Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

29

5. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní republiky

k bodu: iniciativní návrh poslanců Jiřího Pospíšila, Jiřího Rumla, Juraje Molnára, Michala Prokopa a Josefa Luxe na vytvoření parlamentní komise pro dohled na vyšetření událostí ze dne 17. listopadu 1989 v Praze

1. schvaluje iniciativní návrh poslanců Jiřího Pospíšila, Jiřího Rumla, Juraje Molnára, Michala Prokopa a Josefa Luxe na vytvoření parlamentní komise pro dohled na vyšetření událostí ze dne 17. listopadu 1989 v Praze.

Složení komise je uvedeno v příloze k tomuto usnesení.

2. ukládá komisi

a) aby s maximální rozhodností, za použití všech legálních prostředků, vědoma si autority a váhy Federálního shromáždění, ale i jeho odpovědnosti před našimi občany, působila k objasnění událostí ze 17. listopadu 1989 v Praze, včetně příčin, následků a jmenovité odpovědnosti (ať politické i trestní) jednotlivých osob, odpovědných za brutální zákrok na Národní třídě;

b) zvážit a navrhnout v souvislosti s pracemi na jednacím řádu FS sněmovnám FS taková opatření, která by komplexně řešila otázku vytvoření pravomocí a kompetence parlamentní vyšetřovací komise jako vrcholného vyšetřovacího orgánu pro mimořádné případy, se všemi z toho vyplývajícími dopady do našeho právního řádu;

c) informovat o postupu činnosti komise sněmovny FS v období mezi zasedáními vedení FS.

3. konstatuje, že předcházející parlamentní komise rozhodujícím způsobem přispěla k hledání a nalézání odpovědí na otázky, které je třeba zodpovědět v zájmu nás všech. Zejména je třeba ocenit, ze komise v nepřehledných politických situacích na přelomu loňského a v prvních měsících letošního roku šla tvrdě a principiálně za svým hlavním cílem - nalézat pravdu o 17. listopadu.

Komise pro dohled na vyšetřování událostí ze dne 17. listopadu 1989 byla ustavena 29. listopadu 1989. Jejím základním posláním bylo vykonávat dohled nad objektivností, důsledností a kompletností vyšetřování, vedeného Generální prokuraturou ČSSR a Generální prokuraturou ČSR.

Práce komise je dostatečně známá ze sdělovacích prostředků, které jí věnovaly mimořádnou pozornost. Potřebné je však vyzdvihnout první etapy práce komise (tj. od jejího ustavení do poloviny ledna 1990). V tomto období se na vyšetřování výrazně podílely mocenské struktury bývalého režimu, které postup vyšetřování retardovaly. Nespokojenost s takto prezentovanými výsledky vedla komisi k tomu, že si formou permanentních zasedání, předvoláním kompetentních činitelů, svědků a dalšími prostředky sama aktivně opatřovala podklady, jak pro posuzování politického, klimatu, podmínek, které umožnily brutální zásah, tak i pro zjištění odpovědných osob. Na základě takto získaných faktů komise iniciovala některá opatření na Federálním ministerstvu vnitra, navrhovala směry dalšího vyšetřování orgánům obou prokuratur.

Ve své činnosti se komise často setkávala s obstrukcemi, totální ztrátou pamětí svědků, či přímo s vědomě lživými výpověďmi. Tyto skutečnosti vedly komisi k závěru, který je obsazen v usnesení FS k závěrečné zprávě komise. Tím je požadavek komplexně řešit otázku pravomocí a kompetencí parlamentní komise jako taková (předpokládá se jako vyšetřovací) v nové Ústavě ČSFR ve formě vrcholného vyšetřovacího orgánu pro mimořádné případy, a to se všemi z toho vyplývajícími dopady do našeho právního řádu. Řešení této otázky by mělo být jedním z úkolů nově ustavené komise.

Stěžejní úlohou komise zůstává objasnit politické pozadí událostí 17. listopadu 1989 V Praze, působení StB v celé záležitosti, otázky ingerence zahraničních zpravodajských služeb, objasnit původ a záměr desinformace D. Dražské o smrti M. Šmída.

Zejména je potřeba o práci komise a o výsledcích jejího jednání otevřeně a systematicky informovat veřejnost. Jakékoliv pochybení v této oblasti má logický důsledek v tom, že veřejnost se cítí oklamána, hovoří o zkreslování či ututlávání informací ve prospěch toho či onoho.

Požadavek zveřejňovat veškerá fakta však naráží na stanovisko orgánů činných v trestním řízení, které oprávněně namítají, že publikace některých skutečností v masových sdělovacích prostředcích může mařit průběh a výsledek trestních řízení.

Znovuustavení parlamentní komise je nutným a logickým krokem na cestě k obnovení právního státu a především důvěry nás všech v něj.

Tajemník komise: