Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Ladislava Krčmy na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 24. února 1992

Dagmar Burešová v.r.

Příloha: 4 listy

Vážený pane předsedo vlády,

lesní hospodářství České republiky se ocitá na základní křižovatce při časovém stresu, který je vyvolán zařazením jeho podniků do 1. vlny kupónové privatizace. V počátcích jsou restituce, kde bude navráceno původním majitelům asi 40% lesních porostů z celkové rozlohy lesů ČR. Není nový zákon o lesích, ten starý z roku 1977 je nyní funkční jen omezeně. Chybí nový zákon o myslivosti, která je nedílnou součástí zemědělské a lesní výroby. Ten, který nyní platí, je z roku 1962 a pro současnou praxi téměř nepoužitelný.

Podniky Státních lesů byly zařazeny do velké privatizace a prakticky téměř všechny jejich lesní závody vypracovaly privatizační projekty na akciové společnosti, ovšem bez neprivatizovatelných lesních porostů, lesních cest, hájenek a lesoven. Začala se budovat nová monopolní struktura státních lesů, pod názvem Lesy České republiky, státní podnik se sídlem v Hradci Králové, který má mít v celé ČR 26 oblastních lesních správ, dělených dále na menší celky, v zásadě totožnými s nynějšími lesními závody. Organizační struktura tohoto vznikajícího kolosu, který by měl zabezpečit řádné obhospodařování cca 1,6 mil. ha lesa toho není v navrženém členění schopna. Lesní akciová společnost jako podnikatelský subjekt má vykonávat objednané lesnické práce v souladu s potřebami lesa, které by měl vyjadřovat Lesní hospodářský plán stanovený na 10 let.

V lese se budou tedy nacházet dva právní subjekty s rozdílnou zodpovědností. Lesní akciová společnost nemá zodpovědnost za stav lesa a její ekonomická životaschopnost bude v drtivé většině závislá na tržbách za prodané dříví, za které má před vytěžením zaplatit Lesům ČR stanovenou "nákupní cenu nastojato", která bude stejná pro určité období (minimálně 1 rok) a pro výměru lesa o nynější rozloze lesního závodu. Za to, aby a. s. těžila jen v souladu se zásadami řádného lesnického hospodaření budou ručit pracovníci lesů ČR. Tento stav se vyvinul po dlouhotrvajících diskusích na úrovni MZVž ČR, MŽP ČR. Původní záměry hovořily o dlouhodobých (20-30ti letých) pronájmech státního lesa Lesním a. s. Současné hospodářské smlouvy o provádění činností v lesích mezi Lesy ČR a Lesními a. s. nehovoří o pronájmu lesa a diskutuje se o délce na kterou mají být uzavírány. Poslední verze hovoří o krátkodobosti (1 rok).

Současná fáze reformy Státních lesů ČR opět naplno poukázala na všechny základní nedostatky, které byly předmětem dlouhodobé kritiky od jejího vzniku. Velká privatizace a lesní a. s. byly lesním závodům stanoveny jako jediné řešení bez ohledu na jejich výrobní a jiné podmínky. Lesy celého severního pohraničí jsou silně devastovány průmyslovými exhaláty, u více závodů na celých plochách. Trpí snížením výnosovosti následkem nadměrných těžeb kvalitního dříví před rokem 1989. Následkem neustále se opakujících živelných kalamit byla mnohde zanedbána výchova mladých porostů. V jeleních oblastech, ale i mimo ně jsou lesní porosty výrazně poškozovány touto zvěří, jejíž stavy byly dříve neúnosné. Všemi těmito vlivy výrazně narušené smrkové hospodářství s sebou nese zvýšený výskyt hmyzích škůdců, hlavně kůrovců. Při tomto stavu bylo rozhodnuto, že lesy se přesto stanou až na výjimky předmětem podnikatelského zájmu akciových společností. Výjimky tvoří lesy na území národních parků Krkonoše a Šumava.

Je trochu paradoxem, že hospodaření v poměrně zachovalých a málo poškozených lesích Šumavy bude zajišťovat stát, kdežto v podstatně těžších podmínkách co do stavu lesa, včetně obou moravských pohoří Jeseníků a Beskyd budou ve státním lese zajišťovat lesnické obhospodařování lesní a. s. Specielně stav lesa v Jeseníkách následkem působení hlavně dálkových přenosů škodlivin je totožný s Krkonošemi a prosperita a. s. hospodařících v těchto lesích bude nemyslitelná, a když ano, tak na úkor lesa. Lesní a. s. při svém vzniku při nadstavu THP pracovníků a obaleny balastem stávajícího systému výroby, který nebude možno jednorázově přetvořit, se zákonitě budou dívat na les jako na zdroj svého přežití. Jestliže má jeden státní lesní hospodář ručit za stav lesa na nejnižší výměře 6 tis. ha, nemůžeme hovořit o funkčním systému. V informaci k organizační struktuře Lesů ČR z 13. 1. 1992 je uvedeno, že: Podmínkou funkčností Lesů ČR a Lesních akciových společností jsou korektní vztahy mezi pracovníky obou subjektů". Další systém dopracován není, ale je stanoveno datum k 1. 4. 1992. Starší lesníci, kteří pamatují násilné rozdělení lesních činností počátkem 50. let na pěstební a těžební podniky, které se naprosto neosvědčilo a bylo po několika letech zrušeno, říkají, že připravovaný systém nynější je do určité míry obdobný.

Lesnická odborná veřejnost nebyla ve své většině nikdy přesvědčena o správnosti a funkčnosti toho, co vytvořilo několik vedoucích pracovníků odvětví lesního hospodářství MZVž ČR. Z větší části tam tvorba zásad reformy LH zůstala na bedrech jednotlivců, nebo doslova jednotlivce. Určitý přirozený lesnický konservatismus, respekt k představeným spolu s důvěrou, že to, co vytvoří bude dobré, byl příčinou ne příliš hlasitých oponentních připomínek v roce 1991. Své sehrála i otázka objektivní informovanosti.

Připomínky, a to podstatné byly od počátku zřetelné z lesnických škol, hlavně vysokých, výzkumných ústavů, i z řad pracovníků odvětví LH MZVž ČR.

Poslanci ČNR měli možnost být do problematiky vpraveni na semináři pořádaném Výborem pro ochranu životního prostředí a urbanismus dne 6. 2. 1992 zde. Z odborně fundovaných lesnických kruhů tu jednoznačně převážily hlasy, které nedoporučují a nesouhlasí se současnou koncepcí ekonomické reformy v lesním hospodářství ČR. Na fóru zde zazněl odborně doložený konkrétní nesouhlas z řad vlastních pracovníků odvětví LH MZVž ČR, kteří přednesli rovněž návrh nového organizačního uspořádání Státních lesů ČR, který ovšem není v souladu se zásadami velké privatizace. Další seminář na stejné téma proběhl rovněž zde 13. 2. 1992. V hlavních bodech měl na programu přednesení závěrů dvou expertiz ke koncepci ekonomické reformy lesního hospodářství v ČR, které přednášeli vedoucí realizačních skupin - autoři Prof. Dr. Peter Blück Universiät für Bodenkultur, Vídeň a Prof. Dr. K.-R. Volz Lehrstuhl für Forstpolitik und Forstgeschichte, Ludwig-Maxmilians-Universität, Mnichov. Oba závěry vyzněly v neprospěch navrhované reformy a zvláště pak Prof. Volz z Mnichova, jako bývalý vysoký řídící pracovník Státních lesů SRN, který pracoval dlouhá léta ve venkovním provozu i v nižších funkcích, vystihl v podstatě to negativní na koncepci, co je rozporováno i u nás. Na příkladu řešení obdobná problematiky ve státních lesích bývalé NDR ukázal reálně směrem, kterým by se měly Státní lesy ČR ubírat. Doporučení byla jasná - neoddělovat správu lesa od výkonu činností v něm, zachovat jednu nedělitelnou odpovědnost a pravomoc od nejnižší složky - od lesního. Snížit počty THP bez výraznějších sociálních dopadů - opět příklad bývalé NDR. Při zachování 30 - 40% vlastních manuálních pracovníků dát prostor ostatním pracovat jako soukromníci, včetně rozšíření malé privatizace. Odpovědnost za stav lesa a práci v něm však v žádném případě nedělit a forma akciových společností v lese je považována za zcestnou.

Zvažme nyní, zda jsme schopni realizovat navrhovanou ekonomickou reformu ve státních lesích ČR a nezpůsobit tak další zhoršení jejich stavu. Lesní porosty ČR mají hodnotu několik set miliard korun. Reforma neřeší organizačně ani legislativně odbornou správu nestátních lesů, které se začínají oddělovat, na což Prof. Volz rovněž poukázal. Zde bychom se měli rovněž poučit ze systému platného v SRN, který toto řeší komplexně. Lesnictví SRN i Rakouska a naše, se vyvíjelo celé historické období v návaznosti. Není důvod, aby ČR při podstatně horším stavu lesa se vydala nyní při řešení lesnické problematiky cestou, která by jej ohrozila ještě více.

V souladu s prohlášením mnoha lesnických odborníků přítomných zde 13. 2. 1992 bude zřejmě nutné zastavit realizaci stávající navrhované reformy v lesním hospodářství a nezávislým týmem odborníků vypracovat novou, která by nezahrnovala lesní hospodářství České republiky do velké privatizace. Využity by měly být veškeré zkušenosti ze sousedních vyspělých lesnických států. Hlavně pak SRN, Rakouska. Ani v polském systému obhospodařování Státních lesů nevystupují žádné lesní akciové společnosti. Neexperimentujme při řešení nového systému lesního hospodářství v České republice, když se máme kde poučit. Neříkejme, že až čas ukáže, jak se lesní akciové společnosti osvědčil.

Les je živý organizmus, kde zralý strom roste sto i více let. Nebojme se v tomto případě odkladu několika měsíců. Musí se vyplatit!