Česká národní rada 1990 – 1992

Zásada č.1 - Účel zákona

Účelem navrhovaného zákona je vytvoření funkční institucionální garance za odbornou i etickou způsobilost restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů, které jsou výtvarnými uměleckými díly malířskými, sochařskými nebo užitého umění, dále stanovení nového právního režimu pro výkon restaurátorské činnosti na těchto uměleckých dílech, přičemž jeho jednotnou aplikací se garantuje kvalita restaurování bez ohledu na to, kde se ta která díla nacházejí a pod jaký právní režim doposud spadají.

Odůvodnění:

Vytvoření garance odborné i etické způsobilosti restaurátorů je zcela nezbytné z hlediska zachování jedné z nejcennějších součástí kulturního dědictví, jíž jsou výtvarná umělecká díla, spadající pod režim zákona o státní památkové péči, zákona o muzeích a galeriích a jiné právní normy. Naprosto nevyhovující a nejednoznačný stav legislativy v této oblasti vede v současné době k ničení a devastaci uměleckých památek neodbornými opravami, což znamená nenapravitelný a definitivní zánik mimořádných duchovních i ekonomických hodnot.

Nutnost úpravy restaurování novým zvláštním zákonem plyne i z nově přijatého zákona FS č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání, který v ust. § 3, odst. 1/, písm. c/, bod 10 vyjmul činnost restaurátorů a konzervátorů kulturních památek a sbírkových předmětů, které jsou výtvarnými díly malířského, sochařského nebo užitého umění, ze sféry své působnosti a vyhradil ji dosud neexistující právní úpravě. Stávající právní úprava restaurování zákonem ČNR č. 20/87 Sb., o státní památkové péči, je nedostatečná nejen obsahově, ale i legislativně, neboť - stejně jako jakákoli případná nová úprava restaurování pouze v zákoně o památkové péči - nezahrnuje další umělecká díla, jež jsou předmětem restaurování - totiž ta, která jsou sbírkovými předměty a jako takové podřízeny jinému právnímu režimu. Je nepochybné, že kvalitu restaurátorské péče je třeba upravit jednotně.

Zásada č.2 - Naplnění účel zákona

Garantování odborné a etické způsobilosti restaurátorů dosahuje zejména:

a/ Zcela novým právním režimem, kterým je nahrazena dosavadní anonymní kolektivní zodpovědnost organizace za výkon restaurování konkrétní odpovědností fyzické osoby, restaurátora - člena Komory.

b/ Ověřováním odborné způsobilosti restaurátorů jako podmínky jejich zápisu do seznamu členů Komory a stanovením povinnosti dodržovat profesní etiku, formulovanou zejména v etickém kodexu restaurátora.

c/ Vytvořením profesní zpětné kontroly výkonu restaurátorské činnosti.

d/ Vytvořením profesního nezávislého prvního subjektu, Restaurátorské komory výtvarných umění, která bude schopna naplňovat zájmy stanoveny tímto zákonem.

Odůvodnění:

Osobní odpovědnost restaurátora za provedený restaurátorský zákrok je zcela zásadním prioritním principem, který však sám o sobě, bez předchozího ověření odborné způsobilostí a profesní zpětné kontroly, je nedostatečný, neboť případný postih za nekvalitní restaurátorský zásah lze uplatnit až poté, kdy restaurované dílo je již nenapravitelně poškozeno. Možnost takového postihu je dále problematizována faktem, že neodborník ani nemá možnost včas a většinou vůbec - rozpoznat kvalitu prováděného zásahu. Z toho plyne, že v případě restaurování zcela selhává základní kontrolní mechanismus volného trhu. Navrhovaný právní režim proto akcentuje všechna pozitiva tržního mechanismu, která nepochybně přispějí k vysoké úrovní výkonu restaurování, jako je zejména právo svobodného výběru restaurátora zadavatelem, čímž se vytváří žádoucí konkurenční prostředí a přirozeným způsobem bude regulována výše cen restaurátorských prací, přičemž předem zaručuje, že u evidovaných památek a sbírkových předmětů bude výběr prováděn z restaurátorů, u nichž je Komorou garantována jejich odborná i etická způsobilost. Zajišťuje též zpětné kontrolní vazby možností profesního disciplinárního postihu restaurátora.

Nutnost zřízení Komory jako samosprávného profesního subjektu, který povede seznam restaurátorů oprávněných restaurovat evidované památky a sbírkové předměty, které jsou výtvarnými uměleckými díly, bude formulovat a garantovat dodržování profesních pravidel, dohlížet na profesní disciplínu restaurátorů a tím naplňovat účel tohoto zákona, vyplývá mimo jiné z ověřeného poznání, že jiným způsobem uvedené funkce nelze prakticky naplnit.

Zásada č. 3 - Základní pojmy

Restaurováním ve smyslu tohoto zákona se rozumí restaurování památek a sbírkových předmětů, které jsou výtvarnými uměleckými díly malířskými, sochařskými nebo užitého umění. Restaurování ve smyslu tohoto zákona je specifická výtvarná disciplína, jejímž cílem je zamezení hmotného úpadku a zpřístupnění duchovní obsahové hodnoty díla, a to při maximální míře respektování autenticity a fyzikální, historické a estetické celistvostí hmotné podstaty i výtvarné formy díla. Restaurování zahrnuje zejména průzkum, konzervaci, interpretaci estetické hodnoty díla a dokumentaci.

Restaurátorská komora výtvarných umění je samosprávný, nezávislý, profesně zaměřený právní subjekt, který registruje restaurátory a garantuje jejich odbornou i etickou způsobilost.

Restaurátorem tento zákon rozumí fyzickou osobu, která byla na základě splnění příslušných podmínek včetně složení předepsané zkoušky zapsána Komorou do seznamu členů a tím je oprávněna restaurovat evidované památky a sbírkové předměty, které jsou výtvarnými uměleckými díly.

Autorizovaný restaurátor je člen Komory, který složením autorizační zkoušky prokáže odbornost k restaurování mimořádně významných památek.

Památkou ve smyslu tohoto zákona se rozumí evidovaná památka nebo sbírkový předmět, který je výtvarným dílem malířského, sochařského nebo užitého umění.

Mimořádně významná památka je památka zvláštní umělecké, historické nebo vědecké důležitosti, pokud tak právní předpis nebo příslušný orgán stanoví.

Etický kodex restaurátora je závazný vnitřní dokument Komory, obsahující mezinárodně uznávané principy etického chování restaurátora a jejich interpretaci včetně definic základních odborných termínů.

Zásada č.4 - Právo vlastníka na restaurování památky

Nově se zakládá právo vlastníka památky na její restaurování v případě, kdy sám nenalezne vhodného restaurátora. Pouze tehdy Komora určí člena Komory, který restaurování provede.

Odůvodnění:

Právo vlastníka památky na její restaurování v požadované kvalitě násobí garance poskytované Komorou. Jako výjimka z jinak platného smluvního principu se vztahuje pouze na případy, kdy vlastníkovi, resp. zadavateli, se výkon restaurování nepodaří sjednat.

Zásada. č.5 - Podmínky členství v Komoře

Splněním zákonem stanovených podmínek vzniká právní nárok na členství v Komoře. Komora zapíše do seznam členů každého žadatele, který má úplnou způsobilost k právním úkonům, je bezúhonný, splní zákonem předepsané základní požadavky odborného vzdělání a praxe, složí specializovanou restaurátorskou zkoušku a předepsaný slib. Ve výjimečných případech může Komora požadované vzdělání prominout.

Odůvodnění:

Zápis do seznamu členů jako záruka profesionality restaurátora musí být podmíněn splněním příslušných odborných i občanských předpokladů. Základní kriteria vzdělání a praxe přihlížejí k objektivním možnostem získání vzdělání v jednotlivých restaurátorských oborech. Nutnost této diferenciace jo způsobena zanedbáním specifik restaurátorské činnosti v minulostí, takže např. pro většinu oborů restaurování užitého umění neexistuje specializované vysokoškolské ani středoškolské studium. Zápis do seznamu členů Komory je ve výjimečných případech umožněn i osobám, které svou odbornost nabyly pouze praktickou činností a dosáhly vynikajících výsledků.

Zásada č.6 - Vyškrtnutí ze seznamu členů Komory a pozastavení výkonu restaurátorské činností

Ze seznamu členů Komora vyškrtne toho, kdo pozbyl způsobilosti k právním úkonům, byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin v souvislosti s výkonem restaurování, komu bylo vyškrtnutí uloženo jako disciplinární opatření, nebo kdo písemně požádal o vyškrtnutí. Komora může vyškrtnout i toho, kdo byl odsouzen za jiný úmyslný trestný čin nebo toho, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena. Komora pozastaví členovi výkon restaurátorské činnosti po dobu výkonu trestu odnětí svobody nebo trvání trestu zákazu restaurátorské činnosti. Komora může pozastavit restaurátorskou činnost tomu členovi, proti němuž byla podána obžaloba pro úmyslný trestný čin, nebo bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilostí k právním úkonům.

Odůvodnění:

V seznamu členů nemůže být zapsán ten, kdo nesplňuje předpoklady zápisu, komu bylo vyškrtnutí uloženo z trestu za provinění proti ustanovením tohoto zákona, nebo kdo z vlastní vůle požaduje zrušení zápisu. Komora může pozastavit právo výkonu restaurátorské činnosti i v případech, kdy bylo teprve zahájeno příslušné trestní stíhání nebo řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům a předejít tak dalším možným proviněním a škodám.

Zásada č.7 - Způsob výkonu restaurátorské činnosti a ochrana výtvarných uměleckých děl nepodléhajících zvláštnímu právnímu režimu

Člen Komory je vázán obecně závaznými právními předpisy i všemi předpisy a rozhodnutími Komory, zejména etickým kodexem restaurátora. Člen Komory je povinnen odmítnout takový požadavek na výkon restaurování, který je v rozporu s jeho profesionální povinností. Člen Komory osobně odpovídá za všechny zásahy provedené na výtvarném díle v rámci restaurování.

Člen Komory je oprávněn vykonávat restaurátorskou činnost na celém území ČR.

Člen Komory je povinnen postupovat podle zásad profesní etiky i tehdy, restauruje-li umělecká díla nepodléhající zvláštnímu právnímu režimu.

Samostatný výkon restaurátorská činnosti na evidovaných památkách a sbírkových předmětech je podmíněn tříletým členstvím v Komoře, přičemž tuto dobu může Komora zčásti nebo zcela prominout.

Odůvodnění:

Právní vztahy mezi klientem a restaurátorem se řídí obecně závaznými právními předpisy. Restaurátor je navíc povinnen respektovat i předpisy Komory, zejména etický kodex. Je osobně odpovědný za svěřenou památku, a to i tehdy, nezpůsobil-li případnou škodu sám, ale osoba jím pověřená k provedení některých dílčích úkonů. Restaurátor je vázán etickým kodexem i tehdy, restauruje-li díle nepodléhající zvláštnímu režimu. Tím se eliminují škody, které by mohly vzniknout následkem nedostatků v evidenci památek. Požadavek samostatného výkonu restaurátorské činnosti na památkách až po tříletém členství v Komoře násobí garanci za způsobilost restaurátora, přičemž v opodstatněných případech může Komora tuto dobu zkrátit nebo zcela prominout.

Zásada č.8 - Zápis do seznamu autorizovaných restaurátorů

Zákonem stanovené předpoklady odborného vzdělání a praxe a složení autorizační zkoušky a slibu zakládají právní nárok na zápis do seznamu autorizovaných restaurátorů oprávněných restaurovat mimořádně významné památky.

Odůvodnění:

Autorizace je výrazem získání nejvyšší odborné způsobilosti v příslušné restaurátorské specializaci. Vzhledem k objektivním možnostem specializovaného restaurátorského vzdělání může Komora připustit k autorizační zkoušce i toho člena Komory, který podmínku odborného vzdělání či požadovanou délku praxe nesplňuje, zaručí-li se za něj alespoň tři autorizovaní restaurátoři. Autorizace je tak umožněna i osobám, které prokazatelně dosáhly vynikajících výsledků, aniž mohly objektivně získat požadované vzdělání.

Autorizovaný restaurátor je oprávněn restaurovat mimořádně významné památky, jejichž zvláštní ochrana je tak realizována i zárukou maximální odborné způsobilosti restaurátora.

Zásada č.9 - Disciplinární odpovědnost člena Komory

Za porušení povinností člena Komory uloží disciplinární senát písemné napomenutí, pokutu až do výše 50 000.- Kčs, nebo vyškrtnutí ze seznamu členů Komory, resp. seznamu autorizovaných restaurátorů až na dobu pěti let. Proti rozhodnutí disciplinárního senátu má člen Komory právo se odvolat podle povahy rozhodnutí k představenstvo Komory nebo k soudu.

Odůvodnění:

Posuzováním disciplinární odpovědnosti členů Komory dbá Komora o dodržování ustanovení tohoto zákona včetně odborných a etických principů profesionálního výkonu restaurátorské činnosti.

Zásada č.10 - Orgány Komory

Komora má tyto orgány:

a/ valnou hromadu, která je nejvyšším orgánem Komory, právo účasti na ní má každý člen Komory,

b/ představenstvo, které je nejvyšším výkonným orgánem Komory,

c/ dozorčí radu, která je kontrolním orgánem Komory,

d/ disciplinární komisi, která posuzuje disciplinární odpovědnost členů Komory a ukládá jim disciplinární opatření,

e/ zkušební senát,

f/ další odborné orgány jmenované představenstvem.

Funkce v orgánech Komory jsou čestné.

Odůvodnění:

Uvedené orgány zajišťují základní funkce Komory. Obsazování těchto orgánů se řídí demokratickými principy. Zkušební senát posuzuje odbornou způsobilost uchazečů o členství v Komoře a o zápis do seznamu autorizovaných restaurátorů. V zájmu nejvyšší objektivity bude složen z předních restaurátorů a zástupců oborů a institucí, kterých se restaurování týká, zejména státní památkové péče.

Předloženým návrhem zákona se zakládá nová instituce Restaurátorská komora výtvarných umění, jejímž zřízením se sledují především tyti záměry:

1/ Ministerstvu kultury České republiky jako ústřednímu orgánu státní správy a orgánům památkové péče se na úseku restaurování památek a sbírkových předmětů, které jsou výtvarnými uměleckými díly malířskými, sochařskými nebo užitého umění, vytváří památkovým zákonem předpokládaný, samosprávný, nezávislý, profesně zaměřený právní subjekt, který jak ve vztahu ke státním orgánů, tak i vlastníkům památek ponese plnou odpovědnost za odbornou i etickou způsobilost restaurátorů. Takovouto odpovědnost, jak prokázala i současná praxe udělování oprávnění k restaurování ministerstvem kultury, nelze požadovat na žádném administrativně zaměřeném státním orgánu, tedy ani na ministerstvu kultury. Pokud jde o odpovědnost za vlastní výkon restaurátorské činnosti na výtvarných uměleckých dílech, vytváří se oproti dosavadnímu stavu zásadně nová situace, kdy na místo anonymní odpovědnosti nastupuje zcela konkrétní odpovědnost restaurátora - člena Komory.

2/ Samosprávným charakterem činnosti Komory se snižují nároky na státní rozpočet v oblasti výkonu státní správy ve sféře kultury a umožňuje se využití takto ušetřených prostředků přímo na ochranu památek.

3/ Vytvořením funkční garance odborné a etické způsobilosti restaurátorů se do značné míry předchází škodám způsobovaným na památkách nekvalifikovanými zásahy. Zavedení takové garance je komplikováno zanedbáním specifik restaurátorské činnosti v minulosti takže pro většinu oborů restaurování užitého umění neexistuje specializované vysokoškolské ani středoškolské studium. Navíc ani neexistuje žádná pověřená instituce, která by odbornou způsobilost v širokém spektru restaurátorských specializací posuzovala a garantovala. Tento stav je z hlediska ochrany památek neúnosný a pověření Komory vydáváním oprávnění fyzickým osobám k výkonu restaurátorské činnosti by tuto mezeru zaplnilo. Restaurátorská komora je schopna pro tuto funkci vytvořit záruky nejvyšší odborné objektivity, kterou bude zaručovat i složení zkušebního senátu, kde vedle předních restaurátorů budou i zástupci institucí a oborů, kterých se restaurování týká, zejména státní památkové péče.

4/ Návrh zákona o Restaurátorské komoře výtvarných umění prosazuje protimonopolní tendence tím, že oproti dosavadnímu stavu se poprvé v tomto návrhu zakotvuje právní nárok kterékoli odborně způsobilé fyzické osoby na získání oprávnění k výkonu restaurátorské činnosti, pokud splní zákonem přesně stanovená kriteria. Tím, že tato kriteria jsou stanovena přímo zákonem, se vytváří svého druhu veřejná soutěž, jíž se může kdokoli zúčastnit a získat tak oprávnění k výkonu restaurátorské činnosti. Vlastní zápis do seznamu členů Komory však nezakládá právní nárok na přidělení konkrétní zakázky, ale je pouze nutným předpokladem k tomu, aby se restaurátor mohl o zakázku ucházet. Tím se i mezi restaurátory vytváří žádoucí konkurenční prostředí, které bude mít pozitivní vliv na úroveň péče o památky a zároveň bude přirozeným způsobem regulována výše cen restaurátorských prací. Výhradní oprávnění členů Komory k výkonu restaurátorské činnosti se navíc omezuje pouze na restaurování těch kulturních statků, u kterých su stát z důvodu veřejného zájmu na jejich ochraně vyhradil zvláštní péči.

5/ Vytváří se smluvní volnost výběru restaurátora s jediným omezením, že u evidovaných památek nebo sbírkových předmětů, které jsou výtvarnými uměleckými díly malířskými, sochařskými nebo užitého umění, bude tento výběr prováděn z restaurátorů, u kterých je garantována odborná i etická způsobilost k výkonu restaurátorské činnosti jejich členstvím v Komoře.

6/ Nově se zakládá právo vlastníka památky na její restaurování v požadované kvalitě, a to i tehdy, když sám vlastník nenalezne vhodného restaurátora. Protože přikázání výkonu restaurátorské činnosti členovi Komory se předpokládá jako výjimka z jinak prosazovaného smluvního principu, je třeba současně stanovit oprávnění Komory na určení výše odměny a přiměřené zálohy.

7/ U památek, které dosud nepodléhají zvláštnímu režimu, se zajišťuje, že pokud bude restaurátorskou činnost provádět člen Komory, musí postupovat stejným způsobem jako u evidovaných památek, neboť je vázán etickým kodexem. Tím se zaručí, že nepřesnosti v evidenci památek nepovedou k nenapravitelným škodám.

8/ Systémem nově vytvořených institutů od přijímacího řízení až po možnost vyškrtnutí ze seznamu členů Komory se dosáhne před pokladů k trvalému odbornému růstu a dodržování etiky restaurátorů. Komora bude schopna ve spolupráci se státní památkovou péčí zajistit i nezbytnou kontrolu odbornosti provedení restaurátorských prací.

9/ Návrh zákona akceptuje současné mezinárodní požadavky na výkon restaurátorské činnosti, a to zejména vymezením pojmu restaurování v souladu s definicí restaurátorské profese v rámci UNESCO a přijetím mezinárodně přijímaného etického kodexu restaurátora jako závazné vnitřní normy nově zřizované Komory. Dodržování etického kodexu je navíc výslovně obsaženo ve slibu člena Komory.

10/ Návrh zákona bezprostředně navazuje na nově přijatý zákon ze dne 2.10.1991 o živnostenském podnikání, který v ustanovení § 5, odst. 1/, písm. c/, bod 10 vyjmul činnost restaurátorů a konzervátorů kulturních památek a sbírkových předmětů, které jsou výtvarnými díly malířskými, sochařskými a užitého umění, ze sféry své působnosti a vyhradil ji zvláštnímu samostatnému právnímu režimu, který doposud neexistuje. Toto legislativní vakuum odstraňuje předložený návrh zákona o zřízení Restaurátorské komory výtvarných umění.

Informační kontakty Asociace restaurátorů

Martin Pavala, akad. malíř

předseda Asociace restaurátorů

118 00 Praha 1, Petřín 206 tel.       53 26 20

Prof. Karel Stretti, akad. malíř

160 00 Praha 6, Šárecká 27 tel.       311 28 01

Akademie výtvarných umění tel.       37 36 41, 37 07 04

Doc. Petr Siegl, akad. sochař

140 00 Praha 4, Na Pankráci 53      tel. 42 51 78

Akademie výtvarných umění      tel. 37 36 41

Kancelář Asociace restaurátorů

Marie Hanušová, tajemnice AR      tel. 29 24 44

110 00 Praha 1, Masarykovo nábř. 250      fax 29 24 42

Právní zastoupení Asociace restaurátorů

JUD. Milan Klíma      tel. 74 07 71

                           21 95 / l. 3018

120 00 Praha 2. Na Výtoni 5      tel. 29 91 95

JUDr. Zdeněk. Altner

110 00 Praha 1, Biskupský dvůr 6       tel. 26 31 84

MASARYKOVO NÁBŘEŽÍ 250, 11000 PRAHA 1.       TEL. 292441-5.