Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Zbyňka Mácy na ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky Tomáše Ježka a ministra státní kontroly České republiky Igora Němce.

"Motto:"

"Snažíme se být dokonalí byrokraté, dělat jen to, co přikazuje zákon. Nic víc, nic míň. Nabádám privatizační komise, aby si navlékly dvoje klotové rukávy, byli byrokraté přísní a neúprosní, dbalí zákona, aby na našem díle nezůstala ani skvrnka pochybnosti či nepřesnosti." /březen 1991/

"...proto je strašně důležité, abych věděl, že účty budu skládat Pánu Bohu a nikomu jinému. Je opravdu důležité, aby vše probíhalo standardně a korektně. Na naší práci nesmí být ani stín pochybnosti. A nebude. Postarám se o to."/červen 91/

"Stále slyšíme různé řeči o mafiích a podobně, ale beru zodpovědnost na sebe: My jsme hlavní brzdou. Ještě bohužel nejsme naprosto dokonale připraveni,..., ale na druhé straně chci říci, že privatizační proces máme pod kontrolou."/červenec 91/

"Jsem přesvědčen, že proces velké privatizace by měl být i procesem vzájemného vyjasňování názorů a stanovisek, zpětných vazeb a reakcí na vznikající problémy."/březen 92, ČNR/

"... máme připravenu novelu příslušných zákonů, které si dovolím předložit České národní radě ve velmi krátké době, snad na příštím dubnovém zasedání, která zcela mění postavení privatizačních komisí a odstraňuje určité ambivalence, které v jejich postavení jsou: nejasnost, zda jsou to orgány státní správy nebo co to vlastně je, prostě byly tam určité vady. Touto novelou se to má odstranit. Privatizační komise budou podstatně redukovány, protože malá privatizace je ve většině okresů završena a budou dále udělány - pokud novela projde - profesionální skupiny, které budou v pracovním poměru vůči Fondu národního majetku. Budou to jeho pracovníci." /17. 3., ČNR/

O nic jiného mi nešlo a nejde. O nic jiného než o naplňování smyslu slov ministra Ježka, o dodržování privatizačních zákonů předkládaných ministrem Ježkem, o praktické respektování prováděcích předpisů ministerstva pana Ježka. O to, aby dosud nevyzkoušený proces privatizace byl prováděn s minimem chyb, omylů, s minimem ztrát finančních i důvěryhodnosti.

Důsledně jsem plnil svůj poslanecký slib. Všemi formami jsem během let 1991 a 1992 informoval pana ministra a jeho úřad jednak o konkrétních skutečnostech a poznatcích, jednak jsem mu podával systémové návrhy na zlepšení přesnosti a důvěryhodnosti procesu privatizace.

Brzy jsem odhalil nedomyšlenost existence a postavení okresních komisí pro privatizaci, jež vznikly "z revoluční netrpělivosti" /cit. T. Ježka/. Doporučil jsem redukci počtu členů, plnou profesionalizaci, vytvoření aktivního systému odměňování, zavedení kritérií průběžného sledování a vyhodnocování odbornosti členů /pracovníků/ komisí a jejich pozitivní obměnu. Nevěřil jsem totiž od počátku, že tyto komise skončí s volebním obdobím, neboť nebudou mít co dělat, jak se dušoval pan ministr.

Proto jsem byl a jsem přesvědčen, že důraz na skutečnou profesionalitu výkonu privatizace se musí vyplatit, jak důvěrou lidí ve smysl a poctivost nově vznikající státní správy, tak i maximálním plněním měšce Fondu národního majetku. Ten přece podle pana ministra měl obsahovat peníze "dobré", bankovní, které by za dva roky začaly posilovat úvěrové zdroje našich bank, což by se mělo kladně projevit v investiční a rozvojové aktivitě ekonomiky.

Proto musela být logická i má snaha o optimální hospodárnost činnosti téměř 2.000 členů a pracovníků komisí, přestože mne to vlastně nemuselo pálit. Vždyť všechny výdaje jsou hrazeny z peněz mimo státní rozpočet, z Fondu!

Brzy po ustanovení komise v okrese Č. Krumlov jsem se například od některých pracovníků okresního úřadu a od tří členů komise dověděl, že předseda této komise neoprávněně používá soukromé vozidlo tam, kde by měl použít veřejnou dopravu, a že na cestovních výkazech je dokonce uváděn vyšší než skutečný počet kilometrů do cílové stanice. Po obstarání si metodických materiálů MSNMP pro činnost komisí jsem začal ověřovat psané a skutečné. Podněty jsem sděloval a předával panu ministrovi. A začal jsem se podrobně zabývat kontrolním systémem malé privatizace, jemuž jsem se věnoval v interpelaci předešlé /tisk ČNR č. 611/. A brzy jsem narazil.

Dne 16. dubna se ještě pan ministr v mé přítomnosti po předání podkladů rozhodl /aniž bych to navrhoval/ okamžitě odvolat předsedu komise v Č. Krumlově z funkce. Rozmluvil jsem mu, aby to tak náhle udělal. Žádal ode mne návrh na takového člověka, který by zaručil další bezvadný chod komise a malé privatizace. Začátkem května se však situace náhle změnila, a taková zůstala dodnes. Veškerá aktivita je vyvíjena směrem k potlačení mého zájmu o průběh privatizace. Kromě ministra Ježka a předsedy komise v Č. Krumlově se do ní velice aktivně zapojili i náměstek Herda a ředitelka Hášová. Jejich ústy v okresním tisku mi bylo jasně řečeno, že jediným českým poslancem, který má připomínky, jsem já. A proto nemám pravdu, proto jsem veden osobními a politickými zájmy. Prý totiž v blížících se volbách nemusím být zvolen, tudíž bude konečně klid. Moje stížnosti prý jsou naprosto neopodstatněné.

Samozřejmě mohu sněmovnu i veřejnost seznámit, podle potřeby, s nejzávažnějšími fakty a podezřeními. Vůbec se však netěším na to, až budu na stříbrném podnose podávat opozici předvolební argumenty. To jsou totiž hlavní důvody, proč jsem se snažil řešit věci včas a bez řečnického exhibování přímo přes ministra. On to tehdy oceňoval.

Nevím, jaké osobní zájmy mají výše zmínění na mysli, natož pak politické. Vždyť pan předseda komise je v Krumlově málo znám, neboť se přistěhoval před pár lety. V roce 1989 se stal manažerem OF. Byl jím v době, kdy jsem jej panu ministrovi navrhoval za člena /nikoli za předsedu/ komise, byl členem OF v době, kdy se na něj objevily první stížnosti.

Jsem-li napadán za politickou motivaci své aktivity, musím prohlásit, že v době, kdy pan ministr chtěl pana předsedu odvolat, jsem se domníval, že pan předseda je stále ještě zakládajícím členem Občanské demokratické strany. Netušil jsem, že právě někdy na přelomu dubna a května přehodnotil své asi měsíc staré politické rozhodnutí a vstoupil do Občanské demokratické aliance, jež měla v okrese jednoho člena.

Stejně jako pan ministr dávám v odborných věcech přednost odborností a nezajímám se o politický názor.

Ovšem od té doby jsem měl smůlu. Tak se stalo, že mi pan ministr ani jednou neodpověděl na dopis s podněty. A nevyřizoval je. Na hodinky s vládou chodil on i jeho lidé neznalí položených otázek a nepřipraveni. V tisku o mých podnětech podávali zkreslené informace.

Neodpovídali však ani na stížnosti jednotlivců, podniků a zastupitelstev adresovaných z okresů ministerstvu. Od pracovníků ministerstva samotného vím, že stížnosti se prakticky nevyřizovaly. Je jasné, že problémy se musely násobit a kumulovat. Panem ministrem vzývaná zpětná vazba se nekoná, zato padají mraky pochybností.

V lednu jsem panu ministrovi oznámil, že budu muset začít interpelovat, neboť nemám ve zvyku kapitulovat před nečinností. Nabídl mi, že nechá provést zásadní kontrolu. Zůstalo u slibu a výmluv. Jednoznačně se hraje systémem "do voleb to nějak doklepem, pak už bude klid."

Ministerstvo kontroly se na mou písemnou výzvu panu ministrovi Němcovi o zahájení plošné kontroly privatizačních komisí zachovalo podobně. Po jisté době jsem dostal dopis od náměstka, který mne zval ke schůzce k doplnění dalších podnětů. Pan ministr mi neodpověděl dodnes. Kontrolu však mohli zahájit ihned.

Pokud jde o privatizační komisi v Č. Krumlově, pan ministr Ježek je zcela uspokojen tím, že již ji nenavštěvuji, neboť si dala do jednacího řádu z iniciativy pana předsedy ustanovení, zakazující podávat mi jakékoli informace bez jeho vědomí a souhlasu. Když jsem byl dokonce vyloučen z jedné její schůze, což si někteří členové přede mnou odhlasovali, bylo mi jedním z členů řečeno toto: "My jsme si teď odhlasovali, že se nezúčastníte části jednání komise. To je demokracie, pane poslanče, víte?"

Nedodržuje-li člen komise jednací řád a zákony, odvolá jej ministr z funkce. Když neodvolá, proč?

Pana ministra Ježka žádám, aby se postavil k zákonům čelem a obnovil mou bývalou důvěru v něj.

Pana ministra Němce žádám, aby rozhýbal své ministerstvo a regionální orgány a začal dělat, co má a co slíbil. A aby o tom podal informaci.

Pana prokurátora Brunnera žádám, aby sdělil, co se děje v případě, že ministr porušuje zákony.

Nehodlám ze své zkušenosti vyvozovat závěry, že k prosazení svých zákonných práv musím užit radikálnějších prostředků než interpelace. O absenci organizačních schopností ministra Ježka jsem se osobně přesvědčil. O obrovské korupci v ose komise - ministerstvo Fond národního majetku nepochybuji.

O možných politických aspektech tato interpelace není.

Žádám odpověď v tomto volebním období.