěvek poskytovaný podle dosavadních předpisů.

(2) Poskytuje-li se ke dni účinnosti tohoto zákona mateřský příspěvek ve výši 1300 Kčs měsíčně, náleží v této částce mateřský příspěvek i po tomto dni, a to podle předpisů platných přede dnem účinnosti tohoto zákona. Vzdá-li se však příjemce tohoto mateřského příspěvku, náleží příspěvek ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 17

Zrušuje se

1. zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/ 1982 Sb., zákona č. 110/1984 Sb., zákona č. 50/1987 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.,

2. vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 130/1984 Sb., kterou se provádí zákon o mateřském příspěvku, ve znění vyhlášky č. 56/1987 Sb. a vyhlášky č. 259/1990 Sb.

§ 18

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1990.

Jednou ze základních dávek zabezpečujících matku v době péče o nejmenší děti je vedle peněžité pomoci v mateřství poskytované z nemocenského zabezpečení mateřský příspěvek upravený zákonem č. 107/1971 Sb. (úplné znění č. 106/1987 Sb.). Jde o státní dávku náležející všem ženám, a to bez ohledu na to, zda jsou účastny nemocenského zabezpečení. Příspěvek využívá v současné době alespoň po omezenou dobu téměř 95 % všech žen, které na něj mají nárok. Do čs. systému společenské pomoci rodinám s dětmi byl tento příspěvek zaveden v roce 1969 s cílem přispět k řešení sociální situace rodin v období, kdy matka není výdělečně činná, protože pečuje o dítě, a zlepšit a podpořit populační vývoj. V průběhu doby byl mateřský příspěvek několikrát upravován se záměrem rozšířit okruh žen, jimž by se poskytoval, zvýšit jeho výši a zavést diferenciaci výše v závislosti na počtu dětí vychovávaných v rodině a prodloužit dobu jeho poskytování do tří let věku dítěte v případech, kdy žena pečovala alespoň o jedno další dítě připravující se na budoucí povolání. Při těchto úpravách bylo vždy zohledněno sociální postavení osamělých žen a žen, které pečovaly o invalidní děti.

Předloženým návrhem zákona o rodičovském příspěvku se částečně mění koncepce dávky, i když její základní poslání a postavení v systému hmotného zabezpečení rodin s dětmi zůstává nezměněné. Zásadní změna je především v tom, že z mateřského příspěvku se stává rodičovský příspěvek, čímž se sleduje úplné zrovnoprávnění matky a otce při výchově jejich dětí. Dalším novým principem promítnutým v navrhované úpravě je, že se upouští od závislosti výše a doby poskytování dávky na počtu dětí v rodině, a proto se zavádí jednotná výše rodičovského příspěvku.

Příspěvek i nadále bude poskytován za celodenní osobní a řádnou péči rodiče o dítě a jeho účelem je částečně nahradit příjem z výdělečné činnosti toho z rodičů, který se rozhodne místo zaměstnání pečovat o narozené dítě.

Předloženou úpravou se především navrhuje jednotné poskytování rodičovského příspěvku do tří let věku dítěte. Tím se odstraňuje dosavadní znevýhodnění rodin s prvním dítětem, v nichž matky dosud měly nárok na tento příspěvek jen do jednoho roku věku dítěte. Úprava by měla přispět ke zlepšení zdravotního stavu dětí, sociální situace jejich rodin i k omezení počtu dětí v jeslích. Všeobecné sjednocení doby poskytování rodičovského příspěvku do tří let věku dětí by se mohlo projevit i v žádoucím prodloužení intervalů mezi porody, které dosud byly v Československu v průměru kratší než 3 roky. Přitom i nadále je třeba počítat s tím, že část rodičů z různých důvodů možnosti zůstat s dítětem doma nevyužije.

Prodloužení výplaty rodičovského příspěvku do 6 let věku dítěte v případě péče o děti těžce zdravotně postižené, které vyžadují stálou péči zvlášť náročnou, umožňuje zlepšit životní podmínky asi 1 tis. takových rodin. Jejich životní situaci je v naprosté většině případů třeba řešit jinými dávkami nebo službami zejména ústavní péčí, což je podstatně nákladnější než poskytování rodičovského příspěvku a pro zlepšení zdravotního stavu dítěte méně přínosné.

Dále se navrhuje zvýšit částku příspěvku, a to na 900 Kčs měsíčně, což odpovídá 55 % průměrné dávky peněžité pomoci v mateřství.

Dávka je nově koncipována jako rodičovský příspěvek vyjadřující rovné postavení rodičů při výchově o děti od nejútlejšího věku. Tím je též úprava ve shodě s úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 156 o rovnosti příležitostí a zacházení s pracovníky obou pohlaví. Účelem příspěvku i nadále zůstává finančně zabezpečovat rodinu v době, kdy jeden z rodičů bude pečovat o dítě.

V § 2 návrhu zákona se zavádí nárok na rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte, a to bez ohledu na počet dalších dětí, o které rodič současně pečuje, anebo do šesti let věku dítěte v případě, že dítě, o které se pečuje, je podle posudku příslušného státního orgánu dlouhodobě těžce zdravotně postižené a které vyžaduje mimořádnou péči zvlášť náročnou. Orgánem, který bude rozhodovat o takto postiženém dítěti, bude orgán určený zákony národních rad. I nadále podmínkou nároku na dávku bude osobní celodenní a řádná péče o dítě. Okruh osob, které budou moci pobírat příspěvek rodičů při péči o dítě, se vymezuje stejně jako v dosavadní úpravě.

Další navrhovanou podmínkou nároku na příspěvek je, že dítě a rodič, který o něj pečuje, má trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky. ve srovnání s dosavadní úpravou se u dětí již nebude vyžadovat čs. státní občanství. Obdobně z podmínek dávky se vypouští povinnost ženy podrobovat se pravidelné péči ve zdravotnických zařízeních v době těhotenství.

V § 3 se přejímá dosavadní podmínka nároku na příspěvek, podle níž příspěvek nebude náležet, bude-li rodič v době péče o dítě mít nárok na mzdu nebo jiný příjem z výdělečné činnosti. Tímto ustanovením je vyjádřen účel příspěvku, t. j., že je poskytován za celodenní osobní péči rodiče o dítě. Obdobně se neumožňuje pobírání příspěvku vedle dávek nemocenského zabezpečení nahrazující mzdu a vedle příspěvku náležejícímu občanům před nástupem do zaměstnání a příspěvků osob se změněnou pracovní schopností poskytovaným v době jejich pracovní rehabilitace, pokud tyto dávky a příspěvky jsou vyšší než rodičovský příspěvek; pokud budou nižší než rodičovský příspěvek, tak tento příspěvek bude náležet ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami. Připuštění souběhu rodičovského příspěvku a uvedených dávek zohledňuje i situaci ženy, která bude mít nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského zabezpečení v nižší částce než je navrhovaná výše rodičovského příspěvku. Tímto opatřením se výrazně zlepší finanční poměry žen s nízkými příjmy v době mateřské dovolené. Připuštění souběhu peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku jen v tomto omezeném rozsahu se bude týkat též poskytování peněžité pomoci v mateřství na další narozené dítě.

V § 4 se nově zavádí možnost omezeného pracovního úvazku rodiče při současném poskytování rodičovského příspěvku. Jde o takový rozsah pracovní činnosti, který ještě zachovává charakter dávky jako dávky určené za celodenní péči o dítě. Tímto opatřením se sleduje především zlepšit ekonomickou situaci mladých rodin doplňkovým příjmem z činnosti, která svým rozsahem nebrání podmínce celodenní péče; předpokládá se, že této možnosti např. využijí ženy v době, kdy o dítě bude pečovat druhý z rodičů po návratu ze zaměstnání. Povolená hranice příjmu představuje čtvrtinu průměrného měsíčního příjmu v národním hospodářství. Tak jako dosud pracovní zapojení a příjem z výdělečné činnosti se nebude sledovat u osamělých rodičů (§ 4 odst. 1 písm. b) návrhu). Pro nárok na příspěvek se však bude v každém případě požadovat, aby rodič po dobu výdělečné činnosti zajistil péči o dítě jinou osobou, nikoliv však umístěním dítěte v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení.

Navrhovaným ustanovením v § 4 odst. 3 zákona se zakládá nárok na rodičovský příspěvek všem studentům vysokých škol za předpokladu, že nebudou během studia vykonávat zaměstnání. I v těchto případech se bude vyžadovat řádná péče o děti za zjišťovaná jinou osobou, nikoliv však péče v uvedených kolektivních zařízeních.

V § 5 návrhu zákona se umožňuje získání rovnocenného nároku na rodičovský příspěvek obou rodičů za stejných podmínek.

V § 6 návrhu se zakotvuje nárok jen na jeden příspěvek na totéž dítě a pořadí osob v případě, že nárok na dávku by vznikl u vícero osob, u nichž by nedošlo k dohodě, kdo bude o dítě pečovat.

v ustanovení § 7 návrhu se upravuje jednotná výše rodičovského příspěvku bez ohledu na počet dětí, o které rodič současně pečuje. Jde o měsíční částku a částku za jednotlivé kalendářní dny, která se vyplácí v případě, že příspěvek nenáleží za celý kalendářní měsíc.

Povinnosti rodičů a dalších oprávněných osob při poskytování příspěvku, místo, kde se uplatňuje nárok, pravidla při změně, vrácení a zániku příspěvku provedených v ustanoveních § 8 až 14 návrhu zákona se v zásadě nemění. Nově se při poskytování dávky zavádí, obdobně jako u dávek sociálního zabezpečení od 1. 10. 1988, prekluzivní lhůty, a to tříleté.

V § 15 návrhu zákon zmocňuje vládu České a Slovenské Federativní Republiky k možnosti zvýšit částku rodičovského příspěvku, dojde-li ke zvýšení mezd minimálně o 5 %.

V přechodném ustanovení § 16 návrhu se počítá s tím, že příspěvek v nové výši 900 Kčs bude poskytován i na děti narozené před účinností nové úpravy a dále s tím, že příspěvek ve výši 1300 Kčs, který se podle dosavadní úpravy poskytoval ženě, která pečovala o tři a více dětí, a který se vyplácel ke dni účinnosti nového zákona, bude náležet ženě i po tomto dni podle dosavadních předpisů.

Zavedení rodičovského příspěvku v částce 900 Kčs měsíčně do tří let věku dítěte a do 6 let věku při péči o dítě těžce zdravotně postižené, které vyžaduje stálou péči zvlášť náročnou, si vyžádá roční náklady asi 2,5 mld Kčs. (Z toho náklady na péči o uvedené invalidní děti do 6 let věku budou činit cca 50 mil. Kčs ročně). Roční náklady v České republice se budou pohybovat kolem 1,6 mld Kčs a ve Slovenské republice kolem 0,9 mld Kčs.

Předpokládané zavedení rodičovského příspěvku v jednotné částce 900 Kčs od 1. října 1990 vyžaduje náklad v ČSFR asi 460 mil. Kčs. (Část matek prvních dětí, které už nastoupily do zaměstnání, tuto dávku nevyužije.)

S touto částkou bylo pro rok 1990 počítáno v rámci státní rezervy příjmů a výdajů obyvatelstva. V důsledku snížení počtu nezaopatřených dětí v letošním roce však proti předpokladům klesají náklady na další dávky pro rodiny, a to na přídavky na děti a peněžitou pomoc v mateřství, takže se předpokládá, že z uvedené rezervy státního rozpočtu bude v roce 1990 nutno čerpat pro zavedení rodičovského příspěvku od 1. 10. asi jen 150 mil. Kčs (z toho v ČR cca 90 mil. Kčs a v SR cca 60 mil. Kčs).

V Praze dne 26. července 1990

Předseda vlády:

Čalfa v. r.

Ministr práce a sociálních věcí: