Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Josefa Bezděka.

"Ač nemám žádný vztah k ostravské aglomeraci, obrací se na mne dosti obyvatel tohoto koutu naší republiky s různými požadavky. Mnohé z nich se snažím vyřídit přímo, jiné mne zaujaly natolik, že se zpravidla obracím o řešení formou interpelací na jednotlivé ministry dle příslušnosti. Jedním z těch podkladů, které mě zaujaly si dovoluji přiložit a požádat Vás, aby tento byl postoupen k prošetření a vyjádření panu premiérovi, jako bych tento podklad formuloval osobně /aby nedošlo ke zkreslení situace/.

Vzhledem k obsahu požaduji, aby tento materiál byl považován s ohledem na situaci za naléhavý.

Na základě této skutečnosti si pak dovoluji požádat o předložení stanoviska pana premiéra a zainteresovaných ministrů /pánů Němce, Ježka, Špačka a Vrby/ do 7 pracovních dnů po doručení této žádosti - interpelace.

Příloha: 2 listy

Josef Bezděk

člen předsednictva ČNR

předseda výboru pro obchod

a cestovní ruch

Sněmovní 4

118 26 PRAHA

Věc: restituce v režimu zákona 92/91 Sb. - § 47

S odvoláním navýše uvedený zákon mě náleží vracení majetku - truhlářství v Klimkovicích, které je v současné době užíváno s. p. Dřevovýroba Ostrava, ředitelem ing. Adámkem. Žádost o vydání majetku jsem uplatnila jak ukládá zákon u zmíněného uživatele a zároveň u zřizovatele t. j. Úřadu města Ostravy.

V měsíci říjnu 1991 byl na ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci zaslán privatizační projekt, jehož součástí byla i mnou uplatněná restituce. Předkladatelem projektu byl s. p. Dřevovýroba Ostrava.

V době, kdy je vlastně ukončena 1. privatizační vlna a já jsem o celé záležitosti dosud bez jakékoli informace, obrátila jsem se v minulém týdnu na samotné ministerstvo se žádostí o informaci v jakém stádiu privatizační projekt Dřevovýroby se vynachází a kdy mohu očekávat vydání, abych se svého majetku ujala. Pro mě doslova šokující bylo zjištění, že privatizační projekt Dřevovýroby vč. mé restituce do úterý 7. 4. řešen nebyl a shodou okolností právník Dřevovýroby, který se dostavil ve stejný den nebyl schopen podat jakoukoli fundovanou informaci pro doplnění údajů, které v projektu scházely. Z celého jednání jsem nabyla jednoznačný dojem, že na straně Dřevovýroby není nejmenšího zájmu podnik privatizovat a hlavně případné restituční nároky řešit.

Vážený pane poslanče. Obracím se na Vás s prosbou, abyste v rámci svých možností prošetřit celou záležitost, zejména ve vztahu k mé osobě. jak jsem již několikrát uvedla, jsem trpělivá a vědomá si složitých situací, které jsou na ministerstvech řešeny. Nehovořím tudíž v tomto případě jen za svoji osobu. Na truhlářské provozovně v malém městě Klimkovicích je zaměstnáno 55 pracovníků. Dílna je jistým zázemím v zaměstnanosti obyvatel Klimkovic. V současné době probíhá spor mezi dílnou a vedením Dřevovýroby, které postupně usiluje o provozuschopnost dílny. V minulém týdnu byla odvezena formátovací pila. Následně měl být demontován a odvezen hydraulický lis, který je základní prostředek podmiňující samostatnost a nezávislost výrobního střediska. Na základě tohoto zákroku byla zaměstnanci dílny vyhlášená stávková pohotovost.

Je mi 72 let. Jsem unavena bezmocností, se kterou se denně potýkám. Chci se dožít dne, kdy mému manželovi ukradený majetek bude opět chloubou Klimkovic.

Pro úplnost pokládám za nutné uvést: Privatizační projekt ve vztahu k restituovanému majetku má 2 části: formulář 3 A vyjadřuje restituční hodnotu, formulář 4 C vyjadřuje hodnotu strojního zařízení, které jsem se zavázala odkoupit od státu v zájmu zachování plynulého přechodu výroby. Ministerstvo pro privatizaci ode mne požaduje příslib peněžního ústavu pokrýt potřebu - 950 tis., kterou budu povinována zaplatit státu - pochopitelně úvěrem. V případě, že vedení s. p. Dřevovýroby strojní zařízení postupně demontuje a odveze, jak mohu garantovat zaměstnanost, prosperitu a schopnost splácet bance poskytnutý úvěr. V celé záležitosti vidím a snažím se vidět objektivně, zlý úmysl a záměrné poškozování budoucích snaživých podnikatelů dříve, než vůbec budou moci začít podnikat. Toto snad není smyslem oživení našeho poničeného národního hospodářství.

Děkuji Vám.

V Ostravě 8. 4. 1992