Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr zemědělství České republiky Bohumil Kubát zaslal odpověď na interpelaci poslanců Stanislava Klimeše, Jaroslasva Cabala a Jaromíra Stibice dopisem ze dne 17. února 1992.

Podle § 69 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady předkládám České národní radě odpověď ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta na interpelaci poslanců Stanislava Klimeše, Jaroslava Cabala a Jaromíra Stibice, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha: 3 listy

Vodohospodářský majetek svěřený dřívější legislativou do správy MZe ČR představuje celkovou hodnotu 11,871 mld. Kčs. Člení se na drobné toky, nádrže a hlavní meliorační zařízení (odvodňovací a závlahové):

Otevřené meliorační kanály v celkové délce 9.770 km, dále zatrubněné (s profilem Js nad 30 cm) 4.638 km a čerpací stanice odvodnění.

Závlahové trubní řády, otevřené kanály v délce 528 km, čerpací stanice a vodní nádrže.

Upravené úseky vodních toků otevřené o celkové délce 10.866 km a zatrubněné v délce 892 km. Včetně neupravených úseků činí celková délka vodních toků 34.814 km.

559 vodních nádrží s objemem 32,079 tis. m³ vody. Celkový počet čerpacích stanic pro odvodnění a závlahy je 490.

Uvedený majetek spravuje Státní meliorační správa, účelová rozpočtová organizace MZe ČR.

Dosud provoz, údržbu a opravy těchto zařízení financoval Státní fond pro zúrodnění půdy (dále SFZP). Zákonem č. 388/91 Sb. o Státním fondu životního prostředí ČR byla převedena zdrojová část (t.j. odvody za zábor ZPF) od 1.1.1992 ve prospěch Státního fondu ŽP ČR. Příspěvek státního rozpočtu ČR pro SFZP na výkon správy národního majetku není poskytován již od roku 1990. Tyto skutečnosti vytvořily dnešní stav finančního nezajištění provozu, údržby a oprav vodohospodářského majetku.

Citované zákony v interpelaci poslanců ČNR č. 229/91 Sb. a č.569/91 Sb. vymezují vlastnický vztah k tomuto vodohospodářskému majetku. Jednoznačně je to státní majetek a jeho správa připadá Fondu národního majetku, respektive Pozemkovému fondu ČR. Předpokládáme proto, že tento státní majetek bude postupně privatizován v rámci celospolečenského procesu privatizace a transformace v ČR.

V současné době s ohledem na časový postup privatizace, transformace i tvorby výkonné soustavy Pozemkového fondu je vyvolána věcně oprávněná potřeba řešení provozu melioračních zařízení - závlah z hlediska finanční úhrady.

Náklady spojené se správou tohoto majetku za poslední tři roky mají sestupnou tendenci v souvislosti se snižováním a odbouráním finančního příspěvku ze státního rozpočtu na správu tohoto majetku dosud začleněného do SFZP ale i na snížení ha využívaných závlah podnikatelskými subjekty v současném období přechodu do tržního hospodářství.

V roce 1991 byly vzhledem k výši disponibilních finančních prostředků prováděny jen nejnutnější práce.Nemohla být prováděna základní údržba (sečení a čištění) a nebyly také odstraněny všechny povodňové škody ještě z roku 1990.V důsledku toho došlo v mnoha případech ke škodám z omezení funkčnosti odvodňovacích systémů, k nadměrnému zarůstání kanálů a vodních toků nekulturními rostlinami, které zaplevelují okolní pozemky.Dochází tím k narušení životního prostředí, ke škodám na soukromých majetcích apod.

Aktuálním problémem je v současné době využití závlah. Zemědělské podniky užívající závlahy přispívají na úhradu provozních nákladů paušálním poplatkem 120 Kčs za 1 ha zavlažené plochy.

Kromě těchto poplatků odvádí zemědělské podniky ještě poplatek formou zvýšené zemědělské daně z pozemků (zařazením do PES z vyšší sazbou na ha), což je odborným odhadem oceněno celkovou částkou za ČR na 50 mil. Kčs.

Výše nákladů na provoz závlah je v současných podmínkách odhadována cca na 1.600 Kčs/1 ha. Uživatel závlah za 1 ha závlahy stávajícím systémem uhrazuje

Zjednodušeně vzato problém zabezpečení provozu závlah spočívá tedy v řešení zbývající dvoutřetinové části závlahy za 1 ha.

V podmínkách ekonomické reformy a přechodu k tržní ekonomice je možný podnikatelský přístup k řešení tohoto problému, t.j. přesun zbývající části nákladů na podnikatelské subjekty.

Vzhledem k tomu, že jsou závlahy považovány za významný intenzifikační faktor zemědělské výroby, který bude podmínkou efektivního hospodaření nových subjektů po privatizaci a transformaci současných zemědělských podniků, je v jejich zájmu, aby provoz a údržbu platili uživatelé.

Nejedná se o přílišné finanční zatížení, vezmeme-li v úvahu, že produkce a tržby z půdy pod závlahami činí až 50.000 Kčs z 1 ha, zatímco náklady na provoz a údržbu včetně ceny vody mohou dosahovat podle počtu závlahových dávek cca 1.600,- až 5.000,- Kčs na 1 ha.

MZe je si vědomo naléhavosti řešení rozjezdu závlah pro jejich předpokládané využití v tomto roce podnikatelskými subjekty v daných přechodových podmínkách. Pro splnění této potřeby provádí MZe v součinnosti se SMS nutná opatření (nezbytné přípravné práce) k tomu, aby závlahy mohly být využity:

1. Zálohově vyčlení z rozpočtových prostředků resortu MZe 40 mil. Kčs pro realizaci. potřebných prací, činností a DOV k uvedení závlahových zařízení do provozního stavu (včetně částečného zakonzervování těch zařízení, která nebudou v tomto roce využívána).

2. Předloží požadavek MF ČR a FMF na změnu odvodu daně u zavlažovaných ploch (přeřazení PES dle původního zatřídění bez vlivu závlah) s potřebou jeho vyřešení pro tento rok (zde budeme určitě potřebovat aktivní pomoc poslanců pro prosazení této změny).

3. Provede ekonomické analýzy dopadů z přenesení nákladů provozu závlah na podnikatelské subjekty dle hlavních druhů zavlažovaných plodin a posouzení jejich vlivu na ekonomickou rentabilitu v podmínkách vytvářeného tržního prostředí.

4. Ověří správnost a opodstatněnost stanovené.úhrady 0,55 Kčs za vyčerpaný 1 m³ závlahové vody s cílem tuto úhradu snížit.

5. Ověří rozsah nevyužitelných závlah pro zemědělské závlahy z důvodu kontaminace vod ve vodních tocích a navrhne řešení pro meliorační zařízení a stavby v těchto oblastech.

Uvedená opatření mají zabránit vzniku škod na vodohospodářském majetku, umožnit rozjezd závlah pro rok 1992 a zpracovat potřebné doklady a návrhy pro další postup v rámci správy tohoto majetku Pozemkovým fondem ČR.