ČESKÁ NÁRODNÍ RADA
VI. volební období
rozpočtový a kontrolní výbor
Zápis
ze 41. schůze výboru,
která se konala 24. až 26. září 1991
30. září 1991
Zápis
ze 41. schůze rozpočtového a kontrolního výboru ČNR, která se konala ve dnech 24. až 26. září 1991
|
Přítomni: |
poslanci rozpočtového a kontrolního výboru ČNR a hosté |
|
dle prezenčních listin |
|
|
Omluveni: |
24. 9. - posl. R. Hába, J. Hájek, A. Chutný, D. Kolářová, |
|
J. Ryšlinková, V. Šplíchal |
|
|
25. 9. - posl. R. Hába, A. Chutný, D. Kolářová, J. Ryšlinková, |
|
|
V. Šplíchal |
|
|
26. 9. - posl. F. Nerad |
Schůzi zahájil v budově Městského úřadu v Písku poslanec Petr Kozánek, předseda rozpočtového a kontrolního výboru ČNR. Přivítal přítomné hosty a poslance. Navrhl následující pořad jednání:
1.Seminář k otázkám systému na podporu rozdělování rozpočtových prostředků mezi okresy v České republice
2.Návštěva provozů Jitex Písek se zaměřením na přípravu podniku na velkou privatizaci
3.Postup malé a příprava velké privatizace. Beseda s okresní privatizační komisí
4.Beseda se zástupci městského zastupitelstva, úřadu a zástupci okolních obcí k problematice financování
5.Návštěva státního archivu Třeboň
6.Návštěva lázní Třeboň se zaměřením na stav přípravu privatizace těchto zařízení
7.Návštěva výrobního podniku
8.Návštěva Českých Velenic
9.Návrh ministra kontroly ČR na zřízení oblastních pracovišť MK ČR
10.Sdělení předsedy, různé
Navržený program schválili poslanci jednomyslně.
1.
Seminář k otázkám systému na podporu rozdělování rozpočtových prostředků mezi okresy v České republice.
Úvodní výklad přednesl ředitel odboru územních rozpočtů ministerstva financí ČR ing. P. Klos. Jeho výklad doplnila ing. S. Nálevková, představitelka téhož ministerstva. Za ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR vystoupili nám. ministra ing. Přikryl a ředitel odboru územní správy ing. Mejstřík. Zpravodajský výklad měl posl. Ivo Svoboda.
V rozpravě, která následovala, vystoupili posl. M. Vlk, J. Jančáry, F. Nerad, F. Homola, Z. Smělík. Bylo konstatováno, že v rozpočtové sféře dochází ke značným změnám. Mění se konstrukce rozpočtových pravidel, což z hlediska příjmů republiky má zásadní význam, má to i význam z hlediska rozdělování výdajů. V letošním roce dochází k výkyvům tzv. neměnitelných příjmů (obratová daň, daň ze zisku), které byly hlavním zdrojem příjmů státního rozpočtu. V příštím roce nelze počítat s příznivějšími výsledky. Dále je zde řada nedokončených staveb, ekologické programy atd. V metodice rozdělení prostředků nelze přihlížet ani pouze k příjmům oblasti (okresu), ani k potřebám, ale též ke stávajícímu vybavení okresu. Ne vše bude též hrazeno státem. Stát bude garantovat pouze určité nezbytné minimum. Z toho důvodu bude opuštěna "historická varianta výdajů okresům" a nahrazena podle určitých relativně spravedlivých kriterií.
Přidělování dotací okresům půjde dvojí cestou: v rámci navrhovaného systému - většina prostředků, mimo systém (na základě expertních úvah MF ČR). Předmětem rozdělování prostředků ze systému jsou prostředky určené na provoz a údržbu existujících zařízení (dle stávajících zkušeností 80 %)/ a prostředky na rozvoj (20 %). Systémové dotace na stanovené okruhy potřeb: ekologické stavby,
stavby školské, sociální a zdravotní,
rozestavěné stavby zahájené do konce roku 1990 (v tom účelové stavby, KBV).
Rozdíl mezi návrhem MF ČR a návrhy MHPR ČR: Není možné uvažovat pouze současné umístění služeb veřejného sektoru, který rok co rok obnovuje nárokové požadavky, i když je nutné z něj do určité míry vycházet. Systém by měl částečně předjímat budoucí hospodaření obcí a pevně jim garantovat příjmy, aby dokázaly jasně naplánovat své rozpočty. Měl by mít stimulační funkci k racionálnímu chování (protiinflační), jednoduchost a průhlednost. Z technického hlediska je problematické nechat projít prostředky přes kapitoly a znovu je sloučit do globální podoby, protože okresy budou tyto prostředky dále rozdělovat podle svých kritérií. Z toho plyne že, jednoznačně prioritními kriterii pro rozdělování by měla být kriteria globálního typu: hustota obyvatel, stav životního prostředí, nikoliv kriteria odvětvového typu (zdravotnictví, školství atd.) Na přijetí takového způsobu by měla být vytvořena určitá přechodná doba - 2 až 4 roky.
V úvahu při návrhu systému je třeba vzít následující skutečnosti:
- stávající rozpočtový systém a způsob rozdělování prostředků,
- vytvoření určitých center (soustředění obyvatel, průmysl atd.
z hlediska historického vývoje),
- doba vývoje transparentního systému přidělování prostředků ve
vyspělých zemích a kriteria zde platná byla vytvářena řadu let,
- kritický nedostatek času na tvorbu "dokonalého systému" s ohledem
na nutnost přípravy státního rozpočtu na rok 1992 a splnění usnesení
ČNR č. 92/1990.
V diskusi dále bylo poukazováno na nutnost přehodnocení investičních záměrů, záměrů dokončení KBV, aby prostředky byly vynakládány účelně a v těch místech, kde jsou požadavky odůvodněné. Státní regionální politika musí směřovat k vytýčení priorit z hlediska rozvoje
a) odvětví v území,
b) územní a
c) lokální struktury.
Další jednání k této problematice bude nutno vést nejpozději během tří týdnů s ohledem na návazné práce na státním rozpočtu.
Závěry ze semináře: další jednání k problematice bude vedeno v týdnu od 15. října. Na tomto jednání bude stanoven jednotný přístup. Přitom budou využity principy přednesené v diskusi (viz výše).
2.
Návštěva provozů Jitex Písek se zaměřením na přípravu podniku na velkou privatizaci.
Jitex Písek je podnik se 4.900 zaměstnanci. Sestává se z 8 závodů, z hlediska výroby je to téměř samostatný kombinát bez vazby na subdodavatele meziproduktů. Výrobky opouštějící podnik jsou z 80% finální. Objem výroby činí cca 900 mil. Kčs ve VC, zisk za 1990 činil 210 mil. Kčs, kmenové jmění 620 mil. Kčs. Export NSZ 30%. Problémy - dopady druhotné platební neschopnosti, splácení TOZ, rozpad distribuční sítě.
V diskusi k projektu privatizace vystoupili poslanci J. Růžička, M. Vlk, J. Kalfus, F. Nerad, J. Kapusta.
Poslanci navštívili i některé provozy podniku: třídírnu a úpravnu bavlny, mykárnu, přádelnu, výrobnu úpletoviny, barvírnu a skladové hospodářství.
3.
Postup malé a příprava velké privatizace. Beseda s okresní privatizační komisí.
Úvodem vystoupil nám. ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR JUDr. Muroň. V diskusi vystoupili poslanci F. Nerad, P. Kozánek, I. Svoboda, J. Kalfus, J. Jančáry, J. Růžička, Z. Smělík, F. Homola, M. Vlk a hosté p. Pauler (předseda privatizační komise okresu Písek).
V rozpravě přítomní konstatovali, že v rámci malé privatizace dosud nebyl vytvořen tzv. potřebný střední stav, vytváří se však určitá vrstva malopodnikatelů. Malá privatizace probíhá pomalu, týká se jen určité části státního majetku. Na každém okrese bylo prodáno kolem cca 100 jednotek. Dosud byl prodán a v rámci Fondu národního jmění získán majetek za 7.2 mld. Kčs.
Byla diskutována otázka, zda je v rámci malé privatizace vhodné doplnit daňovým předpisem o povinnosti přihlásit nárůst majetku za účelem zdanění a s cílem kontroly čistoty získání peněz.
Přijetím zákona o velké privatizaci bylo kromě aukcí ustaveno v podstatě celkem 5 základních metod privatizace (veřejné aukce, prodej majetku na základě výsledků veřejné soutěže, prodej majetku předem určenému zájemci, prodej akcií již existující akciové společnosti nebo vznik nové a.s. a následný prodej jejích akcií a restituce). Malá privatizace se bude uplatňovat v případech, že všechny jednotky budou prodány v rámci malé privatizace (v seznamech podniků jsou označeny zkratkou MP) a dále u všech obchodních jednotek. Kriterium zařazení do velké či malé privatizace je rozbor závazků a břemen.
Byla probírána otázka "Hodonínské výzvy" k právní subjektivitě privatizačních komisí. Lze uznat požadavek, že komise by se měla mít možnost vyslovit k privatizačnímu projektu (stanoviskem) v místě svého okresu. Vláda předloží ČNR novelu zákona o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního jmění, ve které bude uzákoněna činnost i pro privatizační komise, jako subjekty státní správy pro velkou privatizaci.
Ministerstvo pro správu národního majetku ČR vymezilo přesně oblasti, ve kterých chce spolupracovat s okresními privatizačními komisemi v rámci velké privatizace již v červnu tohoto roku a tyto zásady dodržuje již nyní bez ohledu na přijetí novely zákona. Co se týká požadavků některých privatizačních komisí na přidělení prostředků na expertní činnost, jediným schvalovacím místem musí zůstat MSNMP ČR. Co však chybí, jsou sankce podnikům, které brzdí privatizaci "nevyplňováním" karet a dalšími různými obstrukcemi.
Byla zmíněna i problematika privatizace státních statků. Nelze je privatizovat do té doby, dokud nebude vyřešen problém restitucí k půdě. Tj. lhůty na restituční nároky k půdě uplynou až koncem roku 1992. Jinak by bylo třeba postupovat na základě výjimek.
Dále se pozornost zaměřila na problematiku kupónové privatizace, zejména na umísťování kupónů mezi republikami, na vznik investičních fondů a ochranu těch, kteří do nich umístí své kupóny, na prioritu mezi kupónovým projektem a standardním projektem.
4.
Beseda se zástupci městského zastupitelstva, úřadu a zástupci okolních obcí k problematice financování.
Úvodem přivítala poslance a hosty starostka města Třeboň RNDr. Kotilová. Za poslance představil rozpočtový a kontrolní výbor předseda rozpočtového a kontrolního výboru posl. Petr Kozánek.
V diskusi vystoupili poslanci I. Svoboda, M. Vlk, Z. Smělík, F. Nerad, J. Jančáry, P. Kozánek, J. Kalfus, J. Hájek a všichni starostové a zástupci okolních obcí (viz prezenční listina).
Zástupci měst a obcí poukazovali na specifika okresů Jihočeského kraje, který vždy dostával relativně méně prostředků, než srovnatelné okresy v jiných krajích. Položili otázky na předpokládané proporce rozpočtů (centrální, místní a to ve výdajích i krytí příjmů). Obcím bude příslušet výnos určitých daní: daň z nemovitostí (měla by krýt až 70% potřeb), dále daň z mezd a podíl na některých dalších daních. Okresy budou pak dále závislé na příjmech ze státního rozpočtu podle příjmů základních daní, ze kterých budou dále rozdělovány prostředky na obce. Při kvantifikaci potřeb okresů na MF ČR byly požadavky na "nejnutnější potřeby" kvantifikovány na 32 mld. Kčs, přičemž zdroje bude mít státní rozpočet asi 13 mld. S ohledem na to, že řada kompetencí přešla z bývalých KNV na centrální úřady, pak i finační prostředky "drží" příslušné resorty.
Bylo konstatováno, že proti předchozímu roku vypadly zdroje na akce Z a sdružováním prostředků, což v celé republice činí cca 20 mld. Kčs. Dále byla probírána možnost získávání prostředků pro místní rozpočty (globální dotací, vlastní činností, podíly na daních, poplatky, z fondů ochrany životního prostředí aj.).
Bylo poukázáno na to, že pohled okresních úřadů na rozdělení prostředků je jiný, jiný pohled má okresní shromáždění a jiný přístup mají jednotlivé obce. Při hlasování na okresním shromáždění mají váhu především větší města, která de facto rozhodnou o usměrňování prostředků. Představitelé měst a obcí trvali na tom, aby do kriterií, zohledňující přidělování prostředků, bylo zohledněno ekologické zatížení a kvalita vodních zdrojů a ovzduší.
5.
Návštěva státního archivu Třeboň.
Poslanci navštívili státní archiv Třeboň. Archiv je třetím největším v ČR. Má pobočné archivy v Českém Krumlově a v Jindřichově Hradci. Jeho historickou část tvoří Rožmberský archiv, Schwarzenberský archiv a archiválie Jihočeského kraje z ostatních zdrojů (např. matriky). Archiv plní různé úkoly podle zákona č. 97/74. Činnost archivu spočívá v předarchivní činnosti, v dohledu nad písemnostmi jiných organizací, v metodické pomoci a vlastní archivní činnosti: v třídění, vnitřní skartaci, pořádání a inventarizaci archivních fondů a sbírek. V souvislosti s návštěvou byli poslanci žádáni o urychlené přijetí novely zákona ČNR o archivnictví.
6.
Návštěva lázní Berta Třeboň se zaměřením na stav přípravy privatizace těchto zařízení.
Státní lázně Třeboň zahrnují tři provozovny: Bechyni, Vráž a Třeboň I. a II. Třeboňské lázně slouží léčbě pohybového ústrojí. V rámci návštěvy si poslanci prohlédli léčebná a rehabilitační zařízení. Byl diskutován záměr privatizace lázní, který naráží na některé potíže s ohledem na restituční nároky (Vráž) a na to, že léčebna Berta (Třeboň I) spadá pod zákon o převodu majetku státu do majetku obcí. O výši podílu je v současné době veden spor mezi městským zastupitelstvem a vedením Státních lázní. Poslance zajímal i eventuální podíl vyhražený pro Českou zdravotní pojišťovnu. Management podniku však dosud tuto variantu v privatizačním projektu neuvažoval.
7.
Návštěva výrobního podniku.
Byla vykonána návštěva pivovaru Regent v Třeboni. Jedná se o samostatný závod st. podniku Jihočeské pivovary. Závod má objem výroby (výstav) 360 tis. hl. Poslanci se seznámili se základním technologickým postupem výroby piva, prohlédli si zařízení (sladovna, sušárna, varna, spilka, pasterační jednotka, sklep). V rámci návštěvy byl diskutován privatizační projekt podniku.
8.
Návštěva Českých Velenic.
Poslanci navštívili město České Velenice. Současně měli možnost si prohlédnout Gmund. Doprovod a výklad podal člen městského zastupitelstva pan Holub.
9.
Návrh ministra kontroly ČR na zřízení oblastních pracovišť MK ČR.
Úvodní výklad podal ing. Růžek, náměstek ministra státní kontroly ČR. Informaci k problematice podal poslanec A. Chutný. Byla zvolena návrhová komise ve složení I. Svoboda, A. Chutný, J. Jančáry.
V rozpravě vystoupili posl. J. Kalfus, I. Svoboda, J. Hájek, J. Kapusta, A. Chutný, J. Jančáry. V rozpravě bylo konstatováno, že činnost navrhovaných územních pracovišť není vymezena relevantními právními normami (působnost, kontrolní řád). Vláda ČR neplní své usnesení č. 69/91 a je předložen materiál, který platnost tohoto usnesení uvádí v pochybnost. Proto poslanci požádali, aby vláda ČR podala urychlenou informaci o plnění dohody mezi ministerstvem vnitra ČR a ministerstvem státní kontroly ČR ze závěru roku 1990 o zřízení a působnosti kontrolních pracovišť v rámci okresních úřadů. Současně bylo doporučeno zvážit možnost novely zákona o okresních úřadech, která by organizačně i věcně vymezila kontrolní referáty těchto úřadů.
Na závěr přijal rozpočtový a kontrolní výbor ČNR usnesení č. 197 (přítomno 17 poslanců: +15; 0; 2). Bylo též hlasováno o pozměňovacím návrhu posl. J. Jančáryho. Tento návrh nebyl schválen (+2; 0; -15).
10.
Sdělení předsedy, různé.
V rámci tohoto bodu byly projednány:
-informace předsedy o průběhu a obsahu jednání schůze předsednictva ČNR,
-program příští 42. schůze RKV,
-program 23. schůze ČNR,
-informace o semináři k tvorbě ústav ve čtvrtek 3. 9. 1991,
-informace o podpoře občanů české národnosti žijících na Podkarpatské Rusi,
-informace o formálně správném postupu podávání a projednávání interpelací v ČNR.
Tím byl naplněn pořad 41. schůze rozpočtového a kontrolního výboru ČNR, kterou ukončil předseda výboru P. Kozánek 26. 9. 1991 v 18.00 hodin.
|
ing. Josef Hájek |
ing. Petr Kozánek |
|
ověřovatel |
předseda |
Zapsal: ing. Petr Jelínek
V Praze dne 30. září 1991