Ministr práce a sociálních věcí
České republiky Milan Horálek zaslal odpověď
na interpelaci poslance Jaroslava Šraita dopisem ze dne 12.
února 1992.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady předkládám České národní
radě odpověď ministra práce a sociálních
věcí České republiky Milana Horálka
na interpelaci poslance Jaroslava Šraita, která je
přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha: 2 listy
Vážený pane poslanče,
na 24. schůzi České národní
rady jste vůči mně vznesl dotazy, na které
Vám tímto odpovídám:
1.) Spoluzodpovědnost státu se nesnižuje, ale
naopak stát zabezpečí každému
občanovi životní minimum, které by mělo
zajistit jeho důstojný život. Občan
je zodpovědný sám za sebe a stát mu
pomáhá tehdy, když to skutečně
potřebuje. Jak se ukazuje, je však řada občanů,
kteří se vyhýbají práci. Stát
podporuje ty, kteří skutečně chtějí
a mohou pracovat, a to vytvářením veřejně
prospěšných prací a společensky
účelných pracovních míst.
Novela zákona č. 1 o zaměstnanosti znamená
snížení podpory v nezaměstnanosti a
zkrácení doby pro poskytování podpory.
V případě, že se občan, který
je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání,
dostane pod hranici životního minima (v případě
pobírání dávek v nezaměstnanosti
nebo po jejich vyčerpání), budou mu vypláceny
dávky sociálního zabezpečení.
2.) Získat zaměstnání v SRN mohou
čs. občané za podmínek, které
byly dohodnuty s německými orgány na úrovni
vlády ČSFR nebo ministerstvem práce a sociálních
věcí České republiky a Spolkovým
ústavem pro práci Norimberk.
Pracovní úvazek lze uzavřít s německými
zaměstnavateli v těchto formách:
a) Zaměstnání na základě dohody
mezi vládou ČSFR a vládou SRN o vzájemném
zaměstnávání československých
a německých občanů za účelem
rozšíření jejich odborných a
jazykových znalostí.
Tato dohoda limituje počet možných zaměstnání
na 1 000 osob z celé ČSFR na období jednoho
roku s možností prodloužení na 18 měsíců.
Zaměstnání je podmíněno znalostí
německého jazyka a potřebnou kvalifikací.
MPSV ČR přijalo cca 850 žádostí,
z toho však bylo z německé strany vyhověno
zatím cca 400 žadatelům. Důvodem nízké
zaměstnanosti je především nedostatečná
znalost německého jazyka, která je podmínkou
pro zařazení na odbornou práci.
b) Sezónní zaměstnání je smluvně
upraveno ujednáním mezi Spolkovým ústavem
pro práci Norimberk a ministerstvem práce a sociálních
věcí České republiky. Jde o možnost
krátkodobého zaměstnání na
období tří měsíců, a
to zejména při pomocných pracech v oboru
zemědělství, lesnictví, vinařství,
pohostinství a ubytovacích služeb, pojízdných
zábavních podniků a stavebnictví.
Do konce roku 1991 se o tuto možnost ucházelo méně
než 16.000 žadatelů. Z tohoto počtu získalo
pracovní smlouvu s německým zaměstnavatelem
méně než 9.000 osob.
c) Zaměstnání s tzv. "denním
dojezdem" je prakticky uskutečňováno
v příhraničních oblastech, kde se
na základě vzájemných spoluprací
německých a českých úřadů
práce umožňuje čs. občanům
být zaměstnán u německých zaměstnavatelů.
Této možnosti využívá cca 10.000-12.000
osob s podmínkou denních návratů do
republiky.
d) Kromě těchto forem se naši občané
zúčastní práce v Německu prostřednictvím
svých podniků v tzv. "smlouvě o dílo",
kdy český podnik (převážně
stavební) realizuje práce v Německu. Touto
formou je v současné době v Německu
zaměstnáno více než 5.200 osob.
V součtu lze říci, že spolupráce
s německou stranou v oblasti zaměstnanosti můžeme
hodnotit pozitivně.
3.) Od září se díky aktivní
politice zaměstnanosti podařilo v ČR vytvořit
13.732 praktikantských míst a 4.201 asistentských
míst. Nabídka těchto míst v řadě
případů předstihla poptávku.
Tento záměr s uplatněním absolventů
škol se plně osvědčil.
4.) v ČR bylo od začátku roku vytvořeno
20.077 míst pro veřejně prospěšné
práce a 62.484 míst pro společensky účelná
pracovní místa.
V Praze 12. února 1991 | Milan Horálek v. r. |