Z pověření předsednictva České
národní rady předkládám v souladu
s §89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím
řádu ČNR, poslancům České
národní rady následující písemnou
interpelaci poslanců ČNR Heleny Němcové,
Dagmar Hochové, Daniely Kolářové,
Evy Kantůrkové a Vladimíra Preclíka
na vládu České republiky a na ministra kultury
České republiky Milana Uhdeho:
"Evropský kulturní klub (dále
EKK) je mezinárodní, nevládní organizací
předních umělců všech profesí,
vědců a intelektuálů z 21 zemí
Evropy, čítající více než
500 členů. Jeho vznik iniciovalo 150 známých
umělců z ČSFR, Polska, Maďarska, Jugoslavie,
SSSR, a to na jaře 1989, jako obranu umění
a kultury proti všem formám totalitarismu a jako výzvu
umělcům západní Evropy k osobní
spolupráci, v duchu budoucího sjednocení
Evropy.
Mezi signatáře patří například
z českých umělců spisovatelé
- I. Klíma, K. Pecka, J. Šimon, K. Šiktanc, M.
Holub, E. Kantůrková, výtvarníci
- S. Libenský, M. Grygar, J. Šerých, J. Císařovský,
Vl. Preclík, divadelníci - A. Goldflam, J.
Kačer, F. Pavlíček, L. Englová, hudebníci
- M. Slavický, I. Hurník, J. Klusák, Vl.
Merta, filmaři - J. Jireš, Z. Mahler, A. Moskalyk,
vědci - L. Hejdánek, J Polišenský.
J. Grygar atd.
Díky listopadové revoluci mohl být EKK v
roce 1990 registrován se souhlasem FMZV a FMV (r. č.
OV-378/P-90) a povolena mu činnost v celém území
ČSFR, se sídlem v Praze.
V prosinci 1990 se konal v Praze kongres EKK, jehož se zúčastnilo
271 umělců a vědců - delegátů
z 27 zemí Evropy. Kongresu bylo oznámeno,
že sídlem EKK se stává Praha a že
realizace uměleckých programů v Praze je
zabezpečena jednak velkodušným gestem české
vlády, která svým usnesením č.
292 z 2. 11. 1990 poskytuje EKK jako spoluuživateli (s N.
G. Praha) palác Kinských, a to po jeho rekonstrukci,
jednak neméně velkodušným gestem českého
ministerstva kultury z června 1990 část
II. patra Pálffyho paláce na Malé
Straně, a to až do přestěhování
EKK do paláce Kinských. Obě tato gesta byla
umělci z celé Evropy přijata s díky
a odeslány děkovné pozdravy.
Za 10 měsíců své činnosti
realizoval EKK v Pálffyho paláci celkem 10 velkých
výtvarných výstav (českých,
slovenských a zahraničních výtvarníků),
s průměrnou návštěvností
měsíčně 1.500 lidí, přes
100 koncertů, divadelních, literárních
a vědeckých večerů, s celkovou návštěvností
cca 10.000 lidí. Zřídil zde klub EKK hojně
navštěvovaný zahraničními členy
EKK a jejich hosty. EKK se sídlem v Pálffyho paláci
se stal bez nadsázky jedním z kulturních
center Evropy. To vše bez jakýchkoliv dotací,
díky dobrovolné práci a činnosti stovek
umělců z ČSFR a zahraničí.
Desítky let mrtvý palác se stal živým
kulturním centrem nejen Malé Strany, a to zásluhou
EKK a Art-fóra, slavné jazzové sekce, jejíž
bohatý, každodenní program se těší
velkému zájmu návštěvníků
z celé republiky i ze zahraničí. Obě
tyto organizace nyní dostaly k 28. 2. 1992 výpověď
bez náhrady od ministra kultury ČE. Samozřejmě,
že nezaniknou, jen bude zmařena dosavadní práce,
znemožněna další činnost a v případě
EKK získáme nechvalnou reputaci u stovek umělců
z celé Evropy. Češi nedrží slovo!
Takové důsledky bude mít rozhodnutí
vlády ČR a českého ministra kultury.
Neboť dle informací získaných uvedenými
poslanci, chce presidium EKK (zastoupené většinově
umělci z celé Evropy) oznámit všem svým
členům, že vláda ČR a ministr
kultury ČR zrušili svá rozhodnutí z
roku 1990 o účasti EKK v paláci Kinských
a Pálffyho paláci, takže je přinuceno
pozastavit celý program na rok 1992. O jakou činnost
jde, vyplývá z přílohy k interpelaci
(č. I.), kde například uvedeno: 6 smluvených
zahraničních výstav, další z
ČSFR, řada koncertů, besed, příprava
a organizace výstavy "J. A. Komenský a evropská
kultura" (pořádaná spolu s BRD), "Výstava
ruské avantgardy" v ČSFR aj.
Vláda ČR svým usnesením č.
278 ze dne 14. 8. 1991 zcela vyloučila při řešení
nového využití a sponzorování
rekonstrukce paláce Kinských Evropský kulturní
klub, a to bez jakékoli náhrady, jednání,
bez ohledu na slib daný mezinárodní umělecké
veřejnosti svým usnesením č. 292 z
2. 11. 1990.
Tážeme se, kdo a jak sdělí a vysvětlí
této mezinárodní organizaci zásadní
změnu v postoji vlády k EKK?
Shledali jsme, že na tyto okolnosti, stejně jako na
situaci postavení EKK v Pálffyho paláci,
zaslalo presidium EKK dopisy předsedovi vlády ČR
ze dne 19. 8. 1991, aniž dodnes obdrželo odpověď,
a dopis ministru kultury ČR, který odpověděl
dopisem 20. 8. 1991 takto: "Problémy budu řešit
během září, přizvu Vás
ke všem rozpravám, které se Vás budou
sebezvdáleněji týkat, ale předem otevřeně
říkám, že palác Pálffyho
nebude moci být v žádném případě
přidělen nevládní instituci".
Zjistili jsme, že k žádnému jednání
s EKK vůbec nedošlo. Teprve k dnešnímu
datu byla oznámena výpověď k 28. 2.
1992. A to opět bez náhrady. Ministr navrhl vládě,
aby náhradní prostory pro EKK a ART-fórum
byly řešeny z dislokačních fondů
v působnosti Magistrátu hl. m. Prahy.
Do Pálffyho paláce bude dislokována pražská
Konzervatoř. Jsme informováni o tíživé
situaci této školy, ale jsme přesvědčeni,
že její dislokací do Pálffyho paláce,
a to ještě dočasně, se její problém
nevyřeší. Navíc, expertiza k této
dislokaci, objednaná MK od jeho vlastního ústavu
(PIOK) je naprosto odmítavá, jak z památkového
hlediska, tak z hlediska potřeb Konzervatoře.
Proto navrhujeme aby:
1) ministr kultury ČR revidoval svůj návrh
předložený vládě ČR s
ohledem na námi uvedené námitky ve věci
jím navržené dislokace v paláci Pálffy,
tj. umístění Konzervatoře a výpovědi
EKK a Art-fóra.
2) jeví se nám mnohem věcnější
dislokovat Konzervatoř buď do malého Fürstenberského
paláce, který je ve správě MK, anebo
usilovat o získání objektu na Grébovce,
jež má všechny potřebné dispozice
pro potřeby Konzervatoře.
3) ponechat Pálffyho palác v nájmu pro Art-fórum
a mezinárodní kulturní organizace jako je
EKK, PEN-klub, případně pro čsl. asociaci
Římský klub, který hledá nové
umístění.
V Praze dne 7. listopadu 1991 | Helena Němcová, v. r. |
Dagmar Hochová, v. r. | |
Daniela Kolářová, v. r. | |
Eva Kantůrková, v. r. | |
Vladimír Preclík, v. r." |