Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek M., Andelová, Bakšay, Bláha, Danihel, Deyl, Dienstbier J. st., Dlouhý, Honner, Kapusta, Kavan, Klaus, Kňažko, Kováč M., Kovář, Langoš, Miller, Nováková, Petrovič, Šidík, Šimko I., Téra, Vidím, Zán

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Hruška, Maštálka, Němec, Pernica F., Ransdorf, Roček, Štern, Uhl

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Farkaš, Kanis, Kontra, Mečiar, Mináč, Molnár, Moric, Novitzský, Pánis, Peter, Roman, Seman, Serenčéš, Slota, Vicen

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia! Otváram prvý deň posledného týždňa 22. spoločnej schôdze 6. volebného obdobia Federálneho zhromaždenia. Vítam podpredsedu vlády doktora Pavla Rychetského, predsedu Najvyššieho súdu doktora Otakara Motejla, vítam všetkých vás.

Navrhujem, aby sme dnes prerokovali tieto programové body.

Návrh zákona o Federálnej asociácii rozhlasového a televízneho vysielania a prevádzkovanie federálnych vysielacích okruhov (tlač 1420) a návrh príslušného uznesenia snemovní (tlač 1484), vládny návrh zákona o Československej televízii (tlač 1417), vládny návrh o Československom rozhlase (tlač 1416.

Návrh, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 1309/91 Zb., o ochrane ovzdušia pred znečisťujúcimi látkami, tzv. zákon o ovzduší (tlač 1287) a návrh na uznesenie snemovní (tlač 1461).

Ďalej vládny návrh zákona o policajných školách a o zriadení Policajnej akadémie (tlač 1375) a s príslušným návrhom uznesenia snemovní (tlač 1456).

Návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 87/1991 Zb., o mimosúdnych rehabilitáciách (tlač 1318) a návrh príslušného uznesenia snemovní (tlač 1477).

Z minulého týždňa máme ukončiť prerokúvanie vládneho návrhu zákona, ktorým sa mení a dopĺňa Občiansky súdny poriadok (tlač 1399) s návrhom na uznesenie v tlači 1469.

Ďalej dokončenie bodu s titulom vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa Občiansky zákonník, ruší sa zákon o štátnom notárstve a konania pred štátnym notárstvom, tzv. notársky poriadok a menia sa a dopĺňajú niektoré ďalšie zákony (tlač 1405) a návrh na uznesenie SĽ a SN v tlači 1471.

Konečne dokončenie bodu vládneho návrhu zákona o zápisoch vlastníckych a iných vecných práv k nehnuteľnostiam (tlač 1404) s príslušným návrhom na uznesenie (tlač 1470).

Máme možnosť sa ďalej zaoberať rezolúciou, ktorú minulý týždeň navrhol pán poslanec Mornár a ktorá sa týka situácie v Bosne a Hercegovine.

Teraz aby sme pristúpili k prerokúvaniu návrhu zákona o Federálnej asociácii rozhlasového a televízneho vysielania a prevádzkovaní federálnych vysielacích okruhov (tlač 1420), k prerokúvaniu vládneho návrhu zákona o Československej televízii (tlač 1417), ďalej k prerokúvaniu vládneho návrhu zákona o Československom rozhlase (tlač 1416). Zoberte si pred seba aj tlač 1484, ktorá je návrhom na uznesenie snemovní.

Bod programu 30: Vládní návrh zákona o Federální asociaci rozhlasového a televizního vysílání a provozování federálních vysílacích okruhů (tisk 1420) a návrh usnesení Snemovny lidu a Snemovny národů (tisk 1484).

Vládní návrh zákona o Československé televizi (tisk 1417).

Vládní návrh zákona o Československém rozhlasu (tisk 1416).

Navrhujem vám, aby sme postupovali tak, že si vypočujeme predkladané správy, najskôr k iniciatívnemu návrhu skupiny poslancov (tlač 1420). Tento návrh by odôvodnil predseda výboru sociálneho a kultúrneho Snemovne národov, pán poslanec Michal Prokop. Potom by sme si vypočuli výklad k vládnemu návrhu zákonov (k tlači 1416 a 1417). Predniesol by ich podpredseda vlády pán dr. Rychetský, potom by vystúpili spravodajcovia a potom by sme procedurálnym hlasovaním rozhodli, ktorá z týchto tlačí bude tvoriť základ nášho rokovania.

Prosím teraz poslanca pána Michala Prokopa, aby sa ujal slova. Prosím spravodajcu pána poslanca Čičmanca a pána poslanca Petra Brodského, aby zaujali miesta v spravodajských laviciach. Pán poslanec Prokop, máte slovo.

Poslanec SN M. Prokop: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, svoboda slova je jedním ze základních stavebních kamenů demokracie, kterou budujeme.

Nezávislost audiovizuálních sdělovacích prostředků je pak jedním z předpokladů realizace této svobody slova.

Zákon, který dnes projednáváme, je nebo by měl být završením první etapy budovaného nového systému našeho rozhlasového a televizního vysílání. Rozhlas a televize, jako mocný fenomén masové kultury vstupují dnes a denně do života každého občana. Jejich vliv na veřejné mínění, na politické klima, na způsob života, nazírání na svět, kulturní, mravní i vzdělanostní úroveň občanů je obrovský. Na úrovni šíření informací přece závisí i osud všech procesů transformace naší společnosti a koneckonců i další budoucnost naší země, o které rozhodnou brzké volby.

Totalitní režimy dokonale ocenily důležitost hromadných sdělovacích prostředků a jistě také je proto infiltrovaly konfidenty i kádrovými pracovníky politické policie do té míry, že veřejné mínění v zemích, kde takovéto režimy vládly, bylo často ještě na dlouhou dobu těmto režimům zcela loajální.

Změnit způsob myšlení miliónů lidí je úkol nesmírně obtížný a dlouhodobý. Goebbelsova věta, o tisíckrát opakované lži, která se stává pravdou, budiž nám varovným mementem.

Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych využil této příležitosti i k tomu, abych z tohoto místa upozornil na ohromnou zásluhu rozhlasového a televizního vysílání ze zahraničí, které bylo pro řadu našich občanů jedinou možností, jak korigovat totalitní masáž mozků našimi masmedii, ať už se jednalo o vysílání BBC, Hlasu Ameriky a po válce Svobodné Evropy v češtině a slovenštině a dovolte, abych jim a jejich pracovníkům z tohoto místa poděkoval za jejich záslužnou práci.

Stejnou roli hrály v pohraničních oblastech i stanice ARD, ZDF a ORF, které jsou spolu s BBC a CNN stále pro naše televizní a rozhlasové stanice příkladem, jak lze pracovat s informací, jak má vypadat skutečně nezávislé zejména zpravodajské vysílání, které máme dnes, zaplať Pán Bůh, občas možnost vidět už i my. Tyto známé skutečnosti jsem chtěl uvést pro to, abychom si znovu uvědomili, jak závažnou tematiku dnes řešíme.

Dámy a pánové, prvním legislativním krokem na cestě k novému nezávislému vysílání byl zákon č. 136/1991 Sb. o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou, Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků. Ten poprvé v našem právním řádu otevřel možnost provozování vysílání rozhlasového i televizního i pro fyzické a právnické osoby. Narušil tedy až dosud platný státní monopol. Kromě toho však především umožnil zřizovat televizní a rozhlasové organizace jak republikám, tak federaci, a to v § 1 a v písm. d) tohoto paragrafu pak svěřil České a Slovenské Federativní Republice právo přijímat právní úpravu jejich postavení na úrovni federace.

Druhým krokem bylo přijetí zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který zavádí tak zvaný duální systém vysílání, kde vedle sebe koexistuje soukromý sektor vysílatelů s licencí a tak zvaní provozovatelé ze zákona, to jest sektor veřejný nebo veřejně právní, ve který by se měl transformovat stávající státní rozhlas a televize, a to jak na úrovni republik, tak i na úrovni federální. Národní rady obou republik již svými zákony takové instituce založily. I když si osobně myslím, že v určitých případech jsou jejich zákonné úpravy pouze na půli cesty v konstituování skutečně veřejnoprávních a nezávislých rozhlasů a televizí, rozhodně však již vykročily tyto instituce novým směrem a naším úkolem je dnes udělat tento krok i na úrovni federální.

V čem spočívá princip veřejně právního provozovatele, vysílatele ze zákona?

Za prvé - v nezávislosti na výkonné státní moci, tedy na vládě. Statutární orgán provozovatele ze zákona jmenuje zvláštní kolektivní orgán, rada volená parlamentem a parlamentu také odpovědná. Měla by být podle mého názoru orgánem nepolitickým a její volební období by se nemělo krýt s volebním obdobím parlamentu. Jen tak je zajištěna nezávislost na momentálním politickém spektru a zároveň je také zaručena kontinuita její práce.

Za druhé - v nezávislosti ekonomické, tedy ve vlastním majetku veřejno-právní instituce, v nezávislosti na státním rozpočtu alespoň do určité míry, poněvadž zcela to nikdy nelze, a v co největší diverzifikaci zdrojů, které ji finančně zabezpečují. Tedy je nutné zabezpečit v zákonem stanovených mezích vlastní podnikatelskou činnost, omezit příspěvky státu na takové oblasti, ve kterých nelze přímo státem finančně ovlivňovat vlastní výkon vysílání a které jsou pro veřejnost také průhledné a čitelné. A konečně zabezpečit zákonem podíl na výnosu z koncesionářských poplatků za užívání přijímačů, které jsou ze zákona 468 výhradním příjmem provozovatelů ze zákona.

Návrh zákona o Federální asociaci rozhlasového a televizního vysílání a provozování federálních okruhů tisk 1420 a usnesení výborů sociálních a kulturních obou sněmoven tisk 1484 předkládá před vás, vážení poslanci a poslankyně, zákonnou úpravu nové organizace, která zohledňuje specifické postavení rozhlasu a televize ve federativním státě, které právě vzhledem k jiné roli federální televize a rozhlasu, než mají republikoví provozovatelé ze zákona, upravuje také jejich úkoly a provoz poněkud jinak, než je to u rozhlasů a televizí republik.

Na rozdíl od těchto mnohem větších organizací, tedy mám na mysli republikové, které ze zákona plní vedle poskytování informací řadu úkolů v oblasti kulturní, vzdělávací, v oblasti humanizační, v oblasti vysílání pro národnostní menšiny, děti a mládež, má federální vysílání podle našeho návrhu mnohem už užší okruh činností, které vyplývají z jiné role federace.

Toto vysílání má plnit roli komunikační, zpravodajskou a publicistickou, tedy jinak řečeno má informacemi spojovat občany celého státu, obou našich republik.

Všechny ostatní role televize a rozhlasu mají plnit organizace republikové a eventuálně soukromé. Návrh zákona konstituuje novou organizaci, která se jmenuje Federální organizace rozhlasu a televize podle tisku 1484, tedy podle usnesení gesčních výborů, která by měla být nástupnickou organizací dosavadní Československé televize a Československého rozhlasu, zřízených zákonem číslo 17 a 18 z roku 1964 Sb.

Jednotná organizace sdružující rozhlas a televizi je zcela běžným jevem v řadě evropských států, jako například ve Velké Británii, Rakousku, Spolkové republice Německo, Francii, Itálii a leckde jinde.

Vzhledem k omezenému rozsahu činnosti FORT budou sloučením obou stávajících organizací vytvořeny předpoklady pro snížení nákladů na činnost federálního rozhlasového a televizního vysílání. U četných útvarů bude odstraněna zbytečná duplicita správního aparátu, efektivněji lze využívat například společný vozový park, ale možná je i spolupráce redakční, zejména v oblasti zahraničního zpravodajství apod.

Kdo sledujete vysílání ORF, víte například, že hlasatelky a redaktorky televizního vysílání v jistém věku přecházejí do rozhlasových studií a pokračují nerušeně ve své práci v rozhlase.

Návrh zákona dále řeší způsob financování FORT, kdy by pro jeho provoz připadlo pět procent výnosu z koncesionářských poplatků vybraných v každé z republik. K tomuto účelu se navrhuje novelizovat § 24 zákona č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který původně ponechával rozdělení těchto výnosů na nařízení federální vlády v dohodě s vládami obou republik.

Dále se navrhuje, aby tato částka, která pochopitelně nemůže dostatečně financovat veškeré vysílání, byla doplněna účelovými dotacemi ze státního rozpočtu federace, a to například na investice, síť zahraničních zpravodajů, rozhlasové vysílání do zahraniční apod. a aby byly ze státního rozpočtu federace hrazeny i telekomunikační poplatky, které tvoří více než 50 procent nákladů na vysílání. Kromě toho se počítá i s podnikatelskou činností, ovšem pouze s takovou, která není v rozporu se základním posláním provozovatele ze zákona a s příjmy z vysílání reklam v rozsahu povoleném zákonem 468.

Navrhuje se dále zřízení funkce generálního intendanta FORT a intendantů pro rozhlas a televizi. Ti budou jmenováni Federální radou pro rozhlasové a televizní vysílání jako orgánem nezávislým na výkonné moci, jako orgánem, který už svým způsobem vzniku charakterizuje federální princip. Je totiž volena všemi třemi parlamenty, jak si vzpomínáte z nedávné doby, kdy jsme ji volili, a odpovídá za svou činnost nikoliv vládě, ale právě Federálnímu shromáždění. Také v tomto duchu obsahuje návrh zákona tisk 1420 a zejména 1484 novelu zákona č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

Konečně třetí, velmi důležitou částí zákona je provozování federálních televizních okruhů. V televizní části, tedy v paragrafech 7 a 8, se jedná o novou koncepci kanálu F1, který je zde představen jako společný majetek všech tří televizních provozovatelů ze zákona, tedy České televize, Slovenské televize a FORT. Ty se podílejí bezplatně na jeho provozování a v určitých procentuálních podílech, které vycházejí z milovských dohod, naplňují program, a rovněž je umožněna i dohoda provozovatelů o jiném rozdělení vysílacích časů, než jaké je přímo v zákoně navrženo. Každý z těchto provozovatelů také plně zodpovídá za jím dodané pořady, za jejich obsah z hlediska právní odpovědnosti, ale také každý se podílí odpovídajícím podílem na výnosu z reklam na tomto nejvýnosnějším, federálním kanálu.

Umožňuje to, aby se diváci v celém státě mohli dívat na pořady televize druhé republiky bez jakéhokoli zásahu nadřízeného subjektu, tedy včetně zpravodajství, které může například jednu a tutéž událost na jednom kanále podat v jistém čase z hlediska FORT a v jiném čase z hlediska Slovenské televize nebo České televize. Koordinace programu je úkolem Stálé konference, která se skládá ze statutárních orgánů všech tří televizí.

Technický provoz kanálu řídí výkonný ředitel, kterým je vždy na jeden rok zástupce jednoho ze tří vysílacích subjektů. Čili je zde rotační princip. Podobný systém, který navrhujeme, funguje například na programu ARD ve Spolkové republice Německo.

Paragraf 9 pak upravuje provoz na rozhlasovém federálním okruhu, a to tak, že provozovatelem je zde pouze FORT, ale pevně stanoveným podílem se na programu podílí též Český rozhlas a Slovenský rozhlas. Odlišnost řešení rozhlasového okruhu od televizního je dána mnohem širšími možnostmi rozhlasového frekvenčního spektra, než je tomu u televize, kde je k dispozici pouze jeden kanál pro federální vysílání.

Dámy a pánové, na závěr mi dovolte konstatovat, že během projednávání zákona ve výborech Federálního shromáždění a obou národních radách došlo k řadě upřesnění a změn i na základě porad s různými experty.

Tyto změny jsou obsaženy v usnesení garančních výborů sociálních a kulturních (tisk 1484). Za předkladatele se všemi změnami v tomto tisku souhlasím.

V § 7 je proti původnímu návrhu v tisku 1420 uvedena i varianta I, která odpovídá koncepci vládního návrhu, který bude za chvíli odůvodňovat pan místopředseda vlády Rychetský, kde je provozovatelem federálního kanálu pouze FORT, neboli federální televize. Tuto variantu podporuje federální vláda také ve svém stanovisku k našemu návrhu. Jako předkladatel nechávám na rozhodnutí sněmoven, ke které z těchto variant se přikloní. Varinta I je technicky jednodušší, levnější, naproti tomu varianta původní, označená v tisku 1484 jako II, více zobrazuje původní záměr navrhovatele jakéhosi spolupodílnictví republikových televizí na provozování kanálu F1.

Dámy a pánové, jménem skupiny navrhovatelů zákona tisku 1420 vás žádám, abyste mu věnovali patřičnou pozornost a abyste jej ve znění usnesení výborů sociálních a kulturních obou sněmoven, (tisku 1484) přijali. Děkuji za pozornost.