Česká národní rada 1990 – 1992

Pokuta se stanoví za poškození:

a) vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším, nebo kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši 50 000,- Kčs,

b) vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši 20 000,- Kčs,

c) veřejné části vodovodní přípojky ve výši 1 000,- Kčs,

d) veřejné části kanalizační přípojky ve výši 1 000,- Kčs.

(1) Pokuta za porušení jiných povinností podle § 24 písm. e) se stanoví ve výši od 5 000,- Kčs do 200 000,- Kčs podle závažnosti porušení povinností.

(2) Při ukládání pokuty se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.

(1) Poruší-li osoba uvedená v § 24 v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za níž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se při stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení, trojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek resp. trojnásobek.

(2) Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 3 000 000,- Kčs.

Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán dověděl o skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.

Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který jako první zjistil porušení povinností. Pokud porušení povinnosti zjistil okresní úřad a inspekce v stejný den, rozhodne o uložení pokuty okresní úřad. K přezkoumání rozhodnutí v odvolacím řízení je příslušné ministerstvo.

Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24f se pokuty uložené podle nařízení vlády ČSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.

(1) Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(2) Pokuty ukládané Inspekcí jsou příjmem Fondu tvorby a ochrany životního prostředí České republiky. Pokuty ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem".

42. § 26 zní:

V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli, [Nařízení vlády ČR.........., jimž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod.] rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví jakost vypouštěných odpadních a zvláštních vod a lhůtu, v níž má být tohoto stupně dosaženo.".

43. V § 27 odst. 2 se vypouští slova "odst. 1".

44. V § 29 odst. 1 písm. a) se vypouští slova "Českého geologického úřadu".

45. § 29 odst. 1 písm. b) zní: "Působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.".

46. § 29 odst. 2 zní: "(2) Ministerstvo zemědělství České republiky

a) řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a hrazení bystřin, včetně závlahových a odvodňovacích staveb a jejich soustav, rybníků a malých vodních nádrží, pokud slouží zemědělství a lesnímu hospodářství,

b) řídí systémy veřejných vodovodů a kanalizací,

c) zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním vodohospodářským orgánem do správy organizací v působnosti ministerstva zemědělství České republiky,

d) zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum, monitorování a informační systémy v oblastech uvedených pod písmenem a) - c),

e) po dohodě s ministerstvem životního prostředí ČR může stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti na úsecích uvedených pod písmenem a) - d) [§ 24 odst. 6, § 30 odst. 4 zák. č. 138/1973 Sb., o vodách.]." pokud zákon o vodách nestanoví jinak.

Ustanovení § 26 se použije na případy, kdy nesoulad mezi vypouštěním odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních a ustanovením vodního zákona vznikl před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky ve znění pozdějších předpisů se mění a doplňuje takto:

1. V § 15 odst. 1 se vypouštějí slova "a vodní". Za slova "potravinářský průmysl", se vkládají slova "veřejné vodovody a kanalizace".

2. V § 19 odst. 2 se slova "ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod" nahrazují slovy "vodní hospodářství s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství".

Zrušují se:

1. Nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství.

2. Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 66/1987 Sb., o České vodohospodářské inspekci.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Návrh novely zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství zohledňuje nejaktuálnější změny, vyplývající pro tento úsek státní správy z nových společensko-ekonomických poměrů v České republice a měl by tak napomoci ke zlepšení stavu životního prostředí na úseku ochrany vod. Provedení některých zásadních změn je však vázáno na ukončení procesu novelizace hmotně právní normy,tj. federálního vodního zákona č. 138/1973 Sb., s jehož zásadní novelou se uvažuje do konce r. 1992. Federální vodní zákon používá např. pojmy "státní správa ve vodním hospodářství", "vodohospodářský orgán" apod. Bez právní úpravy federálního zákona nemůže zákon ČNR používat jiné pojmy (např. vodoprávní orgán místo vodohospodářský orgán), ani provést zásadnější úpravy.

Mezi nejvýznamnější změny, které novela přináší, patří:

a) návrh novely odráží změny v systému orgánů státní správy jak vyplývají ze zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících a nařízení vlády ČR č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady,

b) mění se postavení Inspekce. Zákonem ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, byla zřízena Česká inspekce životního prostředí, do níž bude jako její součást začleněna vodohospodářská inspekce. Podle návrhu novely se Inspekce stává vodohospodářským orgánem, který bude vystupovat jako orgán státní správy na úseku kontroly dodržování vodohospodářských předpisů. Z tohoto jejího postavení plyne, že bude moci samostatně ukládat za porušení předpisů na ochranu vody pokuty a opatření, což doposud pouze navrhovala okresním národním výborům,

c) zrušením krajských národních výborů vznikla potřeba tyto orgány nahradit na úseku ochrany před povodněmi jiným orgánem. Tím bude podle návrhu povodňová komise ucelených povodí, která bude řídit okresní povodňové komise,

d) pokud jde o pokuty na úseku vodního hospodářství, v zákoně byly upraveny jen nejpodstatnější otázky s tím,že vláda republiky byla zmocněna stanovit podmínky jejich ukládání, což bylo realizováno nařízením č. 26/1975 Sb. Na základě stanoviska ústavněprávního výboru České národní rady dle něhož ukládání pokut je možné pouze zákonem, takže tato úvaha je do návrhu rovněž včleněna. Dochází k úpravám sazeb odůvodněných cenovým vývojem,

e) vypouští se odst. 2 § 26, který stanovil lhůty v nichž je nutno uvést nakládání s vodami do souladu s vodním zákonem. Nyní tato lhůta nebude stanovena obecně a její stanovení se ponechává v kompetenci vodohospodářského orgánu.

Navrhovaná právní úprava si nevyžádá žádné nároky na státní rozpočet.

II. Zvláštní část

K § 1:

Znění § 1 vyplývá ze zákona o ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích a zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. Česká inspekce životního prostředí byla zřízena zákonem České národní rady č. 282/1991 ze dne 19. 6. 1991.

K § 4:

Dosavadní § 4, který upravoval pravomoce krajských národních výborů se nahrazuje novým ustanovením, které blíže specifikuje postavení inspekce, jak to předpokládá zákon ČNR č. 282/1991 Sb., ze dne 19. 6. 1991, který v § 1 odst. 4 stanoví, že působnost inspekce v jednotlivých složkách životního prostředí stanoví tento zákon a další zákony. Pravomoc Inspekce se ve srovnání s dosavadní úpravou rozšiřuje v tom smyslu, že jako vodohospodářský orgán může ukládat pokuty za porušení povinností na úseku vodního hospodářství a že může ukládat opatření. Obě tyto pravomoce i nadále zůstávají okresním úřadům v neztenčené míře. Od tohoto řešení se očekává větší operativnost při kontrolní činnosti, protože orgán, který zjistí porušení povinností, sám z tohoto porušení vyvodí závěry. Činnost inspekce však i nadále bude zaměřena na ochranu čistoty vod, zatímco okresní úřady (které mimo jiné jsou i speciálními stavebními úřady), budou mít působnost podstatně širší.

K § 12:

Do zákona se zařazuje ustanovení, které blíže vymezuje působnost inspekce a to na základě požadavků, aby pravomoce orgánů státní správy nebyly zakotveny v právních normách nižších než je zákon. Vzhledem k tomu, že na úseku ochrany vod dochází často k mimořádným situacím, které je třeba řešit, zakotvuje se pravomoc ministra životního prostředí, dát pokyn Inspekci zasáhnout.

K § 13:

Oprávnění a povinnosti při vstupu do objektů kontrolovaných subjektů se zpřesňují a sjednocují s ohledem na oprávnění, upravena inspekcím orgánům na jiných úsecích životního prostředí, konkrétně v zákoně ČNR č. 311/1991 Sb. o státní správě v odpadovém hospodářství.

K § 14:

Upravuje se odstavec 4, který ve vodoprávním řízení připouštěl jako účastníka řízení pouze uživatele. Nadále bude účastníkem řízení i vlastník, jehož účast vlastně vyplývá ze správního řádu. Z hlediska vodoprávního řízení však půjde o ztížení správního řízení, protože účastníky řízení bude někdy i několik tisíc osob.

Úprava § 14 odst. 6 sleduje informovanost a širší zapojení veřejnosti do řešení problémů, které se bezprostředně dotýkají širšího okruhu občanů, kteří budou vodohospodářským rozhodnutím dotčeny. Tito občané se však nestávají účastníky řízení, pokud jejich postavení účastníka nevyplývá z jiných důvodů.

K § 18:

Po zrušení krajských národních výborů, které měly na úseku ochrany proti povodním významné kompetence, se jeví nutné tyto kompetence z důvodu zabezpečení zájmu větších územních celků přesunout na jiné orgány. Proto byly vytvořeny povodňové komise ucelených povodí, jimž budou podřízeny okresní povodňové komise.

K § 24a - 24k:

Organizacím, které porušují povinnosti uložené tímto zákonem, se ukládají pokuty v rozsahu a za podmínek stanovených vládou. Tyto podmínky stanovila vláda České 9

republiky nařízením vlády č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství v něm byl stanoven podrobný postup zejména pro způsob výpočtu pokut, což mělo sjednotit praxi, aby za stejný skutek nebyla v různých místech ukládána různá pokuta. Do zákona se tato norma zařazuje vzhledem k požadavkům, aby pokuty byly ukládány pouze na základě zákona, nikoli na základě nižší právní normy. V některých případech se upravují sazby, což je odůvodněno cenovými pohyby, protože uložení pokuty by jinak nemělo sankční význam.

K § 26:

Vypouští se odstavec 2, který stanovil lhůty, v nichž bylo třeba uvést nakládání s vodami do souladu se zákonem o vodách ve lhůtě jednoho roku, ve zvláště odůvodněných případech do dvou let a u veřejných kanalizací do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tato lhůta uplynula dnem 30. 4. 1978. Cíle, který byl vytyčený se však nepodařilo dosáhnout, takže i dnes existují organizace a obce, které nakládají s vodami v rozporu s ustanovením vodního zákona. Jde především o vypouštění odpadních vod bez jejich čištění. Situace byla řešena souhlasy vlády s odchylným vypouštěním, se stanovením lhůty a podmínek, přesto však čistírny v mnoha případech postaveny nebyly. Proto je nutné při řešení situace vycházet z reality. Toto řešení přináší novela § 26, která vodohospodářským orgánům dává možnost, aby individuálně stanovily postup k odstranění nežádoucího stavu. Vodohospodářský orgán bude mít možnost podle okolností určit po projednání s organizací individuální postup a termíny k odstranění dosavadního nežádoucího stavu.

Toto ustanovení obecně vymezuje postup vodohospodářských orgánů v případech, kdy znečišťovatel vypouští odpadní vody v rozporu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli znečištění podle nařízení vlády České republiky. Dává možnost vodohospodářskému orgánu takové vypouštění povolit za určitých podmínek a na určitou dobu, přičemž stanoví výsledný limit znečištění, jehož má být ve stanovené době dosaženo.

Na novelu tohoto ustanovení navazuje návrh nového nařízení vlády, jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod. Podle § 6 návrhu vl. nař. může vodohospodářský orgán vydat povolení maximálně do úrovně vypouštěného znečistění za období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti vládního nařízení. Jde tedy o povolení vypouštění znečišťování nad rámec ukazatelů stanovených ve vl. nař. po vymezenou přechodnou dobu. Hodnoty vypouštěného znečištění po přechodnou dobu budou tedy mírnější než konečné limity dané předpisem. Nutno však zdůraznit, že půjde pouze o případy staré, tedy ty, které existovaly před účinností zákona o vodách, a tohoto zákona a nebude je možné použít na případy, kdy půjde o vypouštění u nově postavených objektů. Ustanovení § 6 vlád. nař. je provedením ustanovení § 26 tohoto zákona a není s ním v rozporu. Z těchto důvodů je nutné, aby novela tohoto zákona nabyla účinnosti bud dříve nebo ve stejný den jako nové nařízení vlády o ukazatelích přípustného stupně znečištění vod.

Novelou § 26 se řeší problémy vyplývající z ustanovení § 48 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách a nikterak se nedotýká ustanovení § 23 odst. 3 vodního zákona, které zmocňuje vládu, aby v jednotlivých mimořádných případech odůvodněných zvláštními celospolečenskými zájmy dala souhlas s vypouštěním odpadních vod odchylně od ustanovení vodního zákona.

Aby se zabránilo zneužívání tohoto významného zmocnění okresních úřadů jako vodohospodářských orgánů zbytečně dlouhými či opakovanými lhůtami, zakotvuje se výslovně povinnost Inspekce dozírat na tuto činnost okresních úřadů.

K § 29 odst. 2 a Čl. III:

Upřesňuje se ustanovení odstavce 2, v němž je stanovena působnost ministerstva zemědělství. Znění bylo dohodnuto mezi oběma resorty a reálně odráží dělbu kompetencí obou ministerstev na tomto úseku. Upřesnění kompetence se promítá též do zákona ČNR č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Zpracoval:

JUDr. Jiří Šembera, CSc.

ředitel OLKSS