Rád bych shrnul činnost naší komise.
Už končí a vzejde z ní snad něco
nového. Už to není naše stará dobrá
komise pro odsun. Nebude už podnikat žádné
výjezdy do terénu. Těžiště
její práce by mělo spočívat
v kabinetních jednáních. Bude se mnohdy nezáživně
a dlouho jednat v kancelářích. Nebude už
mít nikdy takovou popularitu.
Rád bych ještě na závěr řekl
něco vám, dámy a pánové, a
sice svůj názor na postoj našeho parlamentu
k odsunu. Bude správné, když nyní schválíme
usnesení podle tisku 737. Domnívám se, že
je to ještě málo. Parlament i vláda
by měly udělat něco více. Měly
by jasně definovat toto období 23 let: U nás
se sice nezvonilo na zvony na oslavu, nevyvěšovaly
se prapory, ani nezněly sirény jako v Maďarsku,
nezasedalo se slavnostně ve Vladislavském sále.
Z důvodů, které jsou známy jenom jim,
si naši nejvyšší představitelé
nepřáli takováto okázalá gesta.
Zvolili jsme jinou formu oslavy - rozpustili Radu vzájemné
hospodářské pomoci a Varšavskou smlouvu.
My, parlament, až ratifikujeme toto rozpuštění,
bychom měli datum společné dohody o odsunu
zakotvit do našeho kalendáře. Tento den - 30.
červen 1991 - je dnem znovunabytí suverenity naší
republiky po více než 50 letech. Proto by měl
být prohlášen za památný den
České a Slovenské Federativní Republiky
a měl by být označen jako Den nezávislosti.
Hodlám tento návrh podat, ale ne dnes. Náš
parlament si to musí nechat projít hlavou, zjistit
stanoviska politických klubů a navrhnout toto na
příští schůzi.
Úplně závěrem chci poděkovat
poslanci Michaelu Kocábovi za to, že tuto komisi založil;
za to, že vůbec vznikla, protože vás ujišťuji,
že to neměl v kooptovaném parlamentu vůbec
lehké. Chtěl bych mu poděkovat za práci
této komise. Za to, jak ji vedl jako místopředseda,
potom jako předseda a hlavně za to, že ji tak
zdárně dokončil. To je všechno. Děkuji.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, ako ďalší sa do rozpravy prihlásil
pán poslanec Mlynárik. Potom sa môže
pripraviť pán poslanec Rajczy.
Mám otázku. Budete hovoriť, pán poslanec,
maďarsky? (Ano.) Dám pokyn, aby sa dostavili tlmočníci.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán
predsedajúci, kolegyne a kolegovia, keď sme vo výbore
brannom a bezpečnostnom prejednávali správu
o odsune sovietskych vojsk, vychádzali sme z toho, že
21. 8. 1968 tiekla nevinná krv občanov tohto štátu.
Šlo o desiatky zavraždených ľudí,
ktorí protestovali proti prepadnutiu vlasti, ktorí
sa stali obeťami útoku.
Z ľudského hľadiska i z hľadiska medzinárodného
práva šlo o medzinárodný zločin.
Niektorí z nás sme o tom hovorili od začiatku,
hovoríme o tom práve tak aj dnes. Mnohí z
občanov, ktorí inváziu označili za
vojenské prepadnutie, akým bolo, boli za svoje stanovisko
prenasledovaní až, tak povediac, do siedmeho kolena.
Nielen oni, ale aj ich príbuzní, deti a priatelia.
Celkovo sa odhaduje, že čistky rokov 1969 - 1970 postihli
na pol druhého milióna ľudí, čo
je desať percent populácie. Škody tým
spôsobené, hlavne vo vede, kultúre a na morálke
obyvateľstva, sú ťažko vyčísliteľné
a sotva teda i odškodniteľné. Naša spoločnosť
bola na desaťročia vrhnutá spť do doby
vrcholného stalinizmu. Hovorili sme o tom už pri hodnotení
obdobia 1948 - 1989. Z tejto historickej skúsenosti by
sa malo vyvodiť poučenie. Aby sa už nič
podobného nemohlo opakovať, aby spiaci občania
boli prepadnutí nočným lupičom. Je
to záležitosť našej obrany a záležitosť
vojenskej doktríny. Hovorím ako poslanec, na ktorého
sa obrátili vdovy a iní postihnutí zavraždených
ľudí. Vytrpeli si viac, ako je predstaviteľné
a namiesto súcitu sa stretli s ostrakizmom, trvajúcim
desaťročia, a vlastne doteraz nenašli spravodlivosť.
Majú plné právo, aby boli odškodnení
ako všetci príbuzní nevinne zavraždených.
V správe pána poslanca Kocába sa hovorí
len o 36 žiadostiach československých občanov
o odškodnenie. Vieme však, že bolo zavraždených
na 80 občanov a na 300 zranených. I parlamentná
komisia, i vláda by mala vyzvať všetkých
skutočne poškodených, aby sa prihlásili
a uplatnili nárok. Preto odporúčam rozšíriť
záverečnú časť šiesteho
bodu navrhovaného uznesenia.
Apelujem na príslušné štátne orgány
i na naše vlastné inštitúcie Federálneho
zhromaždenia, aby sa týmto ľuďom dostalo
čo najviac materiálnej i morálnej satisfakcie
a aby sa obetiam agresie obnovili pomníčky, ktoré
boli kedysi postavené, i pamätné tabule, ktoré
tieto udalosti pripomínali. Dúfam, že sa nájde
tiež iniciatíva k postaveniu pamätníka
obetiam agresie.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Prosím pána poslanca o konkrétne navrhnutie
textu tohto doplnenia uznesenia.
Poslanec SN J. Mlynárik: Federálne zhromaždenie
vyzýva všetkých príbuzných povraždených
a zranených občanov i tých, ktorí
utrpeli nejakú materiálnu i morálnu škodu,
aby sa prihlásili komisii Federálneho zhromaždenia.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Potom to sformulujete. Teraz vystúpi pán
poslanec Lászlo Rajczy. Pán poslanec, budete hovoriť
v maďarčine? (Poslanec Rajczy: Ano.) Prosím
pána tlmočníka, aby sa dostavil do sály.
Poslanec SN L. Rajczy: (Poslanec hovořil v maďarském
jazyce - překlad.)
Vážený pane předsedo, dámy a
pánové, že vojska odešla, je pro nás
všechny potěšující zpráva.
Ovšem mám pocit, že tento dočasný
pobyt skrývá pro nás ještě další
překvapení. Jaký bude mít volumen
toto překvapení, o tom rozhodnou patřičné
osoby, které se zabývají odtajněním
překvapení.
Mám pocit, že nejsou dostatečně informovány
přes masově komunikační prostředky
jednotlivé vrstvy naší společnosti.
Proč o tom mluvím? Protože odezněla
myšlenka, že odškodnění, ať
nepřísluší pouze těm 36, kteří
se přihlásili, ale všem těm, kterých
se to týká. Chtěl bych navrhnout, aby odškodnění
byli ti, kteří jsou zainteresováni na odškodnění,
kterých se to týká, aby byli o tom správným
způsobem informováni, aby byla v usnesení
obsažena žádost, aby byla patřičně
zdůrazněna publicita, neboli aby televize a rozhlas,
jakož i tisk o tom psaly, široké vrstvy obyvatelstva
až dosud nedostaly ty informace, které by je poučily,
že mohou právem požadovat odškodnění.
Samozřejmě, musí tam být pojmenováno
patřičné místo, kam mohou své
stížnosti a žádosti o odškodnění
posílat.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu poslancovi Rajczymu.
Poslanec SN J. Mlynárik: Chcel by som prečítať
ešte raz úplnú formuláciu dodatku k
uzneseniu bodu 6: "Federálne zhromaždenie vyzýva
všetkých občanov, ktorých príbuzní
v dôsledku agresie prišli o život alebo boli zranení,
ďalej ktorí utrpeli materiálne alebo iné
škody, aby sa obrátili na parlamentnú komisiu
s uvedením utrpených škôd."
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Opýtal by som sa pána poslanca Rajczyho a ďalej
pána poslanca Hubálka, či znenie, ktoré
uviedol pán poslanec Mlynárik, vyhovuje ich zámerom?
Myslím, že by to celkom mohlo vyhovovať ich požiadavkám.
Poslanec SN L. Rajczy: (Poslanec hovořil v maďarském
jazyce - překlad.)
Pokládám za nutné, aby toto usnesení
obsahovalo to, že ve všech oblastech publicity obdrží
patřičnou podporu, neboli aby všechny vrstvy
společnosti byly informovány o tom, že jde
o lidské životy, že se jedná o hmotné
škody, které mají být finančně
odškodněny, které způsobila sovětská
vojska, která sem vtrhla.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Rozumiem vášmu zámeru. Ide o to, sformulovať
to do uznesenia. Navrhujem, aby páni poslanci Rajczy, Hubálek
a Mlynárik utvorili akúsi komisiu, redakčný
výbor, ktorý pripraví a dopracuje na základe
týchto troch návrhov uznesenie do bodu 6 ako doplnok.
Prosím teraz týchto troch pánov, aby dali
dohromady konečné znenie.
Pýtam sa pána kolegu Ryndy, či je prítomný?
Stále ešte sa nedostavil, aj keď bol prvý
prihlásený do diskusie. Nemôže teda svoje
právo uplatniť. Ďalej sa hlási pán
poslanec Ondrejkovič. Technická poznámka.
Poslanec SN J. Ondrejkovič: Mám technickú
poznámku k predloženej správe parlamentnej
komisie. Na strane tri tejto správy je uprostred odstavec
o majetkovom a finančnom vyrovnaní, kde sa hovorí,
že sovietskej strane by prospelo poskytnutie humanitárnej
pomoci formou dodávok montovaných domov a iných
stavebných dodávok vo výške 1 miliardy
Kčs, ktorá by nebola viazaná na pripravovanú
dohodu.
Komisia doporučuje Federálnemu zhromaždeniu
požiadať vládu Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky o poskytnutie tejto humanitárnej pomoci. Pýtam
sa: za vstup sovietskych vojsk na naše územie, za
to príkorie, za prelievanie krvi, za tú potupu,
za to morálne ubíjanie a existenčné
ubíjanie našich ľudí máme my poskytovať
humanitárnu pomoc vo výške 1 miliardy korún?
Na to by som chcel odpoveď.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Nebola to teda rečnícka otázka. Prosím,
pán poslanec Kocáb, aby láskavo vysvetlil,
ako táto pasáž jeho správy bola konkrétne
myslená.
Poslanec SL M. Kocáb: Přiznám se, že
tento dotaz je velmi komplikovaný. Od samého počátku
jednání se sovětskou stranou jsme byli upozorňováni
na slib prezidenta republiky, který dal při podpisu
dohody o odchodu sovětských vojsk, podepsané
26. února 1990 v Moskvě. Tehdy přislíbil
sovětské straně humanitární
pomoc v podobě dodání montovaných
domků a stavebního materiálu.
Víme od samého začátku, že přesun
skoro půl miliónu vojáků ze všech
bývalých východních zemí do
Sovětského svazu byl pro sovětskou armádu
neřešitelným problémem a právě
tento příslib uspíšil rozhodnutí
sovětské vlády o tak krátkém
termínu odsunu z Československa, který jsme
požadovali. Jinak to bylo, jak Sověti uváděli,
já samozřejmě nemohu převzít
odpovědnost za sovětská stanoviska, ale jak
uváděli, tak si to v té době prostě
nemohli téměř dovolit. Čili tento
slib, který nemohu posoudit, do jaké míry
byl dán oficiálně, dán byl a sovětská
strana od začátku jednání průběhem
celých 16 měsíců na toto upozorňovala.
Samozřejmě pro nás tento slib byl do určité
míry závazný, protože odezněl
z úst prezidenta republiky.
Při jednání o majetkoprávním
a finančním vypořádání
jsme se dostávali x-krát do naprosto neřešitelné
situace, do skutečných konfliktů, i když
bych tyto konflikty nechtěl dramatizovat a přeceňovat,
protože k nim docházelo jenom v rámci pracovního
jednání a nebyla to žádná oficiální
stanoviska sovětské vlády. Několikrát
jsme se dostali do situace, že jsme v jednání
nemohli pokračovat dále a hrozilo to v podstatě
vyjednávacím debaklem a následně samozřejmě
ochromením našich hospodářských
vztahů.
Nakonec po návštěvě pana ministra Kaťuševa,
kdy jsme se opět dostali do slepé uličky,
tak jsme přistoupili k variantě zvážit
všechny možnosti, vytvořit několik variant
dohovorů, z nichž obstála právě
tato varianta, která je uváděna, to znamená,
že Sověti budou hradit všechny prokázané
škody - oni původně chtěli hradit škody
jen do výše svého prodaného majetku,
to znamená do limitu asi 1,9 miliard Kčs. Tato varianta
obsahovala návrh, že Sověti budou hradit veškeré
škody, které jsme schopni jim prokázat, a my
vyjdeme vstříc v tom, že splníme slib
prezidenta republiky a dodáme montované domky a
stavební materiál.
Tato dohoda do dnešního dne není podepsána,
a je možno samozřejmě ji ještě
variovat, ale s tím rizikem, že k dohodě vůbec
nedojde a že to bude znamenat vážnou komplikaci
pro naše další vztahy.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pardon, pán poslanec, máme tomu rozumieť tak,
že tento predbežný prístup pána
prezidenta bol dôvodom, alebo spoluúčinkoval
pri tom, že ten odsun prebehol tak rýchlo a hladko?
Poslanec SL M. Kocáb: Já jsem o tom pevně
přesvědčen.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
A ďalej, je to za úhradu, alebo je to dar?
Poslanec M. Kocáb: Mne samozřejmě mrzí,
že zde není přítomen předseda
vlády, protože naše federální vláda
se k tomu vyjádřila a on by mohl přesně
osvětlil mechanismus, jakým způsobem se budou
tyto domky splácet, anebo jestli to bude čistý
humanitární dar.
To je záležitost, která do dnešního
dne není vyřešena, tato dohoda ještě
není definitivně připravena. Ovšem
můj názor je takový, že by to mohlo
proběhnout formou humanitární pomoci.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Áno, ja pozorujem, že toto odporúčanie,
ktoré bolo vo vašej správe, nie je obsiahnuté
v návrhu uznesenia, teda že vlastne v tejto chvíli
o tom nebudeme hlasovať a vlastne ani jednať, takže
pokladám túto odpoveď za dostačujúcu
pre túto chvíľu. Ďakujem.
Pán poslanec Rynda sa už dostavil do snemovne, tak
ho žiadam, aby prehovoril, ďalej bude hovoriť pán
poslanec Chýlek a hlási sa pán minister Vavroušek.
Poslanec SL I. Rynda: Pane předsedající,
vážení kolegové, obsah přednesené
zprávy jako celek je nepochybně velmi úspěšný.
Vzhledem k údajům, uveřejněným
již dříve v tisku a vzhledem k nezbytnosti
informovat pravdivě veřejnost pokládám
nicméně za nezbytné stručně
se vyjádřit k vyčíslení náhrad
škod, způsobených na životním prostředí.
Ve zprávě, která nám byla dnes předložena,
se konstatuje, cituji - na straně tři: "Ve
druhé polovině července 1991 lze očekávat
závěrečné kolo rozhovorů a
podpis dohody o majetkovém a finančním vyrovnání."
Návrh usnesení předpokládá,
opět strana třetí, v bodě 6: "Zřízení
komise pro dozor nad řešením ekologických
a ekonomických důsledků a škod způsobených
na zdraví a životech československých
občanů pobytem sovětských vojsk."
Soudím, že tyto dva body jsou konfliktní, tato
dohoda buď zůstane v konečné části
otevřena, nebo částka dohodnutá k
náhradě škody bude nevyhnutelně nižší,
než odpovídá skutečnosti. V tisku byly
zveřejněny údaje o 4,5 miliardě Kčs,
resp. o 5 miliardách, z toho 2,5 miliardy bylo vyčísleno,
tak to plyne i z přípravných zpráv
z oblasti životního prostředí jako škody
vyčíslené v tomto resortu. Jenom pro ilustraci,
pravděpodobná výše škod pouze na
lokalitě Hradčany, která jsou též
ve zprávě zmíněna, je ve výši
2,5 miliardy Kčs.
Takových lokalit je zhruba na 80. Pravda je, že lokalita
Hradčany je pravděpodobně jedna z nejvíce
poškozených.
Oblast životního prostředí, respektive
orgány za ni zodpovědné, mají zpracovanou
metodiku, mají vybrané orgány, které
provádějí příslušný
průzkum. Dozvěděli jsem se ze zprávy,
že jsou i vyčleněny i příslušné
prostředky. Pravděpodobně budou o spolupráci
požádány obce, protože proces zjišťování
škod je nesmírně náročný.
Detaily vás zdržovat nechci.
Termín 1. 12. 1991, který byl stanoven, je nesmírně
krátký a je pouze předběžný.
Ani k tomuto termínu nemohou být všechny škody
vyčísleny. Z věcných důvodů
jsou některé škody prakticky nevyčíslitelné,
ať už z důvodů - řekl bych - technicko-metodologických,
nebo proto, že určité škody nelze vůbec
napravit nebo vyjádřit v penězích.
V každém případě je již
nyní jasné, že škody způsobené
na životním prostředí jsou řádově
vyšší. Jasná není dokonce ani výše
tohoto řádu. Jestli se jedná o desítky
nebo stovky miliard.
Proto pokládám závěrem za nutné
upozornit, že ať už - a můžeme mít
o tom oprávněné pochybnosti - jednání
o náhradách škod dopadne jakkoli z důvodů,
které jsou nám všem zřejmé, je
nezbytné pravdivě a průběžně
informovat veřejnost o práci komise i o práci
všech subkomisí a závěrečnou
sumu je nutno zveřejnit. Pokládám za užitečné
toto zakotvit i do našeho usnesení. Děkuji
vám.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ďalej pán poslanec Chýlek, faktickú
poznámku má poslanec Kocáb.
Poslanec SL M. Kocáb: Chtěl bych se vyjádřit
k příspěvku pana poslance Ryndy. Problém
spočívá v tom, že při jednáních
nad touto připravovanou dohodou, ve kterých jsem
byl přítomen, vždy jsme se ptali zástupců
ministerstva pro životní prostředí,
jaké jsou skutečné škody, jak je odhadují.
Bylo nám sděleno toto číslo, tzn.
že je zde třeba upozornit na to, aby ekologové
se vážně zamysleli a vstoupili do hry ještě
před tím, než bude dohoda uzavřena.
Skutečně jsme dostali od zástupců
úřadů tato čísla.