Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 69 zákona ČNR č. 35/1969 Sb., o jednacím rádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Ladislava Krčmy na předsedu vlády České a Slovenské Federativní Republiky Mariána Čalfu, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha: 3 listy

Vážený pane předsedo vlády, jak je všeobecně známo, současná situace státní organizace ČSD, zejména ekonomická je velice kritická. Je však zcela zřejmé, že některé kroky, které jsou v současné době prováděny v žádném případě nemohou danou situaci řešit. Zdá se, že stav jaký nastal v železničním opravárenství je věrným obrazem situace celé ČSD, včetně způsobu jeho řešení.

Konkrétně:

Jednotlivá oblastní ředitelství ČSD (Praha, Olomouc, Plzeň, Bratislava) uzavřela se všemi ŽOS tedy také se ŽOS Šumperk, smlouvy na přístavby vozidel na 1. a 2. čtvrtletí 1992. Zde je nutno uvést, že se jedná z hlediska technického stavu a provozních potřeb o požadavky naprosto minimální, které není možno dále snížit.

Tyto požadované počty oprav sice nezajišťovali plně kapacity v ŽOS Šumperk, ale na druhou stranu nevyžadovaly zásadní snížení stavu pracovníků. Bylo uvažováno pouze se snížením cca 30ti pracovníků předčasným odchodem do starobního důchodu. V 6. a 7. týdnu letošního roku bylo však do ŽOS Šumperk dálnopisně sděleno, že všechny 4 Oblastní ředitelství z finančních důvodů okamžitě přerušují přístavbu všech vozidel do opravy a jednostranně ruší již uzavřené smlouvy na 1. a 2. čtvrtletí 1992.

Je naprosto zřejmé, že toto rozhodnutí, jakkoliv je ekonomicky zdůvodňováno, nelze považovat za rozumné, které by cokoliv řešilo. ŽOS Šumperk totiž provádí monopolně opravy všech motorových osobních vozů pro celé ČSD a také elektrických motorových jednotek pro osobní přepravu. Těchto typů žel. motorových kolejových vozidel se pokles přepravních výkonů netýká a je naprosto zřejmé, že jakékoliv přerušení kontinuity údržby a oprav se s daleko větší intenzitou projeví v další budoucnosti. Nicméně důsledkem tohoto kroku je fakt, že ŽOS Šumperk má práci pro současné zaměstnance pouze do prvních dnů března letošního roku. Po té musejí následovat kroky, jejichž realizaci si lze velice těžko představit:

- dočasné nebo trvalé zastavení provozu

- propouštění řádově stovek zaměstnanců z pracovního poměru ze současného stavu

1 400, případně jiná ať dočasná nebo trvalá opatření, všechno však se závažným dopadem do sociální oblasti Šumperka.

Dají se pochopit a realizovat jakákoliv nepopulární opatření, musí však převládat pocit, že bylo uděláno maximum proto, aby k současnému stavu nedošlo a tento pocit tu v žádném případě není. Současná vyhrocená situace je výsledkem nejen ekonomického stavu, ale také neschopnosti řídící sféry ČSD, seriozně a zodpovědně řešit nazrálé problémy. Je to důkaz naprosté krize ekonomického řízení ČSD se všemi jeho ekonomickými, sociálními a morálními důsledky.

V současné situaci je nutno okamžitě zodpovědět a řešit tyto otázky:

- Je ČSD v současně době schopno vzniklou situaci řešit?

- Má proto dostatek ekonomických a personálních a organizačních předpokladů?

- Je ještě vůbec snaha řešit problémy železničního opravárenství jinak než prostě tím, že se ekonomicky zruinované podniky ŽOS odkopnou od ČSD s představou, že po privatizaci všemocná ruka trhu všechno, mávnutím kouzelného proutku vyřeší.

- Jaké jsou představy o dalším fungování ŽOS po zastavení veškeré přístavby do oprav? Nyní není co dělat, ale za pár týdnů zase nebude mít kdo všechna provozuneschopná vozidla opravovat!!

- Kdo bude platit ty tisíce opravářů v ŽOS, kteří nyní nemají co dělat a musejí doslova houpat nohama jen proto, že problémy nikdo neřeší jako ucelený systém, ale řeší se podle zásady "od zdi ke zdi".

Na všechny tyto zásadní otázky je třeba odpovědět nejen v zájmu ŽOS Šumperk, a tím celé, postižené oblasti, ale také v zájmu celého železničního opravárenství a ČSD jako celku.