Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Jaroslava Žižky na místopředsedu vlády České republiky Antonína Baudyše, ministra zemědělství České republiky Bohumila Kubáta a ministra životního prostředí České republiky Ivana Dejmala, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V závěru loňského roku byl vládou ČR v podstatě schválen návrh koncepce ekonomické reformy v lesním hospodářství.

Zdánlivě v něm po mnoha diskusích a rokováních došlo k jasnému vymezení hranice správy lesního hospodářství, jakožto nástroje státní lesnické koncepce a politiky na straně jedné a výrobní činnosti, která má byt předmětem privatizace na straně druhé.

Po mnoha ekvilibristických licitacích resortu bylo nakonec stanoveno organizační schéma Lesů ČR, jakožto právnické osoby garantující zájmy vlastníka - státu na hospodaření v lesích.

Součástí tohoto schématu je i rámcové vymezení odpovědností této právnické osoby, při čemž jejich výčet může u každého blíže nezasvěceného budit dojem, že všechny náležitosti řádné správy lesů jsou plně zajištěny. Toto "vyjasnění" kompetenční čáry mezi Lesy ČR a pravděpodobnými následnickými organizacemi podniků státních lesů - akciovými společnostmi je však skutečně pouze zdánlivé a nemohou se s ním spokojit.

Proto žádám pana ministra Kubáta, aby podal konkrétní bližší vysvětlení, jak převážný objem povinností spojených s evidencí lesního fondu, jeho správou, s plnou odpovědností za jeho obhospodařování a zvelebování obsáhne mávnutím jakéhosi kouzelného proutku cca 10 % THP ze stávajícího počtu, který tuto činnost v současné organizační struktuře lesního hospodářství vykonává.

Žádám pana ministra o objasnění, jak ve schématu zmíněný lesní správce obsáhne na svěřených 2800 ha lesa řádnou projekční přípravu všech lesnických činností - zalesňování, ochrany kultur a mladých lesních porostů, prořezávek, probírek, obnovních těžeb včetně vyznačení v terénu.

Pro upřesnění bych chtěl připomenout, že v průměrných podmínkách to představuje ročně terénní fyzické vyznačení cca 60 ha prořezávek na zkusných plochách, kdy při složitější porostní skladbě je nutné vyznačení celopološné 80 ha probírek s mnoha tisíci k těžbě vyznačovaných jedinců, vyznačení hranic a zjištění zásob všech obnovních těžeb.

Následně by pak na všechny úkoly doplněné o zalesňování (cca 30 ha ročně) a ochranu kultur a mladých porostů měla byt zpracována podrobná technická příprava a na jednotlivé činnosti vyhotoveny hospodářské smlouvy. Žádám pana ministra o bližší vysvětlení, co je touto formulací fakticky míněno.

Lesní správce by pak měl všechny plánované práce fyzicky předat a po realizaci před fakturací dodavatele následně převzít.

Výše uvedené podrobné venkovní setření v terénu je přitom vzhledem k malé věrohodnosti údajů lesních hospodářských plánů pro stanovení výkonových norem a zadání prací naprosto nezbytné.

O tom, o jak časově náročné práce se jedná, by se měl pan ministr spíš přesvědčit u pracovníků lesního provozu než u svých odborných ministerských poradců, kteří od přímých kontaktů s provozní činností již mají značný časový odstup.

Obávám se, že zpracovatel tohoto organizačního schématu Lesů ČR opět ve vší tichosti předpokládá, že všechny zmíněné práce sloužící k ocenění výkonů zadávaných do výroby si provede na základě HS akciová společnost sama, aby je pak na jejich podkladě následně realizovala.

Obávám se navíc toho, že s podobným přístupem má právnická osoba Lesy ČR záměr se vypořádat i s evidencí a správnou majetku, S plněním restitučních povinností, lesní hospodářskou evidencí, správou vodních toků a objektů lesnicko-technických meliorací apod.

K těmto obavám mne opravňuje seznámení s jen částí toho, co vše se skrývá v pracovní náplni lesního správce pod termínem "jiné".

Mám jmenovitě na mysli plánovité řízení provozu myslivosti (a tady opravdu nelze činnost na a.s. přenést), práce související s tvorbou lesních hospodářských plánů (aktivní účast na plánu hospodářských opatření, zjišťování zásob, vyznačení hranic trvalých jednotek lesa), průběžné sledování zdravotního stavu lesů a zabezpečování účinných a okamžitých opatření k jejich ochraně (kůrovec, následky větrných kalamit, dalších škodlivých činitelů), vedení přehledu a evidence semenných porostů, sledování jejich produkce a zabezpečování jejich sběru, organizace výběru vánočních stromků v souladu s pěstebními, nikoliv komerčními zájmy atd. Není toho rozhodně málo a nejedná se o žádné nepodstatné záležitosti.

Požaduji rovněž odpověď na to, jakou formou budou Lesy ČR s uvedeným počtem THP zabezpečovat rádný výkon ochranné služby v lesích, jak budou v případech požárů či jiných živelných kalamit naplňovat svou zákonnou povinnost vlastníka, bude-li veškerá výrobní kapacita transformována do akciových společností!

Pomineme-li tolik diskutovaný experimentální model akciových společností, nemajících ve světě obdoby, není z pohledu do jiných zemí znám ani stav, kdy lesní organizace nedisponuje žádnými lesními dělníky. I ve vyspělých zemích je samozřejmostí alespoň 30% vlastních pracovníků pro výrobní výkony na zabezpečení odborně náročnějších činností a havarijních situací.

Od pana ministra bych rovněž chtěl slyšet odpověď, zda je mu známo, že převážná většina vedoucích pracovníků stávajících lesních závodů je zakladatelem tedy resortem, navrhována do správních rad akciových společností, kde bude tvořit podnikatelský management.

Pakliže odpoví ano, považuji to přinejmenším za výraz lhostejnosti k osudu správy lesního hospodářství a tím i lesů jako takových, v případě záporné odpovědi očekávám vyjádření, jaké konkrétní kroky hodlá učinit pro to, aby tomuto zcela nesmyslnému rozčlenění a "využití" profesní odbornosti zabránil.

Pan ministr Kubát je možná přesvědčen, že obdobně jako v zemědělství vykoná rychlou privatizací lesního hospodářství pro zájmy postupu ekonomické reformy u nás maximum.

Předmětem privatizace je však pouze majetek v hodnotě řádově několika miliard korun, lesní fond, kterého se zatím privatizace netýká, má hodnotu řádově 100x vyšší a to ještě nejsme schopni hodnotově vyjádřit jeho celospolečenské funkce.

Správu lesů a privatizaci výrobní činnosti nelze řešit odděleně, v rozdílných časových horizontech. Platí zde dvojnásob, že bylo-li řečeno A, mělo by být řečeno i B.

Zatím však bylo vysloveno jen "A", k vyřčení "B" toho ještě hodně schází. Privatizovat s tím, že při absenci účinné státní správy lesního hospodářství, nových zákonných norem i náležitě funkčního aparátu hájícího zájmy vlastníka lesa je vyslovený hazard s lesy tohoto státu.

Škody napáchané nevhodným a nekontrolovatelným hospodařením akciových společností mohou být nedozírné, budou se projevovat ještě po mnoha letech a nelze je jednorázově napravit.

Pokud vím, lesnická veřejnost se privatizaci nebrání, jak je resortem nepravdivě interpretováno. Žádá jen větší pochopení pro specifikace jeho dlouhodobého výrobního procesu.