Česká národní rada 1990 – 1992

/1/ Orgány státní správy České republiky v oblasti státní služby pro drahé kovy jsou:

a/ ministerstvo průmyslu České republiky,

b/ Puncovní úřad.

Ministerstvo průmyslu České republiky (dále jen "ministerstvo")

a/ organizuje a řídí státní službu pro drahé kovy [čl. II bod 15 zákona ČNR č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky, § 6 odst. 2 zákona č...../1991 Sb., o státní službě pro drahé kovy.],

b/ řídí Puncovní úřad,

c/ rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Puncovního úřadu,

d/ stanoví obecně závazným právním předpisem sazby úhrad za úkony prováděné Puncovním úřadem.

Působnost ministerstva průmyslu České republiky je dána zákonem č. 575/1990 Sb. o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a připravovaným federálním zákonem o státní službě pro drahé kovy, který svěřuje výkon státní správy v této oblasti příslušným orgánům státní správy republik. Za své úkony, které jsou výkonem státní správy, vybírá Puncovní úřad správní poplatky podle platných předpisů. V případě úkonů fakultativní povahy a v případě výkonu puncovní kontroly budou ceny za tyto úkony stanoveny obecně závazným právním předpisem ministerstva průmyslu České republiky, neboť zde nevyhovuje konstrukce správních poplatků a současně je žádoucí jejich státní regulace.

/1/ Zřizuje se Puncovní úřad jako orgán státní správy v oblasti státní služby pro drahé kovy, který je podřízen ministerstvu. Sídlem Puncovního úřadu je Praha.

/2/ V čele Puncovního úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu České republiky.

/3/ Puncovní úřad je rozpočtovou organizací. Podrobnosti o organizaci Puncovního úřadu upraví jeho statut, který schválí ministerstvo.

/4/ Na Puncovní úřad přechází dnem účinnosti tohoto zákona práva a závazky Státní zkušebny pro drahé kovy v Praze.

/5/ Puncovní úřad.

a/ vykonává puncovní kontrolu a puncovní inspekci,

b/ přiděluje výrobní značky výrobcům tuzemského zboží,

c/ vede seznam registrovaných slitin z drahých kovů,

d/ po přezkoumání odborných a technologických podmínek vydává, popřípadě odebírá výrobcům slitin drahých kovů osvědčení o odborné způsobilosti, [§ 48 zákona č. /1991 Sb., o státní službě pro drahé kovy. Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání.]

e/ ověřuje ryzost dentálních drahých kovů a slitin při ražení mincí z drahých kovů,

f/ na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra a jiných věcí z drahých kovů,

g/ na žádost provádí expertní činnost v oboru klenotnické výroby, puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy,

h/ realizuje zboží z drahých kovů, které stát nabyl podle zvláštních předpisů [Např. § 462 zák.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů. § 55 zák.č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů.] nebo na základě mezinárodních smluv,

i/ vyjadřuje se k návrhům československých norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů,

j/ ukládá pokuty podle zvláštních předpisů [§ 43 až § 45 zákona č. /1991 Sb., o státní službě pro drahé kovy.],

k/ plní další úkoly podle zvláštních předpisů.

/6/ Za úkony podle odstavce 5 písmeno b/, c/, d/ vybírá Puncovní úřad správní poplatky podle zvláštních předpisů [Vyhláška č. /1991 Sb., kterou se mění vyhláška č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích.]

/7/ Za výkon puncovní kontroly a za úkony podle odstavce 5 písmeno e/ až h/, vybírá Puncovní úřad úhrady stanovené podle zásady č. 2 písm. d/.

/8/ V případech, kdy za úkony Puncovního úřadu nejsou stanoveny správní poplatky nebo úhrady podle odst. 6 a 7 a úkony se neprovádějí bezplatně, bude cena za tyto úkony stanovena smluvně.

/9/ Puncovní úřad se může dohodnout s Puncovním úřadem působícím na území Slovenské republiky o postoupení výkonu puncovní kontroly a činností podle odst. 5 písm. e/ až h/ těchto zásad, je-li to účelné pro jejich lepší, rychlejší a hospodárnější provedení.

Výkon státní služby pro drahé kovy provádí v České republice dosud Státní zkušebna pro drahé kovy v Praze a její pobočky. Puncovní úřad je jejím právním nástupcem s tím, že přebírá pouze činnosti a úkoly vyplývající ze zákona o státní službě pro drahé kovy. Na Puncovní úřad nepřechází např. výkon státního dozoru nad hospodařením s drahými kovy.

Těžiště činnosti Puncovního úřadu spočívá především ve výkonu puncovní kontroly, puncovní inspekce, přidělování výrobních značek výrobcům a vedení seznamu registrovaných slitin. Puncovní kontrola spočívá v ověření ryzosti materiálu, ze kterého je výrobek vyroben a v jeho označení puncem a stupněm ryzosti. Puncovní inspekcí se rozumí státní dozor nad tím, zda výrobky a zboží na trhu prošly puncovní kontrolou.

Puncovní úřad dále vydává osvědčení na základě zákona o státní službě pro drahé kovy a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání výrobcům slitin z drahých kovů, kteří s těmito slitinami dále obchodují, tzn. dodávají je výrobcům klenotnického zboží. Puncovní úřad při tom zkoumá, zda výrobce slitin má potřebné odborné a technické předpoklady, zaručující stálý standard složení vyráběných slitin.

Zákon o státní službě pro drahé kovy svěřuje Puncovnímu úřadu právo realizovat výrobky z drahých kovů, které stát nabyl např. rozhodnutím o propadnutí věci, tzv. odúmrtí, z mezinárodních smluv a pod., obdobně, jako tomu bylo do roku 1977. Realizací se přitom rozumí prodej zboží nebo jeho převedení příslušné kulturní instituci. Státní bance československé apod. Výhodou tohoto řešení je soustředění činnosti na jedno místo a do jednoho orgánu, který má všechny předpoklady, zejména odborné, zajistit její úspěšné plnění. Nebylo by navíc správné ponechávat tuto činnost na podnikatelských subjektech, jak tomu je dosud. Kromě toho vykonává Puncovní úřad další činnosti s využitím svého technického vybavení a odborného potenciálu.

Postoupením puncovní kontroly a činností uvedených v odst. 5 písm. e/ až h/ je sledováno zhospodárnění práce obou republikových Puncovních úřadů a vzájemná výpomoc s využitím mnohdy velice nákladného zařízení a vybavení, které bylo pořizováno v minulosti z federativního hlediska, tzn. jedno pro celou čs. republiku.

/1/ Ředitel Puncovního úřadu může pro výkon určitých činností zřizovat podle potřeby další pracoviště Puncovního úřadu. Těmito dalšími pracovišti jsou pobočky a expozitury Puncovního úřadu. V čele pobočky nebo expozitury stojí vedoucí, jmenovaný a odvolávaný ředitelem Puncovního úřadu.

K založení nebo zrušení pobočky je třeba souhlasu ministerstva.

/2/ Pobočka

a/ vykonává puncovní kontrolu a puncovní inspekci,

b/ ověřuje ryzost dentálních drahých kovů a slitin při ražení mincí,

c/ na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra a jiných věcí z drahých kovů,

d/ ukládá pokuty podle zvláštních předpisů [Vyhláška č. /1991 Sb., kterou se mění vyhláška č. 570/1990 Sb., o správních poplatcích.].

/3/ Expozitura

a/ vykonává puncovní kontrolu

b/ na žádost ověřuje ryzost lístkového zlata nebo stříbra a jiných věcí z drahých kovů.

/4/ Výrobce nebo obchodník si zvolí pracoviště Puncovního úřadu, které je svým umístěním pro něj nejvýhodnější. Platí však zásada, že napříště se bude obracet pouze na toto zvolené pracoviště.

/5/ Pro výrobce nebo obchodníka, který působí na území České republiky a má sídlo nebo trvalý pobyt mimo území České a Slovenské Federativní Republiky je příslušný Puncovní úřad v Praze.

/6/ Jiné fyzické a právnické osoby než výrobci a obchodníci se mohou obrátit na kterékoli pracoviště Puncovního úřadu. Požadovaný úkon nesmí být odmítnut, pokud pracoviště tuto činnost vykonává.

Z hlediska rychlosti a hospodárnosti výkonu státní správy je žádoucí zřizovat ve vzniklých centrech zlatnické výroby a obchodu a dalších činností v oblasti drahých kovů pobočky Puncovního úřadu, obdobně, jako byla organizována Státní zkušebna pro drahé kovy. Expozitury jsou detašovanými pracovišti Puncovního úřadu k výkonu jen určité specializované činnosti, často zřizované podle momentální potřeby odvinuté od rozvoje zpracování drahých kovů a jejich uvádění na trh. Pro zajištění účelu a hospodárnosti výkonu státní služby pro drahé kovy je žádoucí, aby výrobci a obchodníci ve smyslu zákona o státní službě pro drahé kovy předkládali své výrobky a zboží jednomu pracovišti Puncovního úřadu. V odůvodněných případech lze místo výkonu změnit, ale zásada jednoho pracoviště zůstává nedotčena.

Ostatním fyzickým a právnickým osobám, na které se nevztahují ustanovení zákona o státní službě pro drahé kovy, je umožněn volný výběr pracoviště.

/1/ Puncovní úřad užívá státní symboly a označuje písemnosti spojené s výkonem státní služby pro drahé kovy v souladu se zvláštními předpisy [Zákon ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky.

Vyhláška č.435/1990 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky.].

/2/ Nálezy, osvědčení nebo posudky Puncovního úřadu opatřené úředním razítkem nebo pečetí jsou veřejnými listinami.

Puncovní úřad je orgánem státní správy a používá státních symbolů České republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

Připravovaný zákon o státní službě pro drahé kovy předpokládá existenci puncovních úřadů v obou republikách. Aby nevzniklo právní vakuum je nutné, aby zákon nabyl účinnosti současně s obdobným zákonem SNR a federálním zákonem o státní službě pro drahé kovy, jehož účinnost se předpokládá od února 1992.

Federálnímu shromážděni ČSFR je v současné době předložen ke schválení zákon o státní službě pro drahé kovy, který nově upravuje puncovní kontrolu a inspekci a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí, prodávají, nebo jinak nakládají s výrobky z drahých kovů a který předpokládá navazující úpravu působnosti orgánů státní správy republik, tzn. ministerstva průmyslu České republiky a ministerstva hospodářství Slovenské republiky, jejichž postavení ústředních orgánů státní služby pro drahé kovy vyplývá ze zákona č. 575/1990 Sb., o opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a především republikových puncovních úřadů.

Předkládaný návrh zásad zákona o působnosti orgánů státní správy České republiky v oblasti státní služby pro drahé kovy sleduje zabezpečení úkolů spojených s výkonem státní správy na daném úseku tak, jak vyplývají z návrhu zákona o státní službě pro drahé kovy. Proto i pojmy v návrhu užívané jsou převzaté z návrhu zákona o státní službě pro drahé kovy.

Návrh představuje institucionalizaci Puncovního úřadu se sídlem v Praze jako orgánu státní správy ČR pro výkon státní služby pro drahé kovy. Tato oblast státní správy byla dosud svěřena Státní zkušebně pro drahé kovy jejíž úkoly, činnost, jakož i práva a závazky přecházejí v rámci České republiky a v rozsahu stanoveném navrhovaným zákonem o státní službě pro drahé kovy na Puncovní úřad. Vzhledem k požadavku provázanosti činností puncovních úřadů v České i ve Slovenské republice byl předkládaný návrh zpracován ve spolupráci s ministerstvem hospodářství Slovenské republiky, Státní zkušebnou pro drahé kovy v Praze a Státní zkušebnou pro drahé kovy na Slovensku a s federálním ministerstvem hospodářství.

Puncovnictví má u nás, podobně jako v řadě jiných evropských zemích dlouholetou tradici. Filiální Puncovní úřad Praha byl založen již roku 1806. Zájem státu o regulaci výroby a prodeje klenotnického nebo zlatnického zboží byl vyvolán především jeho specifickým charakterem, který vyplývá z toho, že jde o výrobky z drahých kovů. Zlato, stříbro nebo platina totiž představují značnou hodnotu i v nezpracovaném stavu, resp. i poté, co samotný výrobek již přestal sloužit svému účelu. S tím úzce souvisí další zvláštnost zboží z drahých kovů, která spočívá v tom, že spotřebitel není schopen poznat obsah drahého kovu ve výrobku, což může někdy vést i k jeho výraznému poškození.

Většina evropských států má puncovnictví organizované obdobně jako Československo, t. j. jako státní a povinné. Sem patří Francie, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Polsko, Jugoslávie a další. Povinné je i ve Velké Británii, zde je však organizováno řemeslnickými cechy. Naopak např. Švédsko nebo Itálie mají puncovnictví sice státní, ale nepovinné. Výjimečné postavení v Evropě má Německo, kde puncovnictví již od počátku století neexistuje a je nahrazeno přímou garancí výrobců. Zde se však v poslední době objevují hlasy, volající po zavedení určité záruky za pravost a kvalitu zboží, prováděné objektivním orgánem. Je tedy možno konstatovat, že puncovnictví je v Evropě tradiční a nadále perspektivní služba, která si i v budoucnu zachová významné postavení.

Problematika drahých kovů, pokud jde o zboží z nich a jeho puncovní kontrolu, byla až do roku 1955 upravena právní normou vydanou za první republiky, zákonem c. 2/1928 Sb., o ryzosti a puncovní kontrole platinového, zlatého a stříbrného zboží (puncovní zákon) a na něj navazujícími předpisy.

V souvislosti se zaváděním centrálně řízené hospodářské soustavy začal stát regulovat vedle klasické puncovní služby i hospodaření s drahými kovy obecně. Dřívější puncovní úřady byly změněny na státní zkušebnu pro drahé kovy a působnost tohoto orgánu byla rozšířena o dozor v organizacích používajících drahé kovy nebo předměty z nich při svém provozu. Kontrolní činnost státní zkušebny se týkala hospodárné spotřeby, evidence, bezpečné úschovy drahých kovů a sběru odpadů z nich. Došlo v podstatě k tomu, že stát suploval funkce, které v podmínkách tržní ekonomiky mohou nejlépe vykonávat samotné podniky.

Předloha již nepřebírá toto široké pojetí státní služby pro drahé kovy a zaměřuje se výhradně na úpravu vztahů vznikajících v procesu výroby a veřejného prodeje vyjmenovaných výrobků z drahých kovů. Jde o zboží z drahých kovů, československé mince z téhož materiálu ražené státem, dentální drahé kovy a lístkové zlato a stříbro. Uvedený posun v předmětu úpravy znamená, že zákon by se měl stát normou sloužící především k ochraně zájmů spotřebitelů na kvalitní produkci výrobků z drahých kovů a na poctivosti jejich prodeje.

Základním nedostatkem platné právní úpravy v této oblasti je skutečnost, že práva a povinnosti subjektů působících v této oblasti jsou vymezeny pouze vyhláškou č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a vyhlášky č. 154/1980 Sb. Vyhláška byla vydána na základě zmocnění obsaženého v dnes již zrušeném opatření předsednictva Národního shromáždění č. 2/1955 Sb. Neexistence zákonné úpravy má samozřejmě nepříznivý dopad i v tom směru, že zpochybňuje pravomoc výkonných orgánů puncovní služby, kterými jsou Státní zkušebna pro drahé kovy se svými pobočkami v Jablonci nad Nisou, Brně a Ostravě a Štátna skúšobňa pre drahé kovy na Slovensku s pobočkami v Trenčíně a Košicích.

Roční náklady na činnost stávajících orgánů státní služby pro drahé kovy činí v českých zemích cca 7 mil. Kčs. Hodnota zboží a drahých kovů, která projde puncovní kontrolou, představuje zhruba 5 miliard Kčs a výnos z náhrad za činnosti prováděné výkonnými orgány při zachování dosavadního rozsahu by měl činit v letošním roce 16 mil. Kčs.

Předložený návrh představuje oproti současnému stavu požadavek na zvýšení počtu pracovníků státní správy ČR o 3 v souvislosti se zavedením realizace cenností nabytých státem podle zvláštních předpisů, která byla v minulosti prováděna státním podnikem Klenoty. Jiný dopad na státní rozpočet ČR navrhovaná úprava nemá. Státní zkušebna pro drahé kovy byla státní rozpočtovou organizací, jejíž příjmy převyšovaly její výdaje. Předpokládá se, že tento stav zůstane zachován i v případě Puncovního úřadu.