Česká národní rada 1990 – 1992

Důvodová zpráva

1) Navrhovaný systém podnikových, oborových, resortních a dalších zdravotních pojišťoven (dále jen "zaměstnanecká pojišťovna") navazuje na tradici podnikových, oborových a resortních nemocenských pojišťoven, z nichž některé vnikly již v osmdesátých letech minulého století. Tyto pojišťovny byly zrušeny v rámci opatření v padesátých letech, zákonem č. 99/1948 Sb. Navazujícím opatřením, s výrazně negativními důsledky bylo např. i zrušení jednotně koncipovaného a kontrolovatelného železničního zdravotnictví se specielní péčí o železničáře v r. 1951. (dopady v oblasti nehodovosti na železnici, ztrát na životech a zdraví s tím spojených, zvýšení národohospodářských škod v této souvislosti, nárůstu procenta pracovní neschopnosti železničářů, atd.).

Předpokládaným návrhem bychom chtěli navázat na nejlepší tradici systému nemocenského pojištění před rokem 1948, i na dobré zkušenosti vyspělých demokracií s existencí podnikových, oborových a resortních nemocenských nebo sociálních pojišťoven.

2) Možnost zřizování zaměstnaneckých pojišťoven - nositelů všeobecného zdravotního pojištění - je dána § 12 zákona ČNR č. 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění. Význam těchto pojišťoven je podpořen m. j. i článkem 14 Generální dohody Rady hospodářské a sociální dohody České republiky pro rok 1992.

3) Potřeba zřídit zaměstnanecké pojišťovny je motivována několika důvody:

a/ v mnoha případech již existovali právní předchůdci připravovaných zaměstnaneckých pojišťoven. Jedná se proto o navázání na osvědčenou tradici, která byla odrazem sociálních výdobytků pracovníků vybraných profesí a současně odrazem objektivní potřeby existence takových pojišťoven. Tato objektivní potřeba se odráží i ve skutečnosti, že ve všech vyspělých evropských demokraciích existují podnikové, odborové nebo resortní nemocenské nebo sociální pojišťovny, zabezpečující zdravotní pojištění pro vybrané profese zaměstnanců. Pojištění těchto profesí uvedených pojišťovnách je povinné.

b/ pro zaměstnanecké pojišťovny je navrhováno, aby oproti Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky byly oprávněny kromě potřebné zdravotní péče hradit svým pojištěncům a případně i dalším zaměstnancům i výkony z obasti závodní preventivní a specifické zdravotní péče. V oblasti specifické zdravotní péče se jedná o vstupní, mimořádné, periodické prohlídky, rekondiční pobyty, rehabilitace, apod. pro ty profese, které jsou při výkonu práce nejvíce opotřebovávány a ohroženy svým pracovním prostředím na zdraví, případně je na jejich bezchybném výkonu práce závislá bezpečnost a životy veřejnosti, či předcházení velkým národohospodářským škodám. Financování zdravotnických výkonů z oblasti závodní preventivní a specifické zdravotní péče je navrhováno z finančních prostředků od zaměstnavatelů., které za tímto účelem od nich zaměstnanecká pojišťovna obdrží. Jejím úkolem bude zajistit účelné, hospodárné vynakládání těchto prostředků.

Pro zaměstnaneckou pojišťovnu je nespornou výhodou vyplývající ze zabezpečování uvedených specifických služeb skutečnost, že výraznějším způsobem zajišťovaná prevence může ovlivnit nižší nákladovost na následné proplácení zdravotnických výkonů v oblasti potřebné zdravotní péče.

b/ existence zaměstnaneckých pojišťoven je výhodná pro stát, zaměstnavatele, i zaměstnance:

- státu odpadá starost zabezpečit zdravotní péči pro významnou část populace,

-zaměstnavatelé mají jistotou v otázce zabezpečení potřebných zdravotních služeb pro své zaměstnance, stabilizují si svůj pracovní potencionál (šetří tím i více náklady spojené s vyšší nemocností, i více náklady spojené s fluktuací, apod.). Plní přitom své závazky vyplývající z mezinárodní úmluvy o závodním zdravotnictví č. 145 z roku 1988. Financování zdravotnických výkonů z oblasti závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče prostřednictvím zaměstnaneckých pojišťoven řeší přitom i podmínku nezávislosti závodních lékařů na zaměstnavateli,

- zaměstnanci mají jistotu v otázce zabezpečení kvalitní, komplexní zdravotní péče, zaměřené nejen na prevenci, rekondiční péči, rehabilitaci, ale i na léčbu rizikových onemocnění typických pro daný podnik, obor nebo resort.

Významné je přitom spojení prevence a kurativy, které kladně hodnotí na dosavadním zdravotnictví v naší republice lékaři i odborové svazy ze západních zemí. Dobrou znalost zdravotního stavu pacienta, kdy stejný lékař léčí, vybere-li si jej zaměstnanec za svého praktického ošetřujícího lékaře v rámci kurativy, i zařazuje do pracovního procesu jak po skončení pracovní neschopnosti, tak v rámci preventivních prohlídek, považují za cíl, ke kterému se snaží dospět uzavíráním vyšších kolektivních smluv. Možnost zvolit si závodního lékaře jako ošetřujícího praktického lékaře je pro zaměstnance samotného výhodný především v úspoře času (zaměstnavatel sleduje i množství promeškaných hodin u lékaře).

Existence zaměstnaneckých pojišťoven zachování uvedené komplexní podoby umožní.

c/ Lze uvést řadu dílčích věcných argumentům pro uplatnění koexistence více druhů zdravotních pojišťoven, především vyšší úsilí o zajištění lepších služeb pojištěncům všech zdravotních pojišťoven, než je tomu při monopolu jediné zdravotní pojišťovny.

V neposlední řadě má tlak konkurenčního prostředí zpětnou vazbu na hospodárnost provozu všech zdravotních pojišťoven a z tohoto hledisek by měl přinést významnou úsporu.

d/ Další výhodou je legální možnost zaměstnavatelů, při vědomí výše uvedených výhod, vkládat platby pojistného do "svých" zaměstnaneckých pojišťoven, případně investovat prostřednictvím zaměstnaneckých pojišťoven do zdravotnictví finanční prostředky navíc.

Vzhledem k otevřenosti systému zdravotních pojišťoven budou mít z výše uvedených finančních prostředků výhody i další občané, kteří se stanou pojištěnci zaměstnaneckých pojišťoven.

4/ Stejně jako Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, i zaměstnanecké pojišťovny jsou připravovány s cílem následného funkčního propojení nemocenského a zdravotního pojištění. Zásady nemocenského pojištění navrhla ministerstva práce a sociálních věcí a v případě kladného rozhodnutí o spojení nemocenského a zdravotního pojištění by měly být, v dohodě s těmito ministerstvy, převzaty.

Účelnost spojení krátkodobých dávek nemocenského pojištění se zdravotním pojištěním při identickém navrhovaném okruhu pojištěnců a téměř identickém způsobu plateb pojistného navrženém jak ministerstvy práce a sociálních věcí, tak ministerstvem zdravotnictví ČR, je zřejmá. Spojení obou druhů pojištění by bylo ve prospěch pojištěnců, protože čerpání všech krátkodobých plateb a dávek od jedné instituce by bylo pro ně přehledné. Spojení obou druhů pojištění pod jednou institucí by vyřešilo i problémy vyplývající z případného odlišného posouzení délky pracovní neschopnosti ošetřujícím a posudkovým lékařem. Ve vyspělých demokratických státech jsou fond nemocenského a fond zdravotního pojištění a případně též fond důchodového zabezpečení rovněž spravovány jednou pojišťovnou (nemocenskou či sociální). Stejně tak tomu bylo i v předválečném Československu.

Předpokládané příjmy a výdaje spojené se zřízením zaměstnaneckých pojišťoven

I. v souvislosti se zřízením zaměstnaneckých pojišťoven se navrhuje, aby se podnikatelské subjekty a ministerstva, které budou mít zájem na zřízení zaměstnaneckých pojišťoven podílely největší měrou na poskytnutí finančních prostředků potřebných k zahájení jejich činnosti. Konkrétně se jedná o finanční prostředky potřebné k zajištění budov, jejich vnitřního zařízení včetně výpočetního systému pojišťovny a mzdových prostředků.

II. Postavení zaměstnaneckých pojišťoven jako nositelů všeobecného zdravotního pojištění, t. j. organizací plnících důležitou povinnost státu vyplývající z Listiny základních práv a svobod znamená, že postavení těchto pojišťoven v oblasti všeobecného zdravotního pojištění by mělo být rovnocenné s postavením Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky. To se týká vytvoření základních fondů zdravotního pojištění těchto pojišťoven v případě zahájení jejich činnosti v roce 1992 z finančních prostředků vyčleněných pro všeobecné zdravotní pojištění v tomto rozpočtovém roce, založení rezervního fondu, nutného k pokrytí plateb potřebné zdravotní péče pro pojištěnce těchto pojišťoven v prvním čtvrtletí 1993, než "naběhnou" platby pojistného a osvobození od daní a poplatků.

Výše uvedená opatření neznamenají zvýšené nároky na státní rozpočet, neboť jsou zákonem o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR již pro oblast všeobecného zdravotního pojištění stanoveny. Pro zaměstnanecké pojišťovny by měla být závazná podle podílu pojištěnců, který do nich přejde ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.

III. Přílohu tohoto rozboru tvoří příklady propočtů předpokládaných příjmů a nákladů některých připravovaných podnikových, oborových a resortních zdravotních pojišťoven.

Další přílohou je přehledová tabulka k posouzení výše rezervního fondu zaměstnaneckých pojišťoven dle zahraničních zkušeností (Švýcarsko). Z tabulky je patrno, že již při 20.000 pojištěncích se riziko postavení zaměstnanecké pojišťovny stabilizuje.

Příloha č. 2

Určení výše rezervního fondu na základě zahraničních zkušeností:

Rezervní fond podnikové pojišťovny musí podle počtu pojištěnců dosáhnout následující procentní sazby ročních výdajů:

Směrodatné jsou celkové výdaje vztahující se na poslední rok vyúčtování.

Pro počáteční období by měl být rezervní fond měl podle názoru navrhovatele být tvořen ve výti odpovídající jedné třetině předpokládaných ročních výdaje podnikové pojišťovny.

Zvláštní část

K § 1:

zákon ČNR č. 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění ve svém § 12 stanoví, že nositelem všeobecného zdravotního pojištění v České republice jsou kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR rovněž zaměstnanecké pojišťovny. Současně stanoví, že vznik, postavení a činnost těchto pojišťoven upraví zvláštní zákon. Za tímto účelem je předkládán návrh těchto zásad uvedeného zvláštního zákona.

V předkládaném návrhu jsou z praktických důvodů obsažena rovněž ustanovení řešící vzájemný vztah mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR a zaměstnaneckými pojišťovnami, respektive i mezi těmito pojišťovnami navzájem.

Úprava práv a povinností pojištěnců je shodna se zněním zákona ČNR č. 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění a Zdravotním řádem.

K § 2:

na úvod zákona se systematicky zařazuje výklad pojmů podniková zdravotní pojišťovna, oborová zdravotní pojišťovna, resortní a další zdravotní pojišťovna s působností na území České republiky.

Jako příklad další zaměstnanecké pojišťovny lze uvést např. zdravotní pojišťovnu dopravního podniku Magistrátu hl. m. Prahy a Metrostavu, stavební organizace v působnosti ministerstva průmyslu České republiky anebo zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra České republiky a organizací Celní správy na území České republiky.

K § 3:

navrhovanou úpravou je dán předpoklad jednotného posuzování návrhů na zřízení zaměstnaneckých pojišťoven. Tento způsob zřizování zaměstnaneckých pojišťoven je obvyklý i ve vyspělých evropských státech (např. v SRN a Rakousku).

Souhlas ministerstva financí se stanoví proto, aby ještě před zřízením pojišťovny bylo zajištěno posouzení ekonomických dopadů vzniku těchto pojišťoven.

K § 4:

jednou ze základních podmínek vzniku zaměstnaneckých pojišťoven se stanoví minimální počet zaměstnanců žadatele. Nesplňuje-li žadatel tuto podmínku, může její splnění nahradit předregistrací pojištěnců mimo okruh vlastních zaměstnanců. Jedná se např. o rodinné příslušníky a důchodce.

Dalšími podmínkami je rozbor předpokládaných příjmů a výdajů zaměstnanecké pojišťovny a závazek žadatele, že pokryje pořizovací náklady zaměstnanecké pojišťovny (finanční prostředky na pořízení budov a místností užívaných touto pojišťovnou, jejich vnitřní zařízení včetně výpočetního systému a mezd pracovníků pojišťovny - tedy finanční prostředky nezbytně nutné pro zahájení činnosti pojišťovny jako instituce). Zpracování ekonomického rozboru předpokládaných nákladů a výdajů zřizované zaměstnanecké pojišťovny je nutno pro objektivní posouzení ekonomické životaschopnosti příslušné zaměstnanecké pojišťovny.

Zpracováni návrhu Statutu nově zřizované zaměstnanecké pojišťovny je považováno za minimální povinnost podniku nebo podniků, případně resortu podávajících podnět ke zřízení pojišťovny. Slouží k posouzení funkčnosti systému připravované pojišťovny.

K § 5:

postavení zaměstnanecké pojišťovny vyplývá z jejího postavení nositele všeobecného zdravotního pojištění (§ 12 zákona ČNR o všeobecném zdravotním pojištění).

Zápis zaměstnanecké pojišťovny do obchodního rejstříku přesto, že se nejedená o hospodářské, ani o obchodní organizace, ale organizace sui generis, je navrhován především z důvodu deklarace existence těchto pojišťoven.

K § 6:

zánik zaměstnaneckých pojišťoven je upraven v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

Nevylučuje se možnost sloučení jednotlivých druhů zaměstnaneckých pojišťoven anebo zaměstnanecké pojišťovny se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR.

Jiným opatřením před likvidací zaměstnanecké pojišťovny se rozumí např. návrh ministerstva příslušného ve smyslu § 3 učiněný prostřednictvím jím jmenovaných zástupců ve Správní radě zaměstnanecké pojišťovny na odvolání ředitele, případně dalších vedoucích pracovníků této pojišťovny anebo překrytí krátkodobé platební neschopnosti úvěrem nebo dotací.

K § 7:

cílem zákona ČNR č. 550/1991 Sb., i tohoto zákona je zajistit provádění všeobecného zdravotního pojištění podle jednotných principů, přesto však umožnit zvýraznění zvláštností určitých povolání a kromě jiného přispět k vytvoření užšího vztahu mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Toto ustanovení se váže např. k § 8 tohoto zákona.

K § 8:

Zabezpečování činnosti uvedené v § 8 vyplňuje mezeru, na kterou bylo poukazováno při připomínkovém řízení k návrhu novely zákona 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, i vyhlášky o závodní preventivní péči. Jedná se o úhrady ve smyslu mezinárodní Úmluvy o závodních zdravotnických službách a úhrad za provedené specifické výkony z oblasti posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu práce, z oblasti rehabilitace a rekondice, z oblasti poradenské a konzultační činnosti a posuzování výkonu práce a pracovního prostředí v souvislosti se zdravotním stavem vybraných profesí, případně další specifické zdravotní výkony typické pro příslušný resort, obor nebo podnik.

K § 9:

organizační struktura jednotlivých zaměstnaneckých pojišťoven bude upravena Statutem. Nepovažuje se za vhodné v zákoně upravit členění, velikost a územní působnost jednotlivých zaměstnaneckých pojišťoven pro odlišnost, která je definována v § 2.

K § 10 až 13:

navrhovaný text přihlíží ke zvláštnostem zaměstnaneckých pojišťoven oproti Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Zohledňuje zejména předpokládané rozdíly ve velikosti a územní působnosti jednotlivých zaměstnaneckých pojišťoven.

Způsob ustanovení orgánů zaměstnaneckých pojišťoven zaručuje objektivitu při rozhodování těchto orgánů.

K § 14:

navrhuje se, aby hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven - nositelů všeobecného zdravotního pojištění - bylo upraveno obdobně jako hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, s výjimkou specifik vyplývajících z navrhované právní úpravy postavení zaměstnaneckých pojišťoven. Proto řeší i varianty získání nezbytných prostředků k řádné funkci zaměstnanecké pojišťovny anebo ke zlepšení zdravotní péče.

K § 15:

příjmy zaměstnaneckých pojišťoven mají obdobnou strukturu, jako je tomu u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Navíc se předpokládá vytvoření fondu na úhradu výkonů závodní preventivní péče a specifických zdravotních výkonů pro vybrané profese pojištěnců nad rámce zákonného pojištění. Příjmy zaměstnaneckých pojišťoven proto tvoří i odpovídající finanční prostředky zaměstnavatelů, pro které bude zprostředkování těchto úhrad výhodné.

K § 16:

výdaje zaměstnaneckých pojišťoven jsou obdobné jako u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, s výjimkou čerpání z fondu pro úhrady závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče a příspěvku na činnost sdružení, jehož je zaměstnanecká pojišťovna případně členem.

K § 18:

oproti Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR mohou zaměstnanecké pojišťovny vytvářet fond pro úhradu závodní preventivní a specifické zdravotní péče pro své pojištěnce a další zaměstnance, z důvodů uvedených v předchozích ustanoveních.

K § 19:

zaměstnanecké pojišťovny jsou ve smyslu zákona o všeobecném zdravotním pojištění v České republice nositeli všeobecného zdravotního pojištění. Z tohoto důvodu vytváří základní fond zdravotního pojištění stejným způsobem jako Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.

K § 20:

rezervní fond je tvořen obdobně jako u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Oproti ustanovení § 8 zákona ČNR č. 551/1991 se však vytváří přísnější režim při sledování hospodaření zaměstnaneckých pojišťoven dohledem zřizovatele a zásadou, že impulsem pro celkové posouzení hospodaření a přijetí opatření je již vyčerpání poloviny tohoto fondu.

K § 21:

zaměstnanecké pojišťovny budou zřizovat též různé druhy připojištění, umožňující individuelní zdravotní péči nad rámec potřebné zdravotní péče. Jedná se např. o zdravotní pojištění při pobytu v zahraniční, apod. Obecné předpisy o pojišťovnictví umožní vytváření fondů připojištění a případných dalších fondů.

K § 22:

zásady nakládání s finančními prostředky zaměstnaneckých pojišťoven vychází z vyrovnanosti mezi příjmy a výdaji s tím, že přebytky je zaměstnanecká pojišťovna povinna v souladu se zákonem o všeobecném zdravotním pojištění v České republice použít na zlepšení zdravotní péče poskytované svým pojištěncům anebo může , v souladu s rozhodnutím své Správní rady, navrhnout snížení sazby pojistného.

Uložení finančních prostředků zaměstnaneckých pojišťoven je navrhováno v souladu s platnými právními předpisy.

K § 23:

právní úprava je převzata ze zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, rozšířená o osvobození od daní v případě příspěvků státu na zabezpečení státních zdravotnických programů a příjmů z plateb za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče vybraným profesím. Umožňuje zamezit dvojímu zpoplatnění poplatníků.

K § 24 a 25:

navrhuje se obdobně, jako je tomu u Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, upravit otázku provozu informačních systému zaměstnaneckých pojišťoven a zákonné mlčenlivosti. Aby mohly plnit řádně své povinnosti vyplývající z postavení nositele všeobecného zdravotního pojištění, musí i zaměstnanecké pojišťovny vytvořit a dále rozvíjet informační systém, který plnění těchto povinností umožní. S tím souvisí, v souladu s ochranou práv pojištěnců, i zaměstnavatelů pojištěnců a příslušné zaměstnanecké pojišťovny, povinnost mlčenlivosti členům i náhradníkům orgánů této pojišťovny a jejím zaměstnancům. Zaviněné porušení této povinnosti je přestupkem, případně trestným činem, dle platných právních předpisů.

K § 26:

pojistný vztah pojištěnce ke Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR vzniká ze zákona. Navrhuje se řešení vzniku speciálního druhu (zaměstnaneckého) pojistného vztahu a zároveň řešení vzájemných vztahů mezi Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR a zaměstnaneckými pojišťovnami, respektive i mezi těmito pojišťovnami navzájem tak, aby byl jednoznačně upraven pojistný vztah k příslušné zdravotní pojišťovně provádějící všeobecné zdravotní pojištění. Neplněním uvedená povinnosti by mohla být příslušná zdravotní pojišťovna poškozena, nebylo by jí umožněno zjistit např. neoprávněné dvojí čerpání zdravotnických služeb, předepisování léků, apod., nesplní-li pojištěnec svou oznamovací povinnostem, vyplývající ze zákona ČNR č. 550/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění.

K § 27:

možnost sdružování zaměstnaneckých pojišťoven je navrhována na základě zahraničních zkušeností a z důvodů větší racionálnosti. Sdružovat se mohou zaměstnanecké pojišťovny navzájem, ale i se zdravotními pojišťovnami s působností na území ČSFR, s předpokládanými sociálními pojišťovnami, úrazovými pojišťovnami a jinými organizacemi.

Existence takových sdružení usnadní např. účast zaměstnaneckých pojišťoven při dohodovacích jednáních o Zdravotním řádu, jeho doplňcích a novelách, o Seznamu zdravotnických výkonů a Ceníku zdravotnických výkonů, apod.

K § 28:

Postavení zaměstnaneckých pojišťoven jako nositelů všeobecného zdravotního pojištění, t. j. organizací plnících důležitou povinnost státu vyplývající z Listiny základních práv a svobod vyžaduje, aby postavení těchto pojišťoven v oblasti všeobecného zdravotního pojištění bylo rovnocenné postavení Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.

K § 30:

zmocnění pro ministerstvo vnitra České republiky a ministerstvo spravedlnosti České republiky se navrhuje s přihlédnutím ke zvláštnostem systému zdravotní péče o příslušníky ozbrojených sborů přizpůsobením ku jejich služební činnosti. Uvedená a další specifika těchto ministerstev si vyžádají zvláštní úpravy. Jedná se např. o vyřešení poměru v zastoupení v orgánech zaměstnanecké pojišťovny těchto ministerstev. Ministerstvo vystupuje současně v roli zaměstnavatele i v roli zástupce státu. Z tohoto důvodu by z jedné poloviny ministerstvo a z jedné poloviny a jedním členem navíc pojištěnci.

K § 31:

lhůta tří měsíců pro ustavení orgánů zaměstnaneckých pojišťoven se jeví jako přiměřená, neboť až po zřízení zaměstnaneckých pojišťoven lze tyto ustavit.

Obecná úprava orgánů zdravotních pojišťoven je obsažena v zákona č. 551/1991 Sb., proto se nepovažuje za nutné aby tento zákon obsahoval znovu tuto zprávu.

K § 32:

účelnost spojení krátkodobých dávek nemocenského pojištění se zdravotním pojištěním při stejném okruhu pojištěnců a téměř stejném způsobu plateb pojistného hovoří ve prospěch spojení správy fondu nemocenského pojištění a všeobecného zdravotního pojištění v jedné instituci. Spojení obou druhů pojištění je ve prospěch pojištěnců, protože čerpání všech krátkodobých plateb a dávek od jedné instituce je pro ně přehlednější. Účelnost tohoto kroku je vyzkoušeno v praxi předválečného Československa, i soudobé praxi okolních států.

K § 33:

§ 33 obsahuje závěrečná ustanovení. Účinnost zákona je upravena etapovitě. Účinnost některých ustanovení zákona může nastat až od 1. 1. 1993, v souvislosti s plným zavedením systému všeobecného zdravotního pojištění, po zavedení daňové reformy.