IV.

Společná a závěrečná ustanovení

Zásada č. 12

Úlevy na dani z nemovitostí

Úlevy na dani může poskytovat správce daně na žádost poplatníka s přihlédnutím k místním podmínkám na základě vyjádření obce na

a) pozemky, na nichž je hospodářské využiti omezeno,

b) stavby po změně systému z pevných paliv na vytápění plynem, elektřinou nebo na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné apod.,

c) obytně domy ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP, sloužící výhradně k jejich trvalému bydlení.

Odůvodnění: Návrh sleduje podporu nemovitostem sloužícím k uspokojování veřejně prospěšných zájmů a prosazujícím minimální dopady na životní prostředí a daňovou úlevu pro pozemky, na nichž je ztíženo nebo omezeno hospodařeni v závislosti na místních podmínkách z důvodů umístění v pásmech ochrany vod I. a II. stupně, poddolování, nadměrného imisního zatížení, ekologických katastrof, podmáčení a jiných důvodů. Úlevy budou do paragrafovaného znění zákona zapracovány jen pokud nebudou upraveny zákonem ČNR o správě daní.

Zásada č. 13

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

Odůvodněni: Zdaňovací období pro daň z nemovitostí je nutno stanovit v souladu s celým daňovým systémem platným v ČR.

Zásada č. 14

Placení daně

Daň je splatná:

a) u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu ve třech splátkách, a to 20% nejpozději do 30. dubna, 30% do 31. srpna a 50% do 30. listopadu běžného zdaňovacího období,

b) u ostatních poplatníků ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu.

Nepřesáhne-li roční daň z nemovitosti 2 000, - Kčs, je splatná najednou, a to nejpozději do 15. února běžného zdaňovacího období.

Odůvodněni: Pro placení daně z nemovitostí se pro poplatníky provozující zemědělskou výrobu přebírá dosavadní právní úprava pro daň z pozemků, která se v praxi osvědčila. Výše jednorázově splatné částky daně odpovídá možnostem poplatníků a potřebám rozpočtu obcí.

Zásada č. 15

Správa daně

Správa daně, podání přiznání k dani, řízení ve věcech daně a sankce za nesplnění daňových povinností se řídi zvláštním zákonem ČNR o správě daní.

Odůvodněni: Je nutná koordinace postupu ve správě daně a daňovém řízení u všech obecně závazných právních předpisů tvořících daňový systém republiky.

Zásada č. 16.

Vláda České republiky může poskytnout úlevu, případně osvobození od daně některých druhů pozemků a staveb nebo některým skupinám poplatníků.

Odůvodnění: Přebírá se dosavadní právní úprava.

Zásada č. 17

Zrušovací ustanovení

V České republice se nepoužívají tyto zákony - část první (daň z pozemků) zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve zněni pozdějších předpisů, - zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani, ve znění pozdějších předpisů.

Dále je nutno uvést do souladu zákon ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (§ 8) se zněním těchto zásad.

Odůvodněni: Tato právní úprava nahrazuje dosavadní daň z pozemků a daň domovní. K zamezení dvojího zdanění je třeba zrušit dislokační poplatek v případech, kdy je duplicitní k dani z nemovitosti.

Zásada č. 18

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

Odůvodnění: Podle zásad daňově reformy má tento zákon nabýt účinnosti k 1. 1. 1993.

Příloha č. 1 k zákonu

Sazebník

daně ze zemědělské půdy
Produkční ekonomická skupina
Sazba daně za 1 m2 ze zemědělské půdy v Kčs (zaokrouhleno)
1.
0,30
2.
0,29
3.
0,27
4.
0,26
5.
0,24
6.
0,23
7.
0,21
8.
0,20
9.
0,18
10.
0,17
11.
0,15
12.
0,14
13.
0,12
14.
0,11
15.
0,09
16.
0,08
17.
0,06
18.
0,05
19. - 22.
0,03
23. - 29.
0,02
30. - 42.
0,01




Politicko - ekonomický rozbor

Významné místo v rámci nové daňové soustavy bude zaujímat daň z nemovitostí, jejímž cílem je působit na využívání pozemků a staveb. Z rozpočtového hlediska se výnos daně z nemovitosti předpokládá jako příjem měst a obci, který významně posílí jejich příjmovou základnu.

Dosud zdanění podléhají pouze vedené v evidenci nemovitosti jako zemědělská půda v lepších agroekologických podmínkách a okrasně zahrady ve vlastnictví občanů. Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani z pozemků se nezapočítávají pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů zemědělských družstev, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo které jsou v zastavěném území obce, činí-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m2. Domovní dani podléhaly budovy zřízené k trvalým účelům včetně plochy jimi zastavěné s výjimkou budov v socialistickém vlastnictví.

Podle nové právní úpravy bude daňově zatížena většina půdy a zdanění bude podléhat většina staveb. Pro širší rozsah předmětu daně, než tomu bylo v dosavadní právní úpravě, bylo nutno přihlédnout k národohospodářským, celospolečenským a ekologickým zájmům České republiky rozšířením ustanoveni o osvobození a úlevách z daně.

Daň budou platit všichni vlastnici, nositelé práva užíváni a nositelé práva hospodaření s nemovitostmi. Daň bude nákladovou položkou u poplatníků daně z příjmů.

Pro stanovení základu daně z nemovitostí byly zpočátku zpracovány dva návrhy, a to podle ceny nemovitostí a podle výměry nemovitostí.

Cílovému řešení základu daně z nemovitosti odpovídá návrh vycházející z ceny nemovitostí. Jelikož současná vyhláška pro oceňováni nemovitosti neumožňuje její využití pro výpočet daně daňovými poplatníky, bude nezbytně vydat obecně závazný právní předpis, který bude řešit i tento problém. Z těchto důvodů je třeba vydat obecně závazný právní předpis, který bude řešit způsob ocenění a jeho organizační zabezpečeni. Na základě tohoto předpisu bude nutno vytvořit materiální podmínky pro realizaci ocenění a jeho propojení na evidenci nemovitosti v plném rozsahu předmětu daně z nemovitostí. Tuto záležitost nemůže řešit pouze ministerstvo financi, ale je třeba prosadit účinnou spolupráci dalších ústředních orgánů České republiky. Do doby předpokládané účinnosti právní úpravy daně z nemovitostí není možno technicky a organizačně zajistit stanovení základu daně tímto způsobem. Proto bylo nutno zvolit navrhovaný způsob stanovení základu daně z výměry nemovitosti s tím, že v dalším období, kdy budou výše uvedené podmínky splněny, bude provedena úprava zákona, v níž základ daně bude tvořit cena nemovitosti.

Sazby daně uvedené v zásadách jsou pouze orientační a budou zpřesněny v paragrafovaném znění v závislosti na vyčíslení celkových důsledků na důchodovou situaci poplatníků v rámci celé daňové soustavy.

Předkládané zásady vycházejí vesměs z dosavadní právní úpravy, na kterou přímo navazuje (občanský zákoník, hospodářský zákoník), a která nebyla dosud novelizována Kromě toho chyběj i další nové obecně závazné právní předpisy, na které budou muset zásady zákona navazovat. V návaznosti na novelizované a nové obecně závazné právní předpisy bude nutno upravit paragrafované znění zákona.

Ze zásad byla vypuštěna ustanovení procesního charakteru, která budou upravena zákonem České národní rady o správě dani. V rámci komplexního zabezpečení správy daní bude i tato daň spravována finančními úřady.

Celkový finanční dopad navrhované právní úpravy nelze v současně době kvantifikovat, a to vzhledem k neúplně evidenci nemovitosti. Rozsah předmětu daně je tudíž možno určit kvalifikovaným odhadem, a proto byla provedena pouze přibližná kvantifikace výnosu daně s tím, že předpokládaný výnos daně z nemovitostí dosáhne přibližně částky 6 mld. Kčs. Výnos daně z pozemku a domovní daně dle dosavadní platné právní úpravy za r. 1990 činil 2 mld. Kčs, z toho příjmem rozpočtu obcí byly pouze 0,4 mld. Kčs.

Podle čl. 12 odst. 2 písm. c) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, u daní placených podniky a společnostmi a u daně z příjmů obyvatelstva upravuje okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci uvedených dani v obou republikách zákon Federálního shromážděni. Zásady zákona ČNR o dani z nemovitosti zahrnují mezi poplatníky této daně rovnou měrou nejen fyzické osoby a právnické osoby, jejichž předmětem činnosti není podnikatelství, ale i právnické osoby s podnikatelskou činností typu podniků a společnosti. Tím zásady zákona ČNR překračují meze ústavní působnosti České národní rady a zasahují do ústavní působnosti Federálního shromáždění.

Podle čl. 38 cit. ústavního zákona může zákon Federálního shromáždění svěřit i úpravu otázek uvedených v čl. 12 tohoto ústavního zákona zákonodárství republik; pokud federální zákonodárství neupraví tyto věci v celém rozsahu, mohou je národní rady upravit vlastním zákonodárstvím.

V návrhu zákona o soustavě daní České a Slovenské Federativní Republiky, který byl vládou ČSFR schválen a předložen k dalšímu ústavnímu projednání Federálnímu shromáždění, se předpokládá, že zákon Federálního shromáždění upraví okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci daní v obou republikách jen u daně z příjmů fyzických osob a u daně z příjmů právnických osob. K tomu, aby národní rady mohly daň z nemovitosti upravit i pro podniky a společnosti, je podle čl. 38 cit. ústavního zákona třeba, aby jim byla pozitivně zákonem Federálního shromážděni tato působnost svěřena. Zatím se pouze v důvodově zprávě zákona o soustavě daní České a Slovenské Federativní republiky uvádí, že daň z nemovitosti bude upravena zákonem národních rad.

Vypracované zásady zákona ČNR o dani z nemovitostí vycházejí předběžně z předpokladu, že do doby ukončení prací na paragrafovaném znění zákona bude na úrovni Federálního shromáždění přijata odpovídající právní úprava, která založí působnost České národní rady k úpravě daně z nemovitostí i pro podniky a společnosti.

V Praze dne 18. září 1991

Předseda vlády České republiky

JUDr. Petr Pithart v. r.

Ministr financí České republiky

Ing. Karel Špaček v. r.

Zpracoval: Ing. Michal Morawski

ředitel odboru státních příjmů

ministerstva financí České republiky


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP