FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY
31
USNESENÍ FEDERÁLNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ
k programovému prohlášení vlády České a Slovenské Federativní Republiky
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky projednalo na 2. a 4. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů ve dnech 3., 10. a 11. července 1990 programové prohlášení vlády České s Slovenské Federativní Republiky, jež přednesl předseda vlády ČSFR Marián Čalfa a přijalo toto usnesení:
Federální shromáždění posoudilo celkovou koncepci a cíle programového prohlášení vlády, které v zásadě odpovídají hlavním úkolům, které bude vláda České a Slovenské Federativní Republiky muset nezbytně v budoucím období plnit při zabezpečování nastoupené cesty přechodu k fungujícímu tržně ekonomickému systému.
1. konstatuje, že programové prohlášení - z hlediska svého koncipování je filosofickým základem pro konkretizaci programů v oblasti politického, hospodářského, sociálního a kulturního života společnosti;
- dává předpoklady pro společnou hospodářskou, sociální a ekologickou strategii i nástroje na její prosazení v rámci ČSFR v pojetí jednotného státu.
2. doporučuje vládě ČSFR - aby do 1. září 1990 konkretizovala programové prohlášení navazujícím scénářem ekonomické reformy v podmínkách federace, zahrnujícím schéma vzájemné návaznosti a podmíněnosti jednotlivých postupů vč. zpracování variantních řešení sporných případů;
- aby zvláštní pozornost věnovala problémovým okruhům, které v programovém prohlášení nebyly dostatečně rozpracovány.
Jde zejména o tyto rozhodující okruhy:
- vymezení otázek vlastnictví
- privatizace
- demonopolizace
- rozpočtová pravidla
- přechod k nové daňové soustavě
- liberalizace cen a její inflační důsledky
- sociální souvislosti ekonomické reformy
- postavení Fondu národního jmění
- aby požadovaný materiál obsahoval i uvedení těch podstatných postupů ekonomické reformy, které nejsou předmětem zákonné úpravy;
- aby ve své další práci využila i podnětné náměty, které vyplynuly z diskuse na společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů;
- aby komplexně řešila problematiku politických utečenců,
- legislativní podmínky pro vstup zahraničního kapitálu na náš trh,
- aby morální a kulturní rozměr lidské existence považovala za hlavní cíl kulturní politiky;
3. vyzývá vládu ČSFR - aby jednoznačně dala přednost přípravě návrhu nové ústavy ČSFR jako základu budování demokratického právního státu a jeho nového právního řádu;
- aby stanovila pořadí dalších legislativních prací a to s důrazem na ty, bez nichž nelze přejít k občanské samosprávné společnosti včetně zemského zřízení a k fungujícímu tržnímu mechanismu, včetně posouzení priority ekologické, bezpečnostní a branné politiky státu;
- aby zabezpečila plynulý průběh legislativních prací, který by zajistil nezbytnou účast odborníků i široké veřejnosti na tvorbě práva a poslancům Federálního shromáždění plně umožnil vykonávat jejich ústavní pravomoci;
- aby sociální opatření vyplývající z důsledků zavádění hospodářské reformy a promítnutá do kompenzačních příspěvků se diferencovala podle reálných příjmů občanů a jejich sociálních podmínek;
- aby se věnovala mnohem pozorněji problematice národnostních menšin, brát v úvahu názory těchto menšin i názory národních rad i národních vlád s ohledem na specifiku jejich problémů, a to i při jednání s jinými vládami;
- aby usilovala o vstup ČSFR do Evropských společenství a o přijetí ČSFR za člena Rady Evropy;
4. požaduje - aby dílčí ekonomické zákony nebyly předkládány k projednání v orgánech Federálního shromáždění dříve, než bude předložen vládou ČSFR a projednán Federálním shromážděním scénář ekonomické reformy, vymezující kontext jednotlivých zákonů;
- aby i orgány federace daleko účinněji postupovaly proti kriminalitě a jiným formám protispolečenského chování a dbaly respektování principů zákonnosti, zejména pokud jde o ochranu života, zdraví, majetku i zákonných práv občanů;
- aby podnikla nezbytné kroky k zajištění plurality a nezávislosti hromadných sdělovacích prostředků a upustila od záměru jejich státní monopolizace, který odporuje ústavnímu zákonu z roku 1990;
- aby jednotliví ministři vlády ČSFR po konkretizaci dalších problémových okruhů vyplývajících z programového prohlášení informovali příslušné orgány Federálního shromáždění;
5. schvaluje - programové prohlášení vlády České a Slovenské Federativní Republiky, jehož důsledné plnění bude soustavně kontrolovat;
6. vyslovuje - vládě České a Slovenské Federativní Republiky v souladu s článkem 36 ústavního zákona o československé federaci důvěru.