Česká národní rada 1990 – 1992

VI. volební období

rozpočtový a kontrolní výbor

z 9. schůze výboru,

která se konala 26. a 27. září 1990

1. října 1990

z 9. schůze rozpočtového a kontrolního výboru ČNR, která se konala ve dnech 26. a 27. října 1990

Přítomni: poslanci rozpočtového a kontrolního výboru ČNR

a hosté dle prezenčních listin

Nepřítomni: poslanci Fendrych a Ryšlinková (oba dva dny), posl.

Hofrová a Kolářová (27. 9.), poslanec Bubeník byl

z výboru vyčleněn

Jednání prvního dne:

Jednání výboru zahájil místopředseda posl. Kapusta. Přivítal všechny přítomné hosty i poslance. Uvedl následující program jednání:

1.Vládní návrh zákona o hlavním městě Praze (tisk 31A)

2.Organizace a činnost ministerstva kontroly ČR; petice pracovníků Výboru lidové kontroly Východočeského kraje

3.Sdělení předsedy

4.Různé

Posl. Kapusta doporučil v případě, bude-li první bod programu (vládní návrh zákona o hlavním městě Praze) projednán během dopoledne prvního dne jednání, aby byl program rozšířen o ev. seminář k některým otázkám zásad rozpočtování. Takto předložený program byl poslanci jednomyslně schválen.

1.

Vládní návrh zákona o hlavním městě Praze (tisk 31A)

Úvodní výklad přednesl zástupce ministerstva vnitra ČR JUDr. Šlauf. Zpravodajskou zprávu měla poslankyně D. Kolářová. Byla schválena návrhová komise ve složení: poslanci J. Maryt, I. Svoboda a J. Hájek.

Následovala všeobecná rozprava, ve které vystoupila řada poslanců: J. Maryt, J. Kalfus, I. Svoboda, Z. Smělík, J. Kapusta, J. Hájek, A. Chutný. Někteří poslanci vystoupili opakovaně. Bylo doporučeno přijmout následující obecné připomínky:

-výbor podporuje přijetí samostatného zákona o hlavním městě Praze,

-výbor s uspokojením konstatuje, že zákon je konzistentní se zákonem o obecním zřízení,

-v pojetí zákona se doporučuje dát přednost integrujícím faktorům,

-urychleně řešit systém kontroly ve vztahu k připravovanému zákonu o kontrole a především vytvořit institut správního soudnictví,

-zvýraznit, alespoň v úvodní části výjimečnou úlohu města Prahy v tisíciletém vývoji českého národa a při formování české státnosti.

Následovala podrobná rozprava. V ní vystoupili poslanci Z. Smělík, J. Kalfus. J. Růžička, M. Vlk, I. Svoboda, přičemž posl. Svoboda vystoupil opakovaně. O všech navrhovaných připomínkách k jednotlivým paragrafům proběhlo hlasování. Byly schváleny následující připomínky k paragrafovanému znění:

§ 17 - nahradit slovo "umístění" slovem "zřízení",

větu za posledním slovem doplnit: "a nařídit likvidaci

provozovny.";

§ 34 - doplnit o odstavec 3: "Zastupitelstvo zvolené v r. 1990

do 6-ti měsíců od svého ustavení přijme Statut a

předloží jej vládě ke schválení.";

§ 39, odst. 1 - doplnit o větu: "Rozhodnutí musí být předem

projednáno s orgány (§ 21) dotčených městských částí a jimi schváleno.".

Posl. J. Maryt poté kritizoval způsob předložení sněmovního tisku poslancům z hlediska termínu projednávání ve výboru a z toho plynoucí velmi krátké doby k přípravě poslanců, obzvlášť poukázal na to, že nebyla možnost projednat navrhovaný zákon, resp. sněmovní tisk 31A, v terénu. Z toho důvodu výbor doporučil návrhové komisi zapracovat tuto připomínku do usnesení výboru.

Následovala přestávka, ve které návrhová komise zpracovala usnesení.

Předložené usnesení č. 22 bylo schváleno jednomyslně 14-ti přítomnými poslanci, nikdo se nezdržel a nikdo nebyl proti.

Následoval další bod jednání, kterým ve smyslu navržené alternativy na začátku jednání výboru, byl bod pořadu "Základní vztahy a kategorie státního rozpočtu". Seminář, nebo lépe přednášku, podal ing. V. Lízal, pracovník oddělení informatiky Kanceláře ČNR. Ve svém výkladu se zaměřil na základní vztahy rovnováhy mezi jednotlivými sektory, které musí být dodrženy, aby státní rozpočet, resp. některé makroekonomické proporce národního hospodářství, byly zachovány. Tabulkovou formou tuto rovnováhu vysvětlil, co se týká rovnováhy mezi výdaji a příjmy v základních sektorech: produkční, obyvatelstva, kapitálu, transferech, investicích a v zahraničním obchodě. Na základě toho sestavil řadu matematicko-algebraických rovnic, které je nutno při sestavování státního rozpočtu respektovat. Dále poukázal na netransparentnost současné rozpočtové soustavy a poukázal na dva základní faktory, které je třeba respektovat, aby byly rozpočty průhledné. Zejména jde o to, rozklíčovat kdo a v kterých místech je plátcem příslušné daně a předem definovat příjmy jednotlivých rozpočtů (rozpočtové určení výnosů daní).

V následující diskusi odpověděl ing. V. Lízal na dotazy poslanců související s přednesenou problematikou. Diskuse směřovala zejména k otázkám přerozdělování prostředků mezi jednotlivými součástmi rozpočtové soustavy a k přípravě nového návrhu zákona o rozpočtových pravidlech, který bude v dohledné době projednáván v České národní radě.

Následovalo uzavřené jednání výboru s vyloučením veřejnosti. Posl. J. Kalfus informoval výbor o tom, že z nějakých příčin nebyl výboru přikázán vládní návrh federálního zákona o nápravě některých majetkových křivd, který je zcela osnovním zákonem v oblasti privatizace, neboť se týká zhruba jedné třetiny veškerého národního majetku. Posl. Kalfus vyslovil kritiku na způsob přikázání tohoto návrhu zákona k projednání výborům, i když, jak uvedl, si je vědom toho, že byl z časových důvodů zákon přikazován pouze těm výborům, které v danou dobu zasedaly. Doporučil, vzhledem k termínu projednávání návrhu zákona ve Federálním shromáždění, zvolit mimořádný postup. Tento postup spočívá v iniciativním projednání vládního návrhu zákona s tím, že dodatečné připomínky se předají přímo partnerským výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění tak, aby je ev. zpravodaj mohl do své zprávy zařadit přímo. Výbor návrh posl. Kalfuse akceptoval po předchozím hlasování. K projednávání návrhu zákona se mimo pořad jednání vyslovilo 11 poslanců z momentálně 11 přítomných, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel hlasování.

Pořad jednání 2. dne:

Jednání zahájil předseda výboru posl. P. Kozánek. Přivítal všechny hosty, zejména zástupce z ministerstva státní kontroly ČR, ministerstva vnitra ČR a zástupce petičního výboru v čele s panem Woffem.

2.

Organizace a činnost ministerstva kontroly České republiky;

petice pracovníků Výboru lidové kontroly Východočeského kraje

Úvodní výklad k zaměření činnosti a ke koncepci kontroly přednesla zástupkyně ministerstva kontroly ing. Bělohlávková (předložená koncepce je přílohou tohoto zápisu).

Koncepce uspořádání nejvyššího kontrolního orgánu České republiky a petice pracovníků Výboru lidové kontroly ONV Východočeského kraje dne 2. srpna 1990.

Hosty a zástupce petičního výboru uvítal předseda výboru poslanec Petr Kozánek a udělil slovo zástupci ministerstva kontroly České republiky JUDr. Bělohlávkové. Ta uvedla výše uvedenou koncepci (viz příloha k zápisu). Doplňující vysvětlení podal náměstek ministra kontroly ing. Husar.

Potom vystoupili zástupci petičního výboru pan M. Woff a JUDr. Bareš. Ve svém výkladu stručně shrnuli činnost Výboru lidové kontroly v minulém období, to je od 17. listopadu do dnešního dne. Poukázali na to, že v letošním roce čtyřikrát proběhla jednání s jejich zástupci a ministerstvem kontroly, která však byla neplodná. K posunu došlo teprve v červnu tohoto roku, kdy se začalo jednat s novým ministrem, panem Tichým. Dále představitel petičního výboru pan Woff poukázal na situaci v okresech a místech, na nezákonné manipulace s majetkem, ke kterým dochází a kterým by právě pomocí kontroly ze strany místních kontrolních orgánů mělo být bráněno. Další zástupce občanů z petičního výboru, dr. Bareš, poukázal na to, že má určité výhrady a připomínky k jednotlivým variantám přednesené koncepce a že v připravených legislativních pravidlech jsou mezery, které využívají různí lidé k neoprávněnému majetkovému prospěchu.

Následovala rozprava výboru. Vystoupili v ní poslanci A. Chutný, J. Kapusta, J. Kalfus, I. Svoboda, Z. Smělík, J. Hájek, P. Kozánek, J. Růžička, M. Vlk, z nichž někteří diskutovali i opakovaně. Poslanec A. Chutný podpořil stanovisko zástupců petičního výboru a uvedl ze svého volebního obvodu konkrétní případy, kdy skutečně dochází k nezákonným, respektive neoprávněným majetkovým převodům. Podpořil myšlenku schválit koncepci ministerstva kontroly a doporučil orientovat se na variantu číslo 2 (viz předložený materiál). Poslanec J. Kalfus ocenil, že je to poprvé, co se na výboru řeší taková závažná otázka, jakou je kontrola a ještě ve spojení s peticí občanů. Žádal ministerstvo kontroly, aby zpracovalo přehled kontrolního systému v České republice a srovnání s kontrolními systémy v ostatních sousedních státech. Taktéž doporučil variantu číslo 2. Poslanec I. Svoboda kritizoval, že v navrhované koncepci není podán dokonalý obraz problematiky a že je třeba příslušnou koncepci patřičně vypracovat. Podpořil variantu 2 a požadoval, podobně jako poslanec Kalfus, zpracování modelů státní kontroly minimálně ze třech západních demokracií, aby bylo možno provést srovnání s navrhovanou koncepcí. Doporučil, aby kontrola byla přímo pod parlamentem, nikoli aby příslušela do sféry vlády. Také poslanec Z. Smělík doporučil koncepci dále rozpracovat a přiklonit se k variantě 2. Ve stejném duchu vystoupil poslanec M. Vlk, který však upozornil na to, že orgány ministerstva kontroly, resp. navrhovaného státního úřadu kontroly, by měly zcela obnovit fond pracovníků. Nezačleňovat do něho pracovníky bývalého Výboru lidové kontroly.

Do rozpravy se pak přihlásil zástupce petičního výboru pan Woff. Poukázal na to, že hrozí reálné nebezpečí, že dnem voleb 24. 11. 1990 zaniknou okresní kontrolní orgány a protože nové orgány nebudou konstituovány, kontrola se de facto rozpadne. Poukázal také na to, že stávající pracovníci okresních Výborů lidové kontroly jsou novými pracovníky, kteří do svých funkcí byli jmenováni teprve v letošním roce. Také zástupkyně ministerstva vnitra H. Bartůňková, poukázala na to, že k problému je třeba přistupovat ve dvou rovinách. Jednak na úrovni vládní, to je po státní linii, jednak jako kontrolu parlamentní na úrovni voleného poslaneckého sboru, mezi kterými by potom měla být vzájemná vazba. Dnes dochází k tomu, pokračovala zástupkyně ministerstva vnitra paní Bartůňková, že při tvorbě právních a dalších předpisů je špatná spolupráce centra s místy. Kontrola, která z těchto předpisů vychází, musí být celoplošná. Také ona se za svoji osobu přiklonila k variantě 2. Poslanec Z. Smělík pak doporučil, aby pan ministr Tichý byl do výboru pozván a vysvětlil, jak si ministerstvo kontroly představuje zajištění kontrolní činnosti v místech v přechodném období, to je po ukončení činnosti okresních národních výborů.

Na návrh předsedy pak byla zvolena návrhová komise: poslanec Chutný (předseda), členové poslanci Smělík, Kalfus, Kapusta. Tato návrhová komise předložila návrh usnesení číslo 23, které bylo po zapracování připomínek ze strany poslanců jednomyslně schváleno (12 hlasů pro, nikdo proti, nikdo se nezdržel).

Se zněním usnesení byli též seznámeni všichni přítomní zástupci petičního výboru. Bylo jim též sděleno, že o projednání petice bude informováno předsednictvo České národní rady. Na dotaz předsedy výboru poslance P. Kozánka, zda zástupci petičního výboru, jmenovitě pánové Woff a Bartoš, jsou s projednáváním spokojeni a zda mají nějaké připomínky, ze strany těchto zástupců bylo sděleno, že žádné připomínky ke způsobu projednání petice v kontrolním a rozpočtovém výboru České národní rady nejsou. Tím bylo projednávání petice a současně koncepce ministerstva kontroly (bod 3 jednání) ukončeno.

Předseda výboru potom nechal odhlasovat, zda pokračovat v původním pořadu jednání, nebo zda místo bodu "Různé" a "Sdělení předsedy" vložit iniciativně na návrh poslance Kalfuse projednání návrhu zákona k odstranění některých majetkových křivd, který výboru nebyl přikázán. Po krátké diskusi byl tento návrh schválen s tím, že projednání bodu "Různé" a "Sdělení předsedy" se přesune na příští výborovou schůzi.

4.

Návrh zákona o odstranění některých majetkových křivd

Úvodní výklad k dané problematice přednesl poslanec J. Kalfus. Na začátku svého vystoupení podal přehled o všech právních normách, kterými proběhlo znárodnění. Šlo zejména o tyto právní předpisy: dekret 5/45 o národní správě, zákon 145/45 o znárodnění podniků nad 500 zaměstnanců, dále zákony 14 až 118/48, 125/48 o znárodnění podniků nad 50 zaměstnanců. Posl. Kalfus uvedl i 24 výjimek, které vlastně umožňovaly znárodnit i podniky menší než s padesáti zaměstnanci. Potom stručně rozebral vyhlášku 15/59 a 71/59, kterých se týká tento zákon. V závěrečné části uvedl pak hlavní principy navrhovaného zákona.

Po úvodním výkladu následovala rozprava. Vystoupili v ní poslanci M. Vlk, Z. Smělík, J. Hájek, J. Kalfus. V rozpravě zazněly tyto připomínky k jednotlivým paragrafům:

Vložit za slova "...vydaných po roce 1955" znění "a opatřeních týkajících se těch výjimek ze zákonů od roku 1948, kterými byly znárodněny podniky pod 50 zaměstnanců".

Zdůvodnění: Odnětí vlastnického práva podle dekretů odvětvových ministerstev probíhalo již od roku 1948 dle zákonů 114 až 118/48 Sb. a 125/48 Sb. Přitom zákon 114/48 Sb. obsahoval 24 bodů výjimek, kdy mohlo dojít ke znárodnění majetku i pro podniky pod 50 zaměstnanců. K těmto výjimkám skutečně docházelo. Například ustanovením o 10 strojových jednotkách bez další specifikace těchto jednotek jako důvodu k znárodnění byla fakticky vyvlastněna řada malých provozoven ve sklářském průmyslu. Z tohoto důvodu se doporučuje zahrnout i tyto výjimky z období před rokem 1955 do nápravných opatření v tomto zákoně.

Vložit za slova "... jsou oprávněnými osobami ty osoby" znění: "a jejich dědici".

Zdůvodnění: Lze se domnívat, že účelem zákona má být navrácení majetku tak, aby pokud možno majetek patřil osobám, kterým by patřil v dnešní době, kdyby nebyl znárodněn. Účelem zákona by tedy mělo být navrátit majetek původním vlastníkům, resp. jejich zákonným, nebo i závětním dědicům a jejich dědicům.

Nové znění § 4 federálního tisku 88 se navrhuje takto:

Povinnou organizací je právnická osoba, která věc vlastnila nebo k ní měla právo hospodaření ke dni 17.11. 1989.

Zdůvodnění: Nad rámec připomínky výborů pro plán a rozpočet SL a SN Federálního shromáždění k § 4 (bod 4.usnesení č. 16) rozšířit neplatnost spekulačních majetkových převodů již od termínů 17. listopadu, neboť k nim prokazatelně docházelo již koncem minulého roku.

Doporučuje se přijetí varianty 3, ve které se ještě změní vyhláška č. 73/1964 Sb. na vyhlášku č. 43/1969 Sb.

Zdůvodnění: Ocenění podle vyhlášky č 73/1964 je neúměrně nízké.

Výbor nepřijal k projednávanému zákonu žádné usnesení, ale doporučil zformulovat stanovisko, které bude předáno přímo partnerským výborům Federálního shromáždění, to je výboru pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Garantem tohoto stanoviska byl pověřen poslanec Kalfus.

Projednáním shora uvedených bodů byl naplněn pořad 9. schůze rozpočtového a kontrolního výboru ČNR. Poté bylo jednání výboru ve 14. 15 ukončeno.

Zapsal: ing. Petr Jelínek

V Praze dne 21. září 1990