Česká národní rada 1990 – 1992

Přítomni posl.: Karych, Kříž, Němcová, Payne, Šplíchal, Štindl, Žižka (za posl. Stiborovou)

Hosté: p. Loncnar - Lublaňská banka Praha (zástupce Slovinské vlády v ČR a SR)

pí Hradská - předsedkyně Výboru vlády ČR pro zahraniční vztahy

p. Pospíchal - K PR

p. Vlach - místopředseda ČNR

p. Pospíšil - poslanec CHV ČNR a předseda Komise CHV pro otázky krajanů

Program:

1. Oslovení krajanů v zahraničí

2. Postup při ustanovování regionálních parlamentů

3. Různé

Pan Loncnar seznámil přítomné se současnou situací ve Slovinsku, kdy armáda pokračuje v násilných akcích proti civilnímu obyvatelstvu. Vývoj situace naznačuje, že se jedná o konflikt mezi komunistickým vedením Srbska a demokratickými silami ve Slovinsku. Slovinsko se i přes značné obtíže snaží informovat svět o své situaci - domnívají se, že to není vnitřní problém Jugoslávie, ale problém daleko širší, protože nejsou respektována lidská práva. Snaha Slovinska o osamostatnění je výsledkem dlouhodobých problémů.

Dr. Hradská informovala členy výboru, že v pátek odpoledne vydala vláda ČR prohlášení, v němž protestuje proti zásahu armády.

V rámci diskuse pak p. Loncnar zodpověděl dotazy poslanců.

Předs. Štindl přivítal p. Pospíchala, který přišel informovat poslance k bodu 1) programu.

P. Pospíchal se omluvil, že se již nemůže zdržet, ale rád by poslancům připomněl, že i v Chorvatsku je česká menšina, která je rovněž ohrožena současnou situací v Jugoslávii.

Předs. Štindl vyzval poslance k diskusi, zda a případně jaké stanovisko přijmout k situaci ve Slovinsku. Sám se domnívá, že je to především problém práva národů na sebeurčení. Západní postoje jsou určeny jednak ekonomickými důvody a jednak touhou udržet stávající status quo.

Dr. Hradská soudí, že naše federální vláda je v mnohem

složitější situaci, než ČR. Etický apel je možno vydat. Pokud by se hlas ČR neozval, znamená to, že nás tato problematika neoslovuje.

Posl. Kříž se domnívá, že vzhledem k tomu, že došlo k zásahu armády, bude naše vyjádření jasné. Dotazuje se, zda jugoslávská ústava umožňovala Slovinsku postup, který zvolilo.

Předs. Štindl sdělil, že o postupu Slovinska bylo rozhodnuto plebiscitem. V Jugoslávii sice existuje zákon o plebiscitu, ale není v ústavě.

K tomu dodal posl. Pospíšil, že v komunistické ústavě to ani být nemohlo.

Posl. Karych soudí, že pokud bychom se nevyjádřili, je to také stanovisko. Domnívá se, že všeobecně se jedná o konec federace na národnostním principu. Naše federální reprezentace akceptuje komunistickou vládu, kterou značná část jugoslávských voličů buď nezvolila, nebo se k volbám vůbec nedostavila. Podtrhl by ten moment, že v Jugoslávii je opačný trend, než u nás (tam se chce odtrhnout nejvyspělejší část). Domnívá se, na rozdíl od dr. Hradské, že si nemůžeme dovolit jít proti naší federální vládě, pokud jsme akceptovali její rozhodnutí v prosinci ohl. plebiscitu ve Slovinsku. Navíc kromě morálního apelu nemůžeme Slovinsku nic konkrétního nabídnout.

Dr. Hradská soudí, že i etický apel je ve světě slyšet. Slovinci se nás v roce 1968 také zastali.

Předs. Štindl by prohlášení koncipoval tak, aby se upozornilo na evropsky uznávané právo národů na sebeurčení a jako protest proti násilí. Domnívá se, že prohlášení by bylo vhodné přijmout dnes vzhledem k zítřejšímu zahájení jednání představitelů KBSE v Praze.

Posl. Němcová soudí, že dnešní situace nemá návaznost na situaci v prosinci (viz poznámka posl. Karycha ohledně nemožnosti vyslat na slovinský plebiscit pozorovatele z ČNR). Změna hranic by nehrála ve prospěch Slovinska a Chorvatska. Násilí je třeba odmítnout a požádat o pomoc při řešení "Helsinky" i OSN.

Posl. Payne soudí, že všeobecně platí zásada, že se odděluje ten ekonomicky silnější - pokud by nastala tato situace u nás, skončí to oddělením ČR. Upozornil, že výrok p. Loncnara, že Slovinci půjdou "až do konce" značí nebezpečí pro celou Evropu. Bohužel došlo k podcenění situace západem, jak v Jugoslávii, v Pobaltí, tak i v Československu. Pokud kdekoli dovolíme, aby armáda obsadila nějaké území, můžeme očekávat, že to nebude pouze to jediné místo. Evropa by měla zasáhnout.

Posl. Pospíšil se domnívá, že prohlášení by mělo obsahovat protest proti násilí a proti nasazení sil na obranu před vnějším nepřítelem na vlastní obyvatelstvo.

Posl. Kříž si myslí, že v prohlášení nemůžeme analyzovat nepříznivou situaci.

Posl. Karych připomněl, že ze Slovinska vzešla iniciativa k podpoře v OSN a RB. Dává k úvaze, zda bychom neměli vybídnout federální vládu, aby iniciativně navrhla projednání této situace v RB, když tam Slovinsko nemá zastoupení.

Posl. Němcová navrhuje obrátit se na konferenci KBSE.

Předs. Štindl upozorňuje, že na konferenci nemáme adresáta. Jediný, kdo přichází v úvahu je ministr Dienstbier.

Navrhuje krátkou přestávku, ve které zformuluje návrh stanoviska.

Po přečtení návrhu stanoviska vyzval předs. Štindl přítomné poslance, aby se k návrhu vyjádřili. Po připomínkách poslanců bylo přijato následující stanovisko (6/5-0-1):

Poslanci rovněž schválili, aby toto stanovisko bylo předáno FMZV, federální vládě, ČTK, české vládě, Výboru vlády ČR pro zahraniční vztahy, SNR, slovenské vládě, zahraničním výborům FS a na vědomí předsednictvu ČNR.

Posl. Karych vysvětlil, že sice s prohlášením souhlasí, ale považuje jej za přílišnou podporu federální jugoslávské vlády, a proto se zdržel hlasování. Nicméně prohlášení nikde nenapadne, a je možno uplatnit dosud nepublikovanou změnu v jednacím řádu, kde je stanoveno, že k přijetí usnesení výboru stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců.

Vzhledem k tomu, že posl. Karych a posl. Payne musí odejít z jednání ZV, vyžádal si předseda Štindl jejich stanovisko k tomuto bodu: nemají žádné podstatné připomínky k předloženému materiálu.

Po krátkém úvodu posl. Šplíchala k materiálu byla otevřena diskuse.

Posl. Pospíšil potvrdil, že ve vztahu ke krajanům panuje živelnost a nekoordinovanost. Za jeden z nejdůležitějších bodů návrhu považuje bod 4.

Dr. Hradská tuto iniciativu velmi vítá, protože je to první pokus sumarizovat celý problém. Připomíná existenci Čs. ústavu zahraničního i existenci časopisu (vydává Orbis), který by se dal pro tyto účely využít. Nevyjasnění postavení Výboru a jeho financování oddaluje jak možnost uspořádat konferenci, tak personálně posílit Výbor pro účely styku s krajany. V návrhu pouze postrádá související otázku imigrační politiky.

Předs. Štindl považuje konferenci krajanů za dílčí cíl, který bychom měli vládě co nejdříve uložit. Krajané by měli mít možnost mluvit do naší koncepce. Navrhuje vytvořit poslaneckou skupinu, která bude pro ZV tuto problematiku připravovat.

Posl. Němcová považuje za nutné, aby jednotlivá ministerstva na tomto spolupracovala. Dává na zvážení, zda by nebylo vhodnější používat termín "menšiny z Čech a Moravy". Připomíná, že hodně materiálů o krajanech je v rozhlase v krajanské sekci. Doporučovala by, aby se v rámci soukromých cest členové ZV zajímali o krajany. Bylo by dobře, kdyby pracovní skupiny pro krajany a pro regiony spolupracovaly - mají mnoho společného.

Posl. Šplíchal uvedl, že návrh počítá s využitím všeho, co se dosud v této věci udělalo. Zřízení komise podporuje.

Posl. Pospíšil namítl, že komise pro krajany již existuje při CHV, i když zatím nepracuje podle jeho představ či potřeb. I vzhledem k problematice krajanů by doporučoval dát vládě úkolem legislativní zakotvení Vládního výboru.

Předs. Štindl informoval, že je připraven návrh novely kompetenčního zákona. Doporučuje vzít na vědomí návrh koncepce ČNR k otázce krajanů s tím, že posl. Šplíchal návrh doplní. Zahraniční výbor bude písemně informovat premiéra Pitharta a pověří jej přípravou konference (vč. nutnosti zabezpečit tuto akci finančně i personálně). Navrhuje stanovisko ZV, které bylo jednomyslně přijato:

Předs. Štindl navrhuje stanovisko ZV, které bylo jednomyslně přijato:

Dr. Hradská informovala členy ZV o konstituování Jihočeské regionální rady pro spolupráci se zahraničím, která je složena ze členů jednotlivých komisí pro spolupráci s regiony v zahraničí. Domnívá se, že název regionální rada je mnohem méně zavádějící, než parlament - tento název by měl být vyhrazen pouze skutečnému zastupitelskému sboru. Příklad jižních Čech se jí zdá metodicky návodný. Partnerem regionální rady by měl být Vládní výbor, a to v poslavení služebním.

Předs. Štindl konstatoval, že vzhledem k nepřítomnosti posl. Ježka a mpř. Vlacha, kteří přislíbili písemný materiál, musí tento bod odložit na příští schůzi ZV.

1) pozvání do Horního a Dolního Rakouska

bylo doporučeno připravit návrh pro P ČNR, aby se návštěva uskutečnila letos na podzim.

2) návštěva RSFSR

předs. Štindl doporučuje spojit s návštěvou Běloruska a Ukrajiny. Navrhuje, aby se cesty zúčastnil i zástupce vlády. Věcná příprava cesty by se měla udělat ve spolupráci s Vládním výborem. Termín cesty - listopad ev. prosinec 1991.

3) návštěvy v ČNR

pí Bendová informovala členy výboru:

- o připravované návštěvě australské parlamentní delegace, která přijede na pozvání předsedy FS p. Dubčeka

- o připravované návštěvě ministerského předsedy Severního Porýní-Vestfálska p. Johannese Raua, který přijede na pozvání vlády ČR

- o avizovaném záměru Byra provinční rady (parlamentu) Brabantska (Belgie) k návštěvě ČSFR.

Všechny tyto návštěvy se mají uskutečnit v době parlamentních prázdnin.

4) zvolení nového člena zahraničního výboru (za posl. Kryčera) a vyřešení zástupu za posl. Stiborovou po dobu její nepřítomnosti

- posl. Kryčer se vzhledem ke svému zvolení do čela HSD- SMS omluvil z práce v zahraničním výboru. Náhradník by měl být rovněž poslanec VPPOB a zároveň člen HSD-SMS.

Návrh řešení bude projednán na příští schůzi ZV.

- posl. Stiborová se písemně omluvila na dobu 3 měsíců z práce v ZV vzhledem ke svému pobytu mimo republiku - navrhla za sebe posl. Žižku (stejný výbor i strana jako posl. Stiborová).

Návrh řešení bude projednán na příští schůzi ZV.

5) návštěva guvernéra Iowy

předs. Štindl informoval, že pí předsedkyně jej nemůže přijmout. Dr. Hradská doporučila vzhledem k jedině možnému termínu dne 13. 7. (sobota) od 9:00 hod. nedělat oficiální přijetí.

Zapsala: Daniela Bendová

3. července 1991