Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1 989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady písemnou interpelaci poslance ČNR Kamila Procházky na předsedu vlády ČR Petra Pitharta, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.,

Příloha: 2 listy

Vážený pane premiére,

předpokládám, že mám stále kredit poslance, interpelujícího jen ve zcela výjimečných, prokazatelně Váš zásah vyžadujících, situacích.

Není tomu jinak ani v mé následující interpelaci.

A. S. Svit, největší výrobce obuvi u nás (25 mil. párů bot/rok, 7,5 mil. párů bot do zemí konvertibilní měny) se dostal do dlouhodobé platební neschopnosti cca 1,5 mld. Kčs, zapříčiněnou zejména neuhrazenými pohledávkami 1,3 mld. Kčs z bývalého SSSR.

Ponechme stranou otázku míry zavinění této pohledávky nebo naopak její kladné strategické účinnosti pro blízkou budoucnost, jakož i detailů celé záležitosti, o nichž Vám mohou podat potřebné informace členové vlády, páni ministři Vrba a Horálek.

Rozhodující otázkou existence podniku je získání dlouhodobějšího, cca jednoročního překlenovacího úvěru ve výši 800 mil. Kčs. Takováto výše úvěru je už mimo pravomoc ministra financí a je k ní třeba garancí vlády.

Zabývejme se tedy otázkou, co bude následkem neposkytnutí garancí na tento nezbytně nutný úvěr.

Bude jím zhroucení obuvnického giganta a tím tedy

1) ztráta pracovní příležitosti pro cca 16 tis. zaměstnanců

2) ztráta 60ti % odbytu velkého partnera akciové společnosti Toma Otrokovice (odběr kůží)

3) těžké poškození odbytu nejméně 20ti % dalších partnerů jako např. Chemapol, Kaučuk Kralupy, Spolana Neratovice, Gumotex Břeclav, Technoplast Chropyně, Partex Nová Včelnice, Benár Benešov, atd.

4) těžké poškození partnerů v obuvnickém průmyslu, kteří jsou složitými technickými, technologickými a hlavně ekonomickými vazbami s tímto gigantem spojeni, jako je BOPO Třebíč, Sázavan Zruč, Botana Skuteč - slovenské partnery ani neuvádím.

5) zhroucení zásobování teplem města Zlína

6) vyřazení 20ti tis. pacientů z ošetření v závodní poliklinice A. S. Svit

7) zhoršení situace mateřských škol a jeslí v městě Zlíně

8) zhoršení obhospodařovaného úseku veřejného stravování (mimo zaměstnanců cca 2000 důchodců města Zlína)

9) likvidace městského giganta Prádelen a čistíren

10) ztráta podpory kultury a sportu v městě Zlíně.

Sečtu-li tyto nepříznivé dopady, musím celou záležitost shrnout takto: Došlo by ke katastrofálnímu ochromení života města Zlína ve všech oblastech, došlo by k ochromení života celého okresu Zlín, došlo by k silným zcela nežádoucím vlivům na tři sousední okresy (Vsetín, Uherské Hradiště, Kroměříž), došlo by k řetězové reakci platební neschopnosti velké řady podniků i zde nejmenovaných, došlo by k mimořádnému zatížení státního rozpočtu v důchodové části částkou 1 mld. Kčs.

Vážený pane premiére,

pracoval jsem v tomto gigantu několik let a jsem proto s to střízlivě posoudit škody k nimž by došlo, v každém případě však několikanásobně převyšující riziko vyžadované garance. Jen politický a společenský dopad takovéto události by byl schopen otřást důvěrou veřejnosti v oprávněnost porevoluční cesty.

Vážený pane premiére,

je mi známo, že garance na úvěr považuje Česká vláda za záležitost Federální vlády. Ale akciová společnost Svit je podnik České republiky a také Česká vláda ponese následky oddálení nebo nerealizování záchranného požadavku - garancí na překlenovací úvěr ve výši 800 mi. Kčs. Prostředky dle mého názoru zde potřebné k garanci vytvořeny jsou v centru kuponové privatizace, kde z 8,5 mil. DIKů je 6 mil. českých a rezerva zde vytvořená není menší 4,5 mld. Kčs.

Žádám Vás, pane premiére, abyste tuto interpelaci chápal jako naléhavou, protože doufám v její podporu plénem ČNR a zaujal k ní stanovisko na 32. schůzi ČNR.

S pozdravem a nadějí, že odpovědí bude Vaše moudré a kladné stanovisko