Situácia sa opakuje po štvrtý raz. Vonkajšie
okolnosti neboli pre stvorenie slovenskej suverenity nikdy priaznivejšie.
K národom, ktoré sa hlásia o zvrchovanosť,
čo je súčasťou dekolonizačného
procesu, ktorý po dlhom čase konečne prenikol
za hranice železnej opony, sa môžu pridať
aj Slováci. Keby to naozaj chceli a dokázali by
prejaviť svoju vôľu, nikto im v tom nemôže
zabrániť, tak ako nikto nemôže zabrániť
Uzbekom, Turkménom, Bielorusom či Slovincom, ale
aj dnes tu spomenutým pobaltským republikám.
Zatiaľ čo ostatné národy na východ
od železnej opony váľajú múry koloniálneho
väzenia, Slováci žiadajú lepšiu celu.
Táto patologická neschopnosť Slovákov
zaradiť sa medzi oslobodzujúce sa národy, môže
byť v takýchto kritických chvíľach
fatálna. Pražskému centru sa ponúka
lákavá príležitosť na vyriešenie
slovenskej otázky bez zbytočných prieťahov.
V tomto zmysle možno interpretovať postoje a vyhlásenia
českých a federálnych predstaviteľov,
ktoré v ostatných týždňoch predstavujú
jasný rozchod s predchádzajúcim kurzom. Terčom
ich sústredeného ataku sú hlavné atribúty
suverenity, ktoré požadujú pre federáciu:
rozhodujúca časť legislatívy, zahraničná
politika, ekonomika, obrana a strategické plánovanie.
K útoku na slovenskú identitu a suverenitu možno
zaradiť veľmi nebezpečnú požiadavku
prezidenta Havla, aby nová ústava neobsahovala právo
republík na vystúpenie z federácie. Prezident
Havel ako prezident oboch národov, Čechov a Slovákov,
musí zastupovať a brániť záujmy
oboch národov, musí stáť nad nim. Požiadavka,
aby Slovenská republika nemohla vystúpiť z
federácie, ohrozuje životný záujem slovenského
národa a celej Slovenskej republiky.
Jediným východiskom za týchto okolností
je vyhlásenie suverenity Slovenskej republiky, suverenity,
ktorá bude slúžiť ako základné
východisko pre následné utváranie
rovnoprávnych vzťahov s ostatnými národmi.
KDH Slovenska, ktorého som poslancom, bude tieto oprávnené
snahy politickej reprezentácie Slovenska plne podporovať.
Vážení, dovoľte mi ešte jednu poznámku
na záver. Dovoľujem si parafrázovať posledné
vystúpenie pána prezidenta Havla tu v parlamente.
Jeho nie dosť šťastný prejav pred schválením
kompetenčného zákona sa končil odvolaním
sa na slová refrénu jednej slávnej piesne
nemenej slávneho speváka, ktoré zneli: "Sľúbili
sme si lásku". Pán prezident, zrejme v časovej
tiesni pred dôležitou zahraničnou cestou, už
nestihol dokončiť refrén, tak mi prepáčte,
ale dokončím ho ja. Celý refrén potom
znie: "Sľúbili sme si lásku, sľúbili
sme si pravdu vravieť len." Želám si a dúfam,
že len pravda i k tak veľmi závažnej téme,
ktorá tu odznela, a hlavne pravda bude tým základom,
na ktorom budeme môcť ďalej stavať. Som rád,
že ste ma pozorne vypočuli.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Rád bych řekl
pánu poslanci, když zdůrazňuje zájem
pravdy, pak zájem pravdy tu vyžaduje poznamenat, že
zrušení faktického obsahu československé
federace byla iniciativa normalizačního vedení,
v jehož čele byl Gustáv Husák a Vasil
Biľak. (Potlesk.)
S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Mlynárik.
Poslanec SN J. Mlynárik: Predpokladal by som, že poslanec
Federálneho zhromaždenia môže mať
vlastné myšlienky a neopísať a necitovať
istý článok z Literárneho týždenníka,
ktorý sme tu teraz počuli. Chcel by som tiež
čosi povedať v často diskutovanej veci, že
Turkméni, Tatári, Uzbeci, pobaltské národy
boli násilne včlenené do Ruskej ríše
a potom do Sovietskeho zväzu, zatiaľ čo Slováci,
slovenská reprezentácia roku 1918, svojou Martinskou
deklaráciou sa dobrovoľne prihlásili k štátnemu
súžitiu s českým národom. (Potlesk.)
(Hlas z pléna: Vážené predsedníctvo,
vážení poslanci, ja by som vám odporúčal,
aby ste sa pozreli na tabuľu. Prítomnosť v tejto
sále k tak závažnému zákonu,
ktorý prerokúvame, je nízka. Prítomnosť
vlády, ktorá by mala byť prítomná
pri prerokúvaní tak závažného
dokumentu, je - som radšej ticho. Osobne si myslím,
že nežná revolúcia si predovšetkým
dala za cieľ slobodu, práva a všetky ostatné
heslá, ktoré nechcem citovať. Myslím,
že tento deň je priamo vizitkou tzv. pravdy. Preto
navrhujem, aby predsedníctvo predložilo návrh...)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Promiňte, pane poslanče,
ale nyní se již nepodávají návrhy
ke změně programu jednání.
(Hlas z pléna: Ak som sa zmýlil, prosím o
prepáčenie.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má pán
poslanec Jégl.
Poslanec SL P. Jégl: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
mé pozměňovací návrhy se týkají
práv osob vykonávajících službu
v ozbrojených silách, resp. možností
omezení těchto práv v návaznosti na
organizaci československých ozbrojených sil
a československého branného systému
vůbec a práva na odepření vojenské
služby z důvodů svědomí. K realizaci
tohoto práva jsme přistoupili v loňském
roce na základě rezolucí komise pro lidská
práva OSN, Rady Evropy a Evropského parlamentu.
Ty deklarují právo každého jednotlivce
odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí
jako legitimní výkon práva na svobodu smýšlení,
svědomí a vyznání jak je stanoví
nový článek 18 Všeobecné deklarace
lidských práv, stejně jako článek
18 mezinárodního paktu o občanských
a politických právech. Náhradní civilní
služba existuje také dnes ve všech evropských
zemích: v zemích Evropského společenství
tedy v těch zemích, které mají armády
založené na pravidelných odvodech je v poslední
době patrná snaha o sjednocení zákonodárství
ve vztahu k civilní službě.
Můj pozměňovací návrh v této
věci se týká článku 16 odstavce
3, kde navrhuji toto znění: "Každý
má právo odmítnout vojenskou službu
z důvodu svědomí nebo náboženského
vyznání. Pokud je občanovi, který
z těchto důvodů odmítne povinnou vojenskou
službu zákonem stanovena povinnost k jiné službě,
musí být slučitelná s důvody
odmítnutí".
Další pozměňovací návrhy
se týkají článku 10 odstavec 2 písmeno
b, článku 28 odstavec 4 a článku 45.
Zde navrhuji zaměnit termín "vojenská
služba" za termín "služba vojenské
povahy" a "termín vojáci v činné
službě" termínem "příslušníci
ozbrojených sil". Jedná se o články,
které z praktických důvodů omezují
práva a svobody jistých skupin obyvatel, článek
10 pojednává o nucených pracích a
službách, článek 28 o právu svobodně
se sdružovat s jinými na ochranu hospodářských
a sociálních zájmů a článek
45 o dalším omezení práv, uvedených
v článcích 19, 20 a 28, odstavec 1 až
3, pokud souvisí s výkonem služby.
Stávající znění je do jisté
míry v kontradikci s návrhem vojenské doktríny,
kterou jsme již projednali, jednak výbory branné
a bezpečnostní a výbory zahraniční,
v níž se počítá v době
mimořádných opatření se součinností
armády s ozbrojenými složkami ministerstva
vnitra a veřejnými ozbrojenými sbory. Navíc
je zde institut povolání občanů k
osobním úkonům pro potřeby ozbrojených
sil v době mimořádných opatření.
Takto povolané osoby se stávají příslušníky
ozbrojených sil, nemusí však být vojáky,
ani vojáky v činné službě, platí
však pro ně služební předpisy ministerstva
obrany, která práva uvedená v listině
pochopitelně omezují. Z toho vyplývá,
že v ozbrojených silách by byly za takové
situace dvě kategorie osob s rozdílnými právy.
Nakonec bych chtěl podotknout, že tato mnou navržená
dikce odpovídá znění Mezinárodního
paktu o občanských a politických právech
a Mezinárodnímu paktu o hospodářských,
sociálních a kulturních právech.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Hrivík.
Poslanec SN P. Hrivík: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
vo svojom vystúpení vás chcem zoznámiť
so stanoviskom Klubu poslancov Slovenskej národnej strany
k vydaniu ústavného zákona, ktorým
sa vyhlasuje Listina základných práv a slobôd.
Listina základných práv a slobôd je
veľkou iniciatívou Slovenskej národnej rady
a Českej národnej rady a vychádza z národných,
kresťanských, kultúrnych a demokratických
tradícií našich národov. Je to zatiaľ
najvýznamnejší dokument, ktorý sa na
pôde Federálneho zhromaždenia prerokúva.
Stane sa nepochybne materiálom, ktorý ovplyvní
vývoj, formu a obsah našich nových ústav.
I keď vieme, že nie je problém vypracovať
vynikajúci zákon, problémom však zostane
jeho uvedenie do bežného života a hlavne jeho
dodržiavanie. Zásady predkladaného návrhu
zákona o ľudských právach a slobodách
nádejne otvárajú našim národom
nové možnosti, ako na princípoch demokracie,
rovnoprávnosti, vzájomnej úcty a neodňateľného
práva na sebaurčenie realizovať svoju národnú,
sociálnu, jazykovú a kultúrnu individualitu.
Listina ponúka tiež veľký priestor našim
národnostným menšinám a etnickým
skupinám na realizáciu svojho života.
Návrh zákona sleduje zjednodušenú líniu
"človek - rodina - štát", ako sa
to praktikuje v národných štátoch. My
však žijeme v štáte, ktorý tvorí
dve zvrchované republiky a dva suverénne národy.
Národ a štát sú v takomto usporiadaní
dve rozdielne spoločenské entity, ktoré sa
nemôžu stotožňovať. Národ na
rozdiel od štátu nikto nezaložil, tento národ
je v tomto vzťahu primárny a je jediným suverénnym
určovateľom svojho života na základe prirodzeného
práva. Preto medzi princípy, z ktorých vychádza
Listina základných práv a slobôd, treba
toto právo ako i zvrchovanosť republiky zakotviť.
Na základe uvedeného dávam tieto pozmeňovacie
návrhy v tlači 392:
1. V preambule listiny vypustiť text "vychádzajúc
z práva českého národa a slovenského
národa na sebaurčenie" a nahradiť ho textom
"vychádzajúc zo zvrchovanosti Českej
republiky a Slovenskej republiky, zo suverenity českého
národa a slovenského národa a ich neodňateľného
práva na slobodnú voľbu svojej štátnosti,
hospodárskeho, sociálneho a kultúrneho rozvoja.
2. V súlade s kodanským dokumentom o ľudskej
dimenzii upraviť článok 25, odsek 2 takto:
Pôvodný text písm. a) nahradiť textom:
"... vedľa práva na vzdelanie v štátnom
a úradnom jazyku právo na výuku v ich materinskom
jazyku." V texte pod písm. b) toho istého odseku
2 za slovom "styku" pridať text, znenie textu písm.
b) bude toto: "... právo používať
ich jazyk v úradnom styku tam, kde je to možné
a účelné." Ďakujem za pozornosť.
(Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím abyste odevzdal
návrhy písemně. Slovo má poslanec
Kostya, připraví se poslanec Magyar.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající,
dámy a pánové, nebudu vzhledem k pokročilému
času zdržovat ani úvodem z ranného křesťanství,
ani z antického Řecka či římského
práva, ani oblíbené téma problému
početí tady neotevřu. Dal jsem si jako poslanec
daleko skromnější úkol, když jsem
se připravoval na projednávání tohoto
zákona. Vzal jsem si tuto modrou knížečku,
ve které jsou dokumenty o lidských právech
a humanitárních otázkách, ve které
jsou tři základní dokumenty o lidských
právech a humanitárních otázkách,
které náš stát ratifikoval. To znamená:
všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní
pakt o občanských a politických právech
a Mezinárodní pakt o hospodářských,
sociálních a kulturních právech a
pokusil jsem se udělat analýzu, jak se předložené
tisky 330 a 331 s těmito třemi pakty shodují.
Dospěl jsem k názoru, že pravděpodobně
jsem málo zkušený poslanec, protože jsem
nepochopil smysl a systém, podle kterého byl prováděn
výběr a na základě jakých principů
byly stanoveny ať už základní lidská
práva a svobody, nebo jak navrhoval pan poslanec Kříž
"práva a základní svobody", protože
jsem dospěl k názoru, že v obou tiscích
je značná absence některých důležitých
ustanovení, která tyto tři pakty o mezinárodních
lidských právech zahrnují. Nevím,
jestli je selektivní metoda správným způsobem
v přístupu k tak důležitému dokumentu
jako je tato ústavní Listina lidských práv.
Obávám se však, jak tady už vznesl kolega
Gandalovič, že málokdo z nás si je zrovna
v tomto momentě jistý, jestli všechna základní
nebo jenom prostá lidská práva či
svobody se do této připravované listiny dostaly
nebo nedostaly a z jakého důvodu.
Chci zdůraznit, že tímto problémem jsme
se zabývali v branně bezpečnostním
výboru a součástí našeho usnesení
byl požadavek branně bezpečnostních
výborů na ústavně právní
výbor, aby se provedlo porovnání s těmito
základními dokumenty mezinárodního
charakteru a aby se zdůvodnilo, proč ta nebo ona
(práva) jsou zařazena a proč ta nebo ona
(práva) nejsou zařazena.
Domnívám se, že některé argumenty,
které tady například vznesl kolega Kroupa,
který tady dokonce řekl, že některé
věty z těchto mezinárodních paktů
se jakýmsi nekritickým způsobem přejímají
v plném znění tak, jak prostě jsou
v těchto mezinárodních paktech obsaženy,
není zrovna tvrzení seriózní z toho
důvodu, že tady zazněla řada slov o
tom, jak se přijetím tohoto zákona dostaneme
do kýžené Evropy, o které mluvíme.
Přitom tím zpochybňujeme práci právě
těch politologů, vědců a právníků,
kteří řadu měsíců a
let ze všech států právě Evropy,
o které mluvíme, na těchto mezinárodních
paktech pracovali.
Já mám dost rozporný pohled na přijetí
této ústavní Listiny lidských práv,
protože skutečně nejsem si jist, zda některá
velice důležitá, a je jich tam řada,
ustanovení, která v těchto třech paktech
jsou, nevynecháme a zda to neděláme možná
i záměrně.
Já si myslím, že bychom měli právo
selekce, rozhodovat o tom, co z těchto paktů převezmeme
do naší ústavní listiny a co ne. Já
si myslím, že náš stát ratifikací
těchto tří smluv převzal na sebe závazky
a že by je měl také naplňovat. Rád
bych se zeptal členů federální vlády,
jaké máme povinnosti vyplývající
z ratifikace těchto smluv, bohužel, vzhledem k pokročilé
době už tady nikdo z členů vlády
není. A proto nedávám jako pozměňující
návrh, ale jako spíš řečnickou
otázku, jestli by se tento zákon neměl jmenovat
zákon o některých základních
lidských svobodách a některých lidských
právech.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážení
kolegové, doba se dosti nachyluje. Myslím, že
je ještě hodně diskusních příspěvků.
Já jsem původně předpokládal,
že bude možno diskusi dnes ukončit, ale protože
i po jejím pokračování po večeři
se počet diskusních příspěvků
dále rozmnožil, zřejmě to nebude možné.
Doporučuji, abychom pokračovali v diskusi do 20.30
hodin, pak bychom skončili a zítra by jednání
pokračovalo v 9 hodin s tím, že v 8.00 hodin
by se sešly ústavně právní výbory.
Dnes večer po skončené této diskuse
by tu zůstala pracovní skupina z členů
ústavně právních výborů,
která na návrhu této listiny pracovala. Slovo
má poslanec Magyar, připraví se poslanec
Doksanský.
Poslanec SL F. Magyar: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, dámy
a páni, podporujem pozmeňovací návrh
docenta Čičmanca na zaradenie, rozšírenie
pôvodného článku 7, teraz článku
6, o vetu: "Ľudský život je hodný
ochrany od okamihu počatia až do prirodzenej smrti."
Masové vraždenie, ktoré sa odohráva
dnes na našich gynekologických oddeleniach, musí
zaraziť každého svedomitého človeka
bez ohľadu na jeho svetový názor. Veď
spôsobuje našej republike možno väčšie
straty na nevinných životoch za jediný rok,
než spôsobila druhá svetová vojna.
Žena nemá právo na rozhodovanie o usmrtení
plodu. Veď nie je to jej život, ale život inej
ľudskej bytosti, pre ktorú je ona po dobu tehotnosti
len schránkou.
Nie som povolaný na to, aby som vysvetľoval dôsledky
a vplyv interrupcie na ženský organizmus a na psychiku
v sexuálnej výchove. Najnaliehavejšou úlohou
však je zastaviť masaker a interrupciám vymedziť
lekársky najnutnejší rozsah. Pritom len na
jednom príklade by som chcel ilustrovať, že keby
tá grécka matka nebola zachránila svojho
syna mrzáčika pred priepasťou hory Tajgetos,
dnes by sme boli chudobnejší o Homéra. Pre
mňa, ako veriaceho, je myšlienka interrupcie za žiadnych
okolností neprípustná. Nechcem však
svoje názory vnucovať iným. Bola by to zase
diktatúra a nie demokracia. Preto na upokojenie tých,
čo majú strach z tejto kresťanskej diktatúry,
poukazujem na štvrtý odsek pozmeneného článku
pôvodne 7, teraz 6, ktorý citujem: "Porušenie
práv podľa tohto článku nie je, keď
bol niekto zbavený života v súvislosti s jednaním,
ktoré podľa zákona nie je trestné."
Tu sú zadné dvierka pre lekársku vedu, aby
v tých prípadoch, kde lekárska veda to vidí
ako odôvodnené, interrupcia bola povolená.
Preto vyzývam každého svedomitého poslanca
a poslankyňu, ktorej záleží na budúcnosti
našej republiky, bez ohľadu na svetový názor,
aby hlasovali za pozmeňovací návrh docenta
Čičmanca, prípadne za výsledný
návrh, ktorý vyjde z jeho návrhu, z návrhu
poslanca Luxa a ďalších.
Za to, že poslúchnete hlas vášho svedomia,
vám vopred ďakujem. (Potlesk.)
Poslanec SL V. Soboňa: Keď dovolíte, veľmi
nerád, ale musím pripomenúť, že
úvahy o počatí a živote jedinca sa tu
z vedeckého a filozofického hľadiska vedú
veľmi povrchne. Preto prosím, aby sme sa vystríhali
termínu "masové vraždenie".
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Doksanský, připraví se poslanec Krejcar.
Ještě technická poznámka.
(Hlas z pléna: Dámy a pánové, já
to tu poslouchám od oběda. Článek
7 má takový rozpor, že nyní, když
se rozejdeme, rozjímejte všichni do rána, zda
nemám pravdu. Trest smrti se zakazuje. Každý
má právo na život. Je tu logika, věcná
myšlenka, přemýšlejte o tom, jak jsme
na tom.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec SL J. Doksanský: Vážené předsednictvo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, dovoluji si vznést pozměňovací
návrh k článku 30, odstavcům 1 a 2.