Česká národní rada 1990 – 1992

Předkládám poslancům ČNR přehled ústních interpelací, otázek a podnětů, vznesených poslanci České národní rady na členy vlády České republiky na 26. schůzi České národní rady. Texty interpelací jsou převzaty ze stenografických záznamů.

26.I 01 Naléhavá interpelace poslance Jiřího Payna na předsedu vlády Petra Pitharta a ministra Tomáše Sokola ve věci problematiky slučování a rozdělování obcí

"Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se obrátil na ministra vnitra ČR pana Tomáše Sokola a předsedu vlády ČR pana Pitharta s naléhavou interpelací ve věci problematiky slučování a rozdělování obcí.

Omlouvám se ctěné sněmovně, že se vracím k tématu, nad kterým jsme strávili již mnoho času, avšak bez nalezení řešení.

Navrhl jsem spolu s kolegyní Marvanovou v tisku 393 jistou možnost řešení této problematiky. Sněmovna návrh projednala a neschválila, po mém soudu, novelu velmi závažných paragrafů 10 a 11 a doplnění o § 63 b obecního zákona. V nastalé situaci po neschválení těchto návrhů bylo třeba okamžitě jednat. Vláda ČR, pokud si vzpomenete, tisk 393 nedoporučila ke schválení a pan ministr vnitra se k projednávání nedostavil. Vláda ČR však při nedoporučení tisku 393 nenavrhla, jak jinak problematiku slučování a rozdělování obcí řešit.

Sněmovna při projednávání tisku umožnila obcím rozdělování a slučování, avšak nevyřešila problémy s tím spojené. Vysvětlím opět, co jsem již dvakrát u tohoto mikrofonu vysvětloval, a naznačím znovu, v čem spočívá problém.

Z dosavadní dikce zákona o obcích vyplývá, že při slučování a rozdělování obcí vzniká vždy nová obec. Pokusím se své tvrzení doložit citacemi příslušných oddílů zákona, předně § 10, odst. 1 obecního zákona. Cituji:

""Sloučením vzniká nová obec, jejíž území tvoří území slučovaných obcí.""

Všimněte si, že se tam vyskytuje vazba ""nová obec"".

Dále podle § 11 odst. 2, cituji: ""Návrh na rozdělení obce může ministerstvo vnitra zamítnout jen tehdy, pokud by nově vzniklé obce nemohly plnit úkoly podle tohoto zákona.""

Opět upozorňuji na vazbu ""nově vzniklé obce"".

Že při slučování a rozdělování obcí vždy vzniká nové obec nebo nové obce, ukazuje také odkaz pod čarou v § 56 volebního zákona do zastupitelstev v obcích, kde se říká, cituji: ""nové volby do zastupitelstev se konají, dojde-li ke vzniku nové obce.""

U citovaného textu je umístěn odkaz na citované § 10 a 11, ještě je tam odkaz na § 12 zák. o obcích. Myslím tudíž, že o průkaznosti uvedených citací nelze pochybovat.

Jestliže tudíž skutečně vždy při rozdělování a slučování obcí vznikají zcela nové obce, potom se v nově vzniklých obcích musí podle § 56, který jsem citoval, volebního zákona také konat vždy nové volby. Znamená to, že přidružením či oddělením obce, např. v případě Brna či Olomouce, tato města zanikají a po jejich opětném vzniku budou vyhlášeny nové volby.

Kromě tohoto závažného problému dojde k přerušení historické kontinuity města, která často trvá již několik set let. Domnívám se, že takové důsledky si nepřejeme. Ale protože v nových obcích neexistuje žádný orgán obce, znamená to, že v těchto nově vzniklých obcích nebude možno nové volby provést a tyto obce zůstanou v jakémsi právním vakuu až do doby než schválíme nějakou novelu obecního zákona.

Dalším bodem s tím souvisejícím je otázka majetku obcí. Majetek byl již obcím svěřen, a to zákonem o majetku obcí. Protože v rozhodnutí o sloučení či rozdělení obcí musí být uvedeno majetkové a finanční vypořádání, je naprosto zákonité, že nově vzniklé obce budou mít také nějaký majetek. Ovšem v těchto obcích není žádný orgán, který by tento majetek spravoval. A mezidobí než přijmeme zákon, který vyřeší možnost vyhlášení a provedení voleb a než se tyto volby provedou, tento majetek bude naprosto nechráněn. Majetek bude:

1. chátrat, protože jej nikdo nebude spravovat,

2. majetek nové obce může být případně rozkraden či poškozen a nikdo za to nenese odpovědnost,

3. naskýtá se otázka platnosti obecně závazných vyhlášek, které před sloučením či rozdělením obce platily na území původní obce.

Vzhledem k tomu, že vyhláška platí pouze na území obce kde byla vyhlášena příslušným obecním orgánem, zastupitelstvem, a protože sloučením či rozdělením vzniká podle zákona zcela nová obec, na jejím území samozřejmě žádná starší vyhláška nemůže platit, vznikne pravděpodobně v každé z nově vzniklých obcí velmi obsáhlý spor o platnost vyhlášek, např. Brno a podobně i jiná statutární města, zaniká vždy, ať již přidružením či oddělením obce. Zároveň přestávají platit všechny obecně závazné vyhlášky, musí se provést nové volby apod. Tím ovšem městu vzniknou značné finanční ztráty, protože např. nebude možné vybírání místních poplatků z alkoholu a další, v případě, že některý z občanů obce nebo některý z podnikatelů, např. majitelů restaurací, odmítne platit příslušné poplatky. Pokud by případ měl být řešen u soudu, musí tento spor občan proti obci vyhrát. A nově vzniklé obce a tudíž i statutární města budou zcela zlikvidovány velikým množstvím těchto sporů.

Proto jsem se obrátil na ministra vnitra v naléhavé interpelaci dne 10. 10. na 23. schůzi ČNR. Prosil jsem v ní pana ministra vnitra a také premiéra české vlády, aby se okamžitě vyjádřili k tomu jak:

1. chtějí uvedenou problematiku řešit, to znamená provedení voleb v nově vzniklých obcích,

2. jak chtějí řešit platnost vyhlášek v nově vzniklých obcích,

3. jak chtějí řešit správu majetku v nově vzniklých obcích.

Položil jsem tehdy otázku, co bude pan ministr a vláda ČR dělat. Nyní cituji z odpovědi pana ministra vnitra ČR Tomáše Sokola:

""Je pochopitelné, že něco s tím bude muset být uděláno, že jste ministerstvo vnitra i vládu postavili do velmi obtížné pozice, protože připravit za dva měsíce zákon, který by tuto situaci vyřešil, a nezlobte se na mne, právě proto, že jsem právník, nechci tzv. střílet od boku a neřeknu, jaké to bude řešení. Nevychrlím paragrafované znění a neřeknu ani zásady,""... "" Takže nevím, jaká cesta z této propasti bude. Budeme nepochybně nějakou cestu hledat, protože není jistě možná ta alternativa, kterou pan poslanec Payne načrtl. Mám jenom pocit, že tato hrůzná alternativa, která skutečně hrůzná je, a o tom nepochybuji ani na vteřinu, pan poslanec Payne má pravdu..."", ""... situace je skutečně velmi vážná a nezlobte se na mě, víc vám v této chvíli k tomu říci prostě nedokážu.""

Nyní musím svoji otázku zopakovat - co bude pan ministr vnitra Tomáš Sokol a co bude vláda České republiky dělat - a tuto otázku rozšiřuji o dodatek - co již ministr vnitra a vláda ČR udělali. Tím končím tuto interpelaci. Děkuji."

(Česká národní rada prohlásila tuto interpelaci za naléhavou a stanovila lhůtu 10 dnů k odpovědi)

26. I 02 Naléhavá interpelace poslance Heřmana Chromého na předsedu vlády Petra Pitharta ve věci výkladu zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR

"Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, dovolte mi, abych vznesl interpelaci na premiéra české vlády pana Pitharta ve věci výkladu zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích ČSFR, ČR a SR. Dovolte mi nejdříve stručný úvod.

Minulý týden jsem při ""hodinkách s vládou"" požádal pana ministra školství Vopěnku, aby blíže specifikoval pokyn č. 5, podle kterého mají být tomuto zákonu podrobeni vedoucí pracovníci, vedoucí jídelen. Nešlo mi o to rozebírat jednotlivosti. Šlo mi o to, že tento pokyn v podstatě nemá žádnou právní sílu. Šlo mi o to, aby toto blíže vysvětlil. Jak jsem správně předpokládal spojil jsem i tuto otázku s další otázkou na pana premiéra, kterého jsem požádal, aby se těchto ""hodinek"" zúčastnil, vzhledem k tomu, že byl ve Španělsku, tak se nedostavil - stejné rozpory vzniknou i u jiných resortů. Skutečně tomu tak bylo. Během týdne jsem dostal další informace, že konkrétně v resortu ministerstva školství, zase podle určitého odborného vyjádření školského odboru č. 25, mají se lustračnímu zákonu podrobit třídní učitelé, vedoucí vychovatelé. To vidíte jako určitý rozpor mezi těmito dvěma pokyny. Další lidé se ozvali z Plzně po linii státní správy, zejména tam, kde není jasno, co spadá do samosprávy a co do státní správy v působnosti obecních a městských úřadů.

Proto mi dovolte, abych svou otázku na pana premiéra upřesnil a dotázal se ho, kterých funkcí, případně jakého počtu se výše uvedený zákon dle paragrafu 1 odstavec 1 písm. a), d), f), v působnosti ČR bude dotýkat, případně jaká bude jeho časová realizace, jaké se odhadují finanční náklady spojené s jeho provedením. Protože tyto dotazy se množí, požádal bych také sněmovnu o to, aby tuto interpelaci označila za naléhavou. Děkuji vám za pozornost."

(Česká národní rada prohlásila tuto interpelaci za naléhavou a stanovila lhůtu 14 dnů k odpovědi)