Česká národní rada 1990 – 1992

Obecná část

Usnesením vlády České republiky č. 36 ze dne 13. 2. 1991 rozšířeným o usnesení č. 69 ze dne 13. 3. 1991 bylo ministru zdravotnictví České republiky uloženo zpracovat koncepci povinného zdravotního pojištění, zdravotní pojišťovny a vícezdrojového systému financování.zdravotnictví.

Na základě citovaných usnesení byl vypracován návrh zásad zákona o všeobecném zdravotním pojištění. Jeho účelem je navázání na jeden z nejmodernějších evropských systémů nemocenského pojištění, který u nás existoval v úpravě zákona č. 221/1924 Sb. a byl násilně přerušen až přijetím zákona o národním pojištění č. 99/1948 Sb. Existence nového pojišťovacího systému by měla přinést výrazné zlepšení stavu našeho zdravotnictví.

Aby tento systém ale vůbec mohl vzniknout a poté i fungovat, je nezbytné zřídit instituci, která funkce tohoto systému zabezpečí.

Touto institucí bude od 1. 1. 1992 Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. Aby Všeobecná zdravotní pojišťovna mohla k tomuto termínu zahájit svou činnost, bylo třeba vytvořit již před tímto datem institucionální a organizační předpoklady. Z uvedených důvodů byla zřízena k 1. 9. 1991 Správa všeobecného zdravotního pojištění jako rozpočtová organizace ministerstva zdravotnictví České republiky. Vláda České republiky svým usnesením č. 306 ze dne 28. 8. 1991 vyslovila souhlas se zřízením Správy všeobecného zdravotního pojištění a současně uložila ministru financí České republiky zajistit do konce roku 1991 profinancování její činnosti z rozpočtových prostředků na zdravotnictví vyčleněním těchto prostředků při úpravě státního rozpočtu České republiky až do výše 293,3 milionů Kčs. Správa všeobecného zdravotního pojištění zanikne ke dni účinnosti předkládaného zákona.

Vzhledem ke skutečnosti, že Všeobecná zdravotní pojišťovna je institucí, která bude provádět financování zdravotní péče většiny občanů s trvalým pobytem na území České republiky, navrhuje se vytvořit vedle Ústředí též pobočky a úřadovny v jednotlivých okresech.

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ V ROCE 1992

Základem neinvestičních výdajů (tj. věcných a mzdových) státního rozpočtu na zdravotnictví v roce 1992 je upravený rozpočet na rok 1991 včetně valorizace v 1. pololetí 1991 a úpravy státního rozpočtu v listopadu 1991. MF ČR dle stanoviska sděleného při jednání s MZ ČR dne 12. 11. 1991 uvažuje na rok 1992 s částkou 35,5 mld. Kčs neinvestičních výdajů (nárůst 4,0%). Požadovaný nárůst ze strany MZ ČR je 15% s tím, že MZ ČR požaduje na rok 1992 neinvestiční výdaje v celkovém objemu 39,0 mld. Kčs. V této věci zatím nedošlo k dohodě.

Systém financování zdravotnictví vychází z usnesení vlády ČR č. 306/1991 ze dne 28. srpna 1991, kterým je mj. uloženo ministru financí připravit finanční zabezpečení zdravotnictví plně v rámci kapitol 715 a 335 státního rozpočtu na rok 1992 s tím, že odpovídající část prostředků bude převedena na všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Tento převod by měl být dle názoru MZ ČR uskutečněn formou samostatné kapitoly státního rozpočtu po přijetí příslušných zákonů a vázáním prostředků v obou kapitolách při vytváření státního rozpočtu na rok 1992 v podmínkách, organizaci, struktuře a cenách roku 1991.

V částech důvodové zprávy "Systém financování zdravotnictví v roce 1992" a "Systém financování zdravotní péče do roku 1993", které zpracovalo MF ČR na základě odborných podkladů MZ ČR, je popsána pouze obecná technika vzniku tří rozpočtových kapitol výdaj§ státního rozpočtu na zdravotnictví bez příslušných kvantifikací, které jsou nyní v přílohách uvedeny.

Návrh financování vychází z formulace paragrafu 3 Zákona o všeobecném zdravotním pojištění o hrazení výkonů - potřebné zdravotní péče - pojišťovnou, bez ohledu na další finanční zdroje zařízení.

Východiskem návrhu rozpočtu je rozdělení prostředků kapitol 715 a 335 podle věcného obsahu poskytované zdravotní péče v posledním období.

Tyto prostředky musí být rozděleny na

- prostředky hrazené zřizovateli ze státního rozpočtu

- prostředky pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu.

Z dikce Návrhu Zákona o všeobecném zdravotním pojištění a z výše uvedeného a v přílohách doloženého věcného vymezení plynou následující podíly:

Pro celkové výdaje státního rozpočtu na zdravotnictví

Z toho neinvestiční prostředky

Přílohy

Upravený rozpočet výdajů na zdravotnictví v roce 1991 (t. j. zvýšení o 1. etapu valorizace a změnu zákona ČNR o státním rozpočtu na rok 1991 je očekávanou skutečností roku 1991 v kapitolách 335 a 715. Tato hodnota je v součtu obou kapitol výchozí základnou propočtu objemu finančních prostředků na rok 1992. MF ČR zvyšuje tuto výchozí základnu o 4% na celkovou částku 35,5 mld. Kčs v roce 1992.

x/ tisk formulářů, zdrav. průkazů, ceníků, apod.

V Praze dne 11. 11. 1991

Zpracoval: EÚ SVZP

Příloha

list č. 3

Investiční prostředky

Drobné investice /v tis. Kčs/

Velikost investic pro výpočetní systém není dosud z důvodu definitivního uzavření konkursního řízení stanovena.

Předběžně byla velikost investic předkalkulována na

Po uzavření konkursního řízení bude částka upřesněna.

V investicích nejsou započteny investiční náklady na pořízení budov, resp. opravy budov vrácených v rámci restituce.

V Praze 11. 11. 1991

Zpracoval: EÚ SVZP

Návrh rozpočtu neinvestičních výdajů v roce 1992 ve zdravotnických zařízeních řízených neústředně a ve všeobecné zdravotní pojištění v mil. Kčs

x/ organizační stav k 31. 12. 1990

V Praze dne 11. 11. 1991

Zpracoval: EV SVZP

Zvláštní část

K § 1 a 2

Pojišťovna je základním představitelem státní garance poskytování zdravotní péče občanům České republiky. Jejím úkolem je zabezpečovat financování potřebné zdravotní péče pro všechny osoby, na které se vztahuje všeobecné zdravotní pojištění. Zákonná úprava vzniku Pojišťovny je nezbytná právě s ohledem na státní garanci.

K § 3 až 5

Hlavním příjmem Pojišťovny budou od r. 1993 platby pojistného. Pojišťovna bude dále získávat finanční prostředky i z dalších zdrojů. Půjde zejména o příjmy ze sankcí uložených organizacím podle zákona o všeobecném zdravotním pojištění, dary, příspěvky státu, obcí, popřípadě podniků a příjmy vyplývající z finančních operací Pojišťovny.

Výdaje Pojišťovny jsou zejména úhrady potřebné zdravotní péče a dále náklady na činnost Pojišťovny v rámci jejího rozpočtu.

K § 6

Ustanovení vyjadřuje základní pravidlo pro sestavení a čerpání rozpočtu Pojišťovny. S ohledem na státní garanci se ukládá Pojišťovně povinnost předkládat České národní radě pojistné plány, jakož i bilanci a zprávu o výsledcích hospodaření. Pojišťovnu je třeba pojímat jako veřejnoprávní instituci, která neprovozuje podnikatelskou činnost. Proto i použití veškerých jejích finančních prostředků je vázáno pouze na oblast zdravotnických služeb.

K § 7 až 11

Pojišťovna vytváří a spravuje základní fond zdravotního pojištění, rezervní fond, popřípadě další účelové fondy. Aby bylo zajištěno uhrazení potřebné zdravotní péče, zakládá se přímo v zákoně povinnost Pojišťovny vytvořit a spravovat základní a rezervní fond a určuje se, k jakému účelu mohou být prostředky těchto fondů použity. Vytvoření dalších fondů a jejich užití je v pravomoci Správní rady Pojišťovny.

Pojišťovna institucionálně zabezpečuje provádění všeobecného zdravotního pojištění. Z toho vyplývá i povinnost státu ručit za její solventnost. Tato státní záruka však nastupuje až po využití prostředků rezervního fondu Pojišťovny. Tato záruka se projeví i v tom, že potřebná zdravotní péče musí být zajištěna případně i na úkor jiných oblastí činnosti státu, neboť princip humanity je nadřazen ekonomickým prioritám.

Zakotvení povinnosti vést vlastní účetní a informační systém navázaný na státní statistickou evidenci a respektující požadavky průkaznosti sleduje hledisko hospodárnosti provozu Pojišťovny a zajištění podmínek pro kontrolovatelnost její činnosti. Omezené příjmové možnosti Pojišťovny ve srovnání s podnikatelskými subjekty spolu s riziky, která vyplývají z omezených možností ovlivnit spotřebu zdravotní péče, odůvodňují osvobození od daňových a poplatkových povinností.

K § 12 až 14

Ucelená organizační a funkční síť vybudovaná s podporou moderního výpočetního systému a propojená na centrální databázi představuje nejefektivnější a nejúspornější organizační uspořádání Pojišťovny. Tato síť a její propojení na centrální databázi vytvoří velmi dobré výchozí předpoklady funkčního systému vzájemných kontrol všech činností Pojišťovny. Umožní rychlé operativní provozní zásahy do celého systému.

Pobočka Pojišťovny je organizační jednotkou o rozsahu 25 až 50 pracovníků s vlastním nebo sdíleným středním výpočetním systémem, pevně propojeným s centrální databází. Vzhledem k nedělitelné odpovědnosti za svěřené finanční prostředky Pojišťovny nemohou být pobočky samostatnými právními subjekty.

Úřadovnou Pojišťovny je třeba rozumět poměrně jednoduchou kancelář se dvěma až pěti pracovníky, zprostředkující běžný přímý styk s pojištěnci a dalšími smluvními partnery Pojišťovny.

K § 15 a 16

Ředitelství ústředí je výkonným orgánem, který realizuje rozhodnutí Sboru zástupců a Správní rady, řídí činnost Pojišťovny a jejích poboček.

Vzhledem k důležitosti a společenskému významu funkce ředitele Pojišťovny je na místě, aby byl volen na návrh Správní rady Českou národní radou.

Upravuje se i působnost ředitelství pobočky a způsob jmenování vedoucího.

K § 17 a 18

Pojišťovna jako peněžní ústav spravující rozsáhlý majetek občanů musí mít zabezpečenu účast občanů na řízení. Tato účast bude zprostředkována řídícími orgány Pojišťovny, Sborem zástupců, Správní radou a Dozorčí radou. Počet orgánů se omezuje na nezbytnou míru. Správní rada a Dozorčí rada jsou orgány nezávislé.

K § 19

Sbor zástupců je nejvyšším orgánem Pojišťovny, který rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se její činnosti jako celku. Svým složením zaručuje objektivnost rozhodování Pojišťovny o zásadních věcech, jak s ohledem na zájmy státu, tak pojištěnců, zaměstnavatelů a Pojišťovny samé.

K § 20 a 21

Upravuje se způsob ustavení Správní rady a Dozorčí rady. Členové těchto orgánů jsou ustaveni do funkcí jednak volbou, pokud jde o zástupce pojištěnců, jednak jmenováním, pokud jde o zástupce státu a zaměstnavatelů. Volba všech členů Správní rady a Dozorčí rady není navrhována vzhledem k rozsáhlým technickým potížím a značným finančním nákladům, které by představovala. Skutečnost, že jak členové Správní rady, tak členové Dozorčí rady nejsou vůči Pojišťovně v pracovněprávním vztahu, vytváří předpoklad pro nezávislost rozhodování těchto orgánů.

K § 22 až 23

Obdobně jako u orgánů ústředí se rámcově upravuje vznik orgánů poboček, jejich působnost a vzájemné vztahy.

K § 24

Informační systém Pojišťovny bude tvořit ústřední databáze pevně propojená na výpočetní systém poboček. Ústřední databáze bude sloužit pro zprostředkování přenosu a komunikace mezi datovými soubory poboček, bude zabezpečovat kontrolní vazby systému, stejně jako ochranu všech dat.

K § 25

S ohledem na ochranu práv pojištěnců a ochranu zájmů zaměstnavatelů a Pojišťovny je nutné stanovit povinnost mlčenlivosti členů a náhradníků orgánů Pojišťovny i orgánů poboček Pojišťovny a jejím zaměstnancům.

K § 26

Ustanovení upravuje tvorbu základního fondu v roce 1992.

K § 27

V zájmu zajištění plynulého přechodu na systém všeobecného zdravotního pojištění a zajištění dostupnosti potřebné péče, upravuje se v období prvních dvou let od vzniku Pojišťovny smluvní povinnost jak pro Pojišťovnu, tak pro zdravotnická zařízení, pokud o navázání smluvního vztahu jedna či druhá strana požádá. Toto opatření přispěje i k tomu, aby Pojišťovna po dvouletém "zkušebním" období mohla odpovědně přistoupit k obnovení (nebo neobnovení) smluvního vztahu. S ohledem na to, že v roce 1992 zůstanou některá zdravotnická zařízení financována přímo ze státního rozpočtu České republiky, se těmto zařízením smluvní povinnost neukládá.

K § 28

Upravuje se období, do kterého je třeba způsobem obsaženým v zákoně ustavit jak orgány Pojišťovny, tak orgány poboček Pojišťovny.

K § 29

Základní fond zdravotního pojištění nebude v roce 1992 vytvářen z plateb pojistného, ale z prostředků státního rozpočtu. Do doby, než dojde ke změně daňového systému, nelze plátce daní zatížit platbami zdravotního pojištění.

Rezervní fond nebude v roce 1992 vytvořen z prostředků státního rozpočtu České republiky. Tyto prostředky budou poskytnuty až na založení rezervního fondu v roce 1993.