Česká národní rada 1990 – 1992

Přítomni posl.: Payne, Štindl, Němcová, Šplíchal, Stieber, Janů, Kříž, Žižka

Hosté: pí Hradská - předsedkyně Výboru vlády ČR pro zahraniční vztahy

Program:

1. Projednání návrhu ústavního zákona o zřízení Úřadu vlády České republiky pro mezinárodní vztahy

2. Stanovisko k událostem v Sovětském svazu

3. Různé

ad 1)

posl. Štindl vysvětlil, že vzhledem ke kompetenčnímu zákonu je problém nutno řešit novelou ústavního zákona - zřízení Úřadu je důležitou věcí, tento akt by nabyl vysoké autority (již tím, že k souhlasu je třeba třípětinové části pléna). Odkázel v této souvislosti na čl. 2 zákona č. 556. Dále charakterizoval návrh (viz Důvodová zpráva).

Rozprava:

Hradská rozhodnutí podat takový návrh bylo učiněno již dříve, jde o kolektivní práci poslanců

Štindl vysvětlil, jak vznikl text návrhu - podílela se pí Markvartová z legislativního oddělení ČNR ve spolupráci s legislativním oddělením Úřadu vlády

nastínil následující postup: návrh bude jménem iniciativní skupiny poslanců předložen klubům, předsednictvu ČNR, vládě k připomínkovému řízení

Janů dlouho zde nebyla, ptá se proto, zdali tento problém již nebyl v klubech diskutován

Štindl ne, v klubech ještě diskutován nebyl

Stieber to by zatím bylo ještě předčasné

Hradská podala k dotazu posl. Janů vysvětlení - rozprava o tom, zda Úřad by měl být orgánem ústřední správy, už byla na minulé schůzi ZV, které se posl. Janů nezúčastnila. Bylo zde rozhodnuto, že Úřad by tento charakter měl mít z důvodů finančních i personálních (v současné době má Vládní výbor menší rozpočet i personální obsazení než slovenské Ministerstvo zahraničních vztahů)

Štindl rekapituloval vývoj problému - jednání s premiérem Pithartem, místopředsedou české vlády Stráským a vedoucím Ůřadu české vlády Sedláčkem

Janů táže se, zdali v případě, že ZV podá iniciativní návrh, česká vláda návrh podpoří

Štindl neví

Hradská pozice vládního výboru v české vládě je havarijní, což se projevuje mj. v personálním obsazení vl. výboru - dnes je nedostatečně obsazen; nutnost existence Úřadu je patrná zvláště s ohledem na současné události v SSSR

česká vláda navázala mnohé zahraniční vztahy, které nyní však skomírají. Uvedla příklad Slovenska, kde se tyto vztahy naopak rozvíjejí

Štindl vyjadřuje přesvědčení, že česká vláda návrh přijme

Stieber souhlasí s tím, že Česká republika potřebuje orgán, který by se zabýval zahraniční politikou, a proto se domnívá, že plénum ČNR by mělo a mohlo návrh přijmout

Němcová reaguje na vystoupení posl. Janů - vedení ZV by mělo pozvat poslance, kteří chyběli na minulých schůzích ZV, a vysvětlit jim, co bylo projednáváno

v návrhu jsou některé pasáže, které bude třeba ve výborech objasnit, např. na str. 2 - nutno vysvětlit podstatu problému

Payne ptá se, jak je podobný problém řešen v zahraničí

Hradská ano, cosi podobného existuje, ovšem většinou nikoliv ve formě ministerstev, ale úřadů. Např. v zemské vládě Severní Porýní - Vestfálsko je v čele takového úřadu ústavní činitel (ministr bez portefeje); podobné příklady lze nalézt v rakouských spolkových zemích. Ale na druhé straně se nevyskytuje obdoba slovenské situace, kde existují 2 ministerstva, zabývající se tímtéž

Payne upozornil na vývoj slovenského ministerstva, který odráží tendenci po rozpadu federace. Vypadá to, že na tuto situacijsme si už zvykli. Proč FMZV nakonec souhlasilo se slovenským ministerstvem, ale nikoliv s českým?

Hradská my nemůžeme ignorovat potřeby této země pro jakýsi cíl zachování federace (pro případ rozpadu musíme mít zajištěnu instituci, která by zajišťovala potřebu zahr. vztahů

Štindl osobně je mu jedno, zdali to bude ministerstvo, úřad či sekretariát, ale nedovede si představit, že by zde nebylo specializované pracoviště, které by se věnovalo zahraničním vztahům. Také proto, aby zde byla konkrétní zodpovědnost, tedy osoba, která se má zodpovídat před poslanci (podobně jako je tomu v případě Statistického úřadu). Kritickým místem návrhu je pasáž týkající se zahraniční neinvestiční pomoci - proti tomuto bodu bude asi na vládě odpor; ale jedině takto je uplatněno objektivní měřítko při rozdělování této pomoci - navíc kopírujeme federální model, kde se distribucí nezabývají rezortní ministerstva. Nabízí se tu však otázka, co dělat v případě, že návrh neprojde. Potom je totiž i zahraniční výbor ČNR zbaven možnosti realizovat řadu vlastních předsevzetí

Hradská zdůvodňuje čl. 2 odst. 3 důvodové zprávy: je nutné odpovídající zastoupení "širokých" českých zájmů v rozdělování neinvestiční pomoci komisí složenou ze zástupců federálních, českých a slovenských orgánů

dále upozorňuje na to, že současný stav vládního výboru je nesmysl - není už ani protokole, protože dnes už ani nemají přehled o tom, koho přijímá předseda vlády a nemají pravomoc toto ovlivnit

Payne zamýšlí se nad tím, proč jsme se dostali do této situace. Hlavním důvodem je kompetenční zákon - jestliže jsme kompetenční zákon schválili, pak dnes musíme nést důsledky. Teď je na posouzení politických klubů, jak jednotlivé strany budou reagovat

Hradská znamená to, že diskuse v klubech proběhne tak, aby se návrh ústavního zákona dostal už na zářijové plénum?

Payne ano, dá se to stihnout

Němcová jsme asi všichni pro návrh, ale je třeba se domluvit, čím jménem jej předložíme - zdali za skupinu poslanců nebo zahraniční výbor

Payne jeho osobní názor je, že by se návrh měl podat jménem výboru spíše než jménem skupiny poslanců, byť širší, protože výbor ČNR je ústavním činitelem

dále upozorňuje, že existence vládního výboru je spojena s exisdtencí zahraničního výboru ČNR

Štindl s tím souvisí to, abychom připravili novelu jednacího řádu ČNR - v příštím volebním období by měl být ZV řádným výborem ČNR

protože i když se podaří nyní prosadit návrh na zřízení Úřadu, vznikne další nesymetrie v podobě dobře založeného vládního orgánu a problematického orgánu parlamentního

Štindl dává hlasovat o tom, zdali na nejbližší schůzi ČNR podat návrh na zřízení Úřadu

Štindl dává hlasovat o tom, zdali návrh bude předložen jménem zahraničního výboru

Štindl nyní otevírá rozpravu k návrhu

Hradská má připomínku k názvu - ne "výbor", ale navrhuje "Úřad pro mezinárodní vztahy"

Štindl nechává o změně hlasovat

Payne je delimitace finančních prostředků proveditelná?

Hradská ano - určená finanční částka, kterou nyní spravuje Úřad české vlády, by se jen převedl pod Úřad pro mezinárodní vztahy

Štindl kterým výborům se má návrh předložit k projednání? navrhuje ÚPV, RKV,, NHV, VÚSN, VOCR, CHV

Payne druhá varianta - vzhledem k tomu, že jsme průřezový výbor, předložit všem výborům

Štindl souhlasí s druhou variantou

Payne je nutné se připravit na námitku, že úřady vlády zpravidla zřizuje vláda - tu potřebu ale cítíme my

Hradská my potřebujeme jednoduše vyjádření ČNR; i negativní vyjádření vyjasní naše postavení. Mimochodem - bez naší diplomatické mise by se bývalo nepodařilo prodat zemědělské přebytky do SSSR

Payne už dnes je třebanově uspořádat rozdělení kompetencí - s ohledem na uspořádání v Evropských společenstvích

Štindl uzavírá tento bod programu - návrh byl přijat, jediná změna v názvu

ad 2)

Štindl informuje o mimořádné schůzi předsednictva ČNR za přítomnosti náměstka FMZV p. Wágnera, o průběhu jednání (viz zápis ze schůze předsednictva České národní rady); od té doby je situace stále spíše nejasnější

před schůzí předsednictva neměl možnost konzultovat se členy ZV, proto na předsednictvu nemluvil za ZV, ale za sebe

osobně si myslí, že to puč je; ruské převraty byly vždycky vedeny zvolna, mlhavě, nebylo vidět, kam směřují. Ale bylo by krásné, kdyby se puč poprvé v dějinách SSSR nepodařil

Payne ano, rozpory jsou evidentní

Štindl situace je nepřehledná i v Leningradu

Hradská na straně Jelcina stojí i starosta Moskvy Popov a starosta Leningradu. Informuje o zahraniční reakci na puč - Azerbajdžán je jedinou svazovou republikou, která převrat přivítala (její prezident během návštěvy Íránu); dále Irák, Lybie a Palestina. K ozbrojeným střetům asi dojde - obě strany disponují zbraněmi. Česká vláda musí mít připraveny varianty postupu pro případy:

- zastavení obchodu v případě vypuknutí bojů

- přílivu uprchlíků

- nepokojů v Sovětské armádě umístěné v SRN

- v případě občanskéválky je možné i použití jaderných zbraní

Štindl má informace o požadavku svolání mimořádného pléna ČNR, proto by raději počkal

Němcová ZV by měl být v pohotovosti, může se klidně sejít dřív. Není pochyby o tom, že v SSSR skutečně probíhá puč - upozorňuje na analogii s Chruščovem

Hradská žádá ZV o pomoc - je třeba udělat něco víc, než jen vydat prohlášení: iniciovat společné akce zemí, které jsou ve stejném postavení (Polska, Maďarska), pokud se neozvou z federálních orgánů, jakože asi ne. Např. zavedení vízové povinnosti pro občany SSSR.

Payne navrhuje další opatření: inicializace CO, zjistit stav (pro případ jaderné katastrofy třeba v elektrárně)

Hradská scénář převratu, i pokud se týče předpokládáné reakce v okolních zemích, je starý - tak není divu, že jej v Rusku opakují, když vždy až doposud vycházel - pojďme to narušit a něco praktického udělat

Štindl souhlasí s posl. Paynem; navrhuje vše lépe promyslet a pak uložit předsednictvu ČNR konkrétní úkoly

Hradská nabízí přitom pomoc vládního výboru

Štindl upozorňuje na iniciativu intelektuálů na Ústavu pro mezinárodní vztahy

Payne je zde potřebná koordinace mezi ČR, MR, PR nezávisle na federaci

Štindl navrhuje vytvořit 2-3člennou skupinu, která by sestavila oblasti společných zájmů

Payne okamžitý kontakt mezi parlamenty bude gestem, ale velmi užitečným

Štindl navrhuje: vytvořit skupinu, která připraví konkrétní náměty

Zapsal: Krátký

25. srpna 1991