Česká národní rada 1990 – 1992

My, lid České republiky a my, lid Slovenské republiky, reprezentováni svými zástupci v České národní radě a Slovenské národní radě,

vycházejíce z práva národů na sebeurčení a respektujíce jejich právo utvářet si svobodně způsob národního a státního života,

uznávajíce svrchovanost České republiky a Slovenské republiky, vyjadřující svébytnost českého a slovenského národa a uznávajíce současně základní práva národností žijících v České republice a Slovenské republice,

vyjadřujíce svou vůli žít ve společném státě,

zároveň oceňujíce desetiletí našeho společného státního života, vyjadřujíce však potřebu úpravy našeho vzájemného vztahu na přesněji vymezených základech,

oceňujíce všechny dobré stránky a výsledky dosavadního spolužití našich národů, národnostních menšin a etnických skupin ve společném státě,

jsouce si vědomi, že nová ústava společného státu po schválení Českou národní radou a Slovenskou národní radou založí pokračování společného státu na novém, smluvním základě vůle republik ke společnému státnímu soužití,

jsme se dohodli na těchto zásadách státoprávního uspořádání společného státu:

(1) Základem České a Slovenské Federativní republiky je dobrovolný svazek národních států českého a slovenského národa, založený na právu na sebeurčení každého z nich.

(2) Společný stát je tvořen Českou republikou a Slovenskou republikou. Obě republiky mají ve společném státě rovnoprávné postavení.

(3) Obě republiky respektují navzájem svou svrchovanost a svrchovanost společného státu. Každá z obou republik může ze společného státu vystoupit nebo ho může souhlasně rozdělit. Mohou tak učinit pouze na základě přímého vyjádření vůle většiny svých občanů všeobecným hlasováním.

(1) Představitelem národní svrchovanosti a svébytnosti českého národa a nejvyšším orgánem státní moci v České republice je Česká národní rada.

(2) Představitelem národní svrchovanosti a svébytnosti slovenského národa a nejvyšším orgánem státní moci ve Slovenské republice je Slovenská národní rada.

(3) Do působnosti národních rad patří zejména usnášet se na ústavách, ústavních a jiných zákonech republik a jednat o zásadních otázkách vnitřní politiky.

(1) Společný stát je vybudovaný na zásadách demokracie.

(2) Základní práva a svobody a jejich záruky jsou uplatňovány stejně na celém území společného státu v souladu s Listinou lidských práv a svobod.

(3) Společný stát v souladu s principy demokracie, humanity, a právního státu uznává přirozená práva národnostních menšin a etnických skupin, zaručuje zachování jejich svébytnosti a vytváří podmínky jejich všestranného národního a kulturního rozvoje.

(1) Území společného státu tvoří území České republiky a Slovenské republiky.

(2) Hranice společného státu mohou být změněny jen ústavním zákonem společného státu. Hranice České republiky nebo Slovenské republiky mohou být změněny jen se souhlasem této republiky.

Státním vlastnictvím je vlastnictví České republiky, vlastnictví Slovenské republiky a vlastnictví společného státu. Rozdělení stanoví ústavy a zákony republik a ústava a zákony společného státu.

(1) Státní občan každé z obou republik je zároveň státním občanem společného státu.

(2) Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a povinnosti jako občan této republiky.

(3) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.

(1) Českého a slovenského jazyka se užívá rovnoprávně při vyhlašování zákonů a jiných obecně závazných právních předpisů společného státu.

(2) Při jednání všech orgánů veřejné moci společného státu a obou republik, v řízení před nimi a v ostatním jejich styku s občany se užívá obou jazyků rovnoprávně.

(3) Příslušníci menšin mají právo v úředním styku užívat svého jazyka za podmínek stanovených zákonem.

Dvoučlenné státní uspořádání společného státu může být změněno ve vícečlenné ústavním zákonem zákonodárného sboru společného státu, k němuž je třeba souhlasu zákonodárných orgánů obou republik.

Hospodářství společného státu tvoří ekonomický celek založený na jednotném vnitřním trhu, na jednom celním území, na jedné měně, na volném pohybu peněžních prostředků a kapitálu, pracovních sil, zboží, služeb, na dodržování přijatých mezinárodních smluv a na jednotné právní úpravě vlastnictví.

Společnému státu náleží v oblasti zákonodárné moci a výkonné moci:

a) zahraniční politika, uzavírání mezinárodních smluv, zastupování společného státu v mezinárodních vztazích a rozhodování v otázkách války a míru.

Tím není dotčeno právo České republiky a Slovenské republiky vystupovat svým jménem v zahraničních vztazích v souladu se zahraniční politikou společného státu. Jde o právo:

aa) České republiky a Slovenské republiky uzavírat ve věcech, které patří do jejich působnosti vymezené ústavou společného státu, svým jménem mezinárodní smlouvy; způsob zabezpečení souladu takových smluv se zahraniční politikou společného státu upraví zákon společného státu.

ab) uzavírat se součástmi spolkových a federativních států dohody o spolupráci v oblastech působnosti národních republik,

ac) zastupovat Českou republiku nebo Slovenskou republiku a přijímat zahraniční zastoupení v oblastech, které patří do jejich působnosti; postavení těchto zastoupení se řídí právním řádem platným na území přijímajícího subjektu,

b) obrana,

c) ochrana ústavnosti společného státu,

d) plnění povinností vyplývajících pro společný stát z mezinárodních závazků,

e) měna a emise, jednotná měnová, úvěrová, úroková a devizová politika,

f) rozpočtová pravidla, rozpočet společného státu a účelové fondy společného státu,

g) jednotné zásady a regulace rozpočtové politiky ve společném státě; výkon v těchto věcech po dohodě s vládami republik,

h) správa majetku ve vlastnictví společného státu, hmotné rezervy,

i) statistika pro potřeby společného státu,

j) ochrana práv k nehmotnému majetku,

k) metrologie, technická normalizace a státní zkušebnictví,

l) kontrola v oblasti působnosti společného státu.

Zákon parlamentu společného státu může se souhlasem zákonodárných orgánů republik přenést v uvedených oblastech státní správu zcela nebo zčásti na republiky a stanovit režim této správy.

Společnému státu v oblasti zákonodárné moci náleží upravit:

a) zásady a rozsah regulace cen,

b) burzy a kapitálový trh,

c) výrobu, rozvod a spotřebu elektřiny, plynu a tepla,

d) účetnictví a výkaznictví,

e) zahraniční hospodářské vztahy,

f) cestovní doklady, vstup na území společného státu a povolování pobytu cizincům,

g) vyhlašování právních předpisů,

h) podmínky vydávání periodických tiskovin, podmínky provozování rozhlasového a televizního vysílání, audiovizuálních programů a agenturního zpravodajství,

i) veřejně-právní fondy a korporace společného státu; rozhlas a televize jako veřejně-právní korporace společného státu působí jen v oblasti zpravodajství a publicistiky,

j) ochranu hospodářské soutěže,

k) ochranu dat.

Zákony parlamentu společného státu stanoví, ve kterých uvedených věcech vykonává státní správu společný stát a ve kterých republiky; k jejich přijetí se vyžaduje usnesení obou sněmoven parlamentu společného státu.

Společnému státu v oblasti zákonodárné moci náleží dále upravit:

a) pracovní vztahy, zaměstnanost, kolektivní vyjednávání, podmínky regulace vývoje mezd, důchodové a nemocenské pojištění, sociální zabezpečení a životní minimum,

b) zásady nabývání a pozbývání státního občanství,

c) svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace, petiční právo vůči orgánům společného státu, sdružovací právo, volební právo do federálních orgánů, způsob provádění referenda vyhlašovaného společným státem, práva národnostních a etnických menšin, podmínky stavu ohrožení státu v rozsahu určeném ústavou společného státu,

d) občanské právo, rodinné právo, autorské právo, mezinárodní právo soukromé a procesní, obchodní právo, hospodářské právo, konkursní a vyrovnávací řád, cenné papíry, směnečné a šekové právo, trestní právo, výkon trestu odnětí svobody a výkon vazby, řízení před soudy a obecné řízení před správními orgány, postavení znalců a tlumočníků, organizaci federálních soudů, postavení soudců a prokurátorů, popř. zastupování zájmů státu,

e) používání jména a příjmení, matriky, občanské průkazy, evidence obyvatelstva a postavení utečenců,

f) veterinární péči a péči o zdravotní nezávadnost potravinového řetězce, provoz na pozemních komunikacích, držení a používání zbraní a střeliva,

g) zásadní věci životního prostředí.

Zákony přijaté v uvedených věcech stanoví působnost společného státu nebo republik na vydávání prováděcích právních předpisů k nim.

Společnému státu v oblasti zákonodárné moci dále náleží upravit daňovou soustavu a poplatky vybírané společným státem, daně, rozhodné pro jednotnost trhu a minimální sazby základních daní a pravidla výjimek z nich. V oblasti výkonu společnému státu patří správa daní vybíraných orgány společného státu ve vztahu k zahraničí a správa poplatků vybíraných orgány společného státu.

V oblasti bankovnictví společnému státu náleží zákonodárná moc ve věcech:

a) postavení a právních poměrů ústřední banky společného státu, úpravy jejích orgánů a vztahů k obchodním bankám,

b) postavení a právní poměry obchodních bank, peněžních ústavů a investičních společností.

Ústřední bankou společného státu je Státní banky československá. Při výkonu hlavních úloh je Státní banka československá nezávislá na výkonných orgánech společného státu a republik. Nejvyšším řídícím orgánem Státní banky československé je bankovní rada. Členy bankovní rady jsou guvernér Státní banky československé, dva viceguvernéři Státní banky československé, ze kterých jeden je občanem České republiky a druhý občanem Slovenské republiky, a dále viceguvernér pověřený řízením Ústředí Státní banky československé pro Českou republiku a jeho zástupce a viceguvernér pověřený řízením Ústředí Státní banky československé pro Slovenskou republiku a jeho zástupce. Působnost SBČS ve vztahu k bankám se sídlem na území republik vykonávají Ústředí SBČS pro Českou republiku, Ústředí SBČS pro Slovenskou republiku a federální ústředí SBČS. Rozsah tohoto výkonu stanoví zákon společného státu. Pravidla stanoví bankovní rada.

V oblasti ochrany ústavního zřízení společného státu a jeho bezpečnosti včetně kriminální policie společnému státu patří zákonodárná moc ve věcech:

a) úpravy zřizování, postavení, oprávnění a dalších poměrů ozbrojených bezpečnostních sborů společného státu, jakož i zřizování, postavení, oprávnění a dalších poměrů bezpečnostních služeb; tím není dotčeno právo republik zřizovat vlastní ozbrojené bezpečnostní sbory a upravovat jejich postavení, oprávnění a další poměry,

b) získávání, soustřeďování a vyhodnocování informací důležitých pro ochranu ústavního zřízení obranu a bezpečnost státu, odhalování trestných činů proti bezpečnost i státu a provádění vyšetřování o nich podle trestního řádu,

c) boje proti terorismu,

d) odhalování trestné činnosti organizované ve spojení s cizinou a organizované trestné činnosti související s nedovolenou výrobou, držením a rozšiřováním drog, s pašováním a s falšováním a pozměňováním peněz, známek a cenných papírů,

e) vedení celostátní evidence a statistiky a vyhlašování celostátních pátrání,

f) úpravy ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství,

g) zabezpečování ochrany ústavních činitelů společného státu, zastupitelských úřadů a objektů zvláštního významu.

Rozsah výkonu státní správy společného státu v uvedených oblastech určí zákon společného státu.

V oblasti státních hranic, jejich ochrany a pohraniční policie patří do působnosti společného státu zákonodárství. V oblasti výkonné moci patří ochrana státních hranic společnému státu; spolupráci společného státu při ochraně státních hranic s orgány republik upraví zákon společného státu. Společnému státu též patří výkon státní správy v oboru státních hranic, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentace.

Společnému státu náleží zákonodárná a výkonná moc v oblasti celnictví, určování tarifů a mimotarifních pravidel ochrany vnitřního trhu, kontrola pohybu a zákaz dovozu a vývozu zboží. Způsob účasti republik na výkonu celnictví upraví zákon společného státu.

V oblasti spojů do působnosti společného státu patří,

a) zákonodárství ve věcech pošt a telekomunikací,

b) vydávání jednotných pravidel poštovního, telekomunikačního a radiokomunikačního provozu, norem a tvorby tarifů spojového provozu v součinnosti s republikami,

c) vydávání jednotlivých regulačních pravidel v součinnosti s republikami,

d) emise poštovních známek a cenin v součinnosti s republikami,

e) zastupování zájmů společného státu v mezinárodních organizacích a uzavírání mezistátních dohod v součinnosti s republikami. Způsob rozdělení výkonu státní správy mezi republiky a společný stát v dalších věcech a způsob součinnosti republik ve věcech uvedených pod písmeny b), c), d) a e) upraví zákon společného státu.

V oblasti dopravy patří společnému státu zákonodárství a navazující právní předpisy, pokud k nim bude zplnomocnění v zákonech. Společnému státu dále náleží:

a) výkon státní správy a dozoru na drahách pro zajištění závazků z mezinárodních smluv a obrany,

b) výkon státní správy a státního dozoru v námořní plavbě a letecké dopravě. Výkon státní správy a dozoru na drahách v oblasti veřejné služby upraví zákon společného státu.

V oblasti jaderné bezpečnosti patří společnému státu zákonodárství a státní dozor nad jadernou bezpečností s výjimkou prevence a protihavarijního zajištění mimo objekty jaderných zařízení.

Věci, které nejsou svěřeny do působnosti společného státu, patří do působnosti České republiky nebo Slovenské republiky.

Zákon parlamentu společného státu může svěřit bližší úpravu otázek uvedených v článcích 3 a 4 zákonodárství republik. Česká republika a Slovenská republika mohou v oblastech uvedených v článku 4 navrhnout přenesení výkonu státní správy zákonem parlamentu společného státu zcela nebo zčásti na společný stát.

Společný stát, Česká republika a Slovenská republika koordinují činnost orgánů státní správy republik, jde-li o provádění zákonů parlamentu společného státu ve věcech uvedených v článcích 3 až 12.

Vláda společného státu může se souhlasem vlád republik zřizovat koordinační orgány pro sjednocování postupu výkonných orgánů ve věcech, které jsou svěřeny do působnosti České republiky a Slovenské republiky, zejména pokud jde o práva a svobody občanů, zaměření hospodářské, vědecké, finanční a rozpočtové politiky a plnění mezinárodních závazků.

Zákonodárným orgánem společného státu je Federální shromáždění, které tvoří přímo volené dvě komory:

- poslanecká sněmovna

- senát vytvořený na principu parity

Spolurozhodování senátu se vztahuje v zásadě na okruh věcí, pro které doposud platí zákaz majorizace.

Hlavou společného státu je prezident volený zákonodárným orgánem společného státu.

Vláda společného státu je kolegiátním orgánem výkonné moci společného státu; je odpovědná zákonodárnému orgánu společného státu.

Ústavní soud společného státu je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

Ústavní soud rozhoduje

a) o souladu zákonů Federálního shromáždění s ústavou společného státu,

b) o souladu ústavních a jiných zákonů republik s ústavou společného státu,

c) kompetenční spory mezi orgány společného státu a orgány republik, jakož i kompetenční spory mezi orgány obou republik,

d) v jiných věcech, upravených ústavou a ústavními zákony společného státu,

Ústavní soud je složen paritně.

Představitelem soudní moci společného státu je Nejvyšší soud společného státu.

Při obsazování funkcí nejvyšších orgánů společného státu se dbá na rovnoprávné zastoupení občanů obou republik.

Referendum ve věcech působnosti společného státu je možno vyhlásit za podmínek stanových ústavním zákonem společného státu.

(1) Základním zákonem společného státu je ústava, kterou přijme zákonodárný orgán společného státu. Ústava společného státu má vycházet z této smlouvy. Ústava společného státu nabude účinnosti až po vyslovení souhlasu zákonodárnými orgány České republiky a Slovenské republiky.

(2) Změny ústavy týkající se působností svěřených společnému státu nabudou účinnosti až po vyslovení souhlasu zákonodárnými orgány České republiky a Slovenské republiky. Tento souhlas nahrazuje spolurozhodování senátu v parlamentu společného státu.

Česká národní rada a Slovenská národní rada budou v ústavách České republiky a Slovenské republiky respektovat zásady obsažené v této smlouvě.

Právní předpisy vydané orgány společného státu jsou bezprostředně platné v obou republikách.

Česká národní rada a Slovenská národní rada navrhnou Federálnímu shromáždění, aby při přijetí nové ústavy společného státu vycházelo ze zásad obsažených v této smlouvě.

Tato smlouva bude přijata jejím schválením Českou národní radou a Slovenskou národní radou.

Ve sněmovním tisku ČNR č. 577 "Smlouva o zásadách státoprávního uspořádání společného státu" si laskavě opravte:

Na str. 9

V čl. 22 ve druhém řádku místo ....v článcích 3 a 4..... má být správně ....v článcích 11 a 12....

ve čtvrtém řádku místo ....v článku 4..... má být správně..... v článku 12.....

Na str. 10.

V čl. 23 ve čtvrtém řádku místo ...v článcích 3 až 12. má být správně ....v článcích 11 až 20.

místo označení Hlava čtvrtá má být správně Hlava třetí.

na str. 12

Místo označení Hlava šestá má být správně Hlava čtvrtá.

Kancelář České národní rady