Česká národní rada 1990 – 1992

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a/ pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků,

b/ parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem,

c/ geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině,

d/ polohovým určením nemovitosti a katastrálního území určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím,

e/ výměrou parcely vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách. Velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtverečné metry,

f/ katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí,

g/ katastrální mapou polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu,

h/ identifikací parcel porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v operátu katastru se zápisem, popř. zákresem v jiných operátech nebo pravomocných rozhodnutích státních orgánů.

Pracovníci katastrálního úřadu a členové komise (§ 14 odst. 2) jsou při své činnosti oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na pozemky a provádět na nich průklesty a geodetické práce pro účely katastru za podmínek stanovených zvláštním předpisem [§ 15 a 19 zákona č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii].

(1) Od účinnosti tohoto zákona se operát evidence nemovitostí považuje za katastrální operát.

(2) Nemovitosti jsou v katastru evidovány podle dosavadních předpisů, pokud nebyly dotčeny změnou za účinnosti tohoto zákona.

(3) Zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se evidují do doby ukončení pozemkových úprav podle zvláštního předpisu [zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech] zjednodušeným způsobem s využitím bývalého pozemkového katastru a pozemkových knih.

(4) Katastrální úřady mají v úschově pozemkové a železniční knihy a operát bývalého pozemkového katastru. Z těchto dokumentů vyhotoví katastrální úřad na požádání výpisy, opisy nebo kopie, za které se vybírají správní poplatky.

Český úřad zeměměřický a katastrální vyhláškou podrobněji upraví:

a/ předmět a obsah katastru,

b/ činnosti při správě katastru a obnově katastrálního operátu,

c/ geodetické práce pro účely katastru, vyhotovování geometrických plánů a vytyčování hranic pozemků,

d/ označování územních hranic obcí a hranic pozemků trvalým způsobem,

e/ poskytování údajů z katastru.

Zrušují se:

1. zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění zákona ČNR č.157/1983 Sb.

Obecná část

Evidence nemovitostí byla v minulosti vedena jednak v pozemkových knihách, jednak v pozemkovém katastru. Pozemkovou knihu vedly soudy a pozemkový katastr vedly katastrální měřické úřady. Zatímco pozemková kniha sledovala účel majetkoprávní (zapisovaly se do ní veškeré údaje o vlastnických a jiných věcně právních vztazích k nemovitostem, např. právo zástavní, výměnky, věcná břemena a pod.), pozemkový katastr sledoval účel především fiskální, což znamená, že dával podklady pro vyměřování daní a poplatků z nemovitostí, údaje o bonitních třídách a výměrách pozemků atd. Oba tyto evidenční nástroje se udržovaly v souladu se skutečným stavem, vzájemně se doplňovaly, navazovaly na sebe, kontrolovaly se. Podle práva platného na území našeho státu do 31. 12. 1950 nabývalo se vlastnictví k nemovitostem teprve zápisem čili vkladem (tzn. intabulací) do pozemkové knihy. V této souvislosti se hovoří též o tzv. konstitutivnosti zápisu listin o vlastnických vztazích do pozemkové knihy. Teprve zápisem listiny do pozemkové knihy došlo ke vzniku čili konstituování právního vztahu k nemovitosti.

Jednou z největších deformací právního řádu totalitním režimem bylo po roce 1948 násilné rozbití tohoto dokonale fungujícího systému. Dnem 1. 1. 1951 nabyl účinnosti občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který zrušil konstitutivnost zápisů právních vztahů k nemovitostem do pozemkové knihy, a vlastnické vztahy k nemovitostem vznikaly nadále pouhou smlouvou, která nemusela být nikde zapsána, neboť bylo ponecháno na vůli účastníků, zda změnu právního vztahu k nemovitosti do pozemkové knihy navrhnou. Pozemkové knihy tak klesly na úroveň formální evidence nemovitostí, která se stále více rozcházela se skutečným stavem. V polovině padesátých let se přestal udržovat v souladu se skutečným stavem i pozemkový katastr. Tak vznikla situace, kdy jen s největšími obtížemi se zjišťovaly údaje o vlastnících nemovitostí potřebné např. k investiční výstavbě, dědickému řízení a pod.

Dne 1. 4. 1964 nabyl účinnosti zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, který měl spojit jak funkci pozemkové knihy, tak i funkci pozemkového katastru. Zakládání, vedení a údržbu evidence nemovitostí svěřil zákon orgánům resortu geodézie a kartografie v okresech a to střediskům geodézie. Zákon č. 22/1964 Sb. ale nevybavil střediska geodézie takovými pravomocemi, které měly pozemková kniha a pozemkový katastr. Evidence nemovitostí z toho důvodu mohla plnit funkce obou výše zmíněných evidenčních nástrojů jen v omezeném rozsahu a nedůsledně. To se zvlášť projevuje v evidenci právních vztahů k nemovitostem, kde neplatí intabulační princip a kde nejsou podrobně podchyceny zemědělské a lesní pozemky ve vlastnictví občanů, které užívají právnické osoby (zemědělská družstva, státní statky, lesní závody). Jde o soukromé vlastnictví, které se mělo podle koncepce minulého režimu všemožně omezovat, potlačovat a posléze zcela likvidovat. Další nedostatky evidence nemovitostí jsou zejména v tom, že z ní vydávané údaje o právních vztazích nejsou závazné, ale jsou toliko podkladem pro sepisování listin o nemovitostech. Právní úprava evidence nemovitostí neobsahuje sankce za neplnění ohlašovací povinnosti, což ve spojení s chybějícím intabulačním principem vede k tomu, že střediska geodézie neodpovídají za to, že písemné informace o nemovitostech obsahují poslední právní stav. Při přechodu národního hospodářství na tržní ekonomiku může evidence nemovitostí poskytovat potřebné informace jen s obtížemi a bez záruky.

Potřeba nové právní úpravy evidence nemovitostí nevyplývá jen z poznatků resortu geodézie a kartografie, ale dožadují se jí i jiné orgány, právnické osoby i občané. S přihlédnutím k historické tradici a k mezinárodním souvislostem je účelné změnit v rámci nové právní úpravy název "evidence nemovitostí" na "katastr nemovitostí České republiky" (dále jen "katastr") a název "středisko geodézie" na "katastrální úřad". Obdobně bude účelné změnit i název "Český úřad geodetický a kartografický" na "Český úřad zeměměřický a katastrální". Pojmy "geodetický a kartografický" nebo "geodézie a kartografie" byly převzaty ze sovětské terminologie a do povědomí lidí se nevžily. Poznamenává se, že od 1. 1. 1991 střediska geodézie přestala být součástí státních podniků a byla začleněna do rozpočtové sféry. Katastr bude mít po zavedení intabulačního principu předpoklady též pro plné nahrazení pozemkové knihy v té její podobě, kdy byla funkční, tj. před 1. 1. 1951.

Dne 1. 1. 1991 nabyl účinnosti ústavní zákon č. 556/1990 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci (zákon). Podle čl. 37 odst. 3 zákona náleží zákonná úprava evidence vlastnických vztahů k nemovitostem do působnosti federace. Slovenský úrad geodézie a kartografie proto vypracoval v dohodě s Českým úřadem geodetickým a kartografickým (dále jen "ČÚGK") návrh zákona Federálního shromáždění o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Oba návrhy zákonů spolu úzce souvisejí a je nezbytné, aby nabyly účinnosti stejný den, a to zároveň s řadou dalších souvisejících zákonů, kterými je zejména novela zákona o o. s. ř., zákona o notářství, zákona o nesporném řízení soudním a pod. Nová komplexní úprava evidence nemovitostí bude tedy sestávat ze zákona Federálního shromáždění o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a ze zákonů národních rad o katastru nemovitostí České republiky a katastru nemovitostí Slovenské republiky. Tato úprava řeší též otázku registrace smluv o převodech nemovitostí, prováděné dosud státním notářstvím. Instituce státních notářství se ruší a tuto jejich agendu budou zajišťovat katastrální úřady.

Návrh předkládaného zákona byl zpracován s využitím návrhů z meziresortního připomínkového řízení k návrhu zásad zákona a zohledňuje zejména připomínky ministerstva spravedlnosti České republiky (dále jen "MS ČR"), Nejvyšších soudů ČSFR a ČR a Generálních prokuratur ČSFR i ČR. Návrh zásad zákona je rovněž výsledkem řady dalších pracovních jednání s MS ČR.

Dosavadní agenda registrace smluv u státních notářství je zabezpečována celkem 355 pracovníky, z toho 179 notáři a 176 odbornými pracovníky notářství. I přes určitý nárůst agendy (registrace smluv mezi právnickými osobami, zvýšení četnosti případů a pod.), požaduje ČÚGK pouze zachování dosavadního počtu pracovníků, neboť vyšší očekávaný počet případů bude možné kvantifikovat až po získání zkušeností.

Agenda výpisů z pozemkových knih je charakterizována prudkým rozvojem, kdy podle údajů MS ČR tuto činnost vykonávalo v roce 1989 průměrně v ČR 0,58 pracovníka a v I. pololetí 1991 21,26 pracovníka, za celý rok 1991 50,40 pracovníka při počtu 226 575 žádostí. V současné době podle našeho průzkumu v okresech vykonává tuto agendu 142 pracovníků.

Činnost spojená s registrací smluv a výpisů z pozemkových knih je doposud plně finančně zabezpečena u MS ČR. Podmínkou pro převzetí této činnosti do resortu ČÚGK je provedení delimitace veškerých skutečných výdajů, včetně počtu pracovníků tuto činnost zajišťujících a k tomu potřebných kanceláří a včetně finančního krytí z účelové rezervy státního rozpočtu. Celková potřeba neinvestičních prostředků činí bez nájemného 42 152 tis. Kčs. Po provedení delimitace v souladu s § 55 vyhl. č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR nebude mít realizace katastrálního zákona v oblasti neinvestičních výdajů dopad na rozpočet České republiky.

Jako nový požadavek vůči státnímu rozpočtu vyvstává úhrada nájemného v prostorách pozemkových knih, které budou podle předpokladu ponechány katastrálním úřadům k dispozici, ovšem za smluvní nájemné, které jen například v Praze činí 5 000,- Kčs/m². Byla předběžně zjištěna plocha těchto prostor (7 000 m²), což při velmi solidní ceně 2 000,- Kčs/m² činí 14 mil. Kčs. Krytí nájemného by mělo být podle sdělení ministerstva financí ČR (č. j. 141/7515/1992 ze dne 24. 2. 1992) plně kompenzováno zvýšením příjmů kapitoly 336.

Převzetí uvedené agendy předpokládá i její technické zabezpečení pomocí rozmnožovací techniky a dalšího nezbytného vybavení (psací stroje, čtecí zařízení a pod.). MS ČR nepředpokládá delimitaci přístrojů universálního využití (rozmnožovací a psací stroje) ani delimitaci investičních prostředků. Proto požadavek na 20 mil. Kčs investičních prostředků je při cca 80 - 90 pracovištích skutečně minimální a pro zabezpečení činnosti zcela nezbytný.

Dalším problémem je i zabezpečení prostorů (kanceláří) pro rozšířenou činnost katastrálních úřadů. V rámci delimitace bude tato problematika s MS ČR projednávána, nelze však vyloučit i nutnou pomoc přednostů okresních úřadů při zabezpečení dalších místností pro katastrální úřady v sídlech okresních měst.

Příjmová strana státního rozpočtu vzroste v důsledku změn v notářských poplatcích minimálně dvojnásobně. Podle odhadu podílu listin docházejících orgánům geodézie k zápisu do evidence nemovitostí v roce 1990 i 1991, které dokumentují zpoplatňované úkoly, jedná se o cca 450 tis. úkonů ročně z celkového počtu 600 tis. listin. Při poplatku 0,2% z hodnoty nemovitostí nejméně 200,- Kčs za registraci představuje minimální roční příjem státního rozpočtu 90 mil. Kčs. Tyto zdroje nejsou však vyvolány přímo zákonem o katastru nemovitostí a ve státním rozpočtu již jsou zakalkulovány. Podle dosavadních jednání s MS ČR lze předpokládat převážně pouze delimitaci tabulkových počtů, nikoliv přechod konkrétních osob. Z těchto důvodů je nezbytné vytvořit podmínky, aby předávaná agenda delimitací nebyla ochromena. Proto je třeba před nabytím účinnosti zákona přijmout a zapracovat nové pracovníky minimálně s dvouměsíčním předstihem. Současně ČÚGK projednává s právnickou fakultou University Karlovy možnost kurzu z oblasti správního a pozemkového práva. Ve stejném předstihu je třeba postupně vybavit pracoviště nezbytným kancelářským vybavením a rozmnožovací technikou. Rozšíření působnosti ČÚGK si vyžádá i rozšíření počtu pracovníků ústředí o cca 15 osob. Rozšíření počtu bude řešeno v rámci kapitoly 346.

Vzhledem k problematice zdrojů státního rozpočtu i krátkosti termínu mezi předpokládaným schválením katastrálního zákona a jeho předpokládanou realizací je reálný termín účinnosti zákona až k 1. 1. 1993.

K jednotlivým ustanovením

K § 1

Stát bude prostřednictvím katastru vedeného orgány státní správy (návrh zákona České národní rady o zeměměřických a katastrálních orgánech) uplatňovat svoje funkce k nemovitostem. Jde zejména o ochranu právních vztahů k nemovitostem, o uplatňování státní finanční politiky, jakož i o ochranu půdního fondu a životního prostředí.

K § 2

Na rozdíl od platné právní úpravy bude předmět katastru přesně vymezen a bude upuštěno od evidování různých forem dočasného způsobu využívání nemovitostí a krátkodobých nájmů a výpůjček.

Evidence druhů pozemků odpovídá potřebám ochrany půdního fondu a daňovým a cenovým účelům. Navržené členění druhů pozemků je v souladu s požadavky příslušných resortů. Pro potřeby statistiky, zemědělství, lesního hospodářství a pod., bude možno rozlišovat druhy pozemků do kategorií zemědělská půda a nezemědělská půda.

Zákon stanovuje, které budovy trvalého charakteru, jimž nebylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo, budou v katastru evidovány, a to v některých případech jen zobrazením v katastrální mapě.

Složitost technického způsobu evidence bytů a nebytových prostor ve vlastnictví fyzických a právnických osob vyžaduje zjednodušený evidenční režim.

Které právní vztahy budou evidovány v katastru, stanovuje návrh zákona Federálního shromáždění o zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Evidence dlouhodobých nájmů a výpůjček, které navazují zejména na zákon o dani z nemovitosti, bude zabezpečována na základě předložených smluv, a to nejpozději do doby dokončení komplexních pozemkových úprav.

K § 3

Údaje o geometrickém a polohovém určení nemovitostí a katastrálních území jsou výsledkem geodetických prací a tvoří technický základ katastru. Ostatní údaje o nemovitostech tvoří nedílnou součást katastru a naplňují jeho funkci víceúčelového státního informačního systému. V katastrálním území se rozliší číselné řady popisných nebo evidenčních čísel, pokud jsou v katastrálním území budovy očíslovány samostatně podle částí obce.

Údaje o vlastnících a jiných oprávněných jsou zejména jejich název nebo jméno a příjmení, identifikační číslo nebo rodné číslo, které budou společně plnit funkci jednotných identifikátorů, umožňujících mimo jiné propojení s jinými informačními systémy.

Pojmy místního a pomístního názvosloví vysvětluje ČSN 730401 Názvosloví v geodézii a kartografii. Místním názvoslovím se rozumí soubor místních jmen, jako např. Kolín, Strašnice, Hybernská ulice a pod. Pomístním názvoslovím se rozumí soubor pomístních jmen, jako např. Za humny, U kříže a pod.

K § 4

Číselným vyjádřením katastrální mapy jsou souřadnice všech podrobných bodů polohopisu v systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální, popř. i údaje pro automatizované zobrazení polohopisu.

K § 5

Zavedení intabulačního principu vyžaduje prověřování listin o právních vztazích jak z hlediska jejich zákonnosti, tak i z hlediska formálních náležitostí a v případě smluv vydávání rozhodnutí povolujících vklad údajů o právních vztazích do katastru, a to ve smyslu § 1 až 10 návrhu zákona Federálního shromáždění o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

V zájmu právní jistoty a s ohledem na 30denní lhůtu pro provedení zápisu do katastru je potřebné v katastru operativně vyznačit formou tzv. "plomby", že zápis právních vztahů je dotčen změnou, ke které se musí přihlédnout při vyhotovování výpisů z katastru.

Vznik vlastnictví k nemovitosti, k němuž došlo ze zákona, např. vydržením, přírůstkem nebo zpracováním, bude se v katastru zapisovat na podkladě notářských zápisů za předpokladu, že nejde o sporné skutečnosti.

K § 6

Pro kvalitní vedení katastru je nezbytné prověřovat v ustanovení zákona uvedené změny údajů katastru a zajišťovat odstranění zjištěných nedostatků.

K § 7

Při revizi katastru se zjišťují změny, které dosud nejsou katastrálnímu úřadu známy a vyplývají převážně z neplnění povinností v rámci stanovené součinnosti státních orgánů a vlastníků nemovitosti při správě katastru. V zájmu dodržování zákonnosti se provádí revize v součinnosti s příslušnými obcemi, státními orgány (zejména orgány ochrany zemědělského půdního fondu) a podle potřeby za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných. Základní pětiletý cyklus revize katastru lze v jednotlivých katastrálních územích zkrátit nebo prodloužit (nejvýše však na 10 let), a to zejména v závislosti na rozsahu investiční výstavby a pozemkových úprav.

Revizí katastru nejsou dotčeny právní vztahy (viz § 5 odst. 9).

K § 8

Chybné údaje uvedené v odst. 1 pod písmeny a/ a b/ vznikly nepřesnostmi při vlastní činnosti katastrálního úřadu.

Opravy uvedené pod písmenem c/ je možno provést jen v součinnosti s těmi subjekty, které příslušné listiny vyhotovily, popř. s vlastníky dotčených nemovitostí.

Proti pravomocnému rozhodnutí zeměměřického a katastrálního inspektorátu může účastník podat žalobu u soudu na přezkoumání tohoto rozhodnutí. Toto právo účastníkovi vyplývá z Listiny základních práv a svobod a z o. s. ř.

Opravou chyb nejsou dotčeny právní vztahy (viz § 5 odst. 9).

K § 9

Podle stávající úpravy mohou ověřovat listiny státní notářství a okresní, popř. městské úřady. Rozšíření této pravomoci na katastrální úřady vyplývá z častých požadavků veřejnosti na vydání ověřené kopie nebo opisu ze sbírky listin katastrálního úřadu, popř. ze sbírky listin pozemkové knihy.

K § 10

Řádná součinnost vlastníků a jiných oprávněných při vedení a obnově katastru je jednou ze základních podmínek jeho spolehlivé funkce.

Na rozdíl od platné právní úpravy evidence nemovitostí neohlašují vlastníci a jiní oprávnění změny týkající se nemovitostí obecním úřadům, ale přímo katastrálním úřadům.

Ohlašují se např. změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků evidovaných v katastru, změny osobních údajů vlastníků a jiných oprávněných (změna jména, bydliště a pod.).

K § 11

Katastr je státní evidenční nástroj zřízený ve veřejném zájmu a jeho správa vyžaduje spolupráci a podporu obcí znalých místních poměrů.

Péče o trvalé označení hranic obcí je v zájmu právní jistoty o rozsahu území obce. K jednoznačné identifikaci hranic obcí je nutné označit v terénu trvalým způsobem (mezníkem) trojmezí obcí a alespoň hlavní lomové body hranice.

K § 12

Uvedená spolupráce se vztahuje i na vyhotovitele listin, které nezakládají právní vztah k nemovitostem, ale mění jiné údaje o nemovitostech sledované v katastru (např. ochrana půdního fondu, ochrana nemovitých kulturních památek a pod.).

K § 13

V dosavadní právní úpravě evidence nemovitostí je problematika obnovy operátu evidence nemovitostí řešena jen okrajově v § 5 odst. 4 vyhlášky č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci nemovitostí. Vlastní zákon o evidenci nemovitostí tuto otázku pomíjí, ačkoliv v předchozích právních úpravách, zejména v bývalém zákonu č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru, byla otázce obnovy operátu věnována náležitá pozornost. Obnova katastrálního operátu je jedním z nezbytných předpokladů pro udržení jeho částí v optimálním stavu, který umožní předpokládané využívání a zajištění souladu jeho údajů s právním a skutečným stavem. Proto je potřebné obnovu katastrálního operátu upravit přímo v zákoně.

K § 14

Výsledky zjišťování průběhu hranic jsou rozhodujícím faktorem pro dosažení optimálního souladu údajů obnoveného katastrálního operátu s právním a skutečným stavem. V zájmu jejich objektivnosti a efektivnosti je nutné, aby zjišťování hranic bylo prováděno komisionálně. V dosud platné právní úpravě nebyla tato skutečnost náležitě zdůrazněna. Ustanovení § 8 odst. 1 písm. b/ zákona č. 22/1964 Sb. obsahovalo součinnost pouze bývalých místních národních výborů.

Navrhovaná právní úprava pověřuje katastrální úřad, aby za členy komise určil podle potřeby zástupce dalších orgánů. Společenské zájmy bude chránit zástupce obce. Komisionální šetření hranic za účasti příslušných vlastníků a jiných oprávněných, kteří jsou zváni k účasti pozvánkou doručenou do vlastních rukou, posílí hodnověrnost obnovených částí katastrálního operátu a přispěje ke zvýšené ochraně vlastnictví nemovitostí.

V případě sporných vlastnických hranic komise doporučí vlastníkům dotčených nemovitostí, aby tuto situaci řešili cestou soudního řízení. Do vyřešení sporu se považují za hodnověrné hranice vyznačené v dosavadním katastrálním operátu.

Hospodárné vedení katastru vyžaduje, aby při zjišťování hranic byly ověřovány i další údaje zapsané v katastru, např. druh pozemku, způsob ochrany a využití nemovitosti, popisné nebo evidenční číslo stavby, osobní údaje o vlastníkovi.

Protokol musí obsahovat z jištěné skutečnosti, týkající se průběhu hranic a součinnosti vlastníků a jiných oprávněných, i výsledek ověření dalších údajů katastru.

K § 15

Současná tvorba polohopisné mapy velkého měřítka pro účely evidování nemovitostí není dosud ani rámcově upravena zákonem. Podle ustanovení § 5 odst. 4 vyhlášky č. 23/1964 Sb., byly sice z prováděného mapování ve velkých měřítkách přebírány mapy do evidence nemovitostí, avšak nevyhovovaly všem požadavkům řádného evidování nemovitostí. Vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací navazuje na komisionální zjišťování průběhu hranic.

K § 16

V zájmu zabezpečení právní jistoty a upevňování zákonnosti je nezbytné, aby vlastníci a jiní oprávnění měli možnost namítat eventuální chyby údajů obnoveného katastrálního operátu. Proti pravomocnému rozhodnutí zeměměřického a katastrálního inspektorátu je možno podat žalobu k soudu ve smyslu zdůvodnění k § 8.

Obnovou katastrálního operátu nejsou dotčeny právní vztahy (viz § 5 odst. 9).

K § 17

Vyhlášení platnosti obnoveného operátu evidence nemovitostí upravuje v současné době pouze interní předpis. Návrh nové právní úpravy vychází z potřeby uzákonit platnost obnoveného katastrálního operátu jako institutu, který bude jedním z předpokladů spolehlivosti a závaznosti katastru. Veřejnost bude informována o územích s obnoveným katastrálním operátem ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Katastrální operát je zdrojem cenných informací např. při sledování vývoje právních vztahů. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby jeho vybrané části, které se staly neplatnými, byly uchovány po vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu jako archivní dokumenty s trvalou dokumentární hodnotou.

K § 18

Dosavadní právní úprava evidence nemovitostí problematiku geodetických prací pro účely evidování nemovitostí neřeší. Spojitost technické a právní stránky evidování nemovitostí a skutečnost, že údaje o poloze, tvaru a rozměru nemovitosti vyjádřené geometrickým určením a polohovým určením nemovitosti jsou základními a specifickými údaji, vyžadují, aby nová právní úprava zakotvila i geodetické práce pro potřeby katastru.

Geodetické práce v objektech se zvláštním režimem ochrany lze provádět jen v dohodě s příslušnými ústředními orgány ve smyslu § 2 odst. 2.

K § 19

Z důvodů zabezpečení jednoznačnosti listin, které se týkají nových staveb, reálně oddělovaných částí nemovitosti a věcného břemene k části pozemku (viz § 5 odst. 7), musí být k listině přiložen geometrický plán, na kterém bude změna vyznačena. To se týká i případů změn druhu pozemku na části pozemku.

Geometrické plány a vytyčování hranic pozemků objednávají na svůj náklad účastníci právních úkonů, a proto je účelné svěřit jejich operativní vyhotovování, včetně souvisejících geodetických prací, především podnikatelské sféře. Katastrální úřady nadále budou vyhotovovat geometrické plány a vytyčovat hranice pozemků jen ve výjimečných případech.

K § 20

Pro zabezpečení jednotnosti při rozhodování o nemovitostech a o právních vztazích a pro posílení právní jistoty je nezbytné, aby vybrané údaje katastru byly závazné.

Výměra pozemku je údajem, který je odvozen z geometrického určení nemovitosti. Rozdíly ve výměrách určených v minulosti a při novém mapování vyplývají z rozdílné přesnosti tehdejších a dnešních měřických a výpočetních metod odpovídajících současnému stavu rozvoje vědy a techniky a ze skutečnosti, že označení hranic v terénu nebylo udržováno, a že dlouholetým vývojem došlo k dílčím přirozeným posunům hranic pozemků v terénu. Protože výměra pozemku je závislá na způsobu měření a způsobu výpočtu výměry v určitých mezích přesnosti, může být považována jen za údaj odvozený z geometrického určení nemovitosti a není závazným údajem katastru.

K § 21

Operáty bývalého pozemkového katastru (tj. operát písemný a měřický) byly veřejné. Zákon č. 22/1964 Sb. stanoví veřejnost všech částí evidence nemovitostí, avšak tato veřejnost je omezena povinností osvědčit oprávněný zájem a skutečnosti, že nahlédnutí nebo vydání kopie a pod. z evidence nemovitostí nebrání zájem společnosti. Tyto podmínky omezení veřejnosti způsobují v praxi interpretační těžkosti, což snižuje efektivnost platné právní úpravy. Je proto správné zásady veřejnosti katastrálního operátu obnovit a omezení veřejnosti katastrálního operátu připustit jen v případech stanovených zákonem. Takovým zákonem je např. zákon č. 102/1971 Sb., o státním tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

Nahlížet do katastrálního operátu bude možné pouze za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu, který dbá na to, aby nebyl katastrální operát poškozen, popř. zcizen.

K § 22

Neoddělitelnou součástí veřejného charakteru katastru je i poskytování výpisů, opisů nebo kopií, jakož i identifikací parcel a dalších údajů z katastru žadatelům. Výpisy a identifikace parcel se nevydávají v případech, že právní vztah zapsaný v katastru je dotčen změnou (viz § 5 odst. 4).

Z katastru je též možno poskytovat počítačovým zpracováním různé účelové sestavy podle požadavku objednatele (přehled ploch zeleně ve městě, chráněných území a pod.).

K § 23 až 25

Pořádek na úseku katastru vyžaduje, aby zákon stanovil, že za porušování povinností uložených tímto zákonem lze fyzickým a právnickým osobám uložit sankce, které podstatným způsobem zvýší efektivnost právní úpravy katastru.

Proti pravomocnému rozhodnutí zeměměřického a katastrálního inspektorátu o uložení pokuty je možno podat žalobu k soudu ve smyslu zdůvodnění k § 8.

Ustanovení § 23 písm. c/ se nevztahuje na případy uvedené v § 10 odst. 1 návrhu zákona Federálního shromáždění o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

K § 26

Výklad některých pojmů přímo v zákoně je potřebný z hlediska jednotné interpretace jeho ustanovení. Odborné názvosloví oboru geodézie a kartografie je souborně upraveno v ČSN 73 0401.

Katastrální území je též jednou z prostorových jednotek ve smyslu vyhlášky č. 120/1979 Sb., o prostorové identifikaci informací.

K § 27

Toto ustanovení umožňuje katastrálnímu úřadu provádět na cizích pozemcích práce nezbytné pro účely katastru.

K § 28

Podle stávající právní úpravy se zemědělské a lesní pozemky ve vlastnictví občanů, ke kterým mají právnické osoby zpravidla nájemní právo, v pozemkových mapách evidence nemovitostí nezobrazují, protože jejich hranice v přírodě neexistují. Graficky jsou tyto pozemky zobrazeny na mapách bývalého pozemkového katastru, grafických přídělových plánech, komasačních mapách, popř. i na jiných podkladech. Na listech vlastnictví jsou tyto pozemky zapsány obecnou poznámkou "Ostatní pozemky v katastrálním území ... v užívání organizace" bez uvedení jejich parcelních čísel. Vzhledem k mimořádné složitosti a časové i finanční náročnosti bude podrobná evidence těchto v přírodě neexistujících pozemků vytvářena postupně, a to po dobu asi 6 let. Současně se předpokládá postupné provedení pozemkových úprav, které budou řešit i nové uspořádání vlastnických vztahů k půdě. Tím většina současných v přírodě neexistujících pozemků zanikne a vytvoří se nové pozemky s reálnými hranicemi.

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přejdou do úschovy katastrálních úřadů pozemkové a železniční knihy. Tyto evidenční nástroje zůstanou vedle operátu bývalého pozemkového katastru důležitým historickým a průkazním dokumentem, zejména pro soudní znalce, badatele a pod. Jelikož jejich úschova si vyžádá finanční náklady, je nezbytné, aby za informace z nich vydávané byly vybírány správní poplatky.

K § 29

Zákon o katastru a jeho prováděcí vyhláška komplexně upraví problematiku evidování nemovitostí, která je podle platné úpravy evidence nemovitostí převážně obsahem resortních instrukcí a směrnic, tedy nižších právních norem. Úpravou provedenou obecně závaznými normami bude výraznou měrou posílena zákonnost.

K § 30

Jde o obvyklé zrušovací ustanovení.

K § 31

Účinnost je vázána na nabytí účinnosti zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, o notářství, zákona ČNR o zeměměřických a katastrálních orgánech a dalších souvisejících předpisů.

V Praze dne 15. dubna 1992

Zpracoval: JUDr. Zdeněk Tempír technický odbor ČÚGK