FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
38
Návrh poslanců Federálního shromáždění
Jaroslava Cuhry, Milana Čiče, Miroslava Jansty, Zdeňka Kesslera, Pavla Konečného, Františka Magyára, Zdenka Masopusta, Vladimíra Mikule, Jozefa Oleje, Ladislava Romana, Vlastimila Ševčíka, Petra Tomana a Jána Vosčeka
Zákon
ze dne .......... července 1990,
kterým se mění a doplňuje trestní řád
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 58/1969 Sb., č. 149/1969 Sb., č. 48/1973 Sb., č. 29/1978 Sb., č. 43/1980 Sb., č. 159/1989 Sb. a č. 178/1990 Sb. se mění a doplňuje takto:
§ 71 odst. 2 zní:
"(2) V řízení před soudem může vazba trvat nejvýše jeden rok. Je-li však obviněný stíhán pro zvlášť závažný trestný čin (§ 41 odst. 2 tr. zák.), může vazba v řízení před soudem trvat takovou dobu, která spolu s vazbou vykonanou v přípravném řízení nepřesáhne dva roky. Je-li takový obviněný vzat do vazby až v řízení před soudem, vazba může trvat nejvýše dva roky. Není-li v těchto lhůtách trestní stíhání skončeno, musí být obviněný propuštěn na svobodu.".
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Dne 2. května 1990 přijalo Federální shromáždění zákon č. 178/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Touto novelou došlo i ke změně § 71 o trvání vazby v tom směru, že vazba v přípravném řízení i v řízení před soudem nesmí přesáhnout jeden rok. Není-li v těchto lhůtách trestní stíhání skončeno, musí být obviněný propuštěn na svobodu.
Ukázalo se však, že v některých případech není možné pro značnou důkazní náročnost věci zajistit, aby soud při plném respektování požadavku zákonnosti rozhodování věc ve lhůtě jednoho roku pravomocně skončil.
Vzhledem k vysoké aktuálnosti uvedeného problému poslanci navrhují přijetí zákona, kterým se doplňuje trestní řád, aby u zvlášť závažných trestných činů uvedených v § 41 odst. 2 tr. zák. bylo možno využít dobu vazby, která nebyla vyčerpána v přípravném řízení. Např. v přípravném řízení podal prokurátor ve vazební věci obžalobu k soudu po čtyřech měsících trvání vazby, takže v složitých skutkových věcech, zvláště pokud jde o dokazování, může trvat vazební řízení před soudem jeden rok (lhůta stanovená pro skončení vazební věci před soudem) plus osm měsíců (doba do maximální hranice trvání vazby v přípravném řízení).
Tato úprava sice znemožňuje, aby celková doba vazby přesáhla dva roky, současně však umožňuje, aby tato celková doba byla využita zejména v těch případech, kdy se v řízení před soudem podstatně změnila (zkomplikovala) důkazní situace, což nebylo možno předpokládat po přijetí obžaloby soudem.