ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1991

VI. volební období

514

Návrh zásad zákona ČNR o občanských

bezpečnostních komisích

předložený

výborem ČNR petičním, pro právní ochranu a bezpečnost

NÁVRH ZÁSAD ZÁKONA

O OBČANSKÝCH BEZPEČNOSTNÍCH KOMISÍCH

Zásada č. 1

Předmět úpravy

Navrhuje se upravit oblast kontroly a vlivu občanské veřejnosti na některé bezpečnostní orgány nebo organizace, které jsou pověřeny nebo se zabývají zajišťováním veřejného pořádku, mohou být oprávněny použít vůči občanům represivní opatření, jež ve zvýšené míře zasahují do jejich chráněných práv a u kterých je zvlášť žádoucí zajistit občanský vliv pro vytvoření vzájemné důvěry. Jde zejména o oblast Policie ČR, Obecní policie, vězeňství a soukromých bezpečnostních služeb.

Jako instituce, zajišťující tuto kontrolu a vliv, se navrhují komise občanů.

zásada č. 2

Název, účel, definice komisí a vztah k bezpečnostním organizacím

Navrhuje se komise nazvat slovy Občanská bezpečnostní komise (dále jen OBK), aby se mimo vystižení obsahu činnosti označilo i to, že jde o občanský vliv, a aby se také odlišily od dosavadních Občanských komisí.

Účelem OBK je zajišťovat občanský vliv a kontrolu v bezpečnostních složkách státu i obce, věznicích všech typů i v činnosti soukromých detektivních a ochranných služeb (dále jen detektivní služby). [např. podle zákona FS z 2. října 1991 o živnostenském podnikání, příloha 3, skupina 314/14 služby soukromých detektivů a podniky zajišťující ostrahu majetku a osob.]

V definici je potřeba uvést, že OBK mají roli iniciativní, poradní a právo kontroly.

Policie České republiky (dále jen Policie), Obecní policie, obce, Sbor nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České republiky (dále jen SNV) a detektivní služby vytvářejí podmínky pro činnost OBK.

zásada č. 3

Vytváření OBK

(1) OBK obce nebo městské části

a) Volba OBK obce obecním zastupitelstvem

Princip vytváření OBK by měl respektovat především to, že komise jsou orgánem odvozeným od samosprávných orgánů, vzešlých z voleb.

Navrhuje se, aby OBK zřizovalo obecní zastupitelstvo. Protože sestavení OBK může být citlivě politicky vnímáno, navrhuje se dále, aby členy komise volilo a odvolávalo obecní zastupitelstvo. [Mimo volbu a odvolání členů OBK [§ 45 d) druhá věta zák. 367/1990 ČNR o obcích] se na OBK vztahují ustanovení uvedeného zákona, zejm. §§ 45 a 56.]

V menších obcích je zřízení OBK dobrovolným rozhodnutím obecního zastupitelstva, až od úrovně obcí s Obvodním oddělením Policie je zřízení OBK povinné.

Toto ustanovení se vztahuje také na městské části a jejich OBK.

b) Členové OBK

b1) Pro zajištění legitimity OBK před občany se navrhuje, aby členy OBK byli především členové obecních zastupitelstev. Jejich počet by měl být zpravidla polovina, nejméně však třetina členů OBK. Aby však byla zajištěna možnost kontinuity tam, kde to obecní zastupitelstvo považuje za vhodné, se navrhuje, aby členy OBK byli i další občané (experti, osvědčení členové Občanských komisí), které do komise bude volit obecní zastupitelstvo. Předpokládá se, že zejména tito členové, vzhledem ke zkušenostem a nashromážděným materiálům, budou přínosem pro práci komisí.

b2) U všech členů OBK je podmínkou jejich bezúhonnost a to jak v právním, tak v morálním významu.

b3) Další podmínkou, která se navrhuje, je neslučitelnost s pracovním poměrem k resortům, ke kterým má OBK přímý vztah. Navrhuje se, aby tato podmínka platila ještě alespoň dva roky po ukončení takového pracovního poměru.

b4) Další podmínkou pro členství v komisi je spolehlivost. Je definována tak, že občan v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 nebyl

i) příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,

ii) evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti,

iii) vědomým spolupracovníkem Státní bezpečnosti,

vi) tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska od stupně okresního nebo jemu na roveň postaveného výboru výše, členem předsednictva těchto výborů, členem ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, členem Byra pro řízení stranické práce v českých zemích nebo členem Výboru pro řízení stranické práce v českých zemích, s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali pouze v období od 1. 1. 1968 do 1. 5. 1969,

v) pracovníkem aparátu orgánů uvedených pod písm. vi) na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,

vi) příslušníkem Lidových milicí,

vii) členem akčního výboru Národní fronty po 25. 2. 1948, prověrkových komisí po 25. 2. 1948 nebo prověrkových a normalizačních komisí po 21. 8. 1968,

viii) studentem na Vysoké škole F. E. Dzeržinského při Radě ministrů SSSR pro příslušníky Státní bezpečnosti, Vysoké škole ministerstva vnitra SSSR pro příslušníky Veřejné bezpečnosti, Vyšší politické škole ministerstva vnitra SSSR nebo vědeckým aspirantem anebo účastníkem kursů delších než tři měsíce na těchto školách.

c) Vědomou spoluprací se Státní bezpečností se podle odstavce b4) iii) pro účely tohoto zákona rozumí, že občan byl evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako důvěrník, kandidát tajné spolupráce nebo tajný spolupracovník důverného styku a věděl, že se stýká s příslušníkem Sboru národní bezpečnosti a podává mu zprávy formou utajeného styku nebo plnil jím uložené úkoly.

d) Spolehlivost se prověřuje na základě zmocnění ministra vnitra ČR před zvolením do OBK nebo nejdéle do šesti měsíců od tohoto zvolení. Zároveň se ukládá ministru vnitra ČR na základě žádosti Obecní rady tyto skutečnosti zjistit a oznámit občanu nebo Radě zastupitelstva. [Způsob a postup prověření spolehlivosti se provede podle zvláštního zákona Federálního shromáždění, případně České národní rady.]

(2) Okresní OBK

Jako partnera základnímu stupni výkonu Policie, Okresním ředitelstvím, se navrhuje zřídit okresní OBK. V okresní OBK se musí zajistit podíl komisí z celého území její působnosti. Proto se navrhuje princip povinně zaručeného členství pro jednoho až dva členy těch OBK okresu, kde je Obvodní odděleni Policie. Složení okresní OBK musí být vyvážené mezi členy z okresního města a z dalších obcí okresu.

Do okresní OBK volí stálé členy jednotlivé OBK.

(3) Okresní OBK v okresech bez okresního města

V okresech, které nemají okresní město na svém území, každá OBK obce, ve které je Obvodní oddělení Policie, volí dva stálé členy do okresní OBK.

(4) Krajská OBK

Jako partnera krajským správám Policie, které mají mít zejména koordinační a servisní funkci, se navrhuje krajské OBK. Krajská OBK bude vytvořena ze zástupců okresních OBK v kraji. Každá OBK volí dva zástupce, zpravidla předsedu a dalšího člena.

(5) Předseda a tajemník OBK

Protože je potřeba zvýšit odpovědnost a legitimitu vedení OBK, navrhuje se, aby kandidáta na předsedu předkládala OBK z řad členů zastupitelstva - členů OBK, a aby byl volen obecním zastupitelstvem. Tajemníka si komise může zvolit zejména pro výkon administrativní a organizační práce.

Okresní a krajská OBK volí svého předsedu a tajemníka ze svých členů sama.

(6) Odpovědnost OBK, jejího předsedy, tajemníka a členů

Předseda, tajemník, jednotliví členové i celá komise jsou odpovědni tomu orgánu, který je do funkcí ustanovil nebo zvolil. Tento orgán je proto také může odvolat. Předseda OBK navíc na požádání obecní rady předkládá poznatky a návrhy z oblasti bezpečnosti. Stejnou povinnost má předseda okresní OBK vůči přednostovi okresního úřadu a předseda krajské OBK vůči VPPOB ČNR.

(7) Odvolání člena OBK

Jako ochranu proti vnitřnímu ochromení práce komise se navrhuje možnost odvolat z komise ty její členy, kteří se práce komise déle neúčastní. Možnost odvolat člena se navrhuje i tehdy, jestliže se dopustil jednání, jež je v rozporu s etikou člena komise nebo když nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Na etice, bezúhonnosti a spolehlivosti jednotlivého člena je založena důvěra veřejnosti v celou komisi. K odvolání členů z komise je kompetentní ten orgán, který členy komise volí, k odvolání předsedy z jeho funkce ten orgán, který ho volí nebo ustanovuje. Při odvolání členů, kteří jsou v komisi na základě územního zastoupení, je potřeba zajistit jejich náhradu na stejném principu.

(8) Počet členů komise

Navrhuje se počet členů OBK stanovit nejméně na tři.

zásada č. 4

Působnost OBK

(1) OBK obce nebo městské části

OBK obce nebo městské části působí vždy v rozsahu činnosti toho útvaru Policie a Obecní policie, které svou působností pokrývají celé území obce nebo městské části.

Zástupci OBK obcí s místním oddělením Policie mají právo účastnit se jednání OBK obce s nadřízeným Obvodním oddělením Policie s hlasem poradním.

OBK obce působí také v rozsahu činnosti vězeňského zařízení, které nespadá do působnosti okresní OBK a sídlí na území obce.

Toto ustanovení se vztahuje také na městské části a jejich OBK.

(2) Okresní OBK

Okresní OBK působí v rozsahu činnosti okresního ředitelství Policie (zejm. jeho koordinační, personální, ekonomické funkce a speciální funkce výkonu pro celý okres, např. kriminální služba), nezasahuje však do působností OBK uvedených ad (1).

Okresní OBK působí dále v rozsahu činnosti detektivních služeb, registrovaných u příslušného živnostenského úřadu.

Okresní OBK působí také v rozsahu činnosti vězeňských zařízení v působnosti Ministerstva spravedlnosti, které sídlí na území okresu.

(3) Krajská OBK

Krajská OBK působí v rozsahu činnosti krajské správy Policie podobně jako na úrovni okresu, nezasahuje však do působnosti OBK uvedených ad (1) a (2).

(4) Oprávnění členů OBK

Pro účinnost práce OBK je potřeba, aby její členové mohli mít k disposici informace, důležité pro dostatečnou znalost problematiky. Proto se navrhuje, aby byli oprávněni po řádném poučení o příslušných právních předpisech seznamovat se i s utajovanými skutečnostmi v rozsahu působnosti své OBK, vyjma operativní techniku, jejíž kontrolu provádí podle Zákona o Policii ČR výhradně kontrolní orgán ČNR.

Členové OBK by měli mít právo seznamovat se s těmito informacemi z příslušného útvaru Policie, Obecní policie, obce, živnostenského úřadu a útvaru SNV:

- osobní spisy policistů Policie ČR, obecních policistů a příslušníků SNV v rozsahu potřebném pro plnění úkolů podle tohoto zákona,

- statistické údaje o kriminalitě a jejím objasňování a mimořádných událostech ve věznicích,

- údaje o struktuře a základním početním stavu Policie, Obecní policie a útvarů SNV v rozsahu své působnosti

- trvalá a navrhovaná opatření v oblasti ochrany veřejného pořádku a pořádku ve věznicích,

- operativní opatření v oblasti veřejného pořádku a pořádku ve věznicích po souhlasu příslušného funkcionáře Policie, Obecní policie nebo SNV,

- průběh a výsledek řešení stížností a podnětů občanů, policistů, obecních policistů a příslušníků SNV,

- materiální vybavení Policie, Obecní policie a útvarů SNV v rozsahu své působnosti,

- podklady pro správní řízení Policie (např. vydávání zbrojních průkazů) a Obecní policie.

- podklady a náležitosti pro vydání koncesní listiny pro detektivní služby zejména podle §§ 50, 54 a 56 živnostenského zákona a podklady a náležitosti pro vydání oprávnění k podnikatelské činnosti nebo podnikatelského oprávnění zejm. podle § 6 zákona FS 105/1990 o soukromém podnikání občanů ve znění dalších předpisů.

(5) Prokazování členů OBK

Členové OBK budou vybaveni identifikačním průkazem, kterým se prokazují orgánům Policie, Obecní policie, obce, městské části a SNV. Vzor průkazu vydá MV ČR, obce průkazy obstarají na vlastní náklady.

Poznámka: Ústřední orgány

Podle Ústavy, Zákona o poslancích ČNR a Zákona o jednacím řádu ČNR mohou poslanci ČNR vykonávat kontrolu v celé státní správě, tedy i v celé oblasti Policie, resortu Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti a v dalších státních a obecních orgánech a organizacích. Proto se nenavrhuje zvláštní OBK pro ústřední orgány, neboť to spadá do působnosti výboru ČNR a je upraveno jednacím řádem ČNR a Zákonem o poslancích ČNR. Je však potřeba předpokládat, že VPPOB ČNR a jeho příslušné komise převezmou některé funkce dosavadní občanské komise při MV ČR. Vzhledem k tomu, že jejími členy by pak vedle osvědčených členů OK byli i poslanci ČNR, její oprávnění by se značně zvýšila. Tato komise by pak měla mít také informační a koordinační funkci. Z legislativních důvodů však popis této úpravy nepatří do návrhu zásad tohoto zákona.

zásada č. 5

Činnost OBK

(1)

Základním cílem OBK má být zajištění vlivu veřejnosti na bezpečnostní služby, zejm. na Policii ČR a Obecní policii, tak, aby tyto služby byly integrální součástí občanské společnosti a co nejlépe vykonávaly ty úkoly, pro které jsou zřízeny. OBK mají působit iniciativně i kontrolně. Pro výkon těchto funkcí se navrhuje, aby byly oprávněny požadovat potřebné podklady, zároveň se navrhuje zakotvit povinnost služebních orgánů, orgánů Obecní policie, obce a zodpovědných pracovníků detektivních služeb jim vyhovět.

Dále se navrhuje povinnost funkcionářů Policie, Obecní policie, obce a SNV, případně zodpovědných pracovníků detektivních služeb, dostavit se po řádném a včasném pozvání na jednání OBK.

(2)

Dále jako důležitý prvek veřejné kontroly a možnosti uplatnění vlivu se navrhuje, aby příslušný orgán Policie ČR, Obecní policie a SNV byl povinen informovat v dostatečném předstihu příslušnou OBK o návrhu na jmenování zaměstnanců do řídících funkcí nebo, pokud to okolnosti umožňují, na jejich odvolání z nich. OBK má právo se k návrhu vyjádřit.

(3)

Z podobného důvodu se navrhuje, aby příslušný orgán Policie ČR byl povinen informovat v dostatečném předstihu před rozhodnutím příslušnou OBK o žádostech o vydání zbrojního průkazu. OBK má právo se k návrhu vyjádřit.

(4)

Navrhuje se dále demonstrativně vymezit okruh činnosti OBK takto: OBK předkládají orgánům Policie ČR, Obecní policie a SNV návrhy na zlepšení jejich práce. Zabývají se i tím, zda uvedené orgány i detektivní služby postupují v souladu se zákonem. Zjišťují, zda ve věcech služebního poměru policistů, příslušníků SNV a pracovního poměru obecních policistů a podmínek provozování a koncesí detektivních služeb jsou splněny všechny závazné požadavky, na zjištěné závady upozorňují a požadují jejich nápravu.

zásada č. 6

Jednání OBK

Navrhuje se do zákona zakotvit několik základních principů jednání OBK, zejm. proto, aby se k závažným rozhodnutím v různých OBK nedocházelo výrazně odlišnou procedurou. Dále se navrhuje upravit povinnost obecních a okresních úřadů zabezpečit činnost komisí technicky a materiálně, včetně odpovídajícího ukládání utajovaných dokumentů. Navrhuje se upravit především:

(1)

Způsob svolávání a rozhodování OBK, povinné provádění zápisu z jednání, pravidla pro jednání OBK,

(2)

Povinnost obecního úřadu v odůvodněných případech kancelářsky a finančně zabezpečit činnost OBK obce (městské části).

(3)

Povinnost okresního úřadu v odůvodněných případech kancelářsky a finančně zabezpečit činnost okresní OBK a krajské OBK v sídle OÚ,

(4)

Právo přednosty OÚ účastnit se jednání Okresní OBK a Krajské OBK a předkládat jí návrhy.

zásada č. 7

Přechodná ustanovení

(1)

Po utvoření OBK podle tohoto zákona převezmou příslušné OBK dokumentaci Občanské komise odpovídajícího stupně a působnosti, zřízené na základě rozkazu ministra vnitra ČSFR č. ...

(2)

Dokumentaci OK při MV ČR, zřízené na základě rozkazu ministra vnitra ČSFR č. ... převezme BK VPPOB ČNR.

V Praze dne 4. prosince 1991

Jiří Müller v. r.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP