Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr státní kontroly České republiky Igor Němec zaslal odpověď na interpelaci poslance ČNR Zbyňka Mácy dopisem ze dne 20. 3. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra státní kontroly České republiky Igora Němce na interpelaci poslance Zbyňka Mácy, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha: 3 listů

Prověrka uplatňování zákona č. 427/90 Sb. o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (tzv. malá privatizace) byla provedena na základě plánu kontrolní činnosti MSK ČR v 1. pololetí roku 1991. Cílem kontroly bylo ověřit správnost postupu privatizace národního majetku a přispět k operativnímu odstranění nedostatků při důsledném uplatnění stanovených pravidel. Výsledné materiály byly podrobeny meziresortnímu řízení a předloženy v červenci a září roku 1991 Hospodářské radě a vládě ČR. Po projednání připomínek těmito orgány byla výsledná zpráva vzata na vědomí a prověrka ze strany MSK ČR byla ukončena.

Výsledná zpráva spolu s návrhy na řešení byla rovněž ve třech vyhotoveních předána rozpočtovému a kontrolnímu výboru ČNR.

Jedním ze základních podkladů pro realizaci prověrky je její program, jenž závazným způsobem určuje problematiku, kterou je nutno prověřit. Kromě toho obsahuje mimo jiné cíl kontroly, spolupracující orgány, objekty kontroly. Pokud je prověrka prováděna více orgány souběžně, vypracovává se typový program, zajišťující její jednotné provedení. V tomto případě byl program projednáván s pracovníky MSNM ČR jako se spolupracujícím orgánem. Schválení programu je plně v kompetenci kontrolního orgánu, který není povinnen s jeho zněním seznamovat jiné orgány či instituce. Není to ani obvyklé a domnívám se ani žádoucí předem kontrolované objekty seznamovat s orientací prověrky. Určitý stupen utajení musí být zachován.

Schválený program prověrky malé privatizace je k dispozici na MSK ČR, konkrétně v odboru hospodářské politiky.

Pro informaci uvádím, že v současné době probíhá prověrka tzv. velké privatizace, t.j. aplikace zákona č. 92/91 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Cílem je ověřit dodržování podmínek převodu majetku dle citovaného zákona, podat komplexní informaci o přípravě a průběhu 1. vlny privatizace. Na základě zjištěných nedostatků působit na jejich odstranění, event. na novelizaci příslušných předpisů. K tomuto cíli využívat i podnětů a stížností občanů na přípravu a průběh privatizace. Výsledné materiály budou dle plánu projednány v Hospodářské radě a vládě ČR v 1. pololetí roku 1992 po provedení meziresortního připomínkového řízení.

Vzhledem k tomu, že jedním ze základních podnětů k realizaci prověrky se stalo usnesení 24. schůze ČNR v roce 1991, zaslal jsem svým dopisem schválený program této prověrky, projednaný s MSNM ČR dne 30. 1. 1992 do rukou předsedy rozpočtového a kontrolního výboru ČNR. Zásadně nesouhlasím s tvrzením, že MSK ČR své kontrolní programy tají tak, až je samo nenajde.

K dalším podnětům se lze těžko vyjadřovat. Činnost, jmenování, případně odvolání členů a předsedy privatizačních komisí, hodnocení jejich činnosti včetně jejich kontroly, je dle platných předpisů plně v kompetenci MSNM ČR a zcela určitě bude zodpovězena p. ministrem Ing. Tomášem Ježkem, CSc. Ostatně dle zákona č. 552/91 Sb. o státní kontrole nepodléhá MSK ČR šetření rozhodovací činnosti orgánů státní správy a řízení jim předcházející.

Vážený pane poslanče,

ještě jednu věc mám na srdci. Obdržel jsem dne 5. února 1992 Váš dopis, ve kterém si stěžujete na probíhající postup v oblasti malé privatizace. Vzhledem k tomu, že neobsahoval konkrétní fakta a sám jste se nabídl, že jste ochoten poskytnout další podněty, chtěl jsem vyjít vstříc Vašemu požadavku. Pověřil jsem své pracovníky, aby s Vámi navázali kontakt na sdělených adresách či telefonních číslech. Počínaje 18. únorem byly učiněny pokusy se s Vámi telefonicky spojit. Vzkazy spolu s kontaktními telefoními čísly na pracovníky MSK ČR byly postupně ponechány ve Vašem bytě a především v církevním a humanitárním výboru ČNR, konkrétně u paní Slavíčkové a pana Holíka, se kterými ještě v průběhu dalšího období bylo několikrát hovořeno. Osobně jste však nikdy nebyl k zastižení. Protože jste na naše výzvy nereagoval, zaslal Vám náměstek ministra MSK ČR dne 26. 2. 1992 dopis, ve kterém navrhuje termín, čas a místo schůzky spolu s návrhem, že pokud se Vám termín nehodí, abyste navrhl pro Vás vhodnější datum. Znovu byly uvedeny telefonní čísla, na kterých by se dal domluvit jiný termín setkání.

Na uvedený dopis jste reagoval zasláním korespondenčního lístku, který jsme obdrželi dne 6. 3. 1992. V něm sdělujete, že na nabídku ohledně setkání nereflektujete, že jsem "neráčil" projevit zájem, protože telefony na ČNR rozhodně fungují a bylo možné Vás tam zastihnout. Zároveň jste sdělil, že volíte formu interpelace, kterou, jak jsem se dozvěděl z dopisu paní předsedkyně ČNR JUDr. Burešové, jste podal dne 22. 2. 1992, t.j. v době, kdy pracovníci MSK ČR s Vámi marně chtěli navázat kontakt.

Domnívám se, že při řešení problému je třeba vůle obou stran aby se setkaly, věc prodiskutovaly a přijaly odpovídající způsob řešení. Nedomnívám se, že ze strany MSK ČR byly učiněny kroky, které by kladly překážku Vašim právům jako poslance a občana této republiky. Pokud byste využil nabídky ze strany MSK ČR nemuselo by k této situaci dojít a o činnosti ministerstva jste mohl být informován.

Přes výše uvedená nedorozumnění jsem dal pokyn zainteresovaným pracovníkům MSK ČR k tomu (v případě, že projevíte zájem k osobnímu setkání, na kterém by došlo ke konkretizaci Vašich podnětů), aby uvedenou problematiku s Vámi projednali a event. prošetřili.