Zápis

z 58. schůze ústavně právního výboru České národní rady,

která se konala 19. června 1991

Přítomni: posl. Antonín ANDRLE, Marek BENDA, JUDr. Leonard DANNEBERG, PaedDr. Josef HEJSEK, Ján KADLEC, Petr KOHÁČEK, JUDr. Jiří NOVÁK, JUDr. Anna RÖSCHOVÁ, JUDr. Vladimír ŘEZÁČ, Michal SEDLÁČEK, JUDr. Miloslav VÝBORNÝ, ing. Václav ŽÁK
Omluveni: posl. JUDr. Ivana JANŮ, JUDr. Jiří JIRÁSEK, JUDr. František KAČENKA, JUDr. Jaroslav ORTMAN, CSc., JUDr. Ivo PALKOSKA a JUDr. Milan TATÁR

Schůzi výboru ve 12.30 hodin zahájil a řídil předseda ústavně právního výboru JUDr. Jiří NOVÁK.

Schválený pořad schůze:

Vládní návrh zákona ČNR o Policejním sboru České republiky (tisk 253)

V průběhu schůze České národní rady byl požádán ústavně právní výbor o zaujetí stanoviska, zda policisté mají podléhat pravomoci vojenských soudů či obecných soudů.

Předseda výboru posl. JUDr. Jiří NOVÁK uvedl, že podle dosavadní právní úpravy vychází působnost vojenských soudů k projednávání trestných činů spáchaných příslušníky SNB z ustanovení § 14 odst. 1 písm. c) trestního řádu, podle něhož podléhají pravomoci vojenských soudů příslušníci vojensky organizovaných a jiných sborů o nichž to stanoví zvláštní zákon, jsou-li v činné službě.

Trestní zákon č. 140/1961 Sb. v § 90 odst. 1 stanoví, že pachatelem nebo spolupachatelem vojenského trestného činu podle hlavy XII zvláštní části tohoto zákona může být jen voják. Podle § 90 odst. 3 písm. b) tr.zák. se vojákem rozumí mimo jiné příslušník vojensky organizovaného nebo jiného sboru, jehož příslušníci podléhají podle zvláštních zákonů ustanovením o trestných činech vojenských, je-li v činné službě.

Zvláštním zákonem ve smyslu obou uvedených ustanovení je zákon č. 40/1974 Sb., který v § 14 stanoví, že: "příslušníci Sboru národní bezpečnosti podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských".

Z uvedeného vyplývá, že dnem účinnosti zákona o Policejním sboru České republiky budou, zůstane-li tento zákon v původním navrhovaném znění, příslušníci Policejního sboru České republiky podléhat jurisdikci obecných soudů a nebude se na ně vztahovat hlava XII trestního zákona včetně ustanovení § 294 umožňujícího kázeňské vyřizování trestných činů.

Skutečnost, že se na příslušníky SNB vztahují ustanovení trestního zákona o vojenských trestných činech umožňuje trestní postih v případě porušení nebo nesplnění některých povinností vyplývajících ze specifik služebního poměru k ozbrojenému bezpečnostnímu sboru. Tuto právní úpravu si do značné míry vynucuje charakter služby příslušníků SNB při níž může často dojít k situacím, které bezprostředně ohrožují jejich život nebo zdraví a kde mají přes toto riziko povinnost zakročit; vázanost pokyny nadřízených a případný následný postih pouze podle příslušných ustanoveních zákoníku práce je zde s ohledem na význam zájmů, jež jsou příslušníci SNB povinni chránit, nedostačující.

Ústavně právní výbor ČNR zastává názor, že policisté by měli i nadále pravomoci vojenských soudů podléhat. Tuto úpravu si vynucují specifika služebního poměru; odmítnutí tohoto principu by mohlo vést k povážlivému snížení již tak dosti kritizované akceschopnosti bezpečnostního aparátu. Za nejzávažnější

důsledky vynětí policistů z pravomoci vojenských soudů a v důsledku toho i z vojenské kázeňské pravomoci je nutno považovat problematičnost vynucení uposlechnutí pokynu nebo rozkazu nadřízeného pracovně právními instituty a nemožnost následné aplikace příslušných ustanovení trestního zákona o vojenských trestných činech (např. neuposlechnutí rozkazu).

Vynětí policistů z jurisdikce vojenských soudů by mělo za následek i nemožnost aplikace veškerých ustanovení o kázeňských odměnách a trestech a zejména pak anulování kázeňského postihu policistů, který má zákonné vazby jak na trestní řád, tak na zákon o přestupcích. Na policisty by se nadále nevztahovala ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v důsledku čehož by nebylo možnost projednat přestupky spáchané policisty kázeňsky, ale platil by pro ně tentýž režim jako pro ostatní občany.

Doporučil doplnit v šesté hlavě zákona o Policejním sboru České republiky v části "přechodná ustanovení" ustanovení § 56 o odst. 3, který by zněl:

"(3) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských."

Výbor po rozpravě doporučil České národní radě doplnit vládní návrh, a to v § 56 o nový odst. 3 a zmocnil předsedu výboru, aby s tímto stanoviskem vystoupil na 20. schůzi České národní rady dne 19. června 1991.


Usnesení č. 274

ústavně právního výboru České národní rady

dodatek k usnesením č. 258 a 270

z 19. června 1991

k vládnímu návrhu zákona České národní rady o Policejním sboru České republiky (tisk 253)

Po úvodním slově předsedy výboru JUDr. Jiřího Nováka a po rozpravě

ústavně právní výbor

I.doporučuje České národní radě, aby vládní návrh zákona o Policejním sboru České republiky byl doplněn v hlavě šesté, v části "Přechodná ustanovení" o ustanovení § 56 odst. 3 v tomto znění:

"(3) Policisté podléhají pravomoci vojenských soudů a ustanovením o trestných činech vojenských."

II.zmocňuje předsedu výboru, aby s tímto stanoviskem vystoupil na 20. schůzi České národní rady dne 19. června 1991.

Petr KOHÁČEK v.r.
JUDr. Jiří NOVÁK v.r.
ověřovatel výboru
předseda výboru

Schůze ústavně právního výboru ČNR byla ukončena ve 13.00 hodin.

Petr KOHÁČEK
JUDr. Jiří NOVÁK
ověřovatel výboru
předseda výboru


Přihlásit/registrovat se do ISP