Česká národní rada 1990 – 1992

Autorizovaný architekt je oprávněn v rozsahu obou, popř. specializace (§ 5), pro kterou mu byla udělena autorizace, vykonávat tyto vybrané a další odborně činnosti:

a) vypracovávat územně plánovací dokumentaci včetně územně plánovacích podkladů,

b) vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských,

c) vypracovávat projektovou dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně územně plánovacích podkladů a příslušných části územně plánovací dokumentace,

d) podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné,

e) provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy,

f) vydávat odborná stanoviska a posudky včetně hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány,

g) vypracovávat projektovou dokumentaci interiéru staveb

h) provádět autorský nebo technický dozor nad realizaci stavby,

i) vést realizaci jednoduché stavby,

j) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

k) zastupovat stavebníka, resp. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení,

l) vykonávat v orgánech státní správy odborně funkce na úseku územního plánování nebo stavebního řádu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 6), popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a) vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů [Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník],

b) podílet se na vypracování projektově dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,

c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,

d) provádět statické a dynamické výpočty staveb,

e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,

f) provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

g) vydávat odborná stanoviska a posudky, včetně hodnocení vlivu staveb na životni prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány,

h) vést realizaci stavby,

i) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,

j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

k) zastupovat stavebníka, resp. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení,

l) vykonávat v orgánech státní správy odborně funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 6), popř. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a) vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace

b) podílet se na vypracování projektově dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,

c) provádět stavebně technické průzkumy,

d) vést realizaci stavby,

e) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

f) řídit příslušné odborné stavební a montážní práce,

g) zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení,

h) vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

/1/ Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby stanovené tímto zákonem (dále jen "disciplinární provinění") Komora autorizované osobě uloží, nejde-li o čin přísněji trestný, některé z těchto disciplinárních opatření

a) písemná důtka,

b) pokuta až do výše 50.000 Kčs,

c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše pěti let,

d) odejmutí autorizace.

Rozhodnutí o disciplinárním opatření podle písm. b) nebo c) může současně obsahovat rozhodnutí o zákazu výkonu funkcí v Komoře.

/2/ Výnos pokut připadá Komoře, která pokuty uložila.

/1/ O uložení disciplinárního opatření rozhoduje Stavovský soud v disciplinárním řízení, které se zahajuje na návrh dozorčí rady podepsaný jejím předsedou. Disciplinární řízení je zahájeno doručením návrhu na jeho zahájení Stavovskému soudu.

/2/ Návrh na zahájení disciplinárního řízení může být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se Komora o disciplinárním provinění dozvěděla, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. Návrh musí mít písemnou formu a musí být skutkově vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení disciplinárního řízení nesmí být po zahájeni řízení měněny.

/3/ Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí mít písemnou formu a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí musí být doručeno provinivší se autorizované osobě a dozorčí radě Komory. Jinak se pro doručování použije přiměřeně ustanovení zákoníku práce o doručování.

/1/ Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle § 22 může autorizovaná osoba, které bylo disciplinární opatření uloženo, popř. dozorčí rada Komory podat písemně odvolání, a to do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání dozorčí rady podepisuje její předseda. Odvolání se podává prostřednictvím Stavovského soudu. Řádně a včas podané odvolání má odkladný účinek.

/2/ O odvolání proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření podle § 21, odstavce 1, rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory, které přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí nebo zruší. Zruší-li představenstvo Komory napadené rozhodnutí, je Stavovský soud vázán právním názorem odvolacího orgánu.

/3/ Konečně rozhodnutí představenstva, jímž bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení nebo odejmutí autorizace, přezkoumává podle zvláštních předpisů na návrh provinivší se autorizované osoby Nejvyšší soud České republiky, návrh se podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy.

/1/ Zřizují se Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jako samosprávné stavovské organizace se sídlem v Praze a s působností pro Českou republiku.

/2/ Česká komora architektů sdružuje jako řádné členy všechny autorizované architekty, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě sdružuje jako řádné členy všechny autorizované inženýry a autorizované techniky činné ve výstavbě.

/3/ Jako hostující členy může Komora sdružovat osoby, které obdržely oprávnění obdobné autorizaci podle tohoto zákona vydané v zahraničí, pokud Komora toto oprávnění uzná.

/4/ Jako mimořádné členy může Česká komora architektů sdružovat na základě jejich zájmu další osoby, které nesplňují podmínky pro řádné členství.

/5/ Komora je právnickou osobou.

/6/ Do působnosti Komory náleží zejména:

a) pečovat o stavební kulturu a o kulturu utvářeni prostředí,

b) spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování,

c) udělovat, odnímat a pozastavovat autorizaci,

d) vést seznamy autorizovaných osob,

e) pečovat o vysokou úroveň výkonu činnosti autorizovaných osob,

f) organizovat zkoušky odborné způsobilosti,

g) vést disciplinární řízení,

h) vydávat vnitřní předpisy Komory,

i) vydávat ceníky a honorářové řády,

j) podporovat odborné vzdělávání a napomáhat šíření odborných informací,

k) spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy,

l) posuzovat návrhy obecně závazných předpisů dotýkajících se výkonu odborných činností,

m) spolupracovat s institucemi podnikatelského a obchodního charakteru a mezi sebou navzájem,

n) spolupracovat s obdobnými zahraničními institucemi,

o) hájit stavovské zájmy autorizovaných osob,

p) podporovat sociální zájmy autorizovaných osob,

r) spolupracovat s vypisovateli soutěží a výběrových řízení, posuzovat soutěžní podmínky a bránit konání neregulérních soutěží a výběrových řízení,

s) spolupůsobit při pojišťování autorizovaných osob sdružovaných Komorou.

Komory mají tyto orgány:

a) valnou hromadu Česká komora architektů, resp. shromáždění delegátů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,

b) představenstvo,

c) dozorčí radu,

d) Stavovský soud,

e) autorizační radu.

/1/ Valná hromada je nejvyšším orgánem České komory architektů. Představenstvo je povinno svolat tento nejvyšší orgán nejméně jednou za rok. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina řádných členů, je představenstvo povinno svolat valnou hromadu nejpozději do tří měsíců. Právo účasti na valné hromadě s hlasem rozhodujícím mají všichni řádní členové Komory, právo účasti s hlasem poradním mají všichni hostující členové Komory a mimořádní členové Komory.

/2/ Valná hromada se může platně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech řádných členů nebo pokud byli všichni řádní členové Komory písemně obesláni, a to nejméně dvacet jeden den před termínem konání valné hromady.

/3/ Shromáždění delegátů je nejvyšším orgánem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Představenstvo je povinno svolat tento nejvyšší orgán nejméně jednou za rok. Požádá-li o to dozorčí rada nebo jedna třetina řádných členů je představenstvo povinno svolat shromáždění delegátů nejpozději do tří měsíců. Způsob výběru delegátů a podmínky schopnosti se usnášet určují vnitřní předpisy Komory.

/4/ Valná hromada, resp. shromáždění delegátů

a) volí přímou a tajnou volbou na dobu dvou let z řádných členů Komory členy představenstva, dozorčí rady a Stavovského soudu a členy těchto orgánů také tajným hlasováním odvolává,

b) schvaluje řády Komory, zejména autorizační, etický, organizační, volební, disciplinární, honorářový a řády jednací,

c) schvaluje výši příspěvků členů Komory,

d) schvaluje výši náhrad za ztrátu času výkonem funkcí v orgánech Komory,

e) projednává a schvaluje zprávy o činnosti ostatních orgánů Komory,

f) může si vyhradit právo rozhodovat i ve věcech příslušejících jinak představenstvu či dozorčí radě,

g) může zrušit nebo změnit rozhodnutí představenstva,

h) může rozhodnout o zřízení dalších pomocných orgánů a stanovit jejich práva a povinnosti,

i) usnáší se i o dalších otázkách, které si vyhradí k rozhodování.

/1/ Představenstvo je nejvyšším výkonným orgánem Komory. V rozsahu své působnosti zejména

a) svolává řádnou nebo mimořádnou valnou hromadu, resp. shromáždění delegátů a připravuje podklady pro jejich jednání,

b) spravuje majetek Komory a prostřednictvím kanceláře Komory zabezpečuje veškeré administrativní činnosti Komory

c) chrání a prosazuje zájmy členů Komory,

d) navrhuje členy autorizační rady,

e) schvaluje specializace v rámci oborů autorizace,

f) odpovídá za řádné vedení seznamu autorizovaných osob, informuje členy o činnosti Komory a vykonává publikační, dokumentační a ediční činnost,

g) rozhoduje ve všech věcech v působnosti Komory, pokud o nich nerozhodují jiné orgány.

/2/ Představenstvo Komory volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu Komory. Předseda zastupuje Komoru navenek. Představenstvo může zmocnit předsedu, aby v době mezi zasedáními představenstva činil neodkladná rozhodnutí, spadající jinak do působnosti představenstva.

/1/ Dozorčí rada je nejvyšším kontrolním orgánem Komory. V rámci své působnosti zejména

a) kontroluje veškerou činnost Komory, především plnění usnesení valné hromady, resp. shromáždění delegátů, dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy vydanými Komorou,

b) má právo nahlížet do veškerých dokladů Komory, vyžadovat stanoviska a další podklady,

c) dohlíží nad řádným výkonem činnosti autorizovaných osob.

/2/ Dozorčí rada volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek a řídí její činnost. Jménem dozorčí rady podává návrhy na zahájení disciplinárního řízení. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu.

/1/ Stavovský soud volí a odvolává ze svého středu předsedu a místopředsedu. Předseda zastupuje tento orgán navenek, řídí jeho činnost a podepisuje jeho rozhodnutí. Místopředseda zastupuje předsedu po dobu jeho nepřítomnosti, a to v plném rozsahu.

/2/ Stavovský soud může rozhodnout o ustavení dílčích, nejméně tříčlenných disciplinárních senátů a přenést na ně svoji rozhodovací pravomoc. Jejich předsedu volí Stavovský soud.

/3/ Stavovský soud, resp. pověřené disciplinární senáty jsou oprávněny vyžadovat předložení dokladů, jejichž obsah budou považovat za významný pro rozhodnutí.

/1/ Autorizační rada je orgán Komory oprávněný rozhodovat na podkladě vykonaného autorizačního řízení o udělení autorizace.

/2/ Autorizační rada v rozsahu své působnosti

a) jmenuje zkušební komise,

b) navrhuje autorizační řád a stanoví obsah zkoušek,

c) navrhuje vytváření specializaci v rámci oborů autorizace.

/3/ Členy autorizační rady jmenuje na návrh příslušné Komory ministr životního prostředí České republiky na dobu tři let.

/1/ Podrobnosti o organizaci Komory, o jejich orgánech, o působnosti a pravomoci těchto orgánů a o počtech jejich členů stanoví organizační řád Komory. Podrobnosti o volbách a disciplinárním řízení stanoví volební a disciplinární řády. Podrobnosti o podmínkách autorizace stanoví autorizační řád. Podrobnosti o právech a povinnostech autorizovaných osob stanoví profesní a etický řád.

/2/ Náklady na činnost Komory jsou kryty zejména:

a) z členských poplatků,

b) z poplatků za udělení autorizace,

c) z poplatků za úkony pro členy Komory,

d) z poplatků za úkony pro nečleny Komory,

e) z pokut,

f) z dotací a darů.

/3/ Veškeré funkce v orgánech Komory jsou čestné, Komora hradí pouze náklady spojeně s výkonem těchto funkci a náhrady za ztrátu času.

/4/ K zajištěni administrativních a odborných činností Komory slouží kancelář Komory, popř. též její regionální pobočky.

Žadatel o autorizaci, kterému nebyla autorizace Komorou udělena, má právo domáhat se ochrany u obecného soudu.

/1/ Autorizovaná osoba je oprávněna vykonávat činnost na území České republiky.

/2/ Komora může stanovit, že právo vykonávat činnost na území České republiky mají i fyzické osoby, jímž bylo uděleno oprávnění k výkonu těchto činností obdobným orgánem Slovenské republiky.

/3/ Komora může též uznat oprávnění k výkonu činnosti autorizované osoby vydané obdobnou zahraniční institucí.

/4/ Komora může též uznat výjimku z ustanovení § 8 odstavec 1 písm.a).

/1/ Autorizaci v době od počátku účinnosti tohoto zákona do zvolení řádných orgánů Komor udělují Ustavující výbory komor. Členy těchto výborů jmenuje ministr životního prostředí České republiky na návrh Obce architektů a Českého svazu stavebních inženýrů, připravený ve spolupráci s Asociací interiérových architektů, Asociací interiérových tvůrců, Asociací pro urbanismus a územní plánování, Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu a Českou asociací inženýrských geologů.

/2/ Ustavující výbor komory:

a) zahájí a řídí činnost Komory do svolání ustavující valné hromady, resp. shromáždění delegátů,

b) má právo udělovat autorizace,

c) vydává prozatímní řády Komory,

d) zabezpečuje přípravu a svoláni ustavující valné hromady, resp. shromáždění delegátů, tak, aby bylo možno konat jejich ustavující jednání nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy bylo v příslušné Komoře zapsáno nejméně sto autorizovaných osob, nejpozději však do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

/3/ Ministr životního prostředí České republiky schvaluje prozatímní autorizační řády Komor.

Osoby, kterým bylo uděleno oprávnění k projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činností ve výstavbě podle dosavadních předpisů [Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu v platném znění a navazující předpisy], mohou vykonávat vybrané činnosti podle tohoto zákona pouze do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

Tento zákon nabývá účinnosti dne...

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

A/ OBECNÁ ČÁST

V civilizovaně Evropě jsou architektura a stavitelství řízeny mezi profese, jejichž výkon podléhá zvláštnímu režimu, podobně jako například lékařství nebo advokacie. Je to tak proto, že všechny tyto profese mohou úrovní svého výkonu významně ovlivnit život občanů, jeho kvalitu, ba mohou tento život - v případě špatného výkonu - i významně ohrozit.

Architektura a stavitelství mají zároveň ještě to specifikum, že se zpravidla též dotýkají veřejných zájmů, a to hned v několika sférách - počínaje oblastí kulturní, přes ekologii, bezpečnost až po sféru ekonomickou. Zvláštností architektury a stavitelství je přitom skutečnost, že i přes stálý vývoj stavebních technologií je přece jenom průměrný cyklus od prvotního záměru po dokončenou stavbu poměrně dlouhý, a tudíž zpětná vazba na trhu projektových a dodavatelských prací je poměrně omezená. Trh ve sféře výstavby tak nemůže sám o sobě působit jako dostatečná regulace a tedy i záruka kvality, a to tím spíše, že téměř každá stavba je originálem, který - na rozdíl od průmyslových výrobků - nemůže být nejprve laboratorně odzkoušen, a pak teprve poskytnut uživatelům.

Důsledkem výše uvedených skutečností jsou ve světě rozvinuté důmyslné systémy ověřování a sledování úrovně kvality rozhodujících profesí v architektuře a stavitelství, které ochrání jak klienta, tak veřejnost před nekvalitním projektantem či stavitelem. Tyto systémy jsou založeny na osobní zodpovědnosti fyzických osob, které musely nejprve získat patřičné vzdělání, absolvovat praxi pod odborným vedením a zpravidla se též podrobit zkoušce. Svoji činnost pak vykonávají v rámci profesních pravidel a pod určitým dohledem samosprávného stavovského sdružení, kterému se zodpovídají ze svých případných prohřešků proti profesionalitě a profesní etice. Tato profesní sdružení - nejčastěji nazývaná "komory" - došla zejména v poválečných letech v západní Evropě značného uplatnění a nyní se stávají základem společných profesních struktur Evropských společenství.

V Československu se však po likvidaci inženýrské komory, která již od roku 1876 plnila obdobnou funkci, a po zrušení institutu "civilních inženýrů" v roce 1951 neubíral vývoj tímto směrem. Veškerá zodpovědnost byla přenášena na právnické osoby - projektové a dodavatelské organisace, které však v podmínkách deformovaných vztahů pracovaly spíše na principu kolektivní nezodpovědnosti. Marnou snahou o nápravu tohoto stavu bylo zavedení institutu tzv. zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě. Ten sice byl založen na principu ověřováni způsobilosti fyzických osob, avšak díky nedokonalé právní úpravě i díky politické realitě nadřazující kritéria kádrová nad odborná, se vlastně od samého počátku stal nefunkční formalitou.

V roce 1990 bylo nepřímou novelizací stavebního zákona rozšířeno využití institutu zvláštní způsobilosti jako podmínky pro podnikání fyzických osob v návaznosti na zákon č. 105/1990 sb. Byly zřízený další komise a vydávány tisíce dalších problematických průkazů, jichž je v současné době celkem vydáno již na 50 tisíc. Provádění staveb však zůstalo mimo rámec této právní úpravy; zvláštní způsobilost k němu není ani ověřována ani vyžadována.

Pod tlakem trhu se architektura a stavitelství stále častěji ocitají v rukou neodborných a tedy nepovolaných. Řada havarií staveb, prováděných novými podnikateli bez náležité odborné kvalifikace jasně dokumentuje tento současný trend. Ohroženo je zdraví lidí, jejich životy, ale i životní prostředí a kulturní úroveň měst a obcí - hodnoty již beztak velmi narušené. Do hry vstupují i zahraniční firmy, které díky dosavadní nedostatečné právní úpravě mají vstup na náš trh, na rozdíl od ostatních evropských zemí, téměř neomezený, přičemž nejsou kladeny v podstatě žádné nároky na kvalitu jejich zdejší práce, čehož často zneužívají. Naproti tomu naše firmy - jako nestandardní z hlediska práv, odpovědnosti a odborných záruk - mají, v zahraničí velmi omezené možnosti uplatnění.

Vzhledem k těmto skutečnostem probíhá již, delší dobu iniciativa za novelizaci stavebního žákova, jíž by byl institut zvláštní způsobilosti nahrazen tzv. autorizací, neboli odbornou způsobilostí k přesně vymezeným činnostem ve výstavbě, jejichž úroveň je třeba zajistit. Tento princip je nyní obsažen ve vládním návrhu novely stavebního zákona, který byl počátkem roku 1992 odsouhlasen vládou ČSFR a nyní je projednáván Federálním shromážděním.

Předkládaný návrh zákona na tuto novelizaci navazuje a kromě postaveni architektů a postavení inženýrů a techniků činných ve výstavbě upravuje podrobně podmínky autorizace k vybraným činnostem ve výstavbě, jakož i stavovskou samosprávu v této oblasti.

Reaguje též na další zásadní změny právního řádu - zejména na zákon živnostenský a na obchodní zákoník. Respektuje platné právo autorské, jakož i další platné právní normy a vyplňuje prázdné místo v soustavě předpisů upravujících výkon jednotlivých povolání. Vytváří systém kompatibilní se západní Evropou umožňující rovnoprávnou spolupráci resp. plnoprávné zahraniční působení tuzemských projektových a stavebních firem.

Obdobou tohoto předkládaného návrhu je poslanecký návrh zákona SNR, který na stejných principech a podobným způsobem upravuje tutéž problematiku ve Slovenské republice. Oba navrhované zákony jsou vzájemně slučitelné.

Provedení tohoto zákona, především zřízení a činnost Komor, nevyžaduje a ani v budoucnu nebude vyžadovat dotace ze státního rozpočtu, neboť své náklady budou uhrazovat z vlastních zdrojů.

Tento předkládaný návrh zákona vznikl za součinnosti Obce architektů, Českého svazu stavebních inženýrů a dalších odborných iniciativ a po dohodě s Ministerstvem životního prostředí ČR. Kromě těchto subjektů se účastnili práce městští architekti a pracovníci stavebních úřadů.

B/ ZVLÁŠTNÍ ČÁST

Návrh zákona a výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě je rozdělen do šesti částí, a to

část první,

ve které jsou definovány základní pojmy, z nichž předkládaná právní norma vychází, především autorizace a autorizovaná osoba, a vymezen okruh osob, jejichž postavení, práva povinností se předmětná právní úprava dotýká; vymezeny jsou rovněž vybrané činnosti ve výstavbě: ustanovení části první včleňují předkládanou právní normu do rámce obecně platných právních předpisů (stavební zákon v platném znění, živnostenský řád, obchodní zákoník),

část druhou,

která blíže vymezuje podmínky, za nichž se autorizace uděluje a odnímá, popřípadě zaniká nebo se pozastavuje; specifikuje pojmy autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a autorizovaný technik a vymezuje obory, popřípadě specializace jejich autorizace: zmocňuje Komory ke stanovení specializací v rámci těchto oborů: smyslem udělování autorizace je zajistit a chránit vysoce kvalifikovaný výkon činností sledující jednak ochranu veřejného zájmu, jednak zájem a ochranu zákazníka; tato ochrana a zajištěni kvalifikovaného výkonu činností spočívá v udělováni autorizace těm osobám, které mají požadované vzdělání a prokáží odborné znalosti v předepsané zkoušce, které mají dlouholetou odbornou praxi, jsou bezúhonné a slibem se zaváží chránit veřejný zájem společnosti a etický kodex autorizovaných osob;

k zabezpečení vysoce kvalifikovaného výkonu činností (jejichž specializace je značná)bylo nutno rozdělit celou oblast výstavby na jednotlivé obory,

část třetí,

která upravuje odpovědnost autorizovaných osob za odbornou úroveň výkonu jejich činnosti a stanoví jejich povinnost tuto činnost vykonávat osobně; dále ve vztahu k autorizaci vymezuje podmínky spolupráce s dalšími osobami a určuje některé další povinnosti autorizovaných osob: specifikuje chráněná označení autorizovaných osob a upravuje práva a povinnosti autorizovaných osob při používání razítka se státním znakem (neboť dokumenty opatřené tímto razítkem se považují pro účely řízení před státními orgány za veřejné listiny);

vymezuje způsoby výkonu povolání autorizovaných osob v návaznosti na stávající platné předpisy a zavádí pojem svobodný architekt a svobodný inženýr, přičemž rozlišení těchto způsobů slouží zejména pro stanovení poplatků Komoře, rozsah a výši pojištění a pro potřeby veřejných soutěži;

pro účely zajištění ochrany klienta je stanovena pojišťovací povinnost autorizovaných osob,

v § 18 - § 20 vymezuje působnost autorizovaných architektů, autorizovaných inženýrů a autorizovaných techniků v rámci oboru, popř. specializace jejich autorizace, a to ve vztahu k jednotlivým odborným, resp. vybraným činnostem; v oboru pozemních staveb mohou působit autorizované osoby obou Komor, přičemž jsou vymezeny případy, vyhrazené pouze autorizovaným architektům, aniž by právo autorizovaného inženýra uzavírat zakázky, týkající se těchto staveb, bylo omezeno,

část čtvrtou,

která vymezuje disciplinární odpovědnost autorizovaných osob v souvislosti s výkonem povolání, specifikuje disciplinární opatření a základní zásady disciplinárního řízení; upravuje rovněž způsoby, jimiž se lze proti uložení disciplinárních opatření odvolat, přičemž právo domáhat se ochrany u obecného soudu není dotčeno,

část pátou,

která vymezuje Českou komoru architektů a Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jako samosprávné organizace, ve kterých se povinně sdružují všechny autorizované osoby; smyslem působení Komor je soustavně vytvářet podmínky ke kvalifikovanému výkonu odborných činností autorizovanými osobami na základě samosprávného profesního sdružování a současně spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů převzetím spoluodpovědnosti za výkon státní správy ve výstavbě (ve spolupráci s pověřenými orgány státní správy): zabezpečuje spolupráci s obdobnými tuzemskými a zahraničními institucemi a dalšími subjekty,

dohledem nad řádným výkonem činností autorizovaných osob je pověřena dozorčí rada, která je v případě porušení povinností stanovených tímto zákonem oprávněna navrhovat disciplinární potrestání: výkonem disciplinárního řízení je pověřen nezávislý orgán - Stavovský soud, proti jehož rozhodnutí se disciplinárně potrestaná osoba může odvolat k představenstvu,

v § 25 - § 31 vymezuje orgány Komory a demokratický způsob jejich obsazování a působení; podrobné organizační podmínky budou obsaženy ve vnitřních předpisech Komor, což usnadní prostřednictvím valné hromady, resp. shromáždění delegátů (to jest prostřednictvím univerzálních komorových orgánů) měnit tyto předpisy operativnějším způsobem, aniž tím je způsobena újma demokratičnosti,

v § 30 je vymezena působnost autorizační rady, jejíž členy jmenuje na základě návrhu Komor ministr životního prostředí ČR: účelem tohoto ustanovení je předcházet možné předpojatosti rozhodování Komory ve věci udělování autorizace a bránit možným kolizím s veřejnými zájmy,

část šestou,

která stanoví obecné podmínky vzniku Komor a jejich činnosti do ustavení řádně zvolených orgánů;

udělování autorizace se děje na základě prozatímního autorizačního řádu, jehož obsah schvaluje ministr životního prostředí ČR; členy Ustavujících výborů komor., jmenuje rovněž ministr životního prostředí ČR;

v šesté části je zvláště upraven územní rozsah působení autorizovaných osob a podmínky, za nichž mohou být uznána oprávnění, vydaná obdobnými orgány SR nebo zahraničními institucemi.