Česká národní rada 1990 – 1992

K § 3

Byla vypuštěna ustanovení týkající se nadřízených orgánů a ustanovení upraveno tak, že náklady rozboru nese kontrolovaná osoba pouze v případě zjištění neodpovídající jakosti.

K § 4

Povinnost součinnosti při provádění kontrol se rozšiřuje i na zaměstnance fyzických a právnických osob, kteří bezprostředně poskytují služby, prodávají zboží nebo provozují jinou činnost. Doplňuje se oprávnění orgánů ČOI požadovat od kontrolovaných osob průkaz totožnosti tak, aby mohla být zajištěna objektivita a průkaznost kontrolního zjištění a byly dány předpoklady pro vyvození osobní odpovědnosti za zjištěné nedostatky vůči soukromým osobám - podnikatelům a jejich zaměstnancům. Praxe prokázala, že předložení pouze oprávnění k podnikání ve smyslu § 23 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů bylo pro tyto účely nedostatečné. Byla vypuštěna ustanovení týkající se nadřízených orgánů.

K § 5

Jedná se o úpravu odpovídající stávajícím pracovněprávním předpisům.

K § 6

I v tomto ustanovení jde o rozšíření povinnosti uložené v § 6 zákona na všechny kontrolované osoby. Byla vypuštěna ustanovení týkající se nadřízených orgánů.

K § 7

Rozšiřuje se oprávnění ČOI zakázat použití zboží či surovin, které mají jiné než jakostní vady nebo nesplňují podmínky pro uvedení na vnitřní trh. Jedná se např. o zboží, které nebylo předloženo ke schválení (pokud schválení podléhá), nebylo předáno k veterinárnímu ověření (pokud ověření podléhá), výrobky nedostatečně značené, nevybavené poučením o používání o složení a ošetřování apod. Ve svém důsledku mohou mít tyto vady vážné dopady především na zdraví i bezpečnost občanů, mohou být příčinou i podstatných majetkových škod. Nově se upravuje oprávnění ČOI znehodnotit, popř. nařídit znehodnocení zboží, pokud je prokazatelným způsobem zjištěna jeho zdravotní závadnost.

K § 8

Dosavadní znění § 8 zákona č. 64/1986 Sb., které opravňovalo ČOI k odvodu neoprávněně získaných prostředků, se vypouští z důvodu změny cenových předpisů. Nově se v § 8 rozšiřuje oprávnění ČOI o možnosti zakázat v závažných případech poskytování služby na dobu nezbytně nutnou. Jedná se o případy, kdy může dojít především z důvodu nedodržení hygienických předpisů a bezpečnostních předpisů při provozování obchodní činnosti k ohrožení zdraví občanů. Odklad opatření, způsobený předáváním zjištění jiným orgánům, by v těchto mimořádných případech pozbyl na účinnosti.

K § 9

Sankční oprávnění ČOI se upravuje tak, aby se vztahovalo na všechny, kteří nedostatek zavinili, tj. i na zaměstnance právnických osob, fyzické osoby a jejich zaměstnance.

Nově se v souvislosti s kontrolou služeb zařazuje porušení povinnosti poskytnout službu v termínu, rozsahu a požadované kvalitě.

Z ustanovení § 9 byly vypuštěny skutkové podstaty, které nemají své opodstatnění (neprovádění jakostní přejímky, nedodržování sortimentu, porušení předpisů nebo opatření pro řízení a kontrolu jakosti zboží).

Dále se zvyšuje horní sazba pro ukládání sankcí tak, aby tyto sankce mohly plnit svůj účel. Stávající výše sankcí představuje pro podnikatele zanedbatelný postih. Ukládání důtek je v současné době již překonáno, proto se od tohoto druhu sankce upouští.

K § 10

Oprávnění ČOI k ukládání blokových pokut za naplnění skutkové podstaty přestupku se vypouští, neboť při nové úpravě subjektů postihovaných dle § 9 by se jednalo o duplicitní ustanovení.

K § 11

Z ustanovení se vypouští skutková podstata nedodání zboží v dohodnutém sortimentu, neboť tato problematika spadá do oblasti smluvních vztahů mezi subjekty. Zvyšuje se horní hranice pokuty. Úpravy navazují na změny uvedené v předcházejících ustanoveních zákona. Ustanovení se rozšiřuje o dvě nové skutkové podstaty, a to o dodání výrobků, u nichž nebyla dodržena uvedená nebo dohodnutá hmotnost, míra nebo množství a o poskytnutí nepravdivých informací o zboží nebo výrobku, pokud tím dojde k poškození spotřebitele.

K § 13

Nově se v zákoně upravuje poradensko-informační služba pro spotřebitele jako institut posilující preventivní, výchovnou a osvětovou funkci ČOI. Rozšiřuje se spolupráce ČOI také na občanská sdružení.

K § 14

Ustanovení se vypouští, neboť spolupráce mezi obcemi a okresními úřady je dostatečně upravena v § 13 a přímé zásahy těchto orgánů do činnosti ČOI ztratily své opodstatnění. Nově se upravuje spolupráce ČOI se živnostenskými úřady.

K § 16

Upouští se od oprávnění ČOI provádět kontrolu v oblasti závodního stravování, neboť jeho kontrola je věcí zaměstnavatele nebo odborového orgánu. Závodní stravování spadá do oblasti péče o pracující v organizacích.

Vypouští se kontrola periodického tisku provozovaného organizacemi nebo zařízeními spojů a kontrola obchodní činnosti organizací řízených ministerstvem kultury ČR, neboť převažující část prodeje přešla do oblasti soukromého podnikání, tedy do činností, kde je ČOI oprávněna kontrolovat.

Upouští se rovněž od oprávnění ČOI provádět kontrolu prodeje léčiv nebo zdravotnických potřeb, provozovaného organizacemi nebo zařízeními jednotné zdravotnické soustavy.

K § 17

Ustanovení se doplňuje tak, aby bylo zřejmé oprávnění kontrolovaných osob obracet se na soudy k přezkoumání správnosti rozhodnutí ČOI vydaných na základě tohoto zákona

K § 18

Nově se upravuje tak, že zákonem o ČOI není dotčena působnost všech orgánů, popř. organizací, které vykonávají kontrolní činnost podle jiných právních předpisů.

V Praze dne 26. února 1992