Česká národní rada 1990 – 1992

Předseda vlády České republiky Petr Pithart zaslal odpověď na interpelaci poslankyně ČNR Daniely Kolářové dopisem ze dne 6. 5. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď předsedy vlády České republiky Petra Pitharta na interpelaci poslankyně Daniely Kolářové, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha: 5 listů

Vážená paní poslankyně,

k Vašim otázkám vzneseným v interpelaci ze dne 28. 4. 1992, které se týkají prodeje akcií akciové společnosti Rakona firmě Procter and Gamble sděluji následující:

1. Privatizační projekt na přímý prodej majetkových účastí státu na akciové společnosti Rakona firmě Procter and Gamble byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 22. 7. 1991 č. 255.

2. Privatizační projekt byl vypracován v souladu s náležitostmi požadovanými usnesením § 6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V době schválení privatizačního projektu nebyla ještě v účinnosti vyhláška č. 324/1991 Sb., kterou se stanoví závazná osnova pro vypracování privatizačního projektu.

3. Na předmětnou majetkovou účast nebyly předloženy žádné konkurenční privatizační projekty.

Akciová společnost Rakona byla založena ke dni 25. 3. 1991 na základě výjimky udělené ministerstvem zemědělství České republiky podle zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 364/1990 Sb. Majetková účast státu na podnikání akciové společnosti Rakona byla 100%.

4. Majetek akciové společnosti Rakona byl oceněn anglickou firmou Price Waterhouse metodou netto diskontovaných peněžních toků. Rozpětí přiměřené hodnoty akciové společnosti a. s. Rakona se touto metodou pohybuje mezi 330 - 465 mil. Kčs. To odpovídá částce 12 - 17 mil. USD. Tato částka koresponduje se závěry, ke kterým při použití obdobných metod finanční analýzy dospěla i Investiční banka. Ocenění bylo provedeno na celý majetek. Zvláštní ocenění tržní sítě provedeno nebylo. Konečná kupní cena byla stanovena na 20 mil. USD.

5. Právní nástupci firmy František Otta uplatnili svůj nárok podle § 2, odst. 3 zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, s návazností na § 47 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Zákon č. 87/1991 Sb. se na majetek znárodněný firmě Otta nevztahuje, protože k jeho odnětí došlo před rozhodným obdobím, tedy před 25. 2. 1948.

Skutečnost, zda znárodnění v roce 1946 bylo či nebylo zákonné, nic nemění na faktu, že po 25. 2. 1948 již členové rodiny Ottových nebyli vlastníky tohoto majetku. To, že po 25. 2. 1948 již rodina Ottových neměla právní možnost znárodnění zvrátit je zřejmou křivdou, avšak na tuto křivdu, stejně jako na řadu dalších (např. tzv. arizované majetky), se zákon č. 87/1991 Sb. nevztahuje.

Je nepochybné, že příslušníci rodiny Ottových nejsou oprávněnými osobami podle zákona č. 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích.

Podle tohoto zákona je oprávněnou osobou osoba, jejíž majetek přešel do vlastnictví státu v rozhodném období, tzn. od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990.

Majetek firmy František Otta, továrna na mýdlo a jedlé tuky v Rakovníku přešel do vlastnictví státu, a to mimo rozhodné období.

To dokazují tato fakta:

a) podle obecného zákoníku občanského přecházelo vlastnictví k nemovitosti až zápisem do veřejné knihy (pozemková kniha). Tento zápis měl tzv. konstitutivní charakter, tzn. že věcné právo (např. vlastnictví) vzniklo až zápisem do této knihy. Také k zániku vlastnického práva mohlo dojít jen výmazem z veřejných knih (pozemková kniha) /§ 441 a § 444 citovaného zákona/.

Z tohoto důvodu ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci správně vycházelo ze zápisu v pozemkové knize, vložce č. 2174 pro katastrální území Rakovník, kde v části B je pod číslem deníku 572 ze dne 12. dubna 1947 zapsán jako vlastník Rakovnický tukový závod (dříve František Otta) n. p. Z tohoto zápisu vyplývá, že od 12. 4. 1947 byl vlastníkem nemovitostí zapsaných v části A této vložky pozemkové knihy Rakovnický tukový závod (dříve František Otta) n. p.

Výpisy z pozemkové knihy mají charakter veřejné listiny, se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají.

b) trváme na úplnosti a správnosti toho, co je uvedeno pod písmenem a).

Navíc majetek rodiny Ottových byl znárodněn podle dekretu prezidenta republiky č. 101 ze dne 24. 10. 1945. Ustanovení § 1, odst. 4 tohoto dekretu uvádí, že příslušný ministr vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě, které podniky byly tímto dekretem znárodněny. To se skutečně stalo vyhláškou č. 26 ze dne 9. 1. 1946 Úředního listu, kde pod položkou V, 4 je zapsán podnik: "František Otta, továrna na mýdlo a jedlé tuky, Rakovník, včetně závodu v Židovicích". Na základě tohoto postupu přešlo vlastnictví na Československý stát mimo rozhodné období.

Jelikož v této vyhlášce Úředního listu je tento majetek nedostatečně popsán, a to se týká všech podniků v této vyhlášce uvedených, byl vydán jako individuální správní akt výměr ministerstva výživy Československé republiky ze dne 11. 1. 1949 č. j. 125.864/V-1948, kterým se pouze stanovil rozsah znárodnění, tzn., že se přesně popsal majetek, který přešel na stát shora uvedeným způsobem v roce 1946. Tento individuální správní akt má pouze deklaratorní charakter a neznamená jakoukoliv změnu vlastnického vztahu.

Ze shora uvedených důvodů vyplývá, že ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci nemohlo postupovat jinak, než jak postupovalo, neboť jako orgán státní správy nemá pravomoc přezkoumávat zápisy v pozemkových knihách a individuální správní akty jiných správních orgánů.

Tato rozhodnutí správních orgánů nemůže přezkoumávat ani soud.

6. Podle ustanovení § 47 zákona č. 92/1991 Sb., na jehož základě byl restituční nárok uplatněn, stanoví způsob a rozsah vypořádání restitučních nároků konkrétní privatizační projekt za přiměřeného použití ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. Vyhláška ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky č. 324/1991 Sb. pak jednotlivé způsoby vypořádání dále konkretizuje. Rozhodování o způsobu vypořádání nároků k zákonně znárodněnému majetku tedy svěřil orgánu příslušnému ke schválení privatizačního projektu přímo zákon Federálního shromáždění, nikoliv vyhláška tohoto ministerstva.

Postup ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci i vlády České republiky byl zcela v souladu s platnými obecně závaznými právními předpisy. Učiněná rozhodnutí nelze změnit.