Česká národní rada 1990 – 1992

Zásada č. 12

Úlevy na dani z nemovitostí

Úlevy na dani může poskytovat správce daně na žádost poplatníka s přihlédnutím k místním podmínkám na základě vyjádření obce na

a) pozemky, na nichž je hospodářské využiti omezeno,

b) stavby po změně systému z pevných paliv na vytápění plynem, elektřinou nebo na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné apod.,

c) obytně domy ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP, sloužící výhradně k jejich trvalému bydlení.

Odůvodnění: Návrh sleduje podporu nemovitostem sloužícím k uspokojování veřejně prospěšných zájmů a prosazujícím minimální dopady na životní prostředí a daňovou úlevu pro pozemky, na nichž je ztíženo nebo omezeno hospodařeni v závislosti na místních podmínkách z důvodů umístění v pásmech ochrany vod I. a II. stupně, poddolování, nadměrného imisního zatížení, ekologických katastrof, podmáčení a jiných důvodů. Úlevy budou do paragrafovaného znění zákona zapracovány jen pokud nebudou upraveny zákonem ČNR o správě daní.

Zásada č. 13

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

Odůvodněni: Zdaňovací období pro daň z nemovitostí je nutno stanovit v souladu s celým daňovým systémem platným v ČR.

Zásada č. 14

Placení daně

Daň je splatná:

a) u poplatníků provozujících zemědělskou výrobu ve třech splátkách, a to 20% nejpozději do 30. dubna, 30% do 31. srpna a 50% do 30. listopadu běžného zdaňovacího období,

b) u ostatních poplatníků ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 15. února, 15. května, 15. srpna a 15. listopadu.

Nepřesáhne-li roční daň z nemovitosti 2 000, - Kčs, je splatná najednou, a to nejpozději do 15. února běžného zdaňovacího období.

Odůvodněni: Pro placení daně z nemovitostí se pro poplatníky provozující zemědělskou výrobu přebírá dosavadní právní úprava pro daň z pozemků, která se v praxi osvědčila. Výše jednorázově splatné částky daně odpovídá možnostem poplatníků a potřebám rozpočtu obcí.

Zásada č. 15

Správa daně

Správa daně, podání přiznání k dani, řízení ve věcech daně a sankce za nesplnění daňových povinností se řídi zvláštním zákonem ČNR o správě daní.

Odůvodněni: Je nutná koordinace postupu ve správě daně a daňovém řízení u všech obecně závazných právních předpisů tvořících daňový systém republiky.

Zásada č. 16.

Vláda České republiky může poskytnout úlevu, případně osvobození od daně některých druhů pozemků a staveb nebo některým skupinám poplatníků.

Odůvodnění: Přebírá se dosavadní právní úprava.

Zásada č. 17

Zrušovací ustanovení

V České republice se nepoužívají tyto zákony - část první (daň z pozemků) zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, ve zněni pozdějších předpisů, - zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani, ve znění pozdějších předpisů.

Dále je nutno uvést do souladu zákon ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (§ 8) se zněním těchto zásad.

Odůvodněni: Tato právní úprava nahrazuje dosavadní daň z pozemků a daň domovní. K zamezení dvojího zdanění je třeba zrušit dislokační poplatek v případech, kdy je duplicitní k dani z nemovitosti.

Zásada č. 18

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

Odůvodnění: Podle zásad daňově reformy má tento zákon nabýt účinnosti k 1. 1. 1993.

Příloha č. 1 k zákonu

Významné místo v rámci nové daňové soustavy bude zaujímat daň z nemovitostí, jejímž cílem je působit na využívání pozemků a staveb. Z rozpočtového hlediska se výnos daně z nemovitosti předpokládá jako příjem měst a obci, který významně posílí jejich příjmovou základnu.

Dosud zdanění podléhají pouze vedené v evidenci nemovitosti jako zemědělská půda v lepších agroekologických podmínkách a okrasně zahrady ve vlastnictví občanů. Do celkové výměry všech pozemků podléhajících dani z pozemků se nezapočítávají pozemky patřící k rodinným domkům a pozemky zemědělské půdy členů zemědělských družstev, které souvisejí s pozemkem, na němž je obytná budova, nebo které jsou v zastavěném území obce, činí-li jejich úhrnná výměra mimo zastavěnou plochu nejvýše 800 m². Domovní dani podléhaly budovy zřízené k trvalým účelům včetně plochy jimi zastavěné s výjimkou budov v socialistickém vlastnictví.

Podle nové právní úpravy bude daňově zatížena většina půdy a zdanění bude podléhat většina staveb. Pro širší rozsah předmětu daně, než tomu bylo v dosavadní právní úpravě, bylo nutno přihlédnout k národohospodářským, celospolečenským a ekologickým zájmům České republiky rozšířením ustanoveni o osvobození a úlevách z daně.

Daň budou platit všichni vlastnici, nositelé práva užíváni a nositelé práva hospodaření s nemovitostmi. Daň bude nákladovou položkou u poplatníků daně z příjmů.

Pro stanovení základu daně z nemovitostí byly zpočátku zpracovány dva návrhy, a to podle ceny nemovitostí a podle výměry nemovitostí.

Cílovému řešení základu daně z nemovitosti odpovídá návrh vycházející z ceny nemovitostí. Jelikož současná vyhláška pro oceňováni nemovitosti neumožňuje její využití pro výpočet daně daňovými poplatníky, bude nezbytně vydat obecně závazný právní předpis, který bude řešit i tento problém. Z těchto důvodů je třeba vydat obecně závazný právní předpis, který bude řešit způsob ocenění a jeho organizační zabezpečeni. Na základě tohoto předpisu bude nutno vytvořit materiální podmínky pro realizaci ocenění a jeho propojení na evidenci nemovitosti v plném rozsahu předmětu daně z nemovitostí. Tuto záležitost nemůže řešit pouze ministerstvo financi, ale je třeba prosadit účinnou spolupráci dalších ústředních orgánů České republiky. Do doby předpokládané účinnosti právní úpravy daně z nemovitostí není možno technicky a organizačně zajistit stanovení základu daně tímto způsobem. Proto bylo nutno zvolit navrhovaný způsob stanovení základu daně z výměry nemovitosti s tím, že v dalším období, kdy budou výše uvedené podmínky splněny, bude provedena úprava zákona, v níž základ daně bude tvořit cena nemovitosti.

Sazby daně uvedené v zásadách jsou pouze orientační a budou zpřesněny v paragrafovaném znění v závislosti na vyčíslení celkových důsledků na důchodovou situaci poplatníků v rámci celé daňové soustavy.

Předkládané zásady vycházejí vesměs z dosavadní právní úpravy, na kterou přímo navazuje (občanský zákoník, hospodářský zákoník), a která nebyla dosud novelizována Kromě toho chyběj i další nové obecně závazné právní předpisy, na které budou muset zásady zákona navazovat. V návaznosti na novelizované a nové obecně závazné právní předpisy bude nutno upravit paragrafované znění zákona.

Ze zásad byla vypuštěna ustanovení procesního charakteru, která budou upravena zákonem České národní rady o správě dani. V rámci komplexního zabezpečení správy daní bude i tato daň spravována finančními úřady.

Celkový finanční dopad navrhované právní úpravy nelze v současně době kvantifikovat, a to vzhledem k neúplně evidenci nemovitosti. Rozsah předmětu daně je tudíž možno určit kvalifikovaným odhadem, a proto byla provedena pouze přibližná kvantifikace výnosu daně s tím, že předpokládaný výnos daně z nemovitostí dosáhne přibližně částky 6 mld. Kčs. Výnos daně z pozemku a domovní daně dle dosavadní platné právní úpravy za r. 1990 činil 2 mld. Kčs, z toho příjmem rozpočtu obcí byly pouze 0,4 mld. Kčs.

Podle čl. 12 odst. 2 písm. c) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších předpisů, u daní placených podniky a společnostmi a u daně z příjmů obyvatelstva upravuje okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci uvedených dani v obou republikách zákon Federálního shromážděni. Zásady zákona ČNR o dani z nemovitosti zahrnují mezi poplatníky této daně rovnou měrou nejen fyzické osoby a právnické osoby, jejichž předmětem činnosti není podnikatelství, ale i právnické osoby s podnikatelskou činností typu podniků a společnosti. Tím zásady zákona ČNR překračují meze ústavní působnosti České národní rady a zasahují do ústavní působnosti Federálního shromáždění.

Podle čl. 38 cit. ústavního zákona může zákon Federálního shromáždění svěřit i úpravu otázek uvedených v čl. 12 tohoto ústavního zákona zákonodárství republik; pokud federální zákonodárství neupraví tyto věci v celém rozsahu, mohou je národní rady upravit vlastním zákonodárstvím.

V návrhu zákona o soustavě daní České a Slovenské Federativní Republiky, který byl vládou ČSFR schválen a předložen k dalšímu ústavnímu projednání Federálnímu shromáždění, se předpokládá, že zákon Federálního shromáždění upraví okruh poplatníků, předmět a základ daně a výchozí daňovou sazbu včetně rozsahu možných odchylek v konstrukci daní v obou republikách jen u daně z příjmů fyzických osob a u daně z příjmů právnických osob. K tomu, aby národní rady mohly daň z nemovitosti upravit i pro podniky a společnosti, je podle čl. 38 cit. ústavního zákona třeba, aby jim byla pozitivně zákonem Federálního shromážděni tato působnost svěřena. Zatím se pouze v důvodově zprávě zákona o soustavě daní České a Slovenské Federativní republiky uvádí, že daň z nemovitosti bude upravena zákonem národních rad.

Vypracované zásady zákona ČNR o dani z nemovitostí vycházejí předběžně z předpokladu, že do doby ukončení prací na paragrafovaném znění zákona bude na úrovni Federálního shromáždění přijata odpovídající právní úprava, která založí působnost České národní rady k úpravě daně z nemovitostí i pro podniky a společnosti.

Zpracoval: Ing. Michal Morawski

ředitel odboru státních příjmů

ministerstva financí České republiky