Přítomno: 131 poslanců Sněmovny
lidu
Omluveni poslanci:
Adam, Bárta, Dlouhý, Dienstbier J. st., Kavan, Klaus,
Kňažko, Kocáb, Komárek, Konečný
P., Kováč, Langoš, Malina, Miller, Molnár,
Rynda, Soldát, Šepetka, Vandas
Předseda SL R. Battěk: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, srdečně
vás vítám a dovolte, abych zahájil
2. schůzi Sněmovny lidu. Moje přivítání
patří také poslancům Sněmovny
národů, pokud jsou zde přítomni. Dovolte,
abych nejprve konstatoval počet přítomných
- je nás 110, takže jsme usnášení
schopni.
Dostali jste písemný návrh pořadu
dnešní schůze, který má pět
bodů:
1. Ověření platnosti volby poslance Sněmovny
lidu
2. Slib poslance Sněmovny lidu
3. Volba poslance Sněmovny lidu do výboru Sněmovny
lidu
4. Návrh skupiny poslanců na odvolání
poslance Sněmovny lidu z funkce člena předsednictva
Federálního shromáždění
a případná volba nového člena
5. Zpráva mandátového a imunitního
výboru v imunitní věci.
Pokud nejsou připomínky k navrhovanému programu,
dal bych tento program schválit. Má někdo
z poslanců připomínku k navrhovanému
programu? (Nikdo se nehlásí.) Kdo tedy souhlasí
s uvedeným programem? (Hlasuje se.) - Jedno sto šest
hlasů.
Kdo je proti? (Jeden.)
Zdržel se někdo hlasování? (Tři.)
Návrh byl většinou hlasů schválen.
Přejdeme k prvnímu bodu programu.
Zprávu k tomuto bodu přednese předseda mandátového
a imunitního výboru poslanec dr. Kessler. Žádám,
aby se ujal slova.
Předseda mandátového a imunitního
výboru poslanec Z. Kessler: Vážený
pane předsedo, vážené kolegyně
a kolegové, omlouvám se za zdržení -
do parlamentu se dostavila delegace finského výboru,
konkrétně delegace Memorialu, kde jsou mí
kolegové, věznění v Sovětském
svazu, takže jsem se jim musel alespoň chvíli
věnovat.
Dovolím si přečíst náš
návrh k prvnímu bodu programu:
Rozhodnutím předsednictva Federálního
shromáždění z 20. září
1990 se stal za hlavní město Slovenska Bratislavu
a za Veřejnost proti násilí poslancem Sněmovny
lidu Dušan Baďura, který na tuto funkci rezignoval.
Předsednictvo Sněmovny lidu vzalo rezignaci na vědomí
dne 1. října 1990, čímž jeho
mandát v souladu s § 9 odst. 2 zákona o poslancích
FS zanikl.
Předsednictvo Federálního shromáždění
usnesením č. 39 ze dne 2. října 1990
prohlásilo, že na uprázdněný
poslanecký mandát nastupuje podle § 49 odst.
3 zákona č. 47/1990 Sb., z náhradníků
za Veřejnost proti násilí Michal Bláha,
student slovenské Vysoké školy technické
v Bratislavě.
Mandátový a imunitní výbor podle §
89 písm. b) zákona o jednacím řádu
FS přezkoumal, zda se poslanec Michal Bláha stal
poslancem Sněmovny lidu v souladu se zákonem o volbách
do Federálního shromáždění.
Mandátový a imunitní výbor navrhuje
sněmovny lidu ověřit podle článku
47 odst. 2 ústavního zákona o československé
federaci, že se Michal Bláha stal poslancem Sněmovny
lidu Federálního shromáždění.
Předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci
Kesslerovi. Má někdo dotaz nebo připomínku?
(Nikdo se nehlásí.) Dám tedy hlasovat o schválení
návrhu usnesení, který poslanec Kessler přednes.
Kdo z poslanců souhlasí s předneseným
návrhem? (Hlasuje se.) Jedno sto čtrnáct
hlasů.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Návrh předsedy mandátového a imunitního
výboru byl schválen.
Měli bychom nyní přistoupit k poslaneckému
slibu poslance Bláhy. Prosil bych, aby test slibu přednesl
poslanec JUDr. Valko.
(Shromáždění povstává.)
Místopředseda SL E. Valko: Sľubujem
na svoju česť a svedomie vernosť Českej
a Slovenskej Federatívnej Republike. Budem dbať na
vôľu a záujmy ľudu, riadiť sa ústavou
a ostatnými zákonmi a pracovať tak, aby boli
uvádzané do života.
Michal Bláha: Sľubujem.
(Shromáždění usedá.)
Předseda SL R. Battěk: Já srdečně
našeho nového poslance mezi námi vítám
a přeji mu dobrý odpich - možná také,
aby si zrovna nebral příklad z mnohých našich
jednání, ale to už bude záležet
na něm.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 74.)
Přistupuje k třetímu bodu našeho programu,
kterým je
Po dohodě je zde navrženo jeho zvolení do výboru
sociálního a kulturního. Dám o tomto
návrhu hlasovat.
Kdo souhlasí, aby poslanec Sněmovny lidu Michal
Bláha se stal členem výboru sociálního
a kulturního? (Hlasuje se.) Jedno sto šestnáct
hlasů.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Poslanec Michal Bláha je členem sociálního
a kulturního výboru. Přeji mu úspěch
v práci v tomto výboru.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 75.)
Přecházíme k bodu čtyři, kterým
je
Tento návrh by měl přednést jeden
z navrhovatelů. Kdo jím je, nechť se přihlásí
o slovo. Hlásí se poslanec Wagner.
Poslanec J. Wagner: Pane předsedo, paní a
pánové, před časem jsme předložili
skupina 79 poslanců Sněmovny lidu návrh,
aby na pořad jednání byla zařazena
otázka odvolání poslance Vasila Mohority
z funkce člena předsednictva Federálního
shromáždění.
Už v této chvíli bylo jasné, že
důvodů pro tento postup je bezpočet a také
bylo v této chvíli jasné, že na mnohých
z nich se shodneme téměř všichni, na
některých jen někteří. Důležité
je ovšem to, že velká většina z nás,
a to všichni ti, kteří se pod návrh
podepsali, získali pocit, že akt volby, který
byl proveden při první schůzi Sněmovny
lidu byl chybný a že tuto volbu je třeba napravit.
Získali jsme pocit, že jsme povinni nejen vůči
sobě a svému svědomí, ale zejména
vůči svým voličům provést
akt, který dá najevo, že ctíme všechny
důvody, které jsme jednoznačně vyslovovali
ve volební kampani pro to, jak se tu chceme chovat a jak
tu chceme jednat, že ctíme mravní hodnoty,
s nimiž nás sem voliči poslali. Z toho důvodu
nepovažuji za podstatné argumentovat věcně
s předloženým návrhem, neboť i
události, které se staly od doby, kdy jsme návrh
na doplnění pořadu jednání
předložili, jednoznačně potvrdily oprávněnost
našeho postoje.
Svými výroky, by dokonce i jejich dementy, pan poslanec
Mohorita projevil zcela jednoznačně, že jeho
názory patří minulosti, že je příliš
všemi svými postoji touto minulostí vázán
a že my tudíž postupujeme naprosto správně
a v logice věci, když navrhujeme, aby takovýto
člověk nemohl být členem předsednictva
Federálního shromáždění.
Předkládám proto návrh, aniž
zdůvodňuji věcně argumenty o činech
či chybách pana Mohority s tím, že doporučuji,
abychom tajným hlasováním, podle jednacího
řádu, vyjádřili svou nedůvěru
k panu Mohoritovi jako ke členu předsednictva Federálního
shromáždění. Děkuji za pozornost.
Předseda SL R. Battěk: Děkuji panu
poslancovi. Jsou nějaké dotazy nebo připomínky?
Je zde písemná přihláška pana
doktora Jedináka.
Poslanec Z. Jedinák: Pane předsedající,
vážení poslanci, vážené
poslankyně, Klub komunistických poslanců
Federálního shromáždění
se seznámil s návrhem na odvolání
poslance Vasila Mohority z funkce člena předsednictva
Federálního shromáždění
za Sněmovnu lidu.
Tato otázka byla posuzována i na prvním sjezdu
KSČM, kde delegáti okresních organizací
s uvedeným požadavkem nesouhlasili
Klub komunistických poslanců nevidí důvody,
proč by Vasil Mohorita měl být z funkce předsednictva
Federálního shromáždění
odvolán. Domníváme se také, že
demokratickým právem každé parlamentní
frakce je navrhnout svého člena do předsednictva.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, prosím vás, abyste ještě
jednou před hlasováním zvážili
důvody, zda cesty, kterou dnes jdeme, je správná
nejen pro tuto chvíli, ale také do budoucna.
Předseda SL R. Battěk: Děkuji pane
poslanče. Hlásí se ještě někdo
do diskuse? Zatím je zde jeden písemný požadavek
kolegy Michálka.
Poslanec F. Michálek: Pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, návrh, který zde byl přednesen
a který jsme vyslechli, je velice vážný.
Než přikročím k hlasování,
chtěl bych se obrátit na pana poslance Mohoritu,
aby nám vysvětlit několik problémů.
Jde o to, zda-li to, co řekl, je jeho osobní stanovisko,
jeho názor, nebo jako předseda komunistické
strany mluvil jménem této strany. Pokud je to jeho
osobní názor, potom jsem pro to, aby vždycky
měl možnost své osobní stanovisko vyjádřit,
a to by nebylo důvodem pro jeho odvolání.
Jako předseda komunistické strany, mluví-li
jménem této strany, táži se, zda-li
komunistická strana nadále trvá ve svém
programu na třídním boji, nebo na vedoucí
úloze strany, nebo zda-li platí ono známé
heslo o zakroucení krkem. V tom případě
nezáleží na funkci pana Vasila Mohority, ale
spíš na programu komunistické strany, která
by tímto způsobem nebyla demokratickou organizací
v naší republice, ale jistě při upevňování
našeho demokratického systému by byla brzdou.
Předseda SL R. Battěk: Děkuji. Dále
je přihlášen poslanec Mandler, připraví
se poslanec Benčík.
Poslanec E. Mandler: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, ještě než
k tomu něco řeknu, chtěl bych reagovat na
poznámku, že mám mluvit stručně.
Pokusím se mluvit stručně, ale myslím,
že pokud se scházíme k takovému aktu,
mohli bychom si podobné poznámky odpustit.
Shodou okolností právě minulý týden
upozornil v Literárních novinách místopředseda
Sněmovny národů Jan Sokol na nevhodnost přepřahání,
rozuměj změn ve vedoucích místech,
během jízdy. Hned poté, co článek
vyšel, se ději dvě změny tohoto druhu.
Jedna se udála na místě ministerstva obrany
a nyní je navržena změna ve složení
předsednictva Sněmovny lidu Federálního
shromáždění. Oběma těmto
změnám je společné to, že přicházejí
tak brzy, pouhých pár měsíců
po ustanovení příslušných orgánů.
Že přepřahání, smíme-li
tohoto obrazu použít, právě v této
počáteční fázi jízdy
je krajně obtížné, o tom není
pochyb. Tím důležitější
je vědět, proč tyto změny nastávají.
Všimněme si, co je společné oběma
funkcionářům, proti kterým byly vzneseny
námitky. Jde o komunisty svázané oním
způsobem s nomenklaturním předlistopadovým
režimem. Můžeme proto snadno dospět k
závěru, že pověřování
těchto lidí mocensky exponovanými funkcemi
je chybné. K takovému závěru jsme
ovšem měli dospět v době, kdy nebylo
pozdě.
V této souvislosti musím připomenout, že
jsme k tomu měli příležitost při
první ustavující schůzi Sněmovny
lidu. Ještě před tím než poslanec
Petr Kučera stačil tlumočit výsledek
jednání politických stran, které vyústilo
v závěr, cituji "pokusit se vytvořit
takové zastoupení politických stran ve Federálním
shromáždění, které by odpovídalo
výsledkům voleb", konec citátu, navrhl
poslanec V. Benda, aby z volebního řádu byla
odstraněna zásada poměrného zastoupení
a zdůvodnil to způsobem, který je poučný.
Řekl: "Tento bod v podstatě prodlužuje
praxi kulatých stolů." Osobně se domnívám,
že pokračovat v této praxi i poté, co
ve svobodných volbách byli zvoleni zplnomocnění
zástupci této země, by bylo velmi nešťastné
a zavádějící.
Proti zásadě poměrného zastoupení
jsem tedy vystoupil i já. Připomínám
tuto záležitost proto, aby bylo zřejmé,
že dnes by nemělo jít o osobní věc
Vasila Mohority. Mělo by jít o to, postupují-li
demokratické strany vůči komunistické
straně tak, jak navrhl poslanec Petr Kučera, jako
by se nic nestalo, a komunistická strana je pouze a výlučně
druhou největší stranou ve státě,
nebo podle druhého pojetí, přistupují-li
k ní jako ke straně, která se nepřestala
hlásit ke svým protidemokratickým tradicím,
tedy ke straně, která byla v prvních svobodných
volbách poražena. Návrh na odvolání
poslance Mohority může vyhovět obojímu
pojetí.
Prvnímu, Kučerovu, tím, že se může
zdát, jako by se stalo něco významného
a důležitého, a přitom v předsednictvu
Federálního shromáždění
zůstane dalších pět členů
komunistické strany a jeden z nich je místopředsedou
Federálního shromáždění.
V takovém smyslu hlasovat nebudu. Budu hlasovat pro odvolání
Vasila Mohority z předsednictva Federálního
shromáždění jako pro akt, který
fakticky a silně problematizuje zásadu poměrného
zastoupení v předsednictvu a dalších
funkcích Federálního shromáždění.
Děkuji za pozornost.
Předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci
Mandlerovi, prosím poslance Benčíka.
Poslanec M. Benčík: Vážený
pán predseda, vážení poslanci, vážené
poslankyne, ďakujem, za udelenie slova aj preto, že
ste ma uprednostnili. Chcel by som povedať k tomuto bodu
programu niekoľko slov.
Predovšetkým v mojom veku, človek už nemá
veľké ilúzie o spôsoboch politického
zápasu. Napriek trpkým životným skúsenostiam
stále a opätovne a dôsledne se hlásim
k demokratickému, pluralitnému a tolerantnému
postupu. Po neúspěšných reformných
pokusoch vznikla 17. novembra historická šanca pre
to, aby sa tieto ušľachtilé myšlienky presadzovali
a uplatnili aj v našej spoločnosti. Vôľu
a zmýšľanie občanov tohto štátu
vyjadrili pri poslednych parlamentných voľbách.
Na jej výsledky môžeme mať rozdielne, ba
až protichodné názory, ale primárnym
- ak nám skutočne ide o parlamentú demokraciu
- musí byť rešpektovanie rozloženého
politického spektra.
My, čo sme tu - aj mimo sály - vieme, že v
tomto zákonodarnom orgáne majú parlamentnú
väčšinu občianske hnutia - Občianske
fórum a Verejnosť proti násiliu. Parlamentné
pravidlá umožňujú aj v tomto parmente
schváliť to, čo ony považujú za
účelné a pre nich v tomto smere vhodné.
Z tohto hľadiska sa zdá byť osud návrhu
na odvolanie poslance Mohoritu úplne zrejmý a nie
je třeba o tom veľa čo hovoriť.
Ak vládna koalícia má na jeho odvolaní
záujem, tak to pri súčasnom rozložení
hlasov urobí. Je teda vecou politickej a morálnej
zodpovednosti tohto parlamentu, či sa k pluralite hlási
a chce ju aplikovať vo všetkých oblastiach, alebo
k tejto zásade sa hlásime len ústne a účelovo
ju aplikujeme len vtedy, keď to niekomu vyhovuje. To je však
účelovosť a silne mi to pripomína minulosť,
keď tzv. silné osoby alebo skupiny pod pláštikom
demokratickej väčšiny presadzovali vybavovanie
účtov voči nepohodlným, alebo voči
inak zmýšľajúcim ľuďom. Každý
nech si urobí vlastný názor, k čomu
takáto politika slúži a kam nás takáto
tendencia môže zaviesť.