Česká národní rada 1990 – 1992

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s §89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslanců ČNR Heleny Němcové, Dagmar Hochové, Daniely Kolářové, Evy Kantůrkové a Vladimíra Preclíka na vládu České republiky a na ministra kultury České republiky Milana Uhdeho:

"Evropský kulturní klub (dále EKK) je mezinárodní, nevládní organizací předních umělců všech profesí, vědců a intelektuálů z 21 zemí Evropy, čítající více než 500 členů. Jeho vznik iniciovalo 150 známých umělců z ČSFR, Polska, Maďarska, Jugoslavie, SSSR, a to na jaře 1989, jako obranu umění a kultury proti všem formám totalitarismu a jako výzvu umělcům západní Evropy k osobní spolupráci, v duchu budoucího sjednocení Evropy.

Mezi signatáře patří například z českých umělců spisovatelé - I. Klíma, K. Pecka, J. Šimon, K. Šiktanc, M. Holub, E. Kantůrková, výtvarníci - S. Libenský, M. Grygar, J. Šerých, J. Císařovský, Vl. Preclík, divadelníci - A. Goldflam, J. Kačer, F. Pavlíček, L. Englová, hudebníci - M. Slavický, I. Hurník, J. Klusák, Vl. Merta, filmaři - J. Jireš, Z. Mahler, A. Moskalyk, vědci - L. Hejdánek, J Polišenský. J. Grygar atd.

Díky listopadové revoluci mohl být EKK v roce 1990 registrován se souhlasem FMZV a FMV (r. č. OV-378/P-90) a povolena mu činnost v celém území ČSFR, se sídlem v Praze.

V prosinci 1990 se konal v Praze kongres EKK, jehož se zúčastnilo 271 umělců a vědců - delegátů z 27 zemí Evropy. Kongresu bylo oznámeno, že sídlem EKK se stává Praha a že realizace uměleckých programů v Praze je zabezpečena jednak velkodušným gestem české vlády, která svým usnesením č. 292 z 2. 11. 1990 poskytuje EKK jako spoluuživateli (s N. G. Praha) palác Kinských, a to po jeho rekonstrukci, jednak neméně velkodušným gestem českého ministerstva kultury z června 1990 část II. patra Pálffyho paláce na Malé Straně, a to až do přestěhování EKK do paláce Kinských. Obě tato gesta byla umělci z celé Evropy přijata s díky a odeslány děkovné pozdravy.

Za 10 měsíců své činnosti realizoval EKK v Pálffyho paláci celkem 10 velkých výtvarných výstav (českých, slovenských a zahraničních výtvarníků), s průměrnou návštěvností měsíčně 1.500 lidí, přes 100 koncertů, divadelních, literárních a vědeckých večerů, s celkovou návštěvností cca 10.000 lidí. Zřídil zde klub EKK hojně navštěvovaný zahraničními členy EKK a jejich hosty. EKK se sídlem v Pálffyho paláci se stal bez nadsázky jedním z kulturních center Evropy. To vše bez jakýchkoliv dotací, díky dobrovolné práci a činnosti stovek umělců z ČSFR a zahraničí.

Desítky let mrtvý palác se stal živým kulturním centrem nejen Malé Strany, a to zásluhou EKK a Art-fóra, slavné jazzové sekce, jejíž bohatý, každodenní program se těší velkému zájmu návštěvníků z celé republiky i ze zahraničí. Obě tyto organizace nyní dostaly k 28. 2. 1992 výpověď bez náhrady od ministra kultury ČE. Samozřejmě, že nezaniknou, jen bude zmařena dosavadní práce, znemožněna další činnost a v případě EKK získáme nechvalnou reputaci u stovek umělců z celé Evropy. Češi nedrží slovo! Takové důsledky bude mít rozhodnutí vlády ČR a českého ministra kultury. Neboť dle informací získaných uvedenými poslanci, chce presidium EKK (zastoupené většinově umělci z celé Evropy) oznámit všem svým členům, že vláda ČR a ministr kultury ČR zrušili svá rozhodnutí z roku 1990 o účasti EKK v paláci Kinských a Pálffyho paláci, takže je přinuceno pozastavit celý program na rok 1992. O jakou činnost jde, vyplývá z přílohy k interpelaci (č. I.), kde například uvedeno: 6 smluvených zahraničních výstav, další z ČSFR, řada koncertů, besed, příprava a organizace výstavy "J. A. Komenský a evropská kultura" (pořádaná spolu s BRD), "Výstava ruské avantgardy" v ČSFR aj.

Vláda ČR svým usnesením č. 278 ze dne 14. 8. 1991 zcela vyloučila při řešení nového využití a sponzorování rekonstrukce paláce Kinských Evropský kulturní klub, a to bez jakékoli náhrady, jednání, bez ohledu na slib daný mezinárodní umělecké veřejnosti svým usnesením č. 292 z 2. 11. 1990.

Tážeme se, kdo a jak sdělí a vysvětlí této mezinárodní organizaci zásadní změnu v postoji vlády k EKK?

Shledali jsme, že na tyto okolnosti, stejně jako na situaci postavení EKK v Pálffyho paláci, zaslalo presidium EKK dopisy předsedovi vlády ČR ze dne 19. 8. 1991, aniž dodnes obdrželo odpověď, a dopis ministru kultury ČR, který odpověděl dopisem 20. 8. 1991 takto: "Problémy budu řešit během září, přizvu Vás ke všem rozpravám, které se Vás budou sebezvdáleněji týkat, ale předem otevřeně říkám, že palác Pálffyho nebude moci být v žádném případě přidělen nevládní instituci".

Zjistili jsme, že k žádnému jednání s EKK vůbec nedošlo. Teprve k dnešnímu datu byla oznámena výpověď k 28. 2. 1992. A to opět bez náhrady. Ministr navrhl vládě, aby náhradní prostory pro EKK a ART-fórum byly řešeny z dislokačních fondů v působnosti Magistrátu hl. m. Prahy.

Do Pálffyho paláce bude dislokována pražská Konzervatoř. Jsme informováni o tíživé situaci této školy, ale jsme přesvědčeni, že její dislokací do Pálffyho paláce, a to ještě dočasně, se její problém nevyřeší. Navíc, expertiza k této dislokaci, objednaná MK od jeho vlastního ústavu (PIOK) je naprosto odmítavá, jak z památkového hlediska, tak z hlediska potřeb Konzervatoře.

Proto navrhujeme aby:

1) ministr kultury ČR revidoval svůj návrh předložený vládě ČR s ohledem na námi uvedené námitky ve věci jím navržené dislokace v paláci Pálffy, tj. umístění Konzervatoře a výpovědi EKK a Art-fóra.

2) jeví se nám mnohem věcnější dislokovat Konzervatoř buď do malého Fürstenberského paláce, který je ve správě MK, anebo usilovat o získání objektu na Grébovce, jež má všechny potřebné dispozice pro potřeby Konzervatoře.

3) ponechat Pálffyho palác v nájmu pro Art-fórum a mezinárodní kulturní organizace jako je EKK, PEN-klub, případně pro čsl. asociaci Římský klub, který hledá nové umístění.