Česká národní rada 1990 – 1992

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Tento zákon upravuje platové poměry prezidenta Nejvyššího kontrolní úřadu České republiky (dále jen "prezident") a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky (dále jen "viceprezident") a členů prezidiální rady Nejvyššího kontrolní úřadu České republiky (dále jen "člen Rady").

(1) Prezidentu náleží plat ve výši 18 000 Kčs měsíčně a to počínaje dnem, kdy byl zvolen do funkce. Plat mu náleží ještě tři měsíce poté, kdy jeho funkce skončila z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. a), b) a odstavec 2 písm. c) zákona ČNR č. 61/1992 Sb.

(2) Prezidentu s platem podle odstavce 1 nenáleží plat jako členu Rady podle § 4 tohoto zákona.

(1) Viceprezidentu náleží plat ve výši 17 000 Kčs měsíčně a to počínaje dnem, kdy by zvolen do funkce. Plat mu náleží ještě tři měsíce poté, kdy jeho funkce skončila z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. a), b) a odstavec 2 písm. c) zákona ČNR č. 61/1992 Sb.

(2) Viceprezidentu s platem podle odstavce 1 nenáleží plat jako členu Rady podle § 4 tohoto zákona

Členu Rady náleží plat ve výši 14 000 Kčs měsíčně, a to počínaje dnem, kdy byl zvolen do funkce.

Prezident, viceprezident a členové Rady jsou účastni nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení stejně jako pracovníci v pracovním poměru. Náleží jim přídavky na děti ve výši a za podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy. V době kdy prezident nebo viceprezident anebo člen Rady nevykonává svoji funkci pro nemoc, náleží mu plat podle § 2 nebo § 3 anebo § 4 tohoto zákona, nejdéle však po dobu šesti měsíců: po tuto dobu jim nenáleží nemocenské.

(1) Kromě platu prezidenta podle § 2 nebo platu viceprezidenta podle § 3 anebo platu člena Rady podle § 4 tohoto zákona náleží měsíčně

a) prezidentu funkční příplatek ve výši 7 000 Kčs,

b) viceprezidentu funkční příplatek ve výši 4 000 Kčs,

c) členu Rady funkční příplatek ve výši 2 000 Kčs

a to počínaje dnem, kdy byl do funkce zvolen.

(2) Funkční příplatek podle odstavce 1 nepodléhá dani ze mzdy.

(1) Prezident, viceprezident a členové Rady mohou bezplatně užívat prostředků hromadné dopravy na území České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Prezident a víceprezident mají právo

a) na zřízení a bezplatné používání účastnické telefonní stanice,

b) bezplatné používání služebního vozidla.

(1) Prezident, viceprezident a člen Rady má v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával práci v těchto funkcích nejméně po dobu devíti měsíců, nárok na jeden další plat, prezident ve výši platu stanoveného podle § 2. viceprezident ve výši platu stanoveného podle § 3, člen Rady ve výši platu stanoveného podle § 4 tohoto zákona.

(2) Plat podle odstavce 1 je splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc listopad.

(3) Vznikne-li nárok podle odstavce 1 až v prosinci, je plat podle odstavce 1 splatný ve výplatním termínu stanoveném pro výplatu platu za měsíc prosinec.

(4) Další plat podle odstavce 1 náleží i za kalendářní rok, v němž tento zákon nabývá účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1992.

V Praze dne                1992

Ústavním zákonem ČNR č. 481/1991 Sb. byl k 1. lednu t.r. zřízen Nejvyšší kontrolní úřad České republiky. K jeho provedení přijala Česká národní rada dne 22. ledna t.r. zákon č. 61/1992 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě České republiky a stanovila jeho účinnost dnem 1. března t.r. K naplnění tohoto zákona zvolila dne 19. března t.r. prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší kontrolní úřad České republiky jako nezávislý kontrolní orgán se ve své činnosti řídí pouze zákony (§ 2 zákona ČNR č. 61/1992 Sb.), je třeba upravit platy a další požitky prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky (dále jen "prezident "), viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky (dále jen "viceprezident ") a členů prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky (dále jen "člen Rady") zákonem České národní rady.

V návrhu tohoto zákona o platových poměrech prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu ČR a členů prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu ČR se vychází:

- z postavení tohoto úřadu, zakotveného v ústavním zákoně ČNR č.481/1991 Sb., jímž byl Nejvyšší kontrolní úřad ČR zřízen a ze zákona ČNR č. 61/1992 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě ČR, podle jehož § 2 jde o nezávislý kontrolní orgán, který se ve své činnosti řídí pouze zákony,

- z kontrolní kompetence stanovené v § 5 citovaného zákona, podle něhož se kontrolní působnost (v rozsahu věcně vymezeném v § 3) vztahuje kromě jiných subjektů také na vládu České republiky, orgány státní správy a (s výjimkou České národní rady) na všechny další orgány České republiky.

Má-li být princip nezávislého Nejvyššího kontrolního úřadu ČR zakotvený v zákoně reálně naplněn při činnosti tohoto úřadu, je třeba, aby:

- řídící orgány Nejvyššího kontrolního úřadu ČR byly platově nezávislé na kontrolovaných subjektech,

- výše jejich platů nebyla nižší než platy vedoucích představitelů kontrolovaných subjektů, alespoň ze sféry státních orgánů,

- jejich platy byly stanoveny pevnou částkou bez pohyblivé složky odměn.

Návrh tohoto zákona vychází z uvedených závěrů a formuje úpravu platů a dalších požitků prezidenta, viceprezidenta a členů Rady s přihlédnutím ke konstrukci platu soudců, schválené zákonem ČNR č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, zákonem č. 491/1991 Sb., o organizaci Ústavního soudu ČSFR a o řízení před ním a zákonem o platových poměrech soudců Nejvyššího soudu ČSFR ze dne 12. března 1992.

K § 1:

Toto ustanovení upravuje osobní působnost zákona, t.j. okruh subjektů, jejichž platové poměry mají být zákonem upraveny. Vztahuje platnost zákona na prezidenta a viceprezidenta a na členy Rady.

K § 2, 3 a 4:

Základní plat prezidenta, viceprezidenta a člena Rady jsou stanoveny obdobně jako u soudců Nejvyššího soudu ČR (zákon ČNR č. 391/1991 Sb.) u soudců Ústavního soudu ČSFR (zákon č. 491/1991 Sb.) a u soudců Nejvyššího soudu ČSFR (zákon z 12.3.1992) pevnými částkami, neboť nemohou záviset na hodnocení jejich práce jiným státním orgánem. Jen takto určené platy vytvářejí podmínky pro nezávislost a objektivitu jejich činnosti a tím i pro objektivitu kontroly, vykonávané Nejvyšším kontrolním úřadem ČR. Vedle základního platu náleží prezidentovi, viceprezidentovi a členovi Rady též funkční příplatek (§ 6).

Navrhovaná výše základních platů těchto řídících orgánů Nejvyššího kontrolního úřadu ČR vychází zejména z postavení a úlohy Nejvyššího kontrolního úřadu ČR, jakožto nezávislého kontrolního úřadu, který se při své činnosti řídí pouze zákony a jehož kontrolní kompetence se vztahují (v rozsahu věcně vymezeném § 3 zákona ČNR č. 61/1992 Sb.) na vládu, orgány státní správy a další orgány České republiky, státní podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace, právnické a fyzické osoby hospodařící s prostředky státního rozpočtu, akciové společnosti a jiné právnické osoby s majetkovou účastí státu, jakož i právnické osoby zřízené zákonem, případně další právnické osoby, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Při navrhování platů těchto řídících orgánů Nejvyššího kontrolního úřadu ČR se sledovala zásada, aby výše jejich platů nebyla nižší než platy vedoucích představitelů kontrolovaných subjektů alespoň ze sféry státních orgánů, když už se dá předpokládat, že k této disproporci bude docházet ve vztahu k představitelům některých kontrolovaných právnických osob (jako např. u akciových společnost s majetkovou účastí státu).

Vychází se zde také z toho, že prezidentovi, viceprezidentovi a členu Rady je zakázáno - na rozdíl od jiných povolání - zastávat jinou placenou funkci nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost.

Sleduje se tím také dodržení potřebné platové relace vysoce kvalifikovaných vysokoškolsky vzdělaných osob s ekonomickým nebo právnickým zaměřením, požadovaným pro výkon těchto funkcí na Nejvyšším kontrolním úřadě ČR obdobně jako pro výkon funkce soudce v nejvyšší instanci.

K § 5:

V § 5 se řeší způsob nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení prezidenta, viceprezidenta a člena Rady stejným způsobem jako u pracovníků v pracovním poměru, a to včetně přídavků na děti, pouze s tím rozdílem, že nevykonávají-li svoji funkci pro nemoc, náleží jim plat (stanovený v §§ 2 a 3 nebo 4), nejdéle však po dobu šesti měsíců a teprve po této době nastupují dávky nemocenského pojištění.

K § 6:

Funkční přípatky představují paušální úhradu nákladů spojených s výkonem funkce těchto činitelů, obdobně jako je tomu u členů vlád a vedoucích ostatních ústředních orgánů a u soudců Nejvyšších soudů federace i republik a u soudců Ústavního soudu ČSFR.

K § 7:

Úhrn ostatních požitků pro prezidenta, viceprezidenta a člena Rady se navrhuje ve srovnání s požitky členů vlád a soudců Ústavního soudu ČSFR menší. Nepředpokládá se v návrhu tohoto zákona např. bezplatné použití veřejné letecké dopravy ani pro cesty vyplývající z výkonu funkce (jako je přiznáno soudcům Ústavního soudu ČSFR) ani bezplatně užívat přiměřeně vybaveného bytu (jak je přiznáno soudcům Ústavního soudu ČSFR a členům vlád a vedoucím ústředních orgánů státní správy).

V tomto paragrafu se navrhuje přiznat prezidentovi a viceprezidentovi pouze právo na bezplatné zřízení a používání účastnické telefonní stanice (jako mají všichni soudci Ústavního soudu ČSFR a všichni členové vlád a vedoucí ostatních ústředních orgánů) a právo prezidenta a viceprezidenta používat služební vozidlo (obdobně jako předseda a místopředseda Ústavního soudu ČSFR a členové vlád).

Vzhledem k působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu ČR na celém území republiky a nutnosti ověřování a projednávání některých zjištění na území celého státu navrhuje se pro prezidenta a členy Rady bezplatné užívání prostředků veřejné hromadné dopravy na území ČSFR, jak přiznává zákon i všem soudcům Ústavního soudu ČSFR.

K § 8:

Vzhledem k tomu, že prezidentovi, viceprezidentovi a členovi Rady (obdobně jako soudcům) se nepřiznává mimořádná odměna, zahrnující v sobě možnost subjektivního hodnocení jejich práce, zakládá návrh zákona nárok na jeden plat navíc. Tento návrh je podmíněn tím, že příslušný Činitel pracoval v daném kalendářním roce nejméně po dobu devíti měsíců. Tento nárok nezvýhodňuje tyto činitele oproti pracovníkům jiných povolání, u nichž mimořádné odměny zpravidla přesahují výši jednoměsíčního platu.

Stejná ustanovení obsahují též zákony národních rad o platových poměrech soudců soudů republik a zákon o platových poměrech soudců Nejvyššího soudu ČSFR.

Poznámka k rozpravě

Porovnáme-li navrhované platy a další požitky s úpravou platů a požitků členů vlád ukazuje se, že jejich celkový navrhovaný objem je nižší.

Podle usnesení vlády ČR ze dne 22. března 1989 č. 69 činil

Podle čl. III tohoto usnesení jsou navíc poskytovány členům vlády a ostatním vedoucím ústředních orgánů z rozhodnutí předsedy vlády mimořádné odměny.

Rozsah dalších požitků členů vlád je také větší, zejména o užívání přiměřeně vybaveného bytu.