Česká národní rada 1990 – 1992

Ústavně právní výbor ČNR, národohospodářský výbor ČNR, výbor pro územní správu a národnosti ČNR, výbor pro obchod a cestovní ruch ČNR, výbor pro ochranu životního prostření a urbanismus ČNR projednaly na svých schůzích v březnu a dubnu 1992 návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o myslivosti.

Výbor církevní a humanitární ČNR projednávání návrhu zákona přerušil.

Ústavně právní výbor ČNR, národohospodářský výbor ČNR, výbor pro územní správu a národnosti ČNR, výbor pro obchod a cestovní ruch ČNR a výbor pro ochranu životního prostředí a urbanismus ČNR doporučují České národní radě, aby návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o myslivosti přijala v tomto znění:

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona ČNR č. 146/1971 Sb., zákona ČNR č. 96/1977 Sb. a zákona ČNR Č. 143/1991 Sb. se s působností pro Českou republiku mění a doplňuje takto:

1. § 1 zní:

Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování, chovu a lovu zvěře a jejích životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člověka prováděných v přírodě."

2. V Části prvé se z nadpisu vypouští slova: "a účast pracujících na řízení a výkonu práva myslivosti".

3. § 2 zní:

Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží a vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.

(2) Vlastník honebního pozemku může při přenechání pozemku do nájmu přenechat nájemci, který je československou fyzickou [§ 7 a násl. občanského zákoníku (úplné znění zákon č. 47/1992 Sb.)] nebo československou právnickou [§ 18 a násl. občanského zákoníku] osobou, do nájmu i právo myslivosti; podnájem práva myslivosti je zakázán.".

4. § 3 a 4 se vypouští.

5. Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1 a připojují se odstavce 2 a 3, které znějí:

"(2) Honitby v nichž může být vykonáváno právo myslivosti jsou buď honitby vlastní nebo společenstevní.

(3) Honitby jsou vytvářeny s ohledem na zájmy chovu zvěře.".

6. § 6 zní:

(1) Okresní úřad může uznat za vlastní honitbu všechny souvislé honební pozemky, které má ve vlastnictví československá fyzická [§ 7 a násl. občanského zákoníku (úplné znění zákon č. 47/1992 Sb.)] nebo československá právnická [§ 18 a násl. občanského zákoníku] osoba, popřípadě místo ní osoba, která má takové pozemky v nájmu i s nájmem práva myslivosti podle § 2 odst. 2 (dále jen"vlastník honebních pozemků"), pokud mají výměru alespoň 500 ha. Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků. K honebním pozemkům jednoho vlastníka, dosahujícím výměry 500 ha, mohou být přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu. Tento postup je možný pouze při uznávání honitby.

(2) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za vlastní honitbu souvislé honební pozemky ve vlastnictví jednoho vlastníka, pokud mají výměru alespoň 500 ha, jestliže vlastník sám nepředloží návrh na jejich uznání za honitbu. Náklady s tím spojené nese vlastník honebních pozemků.

(3) Okresní úřad může uznat za společenstevní honitbu honební pozemky více vlastníků, a to v případě, kdy výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo. Honební společenstvo je právnickou osobou [§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník]. Návrh na uznání společenstevní honitby předkládá honební společenstvo. Členem honebního společenstva může být i vlastník souvislých honebních pozemků o výměře větší než 500 ha, jestliže nemá o uznání vlastní honitby zájem.

(4) Okresní úřad může uznat z vlastního podnětu za společenstevní honitbu souvislé honební pozemky více vlastníků, a to v případě, že výměra honebních pozemků jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha, pozemky spolu souvisejí a dosáhnou výměry alespoň 500 ha a jejich vlastníci nevytvořili honební společenstvo nebo toto společenstvo nepředložilo návrh na uznání honitby. Náklady s tím spojené nesou vlastníci honebních pozemků uznaných takto za honitbu, pokud nepředloží okresnímu úřadu doklady osvědčující jejich vlastnické právo k honebním pozemkům.

(5) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, nebo které nejsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, přičlení okresní úřad k sousední honitbě, a to zpravidla k té, která má s těmito pozemky nejdelší společnou hranici, pokud ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví obecně závazným právním předpisem ministerstvo financí České republiky. Uvedená náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník byl přijat na vlastní žádost za Člena příslušného honebního společenstva.

(6) Zcela odloučené honební pozemky jednoho nebo více vlastníků, které nesouvisejí s ostatními honebními pozemky, může uznat okresní úřad za honitbu vlastní (odst. 1 a 2 se použijí přiměřeně), i když nedosahují výměry 500 ha. Okresní úřad může stanovit, že lov zvěře v těchto honitbách bude vykonáván v omezeném rozsahu.

(7) Okresní úřad může uznat za honitbu též souvislé honební pozemky ve vlastnictví odborné školy, ve které jsou vychováváni myslivci nebo ústavu pro výzkum zvěře, nebo vlastníků honebních pozemků, i když tyto pozemky nedosahují výměry 500 ha, vytváří-li však podmínky pro řádné myslivecké hospodaření. Návrhy na uznání honiteb předkládají vlastníci honebních pozemků.".

7. Za § 6 se vkládá § 6a, který zní:

(1) Vyžaduje-li to ochrana přírodního bohatství a zásady řádného mysliveckého hospodaření, mohou být honitby zaokrouhlovány vyrovnáváním hranic nebo výměnou honebních pozemků. Při zaokrouhlování honitby se nepřihlíží k hranicím správních celků (okresů).

(2) Vyrovnávání hranic honitby může provést okresní úřad při jejím uznávání, a to nejvýše v rozsahu 5% z celkové výměry honitby. Vyrovnáváním hranic může poklesnout celková výměra pod 500 ha; výjimku z tohoto ustanovení povoluje ministerstvo zemědělství České republiky. Při vyrovnávání hranic dbá okresní úřad na to, aby zaokrouhlení bylo oboustranně rovnoměrné, přičemž vyrovnávání hranic může být i jednostranné. Za cizí honební pozemky přičleněné k honitbě v rámci vyrovnávání hranic přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší podmínky poskytování této náhrady a její výši stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(3) Výměnu honebních pozemků může navrhnout vlastník pozemků, který je podle § 6 odst. 1 oprávněn žádat o uznání vlastní honitby, nebo honební společenstvo, za předpokladu, že hranice sousedních honiteb by probíhaly tak nepříznivě, že by s ohledem na vyskytující se druhy zvěře docházelo k významnému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke ztížení ochrany přírodního bohatství. Návrh na výměnu honebních pozemků je předkládán zároveň s návrhem na uznání honitby a musí mít formu písemně uzavřené smlouvy s příslušným vlastníkem pozemků oprávněným žádat o uznání vlastní honitby nebo příslušným honebním společenstvem. Výměna honebních pozemků může z vlastního podnětu navrhovat i okresní úřad (§ 5 odst. 3). Výměnou honebních pozemků nesmí klesnout výměra honitby pod 500 ha.

(4) Výměnu honebních pozemků ve zvlášť odůvodněných případech, kdy by docházelo k výraznému porušování zásad řádného mysliveckého hospodaření a ke značnému ztížení ochrany přírodního bohatství, provede z vlastního podnětu okresní úřad, a to nejvýše v rozsahu 10% z celkové výměry honitby tak, aby výměra honitby neklesla pod 500 ha.

(5) V odůvodněných případech lze slučovat postup podle odstavců 2 a 4.".

8. § 7 zní:

(1) Okresní úřad může uznat za oboru souvislé honební pozemky, které jsou ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby, i když nedosahují výměry 500 ha, pokud tyto pozemky jsou trvale a dokonale ohrazené, takže zvěř, která se v nich chová, nemůže volně pobíhat. K pozemkům jednoho vlastníka mohou být přičleněny další navazující honební pozemky jiných vlastníků, pokud se o tom dohodnou. Dohoda musí mít písemnou formu.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za oboru i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání obory.".

9. § 8 zní:

(1) Okresní úřad může uznat za samostatnou bažantnici honební pozemky ve vlastnictví československé fyzické nebo československé právnické osoby spolu s přilehlými cizími honebními pozemky zemědělskými, popřípadě lesními, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; přitom není třeba, aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Při uznávání samostatné bažantnice rozhodne okresní úřad současně o přičlenění přilehlých cizích honebních pozemků v potřebném rozsahu. Za takto přičleněné cizí honební pozemky přísluší jejich vlastníkům náhrada. Bližší poskytování této náhrady a její výši stanoví miniterstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(2) Okresní úřad může podle odstavce 1 uznat za samostatnou bažantnici i související honební pozemky více vlastníků, pokud jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo a předloží návrh na uznání samostatné bažantnice.".

10. § 11 zní:

(1) Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře a samostatné bažantnici (dále jen "honitba") přísluší té československé fyzické nebo Československé právnické osobě, které byla na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 2 nebo honebnímu společenstvu vytvořenému následně po uznání honitby podle § 6 odst. 4 (dále jen "vlastník honitby").

(2) Vlastníka honitby uvede okresní úřad v rozhodnutí o uznání honitby, popřípadě v dodatku rozhodnutí, jestliže se honební společenstvo vytvořilo následně po uznání honitby (§ 6 odst. 4).".

11. § 12 se vypouští.

12. V § 13 odst. 1 začátek první věty zní "O uznání honiteb rozhoduje", vypouští se slova "po projednání s Československým mysliveckým svazem" a poslední věta se nahrazuje větou "Takové dohody je třeba i v případě zaokrouhlení honitby.", dosavadní odstavec 2 se vypouští, dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a zní:

"(2) Okresní úřad určí pro jednotlivé honitby jakostní třídy a normované stavy vybraných druhů zvěře. Výčet druhů zvěře, pro které se určují jakostní třídy a normované stavy, stanoví miniterstvo zemědělství České republiky, po dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.".

13. § 14 zní:

(1) Československé fyzické a československé právnické osoby se mohou k výkonu práva myslivosti sdružovat. [zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů]

(2) Vlastník honitby může v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo ji může smlouvou pronajmout jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Československé právnické osoby, které spravují pozemky ve vlastnictví státu [§ 17 zákona Č. 299/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění zákona č. 93/1992 Sb.], pronajímají své honitby především mysliveckým sdružením a československým právnickým osobám, které na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří.

(3) Jestliže vlastník honitby nezačne do 3 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o uznání honitby vykonávat právo myslivosti sám, ani ji nepronajme podle odstavce 1, okresní úřad ji pronajme jiné československé fyzické nebo československé právnické osobě nebo jejich sdružení. Případný výnos z takového pronájmu bude okresním úřadem použit na rozvoj myslivosti v příslušném okrese.

(4) Pokud pronájem honitby okresním úřadem podle odstavce 3 nebude možný, pověří okresní úřad výkonem práva myslivosti jinou československou fyzickou nebo právnickou osobu nebo jejich sdružení. Náklady spojené s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti v takovém případě nese vlastník honitby, případně vlastníci honebních pozemků uznaných za honitbu podle § 6 odst. 4, pokud nevytvoří honební společenstvo. Spory o výši nákladů spojených s nezbytným zajištěním výkonu práva myslivosti a jejich úhradě rozhoduje soud.

(5) Osoby pověřené okresním úřadem výkonem práva myslivosti podle odstavce 4 nejsou považovány za uživatele honitby (§ 15).".

14. V § 15 v odstavci 1 se slova: "Státní organizace a myslivecká sdružení"nahrazují slovy: "Československá fyzická a československá právnická osoba, nebo jejich sdružení" a vypouštějí se slova "s péčí socialistického hospodáře", a slova "po projednání s Československým mysliveckým svazem",

odstavec 2 zní:

"(2) Mysliveckého hospodáře jmenuje a odvolává okresní úřad k návrhu uživatele honitby. Zároveň mysliveckému hospodáři vydá průkaz k oprávnění vykonávat tuto funkci. O odvolání mysliveckého hospodáře může okresní úřad rozhodnout i z vlastního podnětu, jestliže hrubě nebo opětovně porušuje své povinnosti nebo ztratil způsobilost k výkonu této funkce."

15. V § 16 odstavce 1 a 2 znějí:

"(1) Smlouva o nájmu honitby musí být uzavřena na dobu 10 let, a to od počátku mysliveckého období. První myslivecké období začíná dnem 1. dubna 1993 a končí dnem 31. března 2003. Smlouvy o nájmu honitby uzavřené v průběhu mysliveckého období končí posledním dnem tohoto období. K účinnosti smlouvy, její změně nebo prodloužení je třeba schválení okresním úřadem, schválení smlouvy nelze odmítnout, je-li smlouva v souladu s tímto zákonem a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

(2) Československá fyzická nebo československá právnická osoba nebo jejich sdružení si smí najmout pouze jednu honitbu, s výjimkou obor a samostatných bažantnic. Výjimky ve zvlášť odůvodněných případech může povolit okresní úřad.",

odstavec 3 se vypouští,

v dosavadním odstavci 4, který se označuje jako odstavec 3 úvodní věta zní: "Smlouva o nájmu honitby", v písmenu c) se slova "zánikem mysliveckého sdružení" nahrazují slovy "smrtí nebo zánikem vlastníka honitby,"."

16. § 17 zní:

(1) Přejde-li právo myslivosti v honitbě, která je pronajata, na jiného vlastníka, vstupuje tím tento vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního; to platí obdobně o nárocích na náhradu podle § 6 odst. 5, § 6a odst. 2, § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 18 odst. 1 a 2.

(2) Změny pronajatých honiteb lze provádět jen po zániku smlouvy o nájmu.".

17. V § 18 odst. 1 se za slova "ochrany přírody" vkládá odkaz, který zní:

"6) zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.", slova "státní organizaci" se nahrazují slovy "československou právnickou osobou" a na závěr odstavce se doplňuje věta "Výši a způsob úplaty stanoví ministerstvo financí České republiky obecně závazným právním předpisem.",

v odstavci 2 se vypouští slovo "intenzivní" a poslední věta se nahrazuje těmito větami: "Ustanovení § 17 odst. 2 zůstává nedotčeno. Vlastníkům takto přičleněných honebních pozemků náleží náhrada. Pro výši a způsob poskytování této náhrady platí předpis uvedený v § 8 odst. 1.".

18. V § 19 odst. 1 se vypouštějí slova "a) zvěř užitková" a

"b) zvěř škodná", přičemž druhy zvěře uvedené v dosavadním členění se nově zařadí pod nové písmeno "a) zvěř srstnatá" a "b) zvěř pernatá",

v odstavci 2 se vypouštějí slova "a po projednání s Československým mysliveckým svazem",

v odstavci 3 se vypouštějí slova "ve spolupráci s Československým mysliveckým svazem",

připojují se odstavce 4 a 5, které znějí:

"(4) Chov zvěře v zajetí (zejména farmové chovy zvěře) je možný jen se souhlasem ministerstva zemědělství České republiky vydaným v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(5) V oborách a bažantnicích je možno se souhlasem miniterstva zemědělství České republiky a ministerstva životního prostředí České republiky myslivecky obhospodařovat i druhy živočichů, které nejsou zvěří.".

19. V § 20 odst. 1 se vypouštějí slova "škodnou zvěří a".

20. V § 21 odst. 1 písm. c) a d) znějí:

"c) usmrcovat pytlačící kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího trvale obydleného domu,

d) hubit zvířata škodlivá myslivosti (pytlačící psy a kočky).",

odst. 2 zní:

"(2) Oprávnění podle odstavce 1 písmena b) až d) může vlastník honitby přenést na další o oby, které mají platný lovecký lístek.".

21. V § 22 odstavcích 1 a 2 se slova "místní národní výbor" nahrazují slovy "orgán místní samosprávy".

22. Za § 22 se vkládá § 22a, který zní:

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na náhradu škody má nárok vlastník honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně.".

23. V § 23 odstavci 1 se slova "okresní národní výbor" nahrazují slovy "vlastník pozemků",

v odstavci 3 se slova "místní národní výbor" nahrazují slovy "orgán místní samosprávy".

24. V § 24 odstavci 1 se vypouští část věty "v rozsahu a druzích který pro honitbu vyplývá z rozpisu celostátního plánu lovu (včetně odchytu) stanoveného ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství.",

v odstavci 3 se vypouštějí slova "po projednání s Československým mysliveckým svazem".

25. V § 26 se vypouštějí slova "a po projednání s Československým mysliveckým svazem".

26. V § 28 se vypouštějí slova "po projednání s Československým mysliveckým svazem" a doplňují slova v závěru druhé věty "obecně závazným právním předpisem.".

27. V § 29 odstavci 1 se vypouštějí slova "po projednání s Československým mysliveckým svazem",

v odstavci 4 se vypouštějí slova "po projednání s Československým mysliveckým svazem",

v odstavci 5 se vypouštějí slova "podle návrhu Československého mysliveckého svazu" a za slova"na žádost jejich" se vkládají slova "vlastníků", a slovo "uživatelů" se nahrazuje slovem "nájemců" a doplňuje se odkaz: 7) zákon č. 229/1991 Sb.

28. V § 30 odstavci 1 písm. a) věta za středníkem se vypouští a v písmeni d) se za slova "prasat divokých" doplňují slova "lišek obecných",

v odstavci 2 se vypouštějí slova "po projednání s Československým mysliveckým svazem".

29. V § 31 odstavci1 se vypouštějí slova "Kdo vykonává právo myslivosti" a nahrazují se slovy "Kdo loví zvěř",

v odstavci 2 se vypouští poslední věta,

v odstavci 3 věta druhá zní: "Cizincům a československým občanům, kteří nejmají trvalý pobyt v ČSFR, vydává lovecký lístek okresní úřad, v jehož obvodu se zdržují.",

vkládá se nový odstavec 5, který zní:

"(5) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že složil zkoušky z myslivosti nebo kdo je posluchačem nebo absolventem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci.",

dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6, ve kterém se za slovo "předpisy" doplňují slova "o provádění zkoušek z myslivosti" a za slova "vnitra" a "financí" doplnit slova "České republiky.".

30. V § 33 se odstavce 1 a 2 vypouštějí, dosavadní odstavec 3 a 4 se označují jako odstavec 1 a 2.

31. V § 34 odst. 1 písm. b) se slovo "užitková" nahrazuje slovy "u níž je stanovena doba lovu", v poslední větě se vypouští slovo "myslivecké" a za slovo "sdružení" se doplňuje "(§ 14 odst. 1/",

v odstavci 2 se vypouští slovo "užitkovou",

odstavec 3 zní:

"(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným právním předpisem.",

v odstavci 4 se slova "uživatel honebního pozemku" nahrazují slovy "vlastník případně nájemce honebního pozemku" a za slova "neomezuje užívání pozemku" se vkládají slova "a vlastnické právo k němu.".

32. § 35 odstavec 1 zní:

"(1) Poškozený a vlastník honitby se mají o náhradě škody (§ 34 dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stálé členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování, případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy, v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu. Jmenování členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad orgánům místní samosprávy.".

33. V § 38 odstavce 1, 2 a 4 znějí:

"(1) Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České republiky; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých a ostatních zainteresovaných organizací. V okresech řídí myslivost okresní úřady; přitom spolupracují s pověřenými zástupci vlastníků a nájemců honiteb a mysliveckých organizací.

(2) Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti na území národních parků vykonávají správy národních parků.

(4) Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací, případně jiné československé fyzické nebo československé právnické osoby vybranými úkoly na úseku myslivosti, např. v oblasti výchovy a výuky myslivosti, kynologie, střelectví, pokud splňují podmínky k řádnému výkonu těchto úkolů.".

34. Za § 38 se vkládá § 38a, který zní:

(1) Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000,- Kčs

a) uživateli honitby, který svým zaviněním, a to jak činností, tak nečinností, způsobí překročení nebo nedodržení normovaných stavů zvěře,

b) uživateli honitby, který úmyslně uvede nepravdivé údaje o početních stavech a druzích zvěře v jím užívané honitbě,

c) tomu, kdo úmyslně bez předchozího příslušného povolení nebo z nedbalosti způsobí, že do honitby bude vypuštěna nebo unikne zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat,

d) tomu, kdo nezajišťuje dostatečnou ochranu zvěře,

e) tomu, kdo poruší předpisy o lovu a používání loveckých psů,

f) tomu, kdo si najme více honiteb nebo podnajme honitbu."

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

(4) Pokuta je příjem státního rozpočtu České republiky.".

35. § 39 až 42 se vypouštějí.

36. V § 44a odstavci 1 se slova "do 31. prosince 1993" nahrazují slovy "do 31. března 1993".

37. Za § 44 se vkládají §§ 44b, 44c, 44d, 44e, 44f a 44g, které znějí:

(1) Vlastníci honebních pozemků oznámí do 31. prosince 1992 příslušnému okresnímu úřadu výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popř. další údaje týkající se těchto pozemků, a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady [Vlastnictví je možno prokázat např. kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, výpisem z pozemkové knihy, členskou přihláškou do družstva, dokladem, že družstvo převzalo majetek.]. Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu; v ostatních případech navrhnou nové vhodné uspořádání.

(2) Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastník není dosud znám, předloží okresnímu úřadu jejich současný uživatel.

(3) Na základě předložených oznámení, žádostí a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem rozhodnou okresní úřady s účinností od 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve svém obvodu podle tohoto zákona.

(1) Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů (§ 4 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra nejpozději do 31.3.1993. V případě, že tak neučiní, zanikají.

(2) Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými stanovami nebudou souhlasit někteří členové stávajícího mysliveckého sdružení, budou přiměřeně podílově vypořádáni z majetku tohoto sdružení, včetně jeho závazků. V případě, že k takovéto dohodě nedojde, lze uplatnit tyto nároky u soudu.

Československý myslivecký svaz, resp. Český myslivecký svaz, vzniklý podle dosavadních předpisů (§ 3 zákona) předloží své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. 12. 1992.

(1) Členové organizační jednotky, která se stala členem mysliveckého sdružení na základě sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení [zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů].

(2) Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout o vyčlenění sami usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.

(3) O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména údaje o vyčlenění majetku, práva a povinností; protokol musí být schválen výborem mysliveckého sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o této skutečnosti.

(4) Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.

Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, mohou zůstat zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně.

Změny uznaných honiteb lze provést i po uplynutí pěti let prvého mysliveckého období, pokud došlo ke změnám vlastnických vztahů k honebním pozemkům.".

38. Pokud se v tomto zákoně používá název "okresní národní výbor", rozumí se tím "okresní úřad".

Pokud se v tomto zákoně používá název "orgán veřejné bezpečnosti" nebo "veřejná bezpečnost", rozumí se tím "policie".

Pokud se v tomto zákoně používá název "ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství" rozumí se tím "ministerstvo zemědělství České republiky".

Pokud se v tomto zákoně používá název "ministerstvo školství a kultury" rozumí se tím "ministerstvo životního prostředí České republiky".

1. Zrušuje se výnos ministerstva zemědělství České republiky ze dne 13. 7. 1988 čj. 796/88-140, o vydání vzorových stanov mysliveckých sdružení, reg. v částce č. 26/1988 Sb.

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, jak vyplývá z pozdějších zákonů.