FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990
VI. volební období
15
Vládní návrh zákona
o zřízení Federálního úřadu pro ochranu ústavy a demokracie
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
Zřízení, postavení a základní úkoly. Federálního úřadu pro ochranu ústavy a demokracie
§ 1
(1) Zřizuje se Federální úřad pro ochranu ústavy a demokracie (dále jen "úřad").
(2) Úřad je státním orgánem České a Slovenské Federativní Republiky pro získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení, obranu a bezpečnost státu a v rozsahu vymezeném zákonem i pro ochranu života a zdraví osob a majetku.
(3) Úřad je oprávněn získávat informace v oboru své působnosti zpravodajskými prostředky, jejichž použití upraví zvláštní zákon.
(4) Úřad se ve veškeré své činnosti řídí ústavními a ostatními zákony, dalšími obecně závaznými předpisy a usneseními vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
(5) Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví základní zaměření činnosti úřadu.
§ 2
(1) V čele úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky.
(2) Ředitel úřadu je z výkonu své funkce odpovědný Federálnímu shromáždění.
(3) Ředitele úřadu zastupuje náměstek, kterého jmenuje a odvolává vláda České a Slovenské Federativní Republiky. Je-li ředitelem občan České republiky, je náměstkem občan Slovenské republiky a naopak.
(4) Ředitel úřadu předkládá zprávy o stavu ochrany ústavy a demokracie orgánům Federálního shromáždění, vládě České a Slovenské Federativní Republiky, předsednictvům národních rad a vládám České republiky a Slovenské republiky.
Základní úkoly úřadu
§ 3
Úřad v oboru své působnosti plní na celém území České a Slovenské Federativní Republiky zejména tyto úkoly:
a) získává, soustřeďuje a zpracovává informace důležité pro ochranu ústavního zřízení, ochranu a bezpečnost státu a předává je podle obsahu a závažnosti příslušným ústavním orgánům,
b) odhaluje a dokumentuje činnost cizích zpravodajských služeb,
c) spolupůsobí při získávání, soustřeďování a zpracovávání informací týkajících se zejména terorismu a případů nedovolené výroby, držení a přechovávání drog organizovaných ve spojitosti s cizinou,
d) spolupůsobí při dodržování ochranného režimu u věcí a technologií, jejichž dovoz a vývoz podléhá zvláštní kontrole,
e) spolupůsobí při ochraně státního tajemství.
§ 4
Činnost úřadu nesmí být zaměřována ke zjišťování politického nebo jiného smýšlení a náboženského vyznání občanů.
§ 5
V oboru své působnosti spolupracuje úřad s orgány a organizacemi cizích států obdobné působnosti, a to na základě příslušných dohod.
§ 6
Úřad předává příslušným orgánům nezbytné informace potřebné k zamezení protiprávní činnosti.
§ 7
K zabezpečení úkolů úřadu může ředitel úřadu způsobem stanoveným zákonem zřídit pro určené územní oblasti expozitury, úřadovny a referáty.
§ 8
(1) Úkoly úřadu plní pracovníci a příslušníci Sboru národní bezpečnosti služebně zařazení v tomto úřadu.
(2) Ředitel úřadu má vůči příslušníkům Sboru národní bezpečnosti služebně zařazeným v úřadu oprávnění jako ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky stanovená zvláštními předpisy [Zejména jde o: zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.]; tito příslušníci nejsou podřízeni ministru vnitra České a Slovenské Federativní Republiky.
§ 9
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem . . . . . . . . . . . . . . .
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Ochrana ústavy a ústavního zřízení, práv a svobod občanů, vnitřního pořádku a bezpečnosti je jedním z důležitých předpokladů pro demokratický vývoj naší společnosti. V této oblasti působily ve značné míře, až do svého zrušení složky bývalé státní bezpečnosti. Jejich činnost nebyla v podstatě právně upravena. V důsledku toho se rozšiřovalo působení státní bezpečnosti do oblastí v nichž takovéto orgány nemohou vyvíjet svou činnost v právním státě. Tyto zkušenosti z působení státní bezpečnosti v totalitním systému jakož i poznatky o činnosti bezpečnostních služeb jiných států vyžadují, aby postavení a úkoly státního orgánu na úseku ochrany ústavního zřízení obrany a bezpečnosti státu byly upraveny zákonem.
Návrh tohoto zákona upravuje základní vztahy související se zřízením a působností Federálního úřadu pro ochranu ústavy a demokracie. Formy a metody práce jakož i úprava používání zpravodajských prostředků budou provedeny dalším navazujícím zákonem.
Zřízení úřadu nevyvolá nároky na bilanci pracovních sil ani požadavky na státní rozpočet, neboť z federálního ministerstva vnitra bude vyčleněn odpovídají počet tabulkových míst a delimitována příslušná část finančních prostředků.
Zvláštní část
K § 1
Ustanovením se zřizuje Federální úřad pro ochranu ústavy a demokracie, vymezuje jeho postavení a působnost v rámci státních orgánů ČSFR. Stanoví se, že úřad se ve své činnosti řídí ústavními a ostatními zákony, jakož i dalšími obecně závaznými právními předpisy a usneseními vlády ČSFR.
Vzhledem k úkolům, které úřad bude plnit, mu musí být umožněno získávání informací zpravodajskými prostředky. Předpokládá se, že jejich použití a další otázky s tím spojené upraví zvláštní zákon.
Činnost úřadu se řídí základním zaměřením, které stanoví vláda ČSFR.
K § 2
Vymezují se základní ústavní vztahy (např. jmenování, odvolání a odpovědnost ředitele). Při obsazování funkcí ředitele úřadu a jeho náměstka se respektuje princip tzv. národní alternace, jak je obvyklé u federálních orgánů. Předpovídá se vytvoření kontrolního mechanismu na půdě Federálního shromáždění.
Stanoví se povinnost ředitele předkládat zprávy o stavu ochrany ústavy a demokracie orgánům Federálního shromáždění, předsednictvům národních rad, vládě ČSFR a vládám republik. Tímto způsobem se zajišťuje, aby i orgány republik měly k dispozici informace související s plněním jejich úkolů.
K § 3
Navrhovaná právní úprava zakotvuje základní úkoly úřadu, který bude tyto plnit v oboru své působnosti v rámci ČSFR. Půjde zejména o plnění úkolů nezbytných k ochraně ústavního zřízení, obrany a bezpečnosti státu.
Těžiště základních úkolů úřadu tedy spočívá v oblasti informační. Mezi úkoly úřadu nebude náležet funkce výkonná.
K § 4
Navrhovaným ustanovením se odstraňuje možnost zneužití úřadu k řešení vnitropolitických problémů. Zvýrazňuje se, že úřad nesmí svou činností zasahovat do práv a svobod občanů zaručených jim Ústavou, pokud jde o politické nebo jiné smýšlení a náboženské vyznání.
K § 5
Spolupráce úřadu s orgány a organizacemi cizích států lze uskutečnit pouze na základě příslušné dohody uzavřené v oboru působnosti úřadu.
K § 6
I když činnost úřadu je zaměřena především do oblasti získávání informací zpravodajské povahy, nelze vyloučit, že získané informace budou významné pro jiné orgány, např. orgány činné v trestním řízení. Z tohoto důvodu je nutno zákonem stanovit povinnost úřadu předávat informace tohoto druhu kompetentním orgánům, které pak přijmou vlastní opatření (zahájení trestního stíhání apod.).
K § 7
Povaha úkolů, které jsou úřadu svěřeny, vyžaduje, aby byly zabezpečovány jednotnou organizační strukturou od centra až po referáty. Proto se zřizování jednotlivých organizačních celků ponechává v pravomoci ředitele úřadu. Lze přitom říci, že organizační struktura úřadu nebude mechanicky přizpůsobována územnímu členění státu.
K § 8
Ustanovení obsahuje řešení otázky plnění úkolů úřadu jež je platné pouze pro přechodné období do vydání nových právních předpisů upravujících státně služební poměr pracovníků úřadu. V této úpravě se předpokládá, že pracovníci úřadu (i dalších složek bezpečnostní služby) nebudou ve služebním poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů.
V Praze dne 29. června 1990
Předseda vlády ČSFR:
Čalfa v. r.
Ministr vnitra ČSFR:
Langoš v. r.