Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr financí České republiky Karel Špaček zaslal odpověď na interpelaci poslance ČNR Václava Moskala dopisem ze dne 28. 4. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra financí České republiky Karla Špačka na interpelaci poslance Václava Moskala, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha: 3 listy

Vážený pane poslanče,

obdržel jsem Vaši interpelaci ve věci doplnění par. 15 a 17 vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb. ve vztahu k zákonu č. 229/1991.

Účelem vydání této vyhlášky bylo m. j. v souladu s tržními principy ponechat účastníkům řízení při převodech nemovitostí nebo při sjednávání náhrad za dočasné užívání pozemků (nájemné) co největší volnost a omezit zásahy dalších osob, včetně centra do těchto smluvních vztahů na minimum. Proto je ve většině případů ponechána smluvní volnost bez omezení. V dalších případech, kdy by mohlo dojít např. ke zneužití postavení, jsou smluvní vztahy určitým způsobem regulovány. Přitom i tuto regulaci považuji za jev dočasný, dlouhodobě neudržitelný.

Náhrady za dočasné užívání pozemků se sjednávají podle par. 17 vyhlášky č. 393/1991 Sb. Tyto náhrady jsou podle par. 21 výše uvedené vyhlášky náhradami nejvýše přípustnými a lze tedy sjednat i náhrady jakkoliv nižší, čímž lze zohlednit nejen kvalitu pozemku, ale i jiné vlivy. Zdůrazňuji, že tyto sazby odpovídají svojí výší náhradám platným v předchozí vyhlášce.

Vzhledem k tomu, že k výkladu zákona č. 229/1991 Sb. je kompetentní federální ministerstvo hospodářství, byla s ním konzultována otázka vztahu par. 22 odst. 3 tohoto zákona a vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb. Na tomto jednání bylo konstatováno, že současné znění vyhlášky umožňuje sjednávat náhrady za dočasné užívání pozemků v intencích příslušného ustanovení zákona.

Do roku 1976 nebyla náhrada za užívání pozemků řízena žádným obecně platným cenově-právním předpisem a náhrada se sjednávala dohodou. V roce 1976 tato oblast byla upravena cenovým výměrem a od té doby až dosud se tato problematika řešila platnými vyhláškami. Žádný z předpisů však nikdy neurčoval výši nájemného ve vztahu k bonitě půdy a k její kultuře uvedené v evidenci nemovitostí, ale vždy se vycházelo jen z účelu, ke kterému byl pozemek do dočasného užívání přenechán.

Zahrádkářské osady byly velmi často jak sám uvádíte, zřizovány na méněhodnotných nezemědělských pozemcích (kultura "ostatní"), které žádnou bonitu neměly určenou. Podle platné vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb. se pro ocenění zemědělských pozemků (pole, louky, sady) vychází z BPEJ (bonitně půdních ekologických jednotek) a nikoliv z původních bonitních tříd, podle kterých se při oceňování pozemků nepostupovalo ani v minulosti.

Vzhledem k tomu, že původní bonitní třídy a dnešní BPEJ (původně cca 8 bonitních tříd, nyní cca 1900 BPEJ) mají odlišnou kvalitativní základnu a neexistuje a ani není možné vytvořit převodový můstek, nelze pro ocenění pozemků původních bonitních tříd použít vyhlášku ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb.

Pokud se týká zahrádkářských chat, vyhláška ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., stejně jako již dříve platné vyhlášky, vychází z vyhlášky č. 83/1976 Sb., kde se v par. 47 stanoví:

"(1) stavbami pro individuální rekreaci jsou rekreační chaty v krajině, rekreační chaty v zastavěném území venkovského sídelního útvaru a zahrádkářské chaty".

Vyhláška ministerstva financí České republiky. č. 393/1991 Sb. tedy nezařazuje zahrádkářské chaty do objektů pro individuální rekreaci, ale respektuje stavebně právní předpisy, které jsou oprávněny toto zařazení provést.

Z výše uvedených důvodů proto, pane poslanče, není možné Váš návrh na úpravu znění vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb. realizovat.

Pro informaci Vám však sděluji, že v současné době ministerstvo financí České republiky připravuje koncepci novely vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 393/1991 Sb., která by měla, jak jsem již naznačil v úvodu, v rozsáhlejší podobě akceptovat zásady tržního hospodářství ve vztahu k obdobně platným právním normám v zemích ES. Vaše návrhy, pane poslanče, se stanou jedním z podnětů upřesňujících koncepci připravované úpravy vyhlášky.