k návrhu zákona České národní
rady o Hospodářské komoře
Obecná část
Základním cílem současného
politického a ekonomického úsilí je
realizace ekonomické reformy schválené Federálním
shromážděním a urychlený přechod
do podmínek fungujícího tržního
hospodářství. K zabezpečení
realizace ekonomické reformy přijaly nejvyšší
zákonodárně orgány federace a republik
v relativně krátké době celou řadu
zákonů vytvářejících
rámec tržního mechanismu v oblasti nástrojů
řízení i při prosazování
nové struktury podnikatelských forem, zvláště
rozvoje soukromého sektoru, vytváření
rovnováhy na jednotlivých trzích i rozvíjení
podmínek jejich konjunktury.
V souvislosti s tím se začaly jednotlivě
subjekty spojovat do zájmových sdružení
k uplatňování svých zájmů.
Tak vznikly např. Sdružení československých
podnikatelů v České republice, Svaz průmyslu,
Unie zaměstnaneckých svazů ČSFR a
celá řada dalších.
Institucemi, které se v západní Evropě
rozhodující měrou podílejí
na podpoře rozvoje hospodářství, jsou
hospodářské komory. Komory plní řadu
důležitých funkcí vůči
svým členům, např. v oblasti odborného
a právního poradenství, v oblasti informovanosti
o tržní situaci, nových technologií
a o opatření v případě hrozícího
úpadku, zabezpečují propagaci, koordinují
účast na výstavách a veletrzích.
Zájmy svých členů hájí
i vysíláním svých zástupců
do státních a nestátních orgánů,
komisí a výborů a posuzováním
obecně závazných právních předpisů
majících dopad na podnikatelskou činnost.
Předkládají stanoviska vládě,
ministerstvům a parlamentu v hospodářských
záležitostech, a tak pomáhají získat
odborný názor na řešení problémů.
Komory se účastní prosazování
zájmů podnikatelů při tripartitním
projednávání záležitostí
mzdové a sociální politiky s odborovými
orgány a orgány státní správy.
Důležitou činností hospodářských
komor je i uplatňování zájmů
podnikatelů v zahraničí obstaráváním
informací o situaci na trzích, spoluprací
s obdobnými institucemi v jiných zemích,
pomocí při řešení sporů
mezi domácími a zahraničními podnikateli
prostřednictvím smírčích orgánů.
V československém státě byly hospodářské
komory s podobným určením činné
do roku 1948. V současně době u nás
existuje a vyvíjí činnost Československá
obchodní a průmyslová komora, zřízená
zákonem č. 42/1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím, ve znění
pozdějších změn a doplňků.
Jejím základním úkolem je podpora
rozvoje československých hospodářských
styků se zahraničím. Členství
v ní je fakultativní.
Některé další činnosti jinak
zabezpečované komorami u nás provádějí
dnes částečně odvětvová
ministerstva, různá zájmová sdružení,
některé výzkumné ústavy, aktivity
ČSVTS a podobně. Tato činnost především
u ministerstev je v rozporu s jejich posláním v
podmínkách tržního hospodářství.
Přitom potřeba řešit a sledovat rozporné
zájmy hospodářských subjektů
rychle roste v souvislosti s poklesem reglementace jejich jednání
a s růstem jejich počtu. Na druhé straně
vstup do konkurenčních podmínek vytvoří
obrovskou poptávku po všech druzích poradenství
tykajícího se horizontálních vztahů
mezi podnikateli navzájem a podnikateli a zákazníky,
poradenství v oblastech techniky, technologie a řízení.
Zvlášť významná bude pomoc v konkurenčním
boji v zahraničně hospodářských
vztazích, kde bude rozhodujícím faktorem
dostatek informací.
Již od počátku uskutečňování
ekonomické reformy v ČSFR bylo zřejmé,
že podpora podnikání nemůže být
ponechána vlastnímu vývoji. Proto byl schválen
plán legislativních prací k zabezpečení
postupu ekonomické reformy. Z tohoto plánu vyplynula
nutnost vypracování zákona o Hospodářské
komoře. Zákon by měl vytvořit základ
pro fungování těchto komor v tržní
ekonomice, t. j. zastřešit podnikatelskou sféru
hospodářskými komorami, které by sehrávaly
obdobnou roli jako hospodářské komory v zemích
s vyspělou tržní ekonomikou.
Hospodářské komory a jejich existence jsou
v průmyslově vyspělých zemích
výrazem dlouhodobé historicky kultivované
potřeby všech podnikatelů s cílem sdružovat
se a koordinovat a propojovat své podnikatelské
záměry, bránit se nekalému podnikání
naopak pomáhat i v otázkách podnikání
jako takového, a vytvářet tím vhodně
podmínky pro rozvoj podnikání a zejména
demonstrovat nezávislost podnikatelské sféry
na státních orgánech.
Účinnost působení hospodářských
komor plně závisí na jejich charakteru jako
tzv. povinně zájmových samosprávných
organizací, tedy s obligatorním a plnoprávným
členstvím. Aby hospodářská
komora mohla nezaujatě naplňovat své poslání,
musí být sama podnikatelsky neutrální.
Znamená to, že sama nepodniká, ale jako veřejně
právní subjekt žije z příspěvků
svých členů. Zákaz podnikání
pro hospodářskou komoru však sám o sobě
nezaručuje její podnikatelskou neutralitu. Jí
se rozumí, že rovněž nemůže
stranit jedné podnikatelské sféře
před druhou, případně jedné
skupině podnikatelů před druhou skupinou.
Jediným zatím praktikovatelným způsobem,
jak takovou neutralitu zajistit, je povinné členství
všech registrovaných podnikatelů. Institut
povinného členství je v současné
době zakotven ve všech hospodářských
komorách zemí Evropského společenství
s výjimkou Velké Británie. Kompatibilita
s právní úpravou v zemích Evropského
společenství je tak rovněž jedním
z důvodů, proč je v návrhu zákona
stanoveno povinné členství v hospodářské
komoře.
Stanovení povinného členství v komoře
nelze považovat za odporující Listině
základních práv a svobod, protože za
členy komory nelze považovat občana, ale fyzické
či právnické osoby jako subjekty podnikání,
které jsou vždy omezovány celou řadou
daňových, hospodářských a jiných
právních předpisů. Toto je zcela běžné
i ve všech vyspělých demokraciích. Členství
v komoře není podmínkou pro výkon
podnikatelské činnosti, ale vzniká až
po získání oprávnění
k podnikání.
Hospodářské komory s dobrovolným členstvím
by nebyly dostatečně reprezentativním partnerem
pro státní orgány při obhajování
obecných podnikatelských zájmů, naopak
nesjednocené úsilí by tyto zájmy oslabovalo
v rozporu s nejvyšším principem, kterým
je podpora růstu hospodářské prosperity.
Dobrovolným členstvím v komoře by
došlo i ke zpochybnění nestrannosti v prosazování
zájmů podnikatelských skupin komorou.
Postavení všech členů komory je nezávislé
na formě podnikatele (fyzická osoba, akciová
společnost apod.) na druhu podnikatelské činnosti
či výsledcích hospodaření,
neboť každý člen se na řízení
a rozhodování komory bude podílet jedním
hlasem. Tento způsob zajistí objektivnost v jednání
komory.
Pro území Slovenské republiky byl přijat
zákon SNR č. 9/1992 Sb., o obchodních a průmyslových
komorách, který komoře mimo jiné svěřuje
i účast na koordinaci a uskutečňování
hospodářských vztahů Slovenské
republiky se zahraničím a kterým byl zřízen
i rozhodčí soud. Předložený návrh
zákona ČNR o Hospodářské komoře
předpokládá, že z vůle republikových
komor a k interpretaci jejích zájmů bude
vytvořena hospodářská komora na federální
úrovni. Tato komora nevelkého rozsahu by měla
plnit úkoly v oblasti spolupráce s mezinárodními
organizacemi, se svazy komor, popř. s ústředními
komorami v zahraničí a zajišťovat činnost
rozhodčího soudu. Měla by vstupovat do kontaktů
s federální vládou a působit v dalších
případech, kdy půjde o styk spadající
do kompetence federace.
Předložený návrh zákona nebude
mít dopad na rozpočet České republiky.
Předpokládá se, že komora pro zajištění
prvních měsíců své činnosti
využije překlenovacího úvěru
Záruční a rozvojové banky.
Zvláštní část
K § 1
Hospodářská komora je zřízena
jako právnická osoba ve smyslu § 18 odst. 2
písm. d) občanského zákoníku.
K § 2
Činnost Komory se bude vyvíjet v několika
směrech:
- podpora podnikání, tj. poskytování
profesionálního poradenství v oblasti financování,
daní, cla, normalizace a měření, právní
apod. Komora bude vydávat vlastní informační
materiály, zprostředkovávat služby externích
poradců, organizovat výstavby a veletrhy, zprostředkovávat
podnikatelské kontakty a informace o svých členech
s jejich souhlasem;
- poskytování odborného poradenství
pro soudy a státní orgány např. prováděním
výkladů obchodních zvyklostí a morálky,
posuzování připravovaných právních
úprav. Komora se bude podílet i na rozhodování
živnostenských úřadů ve věcech
živnostenského podnikání;
- zvyšování úrovně podnikatelské
činnosti zejména organizováním vzdělávání
pro dospělé, kursů a školení,
sledováním etiky podnikatelské činnosti
a dodržování právních předpisů
podnikateli. Závažné zjištění
porušení právní povinnosti bude postupovat
živnostenskému úřadu k dalšímu
postupu;
- vystavování osvědčení o původu
zboží a ověřování různých
dokladů.
Předpokládá se, že po ustavení
orgánů Komory a po vytvoření odpovídajících
podmínek bude Komora plnit další úkoly
svěřené jí právními
předpisy tak, jak je tomu v zemích s vyspělou
tržní ekonomikou např. v oblasti výchovy
a přípravy mládeže k budoucímu
povolání.
K § 3
Členství v Komoře bude povinné ze
zákona pro podnikatele provozující činnost
podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
podnikání a pro právnické osoby, zapsané
do obchodního rejstříku, které vyvíjejí
podnikatelskou činnost mimo rámec živnostenského
zákona. Vyčlenění skupiny podnikatelů
z oblasti zemědělství, potravinářství
a lesnictví je dáno specifikou této činnosti
a je i v souladu s úpravou platnou v zemích s rozvinutou
tržní ekonomikou, kde se tato skupina vydělila
přirozenou cestou a je organizována v samostatných
komorách.
Tato široká členská základna
a princip povinného členství by měly
být základním předpokladem k vytvoření
nezávislé Komory - Komory nezávislé
na finančních prostředcích ze státního
rozpočtu a na státních orgánech. Úkolem
Komory je dosahování konsensu svých členů
a uplatňování jej vůči ostatním
subjektům. Má-li být Komora základnou
pro sjednocování různých zájmů
podnikatelů je nezbytné, aby tito měli v
Komoře stejné postavení bez ohledu na druh
vlastnictví, organizační formu (státní
podnik, akciová společnost, družstvo, obchodní
společnost, fyzická osoba apod.), rozsah a druh
činnosti.
Šíře členské základny
a povinné členství v Komoře se jeví
nezbytné i z hlediska možnosti Komory plnit úkoly,
vyplývající z tohoto zákona a u jiných
právních předpisů. Např. vyjadřování
se k odborné způsobilosti podnikatelů ve
smyslu živnostenského zákona za předpokladu
nepovinného členství by bylo obtížně
realizovatelné.
Členství v Komoře vznikne dnem udělení
živnostenského oprávnění popř.
dnem, ke kterému bude právnická osoba zapsána
do obchodního rejstříku. O těchto
skutečnostech bude Komora informována jednak obdržením
kopie živnostenského oprávnění
podle § 48 a 55 živnostenského zákona,
v případě zápisů do obchodního
rejstříku se předpokládá využití
ustanovení § 33 obchodního zákoníku.
Členy Komory se budou moci stát i jiné právnické
a fyzické osoby, pokud o toto členství resp.
o služby poskytované Komorou projeví zájem
(dobrovolné členství) např. zahraniční
podnikatelé nebo osoby neprovozující podnikatelskou
činnost.
Členství v Komoře je vázáno
na trvání podnikatelské činnosti a
současně s ním i zaniká. Odlišný
režim zániku je nutno zvolit pro členství
dobrovolné, včetně možnosti vyloučit
v zákonem stanovených případech dobrovolného
člena z Komory.
K § 4
Člen Komory má právo, aby mu byly Komorou
poskytovány služby, které v rámci své
působnosti zajišťuje. Má právo
obracet se ke smírčím komisím, jejichž
úloha spočívá v urovnání
sporů členů vzniklých z podnikatelské
činnosti a zaujímání stanovisek k
jednotlivým sporným případům.
Smírčí komise regionálních
komor budou oprávněny řešit spory mezi
členy regionálních komor, v případě
sporu mezi členy různých regionálních
komor bude oprávněna smírčí
komise Komory, zvolená shromážděním
delegátů. Právem každého člena
je i být volen do orgánů Komory.
Placení členských příspěvků
patří mezi základní povinnosti členů.
Shromáždění delegátů však
může stanovit, že určité skupiny
členů rozděleně např. podle
výše dosaženého zisku nebudou členské
příspěvky platit, popř. budou je platit
v odlišné výši.
K § 5
Základní činnost komory by měla být
soustředěna v regionálních komorách.
Předpokládá se, že územní
jednotky, ve kterých budou regionální komory
vyvíjet svou činnost vzniknou na základě
přirozené potřeby členské základny.
Vztah regionálních komor a Komory bude upraven statutem
Komory. Regionální komory budou vykonávat
činnost pro "své členy", budou
hospodařit s majetkem, který jim Komora resp. shromáždění
delegátů svěří. Dále
budou jednat jménem Komory v rámci regionu a v souladu
se statutem Komory. Regionální Komory budou vytvářet
své orgány a úřad regionální
komory.
Orgány komory a regionálních komor vznikají
převážně volbou členů
ze členské základny. V základních
článcích jsou volby přímé
- volba všemi členy, volba vrcholných orgánů
je prováděna shromážděním
delegátů. Funkce v orgánech komory je čestná,
funkcionáři mají nárok na náhradu
nákladů spojených s výkonem této
funkce.
Ustanovení o orgánech Komory jsou v zákoně
upravena pouze rámcově a v nezbytné míře
tak, aby ve statutu, volebních a jednacích řádech
komory bylo možno vyjádřit skutečné
potřeby jejích členů a aby počet
členů orgánů, jejich vztahy a způsob
práce odpovídal praxi.
K § 6
Nejvyšším orgánem regionální
komory je valná hromada, tvořená všemi
jejími členy, kteří na území,
pro které je zřízena mají sídlo
nebo bydliště. Každý člen regionální
komory má jeden hlas při rozhodování
ve valné hromadě a k přijetí usnesení
valné hromady je nezbytná přítomnost
nadpoloviční většiny všech jejích
členů. Shromáždění delegátů
je ponechána možnost rozhodnout o odlišném
počtu členů pro usnášení
se valné hromady. Valné hromadě je vyhrazeno
rozhodování ve všech základních
otázkách svěřených Komorou
regionální komoře.
K § 7 a 8
Výkonným a řídícím orgánem
regionální komory je její představenstvo.
Počet členů představenstva bude určovat
v souladu se statutem Komory valná hromada tak, aby tento
počet odpovídal skutečným potřebám
určité regionální komory. Člen
představenstva, který je jeho předsedou,
jedná jménem Komory v rozsahu vymezeném statutem.
K § 9
Kontrolu činnosti regionální komory zajišťuje
dozorčí rada, která je oprávněna
pozastavovat výkon rozhodnutí všech volených
orgánů regionální komory, pokud tato
jsou v rozporu s právními předpisy či
vnitřními předpisy Komory. S ohledem na zajištění
nestrannosti v činnosti dozorčí rady je pro
její členy stanoveno omezení pro oblast aktivit
mimo rámec Komory.
K § 10
Vedle čestných funkcionářů
budou v regionální komoře působit
i zaměstnanci a to v rámci úřadu.
Pro zaměstnance regionální komory platí
zákaz podnikání. Úřad regionální
komory bude zajišťovat běžnou činnost
vyplývající ze zákona a ukládanou
mu představenstvem regionální komory.
K § 11
Rozhodování o základních otázkách
Komory je svěřeno shromáždění
delegátů volených valnou hromadou regionálních
komor. Toto shromáždění přijímá
a mění základní dokumenty Komory -
statut, jednací a volební řád, volí
příslušně orgány Komory a rozhoduje
v dalších věcech určených zákonem,
statutem nebo jejichž rozhodnutí si vyhradilo.
K § 12 až 15
V Komoře působí obdobné volební
orgány, které jsou v regionálních
komorách. Statutárním orgánem Komory
je její prezident. Dozorčí radě Komory
přísluší kontrolovat a pozastavovat
výkon rozhodnutí nejen orgánů Komory,
ale i valné hromady regionální komory.
K § 16
Podle odborné profese může Komora vytvářet
odborné sekce např. pro řemesla, obchod,
bankovnictví, průmysl či dopravu. Tyto sekce
působí i v regionálních komorách.
Jejich účelem je přispívat k prosazování
společných zájmů určitých
skupin podnikatelů v Komoře a jejím prostřednictvím
i navenek.
K § 17
Komora samostatně spravuje svůj majetek a hospodaří
na základě ročního rozpočtu.
Regionální komora je oprávněna hospodařit
s majetkem, který jí Komora svěřila.
K § 18
Jedná se o ustanovení přechodného
charakteru, které vytváří předpoklady
pro konstituování orgánů Komory tak,
aby mohla v co nejkratší době zahájit
svou činnost. Základní role je svěřena
přípravnému výboru, který jedná
jménem Komory až do zvolení řádných
orgánů Komory. Přípravný výbor
svolá ustavující valné hromady v regionálních
komorách, které zvolí své zástupce
na shromáždění delegátů.
Zpracoval: JUDr. Taťána Chvalová vedoucí
legislativně právního oddělení
MOCR ČR