Úterý 18. září 1990

Můj návrh tedy zní, abychom bod 24 společného usnesení, tzn. v § 10, odst. 1, písm. d), vypustili a aby text byl zachován ve znění původního návrhu zákona.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Necháme to tedy ako pozmeňovací návrh voči spravodajskej správe. Slovo má pán poslanec Bakšay. S technickou pripomienkou sa hlási pán poslanec Sychra.

Poslanec SN M. Sychra: Mám technickou připomínku k § 10, písm. d). Pokusil jsem se to spočítat, kolik to dělá skutečně korun a myslím, že by to mnohé poslance zajímalo. Od výše příjmu 10 tis. Kčs pro podnikatele to dělá 250 Kčs měsíčně a při příjmu 5 tis. Kčs měsíčně to dělá pouze 150 Kčs měsíčně, kdybychom vyškrtli § 10, písm. d). Myslím si, že vzhledem k tomu, že stát platí na dvě děti 280 Kčs měsíčné a že sice v budoucnosti to nebude platit stát, ale tento podnikatel svým zaměstnancům, tak bychom to měli zvážit i z tohoto hlediska, jestli podporujeme tohoto soukromníka nebo státní pokladnu, pro kterou - jak jsem si to spočítal - to řádově přinese několik desítek miliónů korun ročně.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem za poznámku. Slovo má poslanec Bakšay.

Poslanec SL J. Bakšay: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni, prvýkrát za deväť mesiacov môjho pôsobenia v parlamente som mal skutočne dobrý pocit z prípravy a prerokúvania zákona. Je to zákon, ktorý sa prerokúval presne tak, ako by sa mal prerokúvať - bol prerokovaný v expertnej komisii, na to prerokovanie boli prizvaní všetci tí, ktorých sa zákon bude dotýkať, teda predstavitelia Slovenského združenia podnikateľov, predstavitelia Českého združenia podnikateľov, experti, spravodajcovia a tí, ktorí k zákonu majú čo povedať. Zákon sa veľmi podrobne pretraktoval. Tu si dovoľujem vysloviť údiv pri povahe pána ministra Klausa, že rešpektoval 50 pripomienok z expertnej komisie. To nie je pri jeho povahe obvyklé.

Zákon predstavuje veľmi dobrú východiskovú základňu pre vybudovanie konečne skutočne daňového systému u nás, kde daňový systém neexistoval. Tento zákon o dani z príjmu umožňuje daňové úľavy, umožňuje výdaje na reklamu, reprezentáciu, výdaje verejne prospešné, pre charitu a celý rad ďalších vecí, ktoré sú v modernom daňovom systéme samozrejmosťou a bežné. Osobne som sa v prípade tohto zákona ocitol v akejsi schizofrenickej podobe, pretože som tu pôsobil ako poslanec, ktorý má brániť široké spektrum svojich voličov a zároveň ako podnikateľ, ktorý má chrániť svoje vlastné záujmy. Musím však povedať, že s obidvoma pozíciami a polohami som sa plne stotožnil a absolútne plne sa staviam za tento zákon, ktorý predstavuje veľmi dobrú, modernú a širokú platformu pre stavanie nového daňového systému.

Plne sa prihováram i za vypustenie bodu 24 zo spoločnej správy, z dôvodov, ktoré tu boli uvedené.

Na záver mi dovoľte stručnú poznámku, i keď je nás v tejto sieni veľmi málo. Ak naši budúci podnikatelia budú pracovať, tak ako pracujeme my tu v parlamente, tak Pán Boh ochraňuj našu ekonomiku a pána ministra Klausa. Myslím si, že berieme profesionálne platy, tak máme aj konečne profesionálne pracovať. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk).

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Bakšayovi a dávam slovo poslancovi Kontrovi.

Poslanec SN M. Kontra: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne a poslanci, vážení hostia, úvodom chcem zdôrazniť, že prijatie zákona o dani z príjmov obyvateľstva nadväzuje bezprostredne na zákon o súkromnom podnikaní občanov a preto predstavuje jeden z ekonomicko-právnych základov rozvoja súkromného podnikania. Doterajšie odďaľovanie jeho prijatia parlamentom možno považovať za prekážku rýchlejšieho rozvoja súkromného podnikania. Doterajšie odďaľovanie jeho prijatia parlamentom možno považovať za prekážku rýchlejšieho rozvoja súkromno- podnikateľských činností, o ktorých sa zmieňuje aj scenár ekonomickej reformy. V danom prípade ide predovšetkým o psychologicko-ekonomické zábrany, ktoré vyvolávajú u záujemcov o podnikanie neistoty a pochybnosti, odvodené od doteraz platných diskriminujúcich daňových predpisov pre súkromníkov, s výnimkou prechodného opatrenia pre minulý rok. Tieto neistoty do súčasnosti znásobovala skutočnosť, že daňový zákon má spätnú platnosť, v našom prípade pre celý rok 1990.

Jeho prijatie práve teraz má bezprostredne pozitívny význam aj pre urýchlenie procesu tzv. malej privatizácie, v ktorej reštitučnými opatreniami a aukčným predajom možno očakávať vznik celého radu malých živnostenských a remeselníckych podnikov, na ktoré sa z hľadiska daňových povinností bude vzťahovať práve nami prijatý daňový predpis.

Pozitívne treba hodnotiť aj poradu odborníkov a zástupcov podnikateľov na pôde parlamentu z konca augusta, ktorej závery podstatne prispejú ku skvalitneniu textu zákona a k jeho väčšej reálnosti. Škoda len, že závery z porady neprešli procedúrou vládneho schvaľovania a tak neboli zapracované do prerokúvaného vládneho návrhu zákona a spravodajcovia ich museli plénu formulovať, ako námety a pozmeňujúce návrhy z výborov, ktorých, ako sme počuli, nebolo málo a s ktorými súhlasím.

S prijatím tohto zákona treba urýchlene riešiť dve nasledujúce otázky, a to vytvorenie sústavy daňových úradov v rámci celkového usporiadania orgánov štátnej správy, a v rámci rozpočtových pravidiel stanovenie príjemcu dane z príjmov obyvateľstva.

Prvá poznámka súvisí so skutočnosťou, že zatiaľ tento orgán nie je konštituovaný. Národné výbory a finančné správy, ktoré sú pred svojím zánikom, nemajú podstatnejší záujem na plnení svojich povinností voči podnikateľom. Tak sme svedkami udržiavania, ba rozširovania čierneho trhu, z ktorého do štátnej pokladnice neplynie nielen časť, úžernícky získaných zdrojov tzv. vekslákov, ale aj z ďalších čiernych živností s pochybným predmetom podnikania, objavujúcich sa na jarmokoch, púťach, v kúpeľných strediskách a na nárožiach každého mestečka.

Pretože úlohou novovytvorených daňových úradov nebude len pasívna kontrola správnosti výpočtu výšky dane poplatníkom a tým aj vyrubenie dane, ako to vyjadruje text zákona, ale aj tzv. vyhľadávacia funkcia v teréne, ktorej poslaním bude zisťovať, oprávnenosť podnikateľskej činnosti občanov a spolu s orgánmi v trestnom konaní potierať nekalú súťaž, treba pre tento krok zriadenia týchto úradov prikročiť čím skôr a nečakať až na začiatok budúceho roka.

A ešte k druhej otázke. Hoci úlohou tohto zákona nie je riešiť otázku príjemcu tejto dane, z hľadiska aktivizácie rozpočtovej sústavy na rozvoj ekonomických aktivít a pravidiel ich fungovania a v záujme maximálneho zníženia prerozdeľovacích procesov medzi rozpočtami vo vertikálnom smere, odporúčam, aby tento druh dane plynul priamo do rozpočtov miestnych samosprávnych orgánov.

A to z týchto dôvodov:

- ide o hospodársku činnosť miestneho významu

- miestne samosprávne orgány môžu bezprostredne prispieť k rozvoju drobného súkromného podnikania vytváraním materiálnych a právnych predpokladov, čím zároveň prispejú aj k riešeniu miestnej zamestnanosti

- zdroje z republikových do miestnych rozpočtov formou dotácií budú obmedzené, a preto o to viac bude stúpať význam ich vlastných zdrojov

- tým sa vylúči aj možnosť, uvažovaného dvojitého zdaňovania príjmov súkromných podnikateľov daňou z príjmov obyvateľstva, plynúcou do republikového rozpočtu, a ešte aj dodatkovou (komunálnou) daňou plynúcou do miestne príslušných rozpočtov.

Ďakujem za pozornosť.

Poslanec SL O. Huml: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, programové prohlášení vlády obsahuje mj. i zásadu podpory zaostávajících oblastí republiky. Do této kategorie lze zcela nepochybně zařadit tzv. pohraniční oblasti, a to jak na západě, tak na východě naší republiky. Důvody, proč tomu tak je, proč pohraniční oblasti vypadají tak, jak vypadají, myslím není třeba na tomto místě a v tomto čase rozebírat. Věc je zcela jasná.

Domnívám se, že právě projednávaný vládní návrh zákona o dani z příjmů obyvatelstva poskytuje možnost uplatnění některých ekonomických opatření k pozvednutí zaostávající úrovně a ke kompenzaci ztížených životních podmínek právě v pohraničních oblastech.

Proto navrhuji doplnit § 28 odst. 7 o druhou větu, která by zněla: "Jsou-li tyto činnosti prováděny ve zvláštním zákonem vymezených pohraničních oblastech, odkládá se v prvním roce vzniku daňové povinnosti placení daně ve výši 100 % daně, ve druhém a třetím roce ve výši 50 %."

Dále by odstavec 7 zůstal beze změny, to znamená, že by následovala věta: "pokračuje-li poplatník v této činnosti..."

Svůj návrh zdůvodňuji tím, že ve vnitrozemí, a to už vůbec nemluvím o velkých vnitrozemských městech, jsou neporovnatelně vhodnější podmínky pro úspěšné zahájení soukromého podnikání, než v okrajových oblastech státu. Tím mám na mysli právě problém třeba v zásobování, problém transportních vzdáleností, problém hustoty osídlení, což má vliv na vytváření okruhu stálých zákazníků, v pohraničních oblastech bývají na většině území i zhoršené klimatické podmínky atd. Navíc by toto opatření mohlo přispět i k znovuoživení pohraničních vesnic, což je problém, kterého se dotkla ve své interpelaci poslankyně Samková.

Přijetím tohoto opatření by se umožnil rychlý start žádoucího podnikání v těch nejzdevastovanějších oblastech našeho státu a zejména v našem západním pohraničí by mohl rychle vymizet úděsný kontrast protilehlých stran státní hranice. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. S faktickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec Prokop.

Poslanec SN M. Prokop: V souvislosti s pohraničními oblastmi bych si dovolil upozornit pana kolegu předřečníka na bod 40 na str. 8 usnesení, kde v § 27 v odst. 1. se na konci doplňuje text "anebo povolit regionální úlevy", které podle mého názoru tuto problematiku řeší právě na úrovni republik, pod které spadají regiony tedy pohraničí. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Prosím, pán poslanec Huml.

Poslanec SL O. Huml: Pokud jsem to dobře pochopil, tak toto ustanovení se týká odvodů z mezd v těch případech, kdy podnikatel zaměstnává nějaké pracovníky.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Na záver sa k tomu zrejme vyjadrí pán minister a spravodajcovia.

Slovo má pán poslanec Uhl.

Poslanec SN P. Uhl: Náhoda chtěla tomu, že jsem se jako člen branného a bezpečnostního výboru nedostal k diskusi v dalších výborech. V našem výboru se samozřejmě tento zákon neprojednával, protože tato problematika je odtažitá. Proto využívám této příležitosti, abych podal jeden doplňující návrh. Jde mi o snížení daní za pracovníky, kteří se vracejí z výkonu trestu. Víte dobře, jaká je situace s těmito lidmi, že těžko hledají práci, nacházejí a u některých také není příliš velká ochota pracovat. Domnívám se, že právě soukromý sektor, který zde nyní vzniká, by měl a mohl těchto lidí využívat a zkusit to s nimi a že by měl být zainteresován i finančně na zaměstnávání těchto lidí.

Navrhoval bych proto - a já ten návrh za chvíli ještě upřesním - aby ten, kdo byl propuštěn z výkonu trestu, ať už to bylo proto, že trest vykonal, nebo proto, že byl propuštěn podmíněně, nebo proto, že byl amnestován či omilostněn, po následující dva roky byl v takové situaci, že pokud ho někdo bude zaměstnávat, bude mít na něj daňovou úlevu. Domnívám se, že doba dvouletá je dostatečná k určité resocializaci tohoto pracovníka a k jeho zakotvení. Tato doba by byla platná i pro ty bývalé odsouzené, kteří někde pracovali rok nebo půl roku nebo nepracovali, neměli tu možnost a mohli by tedy po období celých dvou let od data propuštění požívat těchto výhod, resp. by ty výhody používali jejich zaměstnavatelé.

Říkám to zejména s ohledem na stoupající - bohužel - nezaměstnanost, která v této zemi se bude rozšiřovat a pro bývalé vězně bude ještě obtížnější sehnat práci než nyní.

Rozhodně je lepší tímto způsobem podpořit ze státní pokladny bývalé vězně, než tak činit prostřednictvím sociálních kurátorů, kteří jim vyplácejí peníze vlastně za všech okolností a není tam motiv angažování se pro pracovní proces, jak by to zde nyní bylo.

Proto navrhuji, aby v návrhu zákona, který máte před sebou, tisk 66, na stránce 14, úlevy na dani, odstavec 1, ve 3. řádce, kde se hovoří o snížení daně o částku 12.000 Kčs místo 8 000 za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností, s těžším zdravotním postižením byla přidána slova "a za každého pracovníka, který byl v posledních dvou letech propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody". Pak by teprve byla 15. Tento návrh podávám i za té situace, kdyby náhodou zůstalo původních 8.000.

Pro případ, že by snad tento návrh neprošel, čemuž nechci věřit, tak dávám druhý protinávrh, o kterém žádám, aby bylo hlasováno potom, aby tato slova, která jsem právě nadiktoval, byla zařazena do druhé řádky, a sice za text "daň se sníží o částku 4.000 za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností". Nyní přijde můj navrhovaný text. Přimlouvám se však za první návrh a teprve kdyby neprošel, za druhý, protože tam je snížení daně mnohem větší a podnikatelé budou více zainteresování na tom, aby takovéto lidi zaměstnávali.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Uhlovi. Ďalej v rozprave vystúpi poslanec Macek, pripraví sa poslanec Bačinský.

Poslanec SN M. Macek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že argumentace pana ministra Klause, týkající se nově vloženého § 29, byla dostatečně jasná a přesvědčivá. Podnikatelé, jejichž činnost je ekologicky prospěšná, lze zvýhodňovat i jinak a mnohdy lépe než přímými daňovými úlevami, zvláště když jsou zcela nekomplexně vyjmenované. Navrhuji proto § 29 vypustit.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Mackovi. Slovo dávam poslancovi Bačinskému, pripraví sa poslanec Bureš.

Poslanec SN Š. Bačinský: Vážený pán predseda, dámy a páni. Vzhľadom tomu, že som členom ústavno právneho výboru považujem za svoju morálnu povinnosť nezaťažovať, plénám, pretože vo výbore sa to prerokovávalo dostatočne svoju úlohu, ktorá bola daná uznesením VÚP a preto musím vystúpiť.

Na zasedaní VÚP SL a SN som podal pozmeňovací návrh k § 9 odsek 2 písm. c), ktorý však nezískal potrebnú nadpolovičnú väčšinu hlasov všetkých členov VÚP. Spravodajkyňa však neuviedla v spravodajskej správe, že pre tento môj pozmeňovací návrh hlasovala väčšina prítomných i keď to bolo uznesením uložené. Preto podávam tento pozmeňovací návrh na pléne, aby odsek 2. písm. c) - výdaje na reprezentáciu do 3 % z celkových príjmov. Zdôvodnenie bolo dostačujúce na zasadnutí VÚP preto vás nechcem ďalej zaťažovať.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Máte spravodajcovia presné znenie tohoto pozmeňovacieho návrhu? Aby sme poznali, keď budeme o ňom eventuálne hlasovať. Slovo má poslanec Bureš, pripraví sa poslanec Batta.

Poslanec SN J. Bureš: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám přečtu, co jsem si napsal před dvěma hodinami. Jedná se § 14 na str. 14 přesně v tom smyslu, jak zde vystoupil poslanec Uhl. Za třetí větu § 14 na str. 14 jsem si napsal tento text: Daň se sníží o částku 2.000 Kčs za každého pracovníka propuštěného z výkonu trestu po dobu dvou let. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Mám to chápať tak, že sa prikláňáte k návrhu pána poslanca, prípadne dávate tretí návrh?

Poslanec SN J. Bureš: Je to jenom věc formy. Jsou tam lidé postižení a týká se to částky 8.000 Kčs, kdežto tady jde o samostatnou větu, kde se snižuje o částku 2.000 Kčs po dobu dvou let.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Je to samostatný pozmeňovací návrh. Slovo má poslanec Batta, pripraví sa poslanec Kostya.

Poslanec SN J. Batta: Vážený pán predsedajúci, vážení kolegovia poslanci, nebudem hovoriť vo svojom rodnom jazyku, budem pokračovať v slovenskom jazyku.

Tento zákon už mnohí hodnotili, takže nehodlám o jeho kladoch hovoriť. Mal by som ovšem niekoľko poznámok k jeho jednotlivým častiam.

Na strane 2 § 3 bod b) navrhujem text zmeniť takto: Ak dediči sú vdova po autorovi, teraz by prišla vsuvka "vdovec po autorke" atď.

Na strane 3 § 4 bod d) by som vynechal časť "s výnimkou predaja automobilov do 6 mesiacov po ich nadobudnutí." Je predpoklad, že na auto bude uvalená zvláštna daň, alebo luxusná daň.

Na tej istej strane bod ch) by som urobil nasledujúcu zmenu: dávka a služby nemocenského, sociálneho a dôchodkového zabezpečenia. Poznamenávam, že výsledkom dôchodkového zabezpečenia by mala byť nezdaniteľná čiastka, ktorú by mal občan dostávať nezávisle od iných príjmov.

Na strane 6 § 6 odsek 3 dole je veta, ktorá začína "Jde-li o příjem z rostlinné " atď. Ako záhradník by som mal jednu poznámku, že intenzita výrob je rozdielna u jednotlivých kultúr v závislosti na spôsobe pestovania, nehovoriac o tom, že daná vec by mala mať miesto v nejakom inom zákone.

Nesmieme zabúdať na to, že v poľnohospodárstve existuje nielen rastlinná výroba, ale i výroba živočíšna a aj v živočíšnej výrobe sú rôzne intenzifikačné faktory. Nie je mi celkom jasné, ako sa dospelo k zvýšeniu na desaťnásobok alebo na päťdesiatnásobok. Na strane 10 v § 9 ods. 3, bod d/ navrhujem vynechať "rekonštrukciu a modernizáciu". Podľa môjho názoru bude tak daný bod v harmónii s bodom a/ § 9.

Na strane B v § 10 zdôrazňuje. V § 10 navrhujem doplniť 6. odsek takto: "Od základu dane sa dá odpočítať suma školného na výchovu vlastného dieťaťa, alebo dieťaťa v zákonnej starostlivosti, vyplácaná cirkevným, alebo súkromným školám.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP