Česká národní rada 1990 – 1992

Ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Česká republiky Karel Dyba zaslal odpověď na interpelaci poslance ČNR Martina Bursíka dopisem ze dne 10. 3. 1992.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, předkládám České národní radě odpověď ministra pro hospodářskou politiku a rozvoj Česká republiky Karla Dyby na interpelaci poslance Martina Bursíka, která je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha: 5 listů

Vážený pane poslanče,

předkládám vysvětlení a podrobnější argumentaci k "rozporným bodům", které jste našel v mé odpovědi na Vaši interpelaci vládě České republiky ve věci "neoprávněné dispozice ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj České republiky s rudným ložiskem Kašperské Hory" a které vyvolaly Vaši další interpelaci ze dne 18. února 1992.

1. K domnělému rozporu mezi faktem oprávnění s.p. Geoindustria GMS k vyhledávání a průzkumu a závazkem a.s. Bohemia Důlní zpracovat na vlastní náklad projekt dokončení geologického průzkumu na stejném ložisku:

Zde je třeba rozeznávat mezi smluvně založeným oprávněním nebo lépe závazkem Geoindustrie provést za úplatu geologické práce a mezi dispozičním právem k výhradnímu ložisku. Geoindustria jako pouhý dodavatel geologických prací nemůže z titulu dodávky těchto prací vyvozovat právo disponovat s výsledky prací, s nimiž má právo disponovat pouze jejich odběratel, ani právo disponovat s výhradním ložiskem, které je ve státním vlastnictví.

Rozdíly mezi právy odběratele a dodavatele prací jsou zřejmé z obecně závazných právních předpisů a v mé odpovědi na Vaší interpelaci byly zdůrazněny způsobem, který lze jen ztěží přehlédnout.

2. K závazkům, které mé ministerstvo převzalo jako právní nástupce Českého geologického úřadu:

Ve své odpovědi na Vaši interpelaci uvádím, že ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR není znám a nikdy nebyl předložen dokument dokládající zmocnění Geoindustrie jednat se zahraniční společností o průzkumu ložiska a využití jeho výsledků. Pokud by takovýto dokument existoval, byl by ve své době právně postižitelný; výsledky průzkumu barevných a drahých kovů byly v různé formě předmětem státního tajemství. Navíc Český geologický úřad nebyl oprávněn rozhodovat o využití výhradního ložiska. Horní zákon před svou novelizací v roce 1991 svěřoval toto právo "ústřednímu orgánu státní správy, do jehož působnosti patří dobývání příslušných nerostů podle zvláštních předpisů". Tímto orgánem bylo federální ministerstvo hutnictví a těžkého strojírenství. Ministerstvo mohlo převzít a převzalo závazky Českého geologického úřadu, které byly známé a prokazatelné. Pokud pan poslanec podloží své tvrzení předložením dokladu o zmíněném zmocnění, budou z toho v předmětné věci vyvozeny příslušné důsledky.

3. Poznámky o postupu podle zákona 44/1988 Sb., ve znění zákona ČNR 541/1991 Sb. byly v mé odpovědi na interpelaci pana poslance uvedeny v jiném kontextu. Smlouva ministerstva s a.s. Bohemia důlní ze dne 20. 8. 1991 byla uzavřena podle tehdy platných předpisů a nebylo mým úmyslem zaštiťovat ji předpisy novými.

4. Podobně musím reagovat i na poznámku o kompetencích ředitele s.p. Geoindustria GMS; pan ředitel přirozeně nepřekročil kompetence, které by se vyvozovaly z předpisů platných po 20. prosinci 1991 (po účinnosti novely horního zákona), ale kompetence dané právními předpisy platnými v době uzavírání smlouvy. K této problematice, která souvisí s dalším údajně rozporným bodem - stanovisky MHPR ČR a FMH, se vyslovím dále podrobněji.

5. Musím upozornit, že i náměstek ministra hospodářství ČSFR pan Ing. V .Petříček, CSc. ve své odpovědi na žádost ředitele s.p. Geoindustria GMS pana Höschla o posouzení právních otázek souvisejících s uzavřením smlouvy mezi s.p. Geoindustria GMS a francouzskou společností COGEMA uvádí, že federální ministerstvo hospodářství není ústředním orgánem státní správy ve věcech těžby, úpravy a zušlechťování rud a nemůže proto zaujímat závazná stanoviska v předmětné záležitosti. Přesto se však domnívám, že Vámi zmiňovaný rozpor mezi stanoviskem mého ministerstva a FMH je jen zdánlivý. FMH se jistě nemýlí, tvrdí-li obecně, že podnikatelské subjekty spolu mohou uzavírat smlouvy. Toto právo nezpochybňuji a má je samozřejmě i Geoindustria GMS ve vztahu k firmě COGEMA. Co zpochybňuji, je obsah uzavřené smlouvy. MHPR ČR nechalo tuto smlouvu posoudit třemi nezávislými experty, z jejichž posudků cituji nejdůležitější pasáže.

Z posudku JUDr. N. Pacáka a JUDr. J. Pražáka, předních znalců z oboru horního práva:

"Z předmětné smlouvy o sdružení nevyplývá, že by společnost COGEMA byla oprávněna provádět geologické práce a... geologické práce nemohou být prováděny ani Sdružením, které není právnickou osobou ani fyzickou osobou.... V předmětné smlouvě v článku 4.3 se naopak tvrdí, že v první fázi průzkumu bude COGEMA řídit práce na Hartmanicích a Geoindustria na Kašperských Horách. Ve druhé průzkumné fázi bude COGEMA pak dokonce podle téhož článku smlouvy řídícím členem Sdružení na obou území. V rozporu s pověřením Geoindustrie, jehož se jí dostalo, je ujednání, že Geoindustria podle článku 4.3.3.1 jako právní správce obou území (rozumí se zřejmě Kašperské Hory a Hartmanice), dá tato území k výhradní dispozici Sdružení v průběhu první fáze." K tomu musím poznamenat, že Hartmanice nejsou výhradním ložiskem a neměly tudíž ani svého správce. Právo Geoindustrie k průzkumu na tomto území nebylo ani podle tehdejších předpisů nijak založeno. Pokračuji v citaci posudku:

"Nelze souhlasit s postupem Geoindustrie, že (podle čl. 6.2.1) se zavazuje v případě získání potvrzení o "výhradním právu k provádění průzkumu" předat toto právo k průzkumu Sdružení.... Zpracovatel smlouvy si neujasnil, že nakládat s právy a právem chráněnými zájmy může jen v rozsahu, kdy se nedostane do rozporu se zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy, které nakládání s nimi upravují. Obecně lze smlouvu charakterizovat jako projev vůle, která ze strany Geoindustrie je částečně v rozporu s ustanoveními několika zákonů..."

Z posudku komerčního právníka JUDr. Z. Špirochové:

... "Geologické práce na našem území může provádět pouze právnická osoba k tomu oprávněná, resp. autorizovaná. Takové oprávnění nemůže získat Sdružení bez právní subjektivity.

Podstatnou je dále i skutečnost, že podle ustanovení § 45 odst. 1 zák. č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby podniky nemohou mimo obvyklé hospodaření uzavírat smlouvy o převodu vlastnictví majetku, ke kterému mají právo hospodaření, ani zakládat právnické osoby. Výjimky by v daném případě musela povolit vláda ČR. Duševní vlastnictví, tedy dosavadní výsledky provedeného geologického průzkumu i jeho výsledky budoucí jsou, resp. budou nepochybně rovněž majetkem státu a státní podnik je tedy bez souhlasu vlády ČR nemůže převádět jinému. Stejně tak nemůže státní podnik momentálně smluvně se zavázat k budoucímu založení obchodní společnosti se zahraničním subjektem."

Závěrem k tomuto bodu musím pro Vaši informaci, vážený pane poslanče uvést, že ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR v zájmu maximální objektivity dalo podnět ministerstvu státní kontroly ČR k prošetření obsahu smlouvy mezi státním podnikem Geoindustria GMS a francouzskou firmou COGEMA.

6. Z právního hlediska nemůže být vůbec otázka oprávnění ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj uzavřít smlouvu o dalším průzkumu a využití výhradního ložiska nerostů zpochybňována. Otázka může znít, zda MHPR ČR mělo v daném případě volit cestu výběrového řízení. K tomu dovolte citovat z posudku komerčního právníka JUDr. Z. Špirochové:

"... Výběrové řízení by zde však připadalo v úvahu až pro rozhodování mezi zájemci o dobývání ložiska, kteří by hodlali státu uhradit náklady provedeného geologického průzkumu. V daném případě má tento zájem pouze a.s. Bohemia.

... Výběrové řízení pak proběhne zcela přirozenou cestou. Ten, kdo zaplatí náklady provedeného geologického průzkumu, respektive dokončí jej na vlastní náklad a předloží odpovídající projekt... získá příslušná práva. Finanční i ostatní podmínky soutěže plynou přímo ze zákona a jsou pro všechny zájemce stejné. Domnívám se, že organizovat v daném případě zvláštní výběrové řízení by bylo nadbytečné."

K tomuto stanovisku pouze podotýkám, že až do 20. 8. 1991, tedy do doby uzavření dohody mezi ministerstvem a a.s. Bohemia, Geoindustria GMS nepožádala ministerstvo o určení dobývání nebo o předchozí souhlas k dobývání výhradního ložiska podle § 24 tehdy platného horního zákona. Geoindustria rovněž nezískala povolení ministerstva realizovat připravený projekt vyhledávání z prostředků státního rozpočtu na ložisku Hartmanice a o realizaci tohoto projektu z vlastních prostředků se neucházela.

Ujišťuji Vás, vážený pane poslanče, že bedlivě sleduji politické aspekty práce svého ministerstva, zejména pokud se týče uplatňování principu liberalizace v hospodářství České republiky. V oblasti surovinové politiky jsou voleny postupy umožňující rovný přístup všech právnických i fyzických osob k volným geologickým informacím, zabezpečující stejné podmínky v oblasti bánského podnikání včetně geologického průzkumu, při zajištění právní jistoty v otázkách vlastnictví. Ministerstvo průběžně hodnotí nerostný surovinový potenciál republiky a prozkoumaná, dosud nevyužívaná ložiska bude nabízet k využití. K tomu ministerstvo v přítomné době zabezpečuje veřejnou soutěž na průzkum a dobývání výhradních ložisek nerostných surovin podle připraveného seznamu ložisek. Ložisko Kašperské Hory se z této kategorie ložisek poněkud vymyká, protože představuje objekt, na kterém dosud probíhá průzkum z prostředků státního rozpočtu. Ministerstvo však bude hledat cesty, jak ulehčit přetíženému státnímu rozpočtu a zařadit do soutěže i státem zkoumaná ložiska již ve fázi průzkumu.

Doufám, že tato má odpověď pomůže objasnit dosavadní pochybnosti ve věcech Vaší interpelace a že bude pro Vás uspokojivá.