Česká národní rada 1990 – 1992

(1) Český statistický úřad využívá celostátně platné klasifikace, číselníky a registry.

(2) Český statistický úřad ve spolupráci s ústředními orgány republiky vytváří registr zpravodajských jednotek a jejich organizačních složek a pokud je to pro potřebu republiky nezbytné, vytváří další statistické klasifikace, statistické číselníky a statistické registry.

(3) Registr zpravodajských jednotek a jejich organizačních složek je veřejný seznam, který obsahuje název (obchodní jméno) jednotky, u právnických osob sídlo, u fyzických osob místo podnikání, případně adresu trvalého bydliště, identifikační číslo a předmět podnikání zpravodajské jednotky.

(4) Statistické klasifikace, statistické číselníky a statistické registry vyhlašuje Český statistický úřad ve Sbírce zákonů jako opatření. Registr zpravodajských jednotek a jejich organizačních složek vydává jako samostatnou publikaci, případně na technickém nosiči dat.

Statistické ukazatele (§23), statistické klasifikace, statistické číselníky a statistické registry (§24) jsou závazné pro státní orgány provádějící statistická zjišťování a pro zpravodajské jednotky při poskytování údajů pro statistická zjišťování podle tohoto zákona.

Identifikační číslo je nevýznamový (pořadový) kód, který slouží k jednoznačné identifikaci právnických osob a jejich organizačních složek a fyzických osob provozujících podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů. Používá se pro vytváření celostátních registrů, poskytování údajů při statistických zjišťováních a při jejich zpracování a v dalších případech, kdy je to účelné.

(1) Přidělování identifikačních čísel právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku a fyzickým osobám provozujícím podnikatelskou činnost upravují zvláštní zákony [§ 12a až 12e zákona č. 105/1991 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb. § 47 a § 54 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání § 28 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník]. Pro tyto účely zajišťují statistické orgány identifikační čísla.

(2) Ostatním právnickým osobám a fyzickým osobám, které vykonávají jinou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů [zejména: zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích], přidělují identifikační čísla statistické orgány republiky.

(3) Identifikační číslo může být přiděleno též odštěpnému závodu a jiné organizační jednotce podniku s obdobným postavením.

(1) Zpravodajské jednotky jsou povinny poskytovat všechny požadované údaje pro statistická zjišťování obsažená v programu zjišťování. Tyto údaje jsou povinny poskytovat úplně, správně, pravdivě a včas. Zpravodajské jednotky poskytují údaje pro statistická zjišťování jiným než písemným způsobem pouze se souhlasem příjemce těchto údajů.

(2) Od fyzických osob, provozujících podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů, lze požadovat pouze údaje týkající se této činnosti.

(3) Splnění zpravodajské povinnosti nelze odmítnout s odvoláním na ustanovení zvláštních předpisů o dodržování státního, hospodářského, bankovního, obchodního a služebního tajemství a zákonem stanovenou povinnost mlčenlivosti [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství ve znění pozdějších předpisů].

(4) Náklady spojené se splněním zpravodajské povinnosti nese zpravodajská jednotka.

Ke splnění zpravodajské povinnosti vytvářejí zpravodajské jednotky včas potřebné předpoklady zejména vedením evidence nezbytné pro vykazování údajů stanovených v programu zjišťování.

Jestliže zpravodajská jednotka neposkytne požadované údaje pro statistická zjišťování úplně, správně, pravdivě a včas, jsou statistické orgány oprávněny zabezpečit zjištění potřebných údajů na její náklady. Zpravodajská jednotka je povinna poskytnout pro toto zjištění potřebné podklady a umožnit tomu, kdo zjištění provádí, vstup do prostorů, jichž se zjišťování týká.

(1) Zpravodajské jednotky jsou povinny v souvislosti s prováděním statistických zjišťování a prověrek umožnit pracovníkům statistických orgánů republiky vstup do objektů, místností a ostatních prostorů, které jsou předmětem nebo místem zjišťování nebo prověřování. Pracovníci statistických orgánů republiky jsou oprávněni požadovat potřebné informace a vysvětlení a nahlížet do podkladů.

(2) Pracovníci statistických orgánů republiky mohou vstupovat do obydlí jen tehdy, jsou-li užívána k podnikání nebo jiné výdělečné činnosti a je-li to nutné ke splnění účelu statistického zjišťování nebo prověrky.

(1) Údaje ze statistických zjišťování prováděných podle tohoto zákona týkající se jednotlivých právnických a fyzických osob (dále jen "individuální údaje") nesmějí být bez souhlasu těchto osob zveřejňovány ani komukoliv sdělovány a nesmí jich být použito pro jiné než statistické účely.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud jde o údaje o hospodaření státního podniku poskytované jeho zakladateli.

(3) Souhlas podle odstavce 1 musí mít písemnou formu a musí z něho být zřejmé o jaký individuální údaj se jedná a jak, popř. kým má být využit.

Pro výlučně statistické účely mohou orgány, které provádějí statistická zjišťování, odevzdat individuální údaje jiným právnickým osobám odpovědným za zpracování statistických zjišťování prováděných podle tohoto zákona.

(1) Pracovníci statistických orgánů republiky, pracovníci jiných státních orgánů republiky provádějících statistická zjišťování a pracovníci dalších právnických osob zajišťujících jejich zpracování (dále jen "pracovníci") jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích, se kterými se seznámí v zaměstnání nebo v souvislosti s prováděním statistických zjišťování.

(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního poměru nebo pracovní činnosti.

(3) Statistické orgány republiky, jiné orgány republiky provádějící statistická zjišťování a další právnické osoby zajišťující jejich zpracování jsou povinny přijmout veškerá organizační a technická opatření k zabezpečení individuálních údajů před zneužitím a zabezpečit, aby s těmito údaji pracovali jen pracovníci, kteří byli prokazatelně poučeni o povinnosti zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích.

Český statistický úřad může vyhláškou stanovit bližší podmínky ochrany individuálních údajů uvedené v § 34 odst. (3).

Za individuální údaje se nepovažují údaje z obecně dostupných zdrojů vytvořených v souladu s právními předpisy (registr zpravodajských jednotek, adresáře, seznamy, číselníky apod.) a údaje, které vznikly sumarizací alespoň pěti individuálních údajů nenulové hodnoty.

(1) Porušení povinnosti mlčenlivosti (§ 34) je přestupkem, pokud nejde o čin přísněji trestný, za nějž lze pracovníkovi uložit pokutu podle závažnosti přestupku až do výše 50 tisíc Kčs.

(2) Přestupky projednávají pověřené obecní úřady příslušné podle místa trvalého pobytu pracovníka, který se přestupku dopustil.

(3) Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody.

(1) Za porušení povinností uložených tímto zákonem nebo zákonem Federálního shromáždění o státní statistice lze uložit zpravodajské jednotce pokutu

a) až do výše 100 tisíc Kčs, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti neposkytne údaje požadované na základě schváleného programu zjišťování pro potřebu federace a pro potřebu republiky vůbec nebo neúplně, nesprávně, nepravdivě nebo opožděně (§ 28),

b) až do výše 50 tisíc Kčs za porušení jiné povinnosti (§ 25, 29, 30 a 31 odst. (1).

(2) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy porušení povinnosti bylo zjištěno, nejdéle však do dvou let od doby, kdy k porušení povinnosti došlo.

(3) Statistickým orgánem republiky příslušným k uložení pokuty je ten statistický orgán, vůči kterému má zpravodajská jednotka zpravodajskou povinnost, nebo ten statistický orgán, který zjistil porušení povinností uvedených v odst. (1) písmeno b).

Pokuty uložené podle § 37 a § 38 jsou příjmem státního rozpočtu.

Statistické orgány republiky jsou oprávněny prověřovat

a) plnění zpravodajské povinnosti podle tohoto zákona,

b) dodržování povinností při ochraně individuálních údajů podle tohoto zákona,

c) dodržování dalších ustanovení tohoto zákona a dalších obecně závazných právních předpisů upravujících státní statistiku.

Statistická zjišťování započatá přede dnem účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

Ustanovení tohoto zákona o ochraně individuálních údajů se vztahují i na údaje obsažené ve statistických zjišťováních provedených před účinností tohoto zákona.

Zrušují se § 1 až 10, § 11 odst. (1) a § 12 až 19 zákona České národní rady č. 40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací ve znění zákona České národní rady č. 171/1989 Sb..

Tento zákon nabývá účinnosti dnem........................................

I. Obecná část

Návrh zákona České národní rady o státní statistice vychází z legislativní úpravy statistiky v zemích Evropského společenství. Uplatňuje shodné základní principy jako je především nezávislost statistických orgánů na ostatních ústředních orgánech státní správy, určení zpravodajských povinností, ochrana individuálních údajů před zneužitím a zabezpečení vnitřní i mezinárodní srovnatelnosti statistických údajů zajištěním návaznosti metodických nástrojů statistiky na mezinárodní standardy a jejich jednotným uplatněním v rámci celé České a Slovenské Federativní Republiky. Současně jsou vytvářeny právní předpoklady pro zabezpečování objektivních statistických informací o stavu a vývoji ekonomiky a společnosti včetně jeho ekologických důsledků. Neméně významným nově uplatněným principem je nutnost sladit pravidla a provádění státní statistiky s Listinou lidských práv a svobod.

Návrh zákona respektuje princip, že v demokratické společnosti je přirozené, že všichni občané mají právo být dobře informováni důvěryhodnými statistickými informacemi o ekonomickém a sociálním vývoji společnosti a jeho ekologických souvislostech. Zároveň je třeba zabezpečovat práva občanů na ochranu individuálních dat o jejich soukromí a soukromých majetkových poměrech.

Toto právní řešení zároveň nově upravuje postavení a úlohy státní statistiky vyplývající ze zásadní změny politického a ekonomického systému v naší zemi a změny v rozdělení působností mezi federaci a republikami, které lze řešit jedině vydáním nového zákona. Novelizace dosavadního zákona České národní rady č. 40/1972 Sb. o působnosti orgánů České republiky v oblasti sociálně ekonomických informací ve znění zákona ČNR č. 171/1989 Sb. by nestačila.

K nové právní úpravě oblasti státní statistiky bylo přistoupeno i na úrovni federace (navržením zákona Federálního shromáždění o státní statistice, který nahradí dosavadní zákon č. 21/1971 Sb. o soustavě sociálně ekonomických informací ve znění zákona č. 128/1989 Sb.)a ve Slovenské republice. Zásadní věcnou změnou v porovnání s platnou právní úpravou soustavy tzv. sociálně ekonomických informací je, že připravované návrhy zákonů na úrovni federace i republik upravují pouze státní statistiku. Opouští se dosavadní pojetí jednotné informační soustavy, která byla tvořena kromě statistiky také účetnictvím, rozpočetnictvím, kalkulacemi a operativní evidencí. Výhradní zaměření zákona na právní úpravu státní statistiky je shodné se zákonem č. 49/1919 Sb. a je obvyklé i v současných právních úpravách této oblasti v zemích Evropského společenství.

Z ústavně právního hlediska patří v oblasti státní statistiky do působnosti České republiky úprava věcí, které nejsou výslovně svěřeny do působnosti federace podle čl. 23 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci v platném znění.

Návrh zákona respektuje požadavek nezbytné metodické jednoty statistických informací federace a obou republik jako základního předpokladu srovnatelnosti údajů a efektivní spolupráce všech statistických orgánů navzájem i vůči zahraničí. Metodická jednota je předpokladem racionálnosti a efektivnosti statistické činnosti a hospodárnosti při vynakládání rozpočtových prostředků. Z těchto důvodů je proto sledována zásadní shoda zákonné úpravy oblasti státní statistiky na úrovni federace a republik.

Návrh zákona vytváří nezbytné výchozí předpoklady pro budoucí využívání statistického informačního systému v připravovaném státním informačním systému. Tyto předpoklady jsou vytvářeny především na úrovni nástrojů k zajištění srovnatelnosti informací.

Návrh paragrafovaného znění zákona byl připraven na základě vládního návrhu zásad přijatého usnesením vlády České republiky z 10. 7. 1991 č. 231 s uplatněním doporučení, která vyplynula z jeho projednání ve výborech České národní rady.

V souvislosti s přípravou nového zákona o statistice se nepředpokládá zvýšení nákladů na státní statistiku. Zvýšené nároky, které se již projevují, vyplývají ze zásadní změny společenského a ekonomického systému, jejímiž důsledky jsou zejména zrušení administrativní funkce ministerstev, demonopolizace a privatizace ekonomiky, rozvoj podnikatelské činnosti, změny počtu obcí a změny v administrativně správním uspořádání. Tyto skutečnosti se výrazně projevují především řádovým růstem počtu zpravodajských jednotek a zvýšením celkové pracnosti a rozpočtové nákladnosti všech fází statistické činnosti. Tyto jevy spojené s demokratizací společenského života a uplatněním principů tržní ekonomiky ovlivňují a do budoucna budou dále ovlivňovat rozsah rozpočtových výdajů Českého statistického úřadu a počet jeho pracovníků. Navržené znění zákona vytváří předpoklady pro transparentnost rozpočtových výdajů na státní statistiku a spolu s ní pro pružné řešení nároků na státní rozpočet v závislosti na obsahu programu statistických zjišťování.

II. Zvláštní část

K jednotlivým ustanovením:

K § 1

Tento paragraf rámcově určuje postavení a působnost statistických orgánů České republiky a postup státních orgánů republiky a zpravodajských jednotek při provádění státní statistiky.

K § 2

V tomto paragrafu je určen předmět zákonné úpravy, kterým je vytváření údajů pro zkoumání sociálního a ekonomického vývoje republiky a České a Slovenské Federativní Republiky a jeho ekologických souvislostí. Dále jsou vymezeny základní pojmy, především zpravodajská jednotka a ústřední orgány republiky a federace.

K § 3

Statistickými orgány republiky jsou Český statistický úřad a územní statistické orgány. Princip nezávislosti jejich práce není zde chápán jako absence jakékoliv spolupráce s ostatními státními i nestátními institucemi, ale jako nezávislost při výběru statistických ukazatelů, získávání a zpracování údajů, při zveřejňování a interpretaci statistických informací. Tento princip je uplatňován v zákonech o státní statistice všech zemí Evropského společenství.

K § 4, 5, 6, 7. 8 a 9

V čele Českého statistického úřadu je předseda. V souladu s tradicí a s přihlédnutím k federální i slovenské úpravě jmenuje a odvolává předsedu Českého statistického úřadu předsednictvo České národní rady, místopředsedy jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu.

Český statistický úřad je ústředním orgánem státní správy specifického typu, který statistickými metodami sleduje jevy a procesy společenské a ekonomické povahy vznikající při činnosti vykonávané jinými orgány a právnickými a fyzickými osobami a poskytuje o tom informace.

Dalšími statistickými orgány republiky jsou územní statistické orgány. Vzhledem k nezbytné kontinuitě dělby práce statistických orgánů především v oblasti získávání a zpracování statistických údajů je dosavadní organizační struktura statistických orgánů republiky modifikována s ohledem na nové úkoly, není však zásadně měněna.

Územními statistickými orgány jsou Městská statistická správa pro hlavní město Prahu, krajské statistické správy se sídlem v Praze a dalších šesti velkých městech (krajských). Dále to jsou okresní statistické správy zřízené pro územní obvody okresů. Územní statistické orgány vykonávají svou působnost vyplývající jednak ze vztahů ke svému nadřízenému orgánu, t.j. Českému statistickému úřadu, jednak specifické úkoly ve vztahu k územním orgánům státní správy, samosprávy a obcím v rámci své územní působnosti.

Tyto paragrafy souhrnně vymezují činnost statistických orgánů republiky v souladu s koncepcí rozvoje státní statistiky v České republice schválené usnesením vlády České republiky ze dne 6. března 1991 č. 52.

K § 10

Činnost statistických orgánů se zaměřuje na zachycení ekonomických a společenských jevů a procesů. Při jejich sledování a hodnocení vznikají metodické, organizační a technické problémy. Je účelné, aby řešení těchto problémů posuzoval orgán složený nejen z kvalifikovaných odborníků z oblasti statistiky, ale zejména ze zástupců jiných orgánů státní správy a samosprávy, zpravodajských jednotek a rovněž vědeckých a výzkumných pracovišť. Za tím účelem se zřizuje Česká statistická rada jako poradní orgán, který bude posuzovat program statistických zjišťování z hlediska koordinace společenské potřeby, zatížení zpravodajských jednotek a zájmů uživatelů informací. Bude posuzovat koncepční otázky státní statistiky republiky a další odborné otázky z této oblasti. Statut České statistické rady vymezí její konkrétní úkoly, způsob práce a její složení. Je tím znovuvytvářen významný orgán tradičně působící v České republice i v České a Slovenské Federativní Republice v zájmu objektivizace statistických činností, který byl zrušen v souvislosti s novelizací zákonů o soustavě sociálně ekonomických informací v roce 1989.

K § 11 - 16

Údaje potřebné pro posouzení vývoje republiky získávají statistické orgány především ze statistických zjišťování, dále je mohou získat ze zdrojů jiných orgánů republiky a obcí. Všechny tyto údaje podléhají režimu stanovenému § 31 až 35. Doplňujícím zdrojem informací jsou údaje ze zahraničních zdrojů.

Mění se přístup k rozsahu souboru zpravodajských jednotek statistických zjišťování. Ve větší míře než dosud bude využíváno výběrových statistických zjišťování, t.j. zjišťování pouze u určitého vybraného souboru zpravodajských jednotek. Omezí se celoplošné zjišťování zahrnující všechny zpravodajské jednotky.

Údaje z datových základen jiných státních orgánů republiky a obcí mohou být údaje, které slouží jako podklad pro činnost těchto subjektů nebo při jejich činnosti vznikají (daňová přiznání, administrativní registry). Bude-li možné získávat údaje pro státní statistiku z těchto zdrojů, v návaznosti na rozvoj a využití výpočetní techniky bude možné omezit statistická zjišťování a tím snížit zatížení zpravodajských jednotek.

Zpravodajská povinnost, která vzniká obyvatelům při sčítání lidu, domů a bytů a při obdobných statistických zjišťováních u obyvatelstva je mimořádným úkolem a je proto nezbytné, aby tato povinnost byla stanovena zvláštním zákonem České národní rady.

Aby statistická zjišťování tvořila v rámci celé České a Slovenské Federativní republiky účelně uspořádaný systém, sestavují se každoročně vzájemně koordinované programy statistických zjišťování. Přitom program statistických zjišťování pro potřeby federace, který je každoročně sestavován společně ústředními statistickými úřady federace a obou republik, řeší nejen informační potřeby federálních orgánů, ale i potřeby všech stupňů státní správy republik, veřejnosti i mezinárodní závazky České a Slovenské Federativní republiky. Český statistický úřad kromě toho sestavuje v součinnosti s dalšími ústředními orgány republiky vlastní program statistických zjišťování pro potřebu republiky. Přitom jsou brány v úvahu i obecně uznané potřeby územních orgánů státní správy a samosprávy na statistické informace. Součástí programu statistických zjišťování je informace o účelu, obsahu, využití, okruhu zpravodajských jednotek a rozpočtu nákladů na statistická zjišťování.

Konkrétní postup se upravuje tak, aby statistická zjišťování mohla být připravena a vyhlášena v dostatečném předstihu umožňujícím jejich řádnou přípravu jak v orgánech provádějících statistická zjišťování, tak zejména u zpravodajských jednotek. Statistická zjišťování zařazená do programu (včetně v dosavadním pojetí tzv. resortních statistických zjišťování) se považují za statistická zjišťování, ke kterým se váže zpravodajská povinnost. Po projednání Českou statistickou radou je program schválený předsedou Českého statistického úřadu každoročně uveřejňován jako opatření ve sbírce zákonů. Tento postup je obvyklý v praxi zemí Evropského společenství. Stejně se postupuje při nezbytných úpravách a změnách programu. Nad rámec vyhlášeného programu zjišťování je možno provádět statistická zjišťování pouze na základě dobrovolnosti při poskytnutí údajů zpravodajskými jednotkami.

K § 17 a 18

Program zjišťování je bezprostředně spjat s jeho finančním krytím státním rozpočtem republiky. Za tím účelem Český statistický úřad operativně rozhoduje o nezbytných úpravách programu při dodržení priorit statistických zjišťování.

Úpravy programu zjišťování projedná český statistický úřad v České statistické radě a po schválení předsedou Českého statistického úřadu vyhlašuje je jako opatření ve Sbírce zákonů.

K § 19 - 21

Statistické orgány republiky poskytují bezplatně statistické informace orgánům uvedeným v zákoně při respektování ochrany individuálních dat a hospodárnosti při vynakládání rozpočtových prostředků. Vedle toho jsou uveřejňovány získané statistické informace v tisku, v dalších hromadných sdělovacích prostředcích i formou samostatných publikací pro informaci veřejnosti o sociálním a ekonomickém vývoji a jeho ekologických souvislostech.

V ostatních případech (§ 20) je správné, aby se náklady na pořízení informací vzniklé statistickým orgánům promítly do úhrady za jejich poskytnutí. Cena bude stanovena podle platných předpisů dohodou.

K § 22 - 27

Určování závazných statistických ukazatelů je metodologickým úkolem státní statistiky k zajištění srovnatelnosti statistických informací a je současně prvkem racionalizace statistiky. Pro statistické účely jsou přednostně využívány číselníky, registry a klasifikace užívané obecně v informačních systémech, což je výchozí předpoklad pro vzájemnou provázanost celostátních informačních systémů. Speciálně pro statistické účely jsou vytvářeny jen ty nástroje k zajištění srovnatelnosti, které jsou pro statistiku specifické a přesahují rámec potřeb širšího využití. Statistické orgány České a Slovenské Federativní republiky přitom úzce spolupracují a orientují tuto svoji činnost na využívání mezinárodních klasifikací a nomenklatur vypracovaných v působnosti Statistického úřadu OSN a Statistického úřadu Evropského společenství.

Význam identifikačního čísla spočívá v jednoznačném přesném rozlišení jednoho subjektu od druhého. Identifikační číslo je tak základním metodickoorganizačním předpokladem pro zařazení subjektu do celostátních registrů s víceúčelovým využitím a registrů zpravodajských jednotek. Dále slouží zejména pro potřeby zpracování statistických informací, pro otevření účtu u banky, pro využití daňovými a pojišťovacími orgány a v dokumentaci o dodavatelskoodběratelských vztazích.

K § 28 - 31

Zpravodajská povinnost, t. j. povinnost poskytovat údaje pro statistická zjišťování úplně (v celém předepsaném rozsahu), správně (podle stanovených statistických ukazatelů a při uplatnění užívaných klasifikací, číselníků a registrů), pravdivě (ve shodě se sledovanou skutečností), včas (ve stanovených lhůtách) a bezplatně, se stanoví zpravodajským jednotkám pro statistická zjišťování obsažená ve vyhlášeném programu zjišťování nebo jeho změnách a doplňcích.

Potřeba úplných, pravdivých a včasných údajů je dána nezbytností zabezpečit objektivní statistické informace pro analýzy sociálního a ekonomického vývoje a informovanost státních orgánů, dalších institucí a podniků, v neposlední řadě občanů. Také značná nákladnost provádění statistických zjišťování vyžaduje záruky, že poskytnutí údajů nebude závislé na ochotě dotazovaných subjektů tyto údaje poskytovat.

Zákon upravuje možnost rychlého a operativního zjednání nápravy formou náhradního výkonu pro případ, že zpravodajská jednotka svou povinnost nesplní.

V souvislosti s prováděním statistických zjišťování, prověrek a náhradního výkonu je třeba pracovníkům statistických orgánů umožnit vstupovat do prostorů, které jsou předmětem nebo místem zjišťování nebo prověrek. Zákon přitom zaručuje respektování zásad obsažených v Listině lidských práv a svobod.

K § 32 - 36

Důsledná ochrana individuálních dat je nezbytným předpokladem důvěry zpravodajských jednotek ve statistické orgány a z toho vyplývající věrohodnosti výsledků statistických zjišťování. Proto individuální údaje získané statistickými zjišťováními o jednotlivých fyzických a právnických osobách nemohou být bez souhlasu těchto osob nikomu sdělovány ani zveřejňovány a budou využívány pouze pro statistické účely. Údaje budou zveřejňovány v agregované podobě.

Za individuální údaje chráněné ve smyslu tohoto zákona se nepovažují registry zpravodajských jednotek, údaje získané jiným než statistickým zjišťováním, údaje poskytnuté dobrovolně a údaje z obecně dostupných zdrojů jako jsou veřejné listiny, adresáře, seznamy, číselníky apod.

Ochrana individuálních dat právnických nebo fyzických osob musí být zajištěna i mimo pracoviště statistických orgánů, t.j. při jejich přenosu písemnými nebo technickými nosiči na pracoviště výpočetní techniky za účelem jejich zpracování. Také v těchto případech musí být příslušní pracovníci poučeni o povinnosti zachovávat mlčenlivost o těchto individuálních údajích. Porušení této povinnosti bude postihováno.

Podrobnější podmínky postupu při ochraně individuálních údajů mohou být stanoveny vyhláškou Českého statistického úřadu.

K § 37 - 39

Vzhledem k významu zákonné ochrany individuálních údajů je účelné, aby sankce za porušení této ochrany byla uvedena přímo v zákoně, což je obvyklé v zákonných předpisech jiných zemí na rozdíl od dosavadní československé praxe.

Pokud jde o sankce za porušení povinností stanovených zákonem zpravodajským jednotkám, navazuje se na stav již dříve zákonem upravený.

K § 40

Plnění úkolů statistických orgánů závisí na řádném plnění povinností jiných subjektů, především plnění zpravodajské povinnosti zpravodajskými jednotkami. Je proto nezbytné provádět prověrky a v případě porušení povinností uložit sankce. Kompetence provádět prověrky přísluší statistickým orgánům České republiky podle čl. 23 zákona o československé federaci.

K § 41

Jde o přechodné ustanovení, které je nezbytné z hlediska zabezpečení plynulého provádění statistických zjišťování.

K § 42

Toto ustanovení zajišťuje ochranu individuálních údajů poskytnutých orgánům statistiky před účinností tohoto zákona ve stejném rozsahu, v jakém ji budou mít údaje poskytnuté za jeho účinnosti.

K § 43

Ustanovení stávajícího zákona upravující působnost orgánů republiky nejen v oblasti statistiky, ale i v dalších okruzích informační činnosti shrnutých pod pojem "sociálně ekonomické informace" je třeba zrušit s výjimkou ustanovení týkajících se rodného čísla (§ 11 odst. 2). Problematika rodného čísla bude předmětem samostatné právní úpravy.

K § 44

Vzhledem k těsné obsahové souvislosti zákonů upravujících problematiku státní statistiky (zák. č. 21/1971 Sb. ve znění zákona č. 128/1989 Sb., zák. ČNR č. 40/1972 Sb. ve znění zák. ČNR č. 171/1989 Sb. a zák. SNR č. 41/1972 Sb. ve znění zák. SNR č. 175/1989 Sb. a zák. SNR č. 82/1991 Sb.) je žádoucí, aby počátek účinnosti zákona Federálního shromáždění o státní statistice stejně jako zákonů národních rad o státní statistice byl stanoven jednotně.