/1/ Vykonatelná rozhodnutí v dávkových
a v jiných než dávkových věcech
nemocenského pojištění, jakož i
vykonatelné výkazy nedoplatků jsou titulem
pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí.
Vykonatelné platební výměry a vykonatelné
výkazy nedoplatků jsou také dokladem k vydání
příkazu k vybrání.
/2/ Správní výkon rozhodnutí v dávkových
i v jiných než dávkových věcech
nemocenského pojištění provádí
ten orgán sociálního zabezpečení,
který rozhodnutí vydal v prvním stupni řízení.
/1/ Řízení o dávku důchodového
zabezpečení se zahajuje na základě
písemné žádosti. Za den uplatnění
nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se
oprávněný poprvé obrátil na
příslušnou organizaci nebo na příslušný
orgán se žádostí o její přiznání.
/2/ Řízení o změně poskytování
nebo výše již přiznané dávky
důchodového zabezpečení se zahajuje
na základě písemné žádosti
nebo z podnětu orgánu, který je příslušný
k rozhodnutí o této změně, není-li
stanoveno jinak.
/3/ Zahájení řízení o dávku
důchodového zabezpečení brání
tomu, aby v téže věci probíhalo jiné
řízení.
/1/ Žádosti o přiznání dávky
důchodového zabezpečení sepisují
organizace a okresní správy sociálního
zabezpečení s občany na tiskopisech vydaných
orgány sociálního zabezpečení.
/2/ Žádost o dávku důchodového
zabezpečení podávají
a) pracovníci v pracovním poměru u organizace,
k níž jsou v pracovním poměru; to neplatí,
jde-li o občana, jehož zaměstnavatelem je jiný
občan, který neprovádí nemocenské
pojištění svých zaměstnanců
jako organizace,
b) členové družstva, u nichž součástí
členství je též pracovní vztah,
u družstva, jehož jsou členy,
c) občané, kteří mají v důchodovém
zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci
v pracovním poměru, u organizace nebo orgánu,
který pro ně vede záznamy a plní další
povinnosti důchodového zabezpečení,
d) občané,jejichž zaměstnavatelem je
jiný občan, který neprovádí
nemocenské pojištění svých zaměstnanců
jako organizace, u okresní správy sociálního
zabezpečení,
e) ostatní občané, u příslušné
okresní správy sociálního zabezpečení.
/3/ Občané, kteří již nejsou
v pracovním nebo jiném poměru k organizaci,
avšak pobírají z tohoto poměru dávky
nemocenského pojištění, podávají
žádost o dávku důchodového zabezpečení
u organizace, která by byla pro ně příslušná
v době trvání jejich pracovního nebo
jiného poměru.
/4/ Pozůstalí po občanech uvedených
v odstavci 2 a v odstavci 3 podávají žádost
o dávku důchodového zabezpečení
u organizací nebo orgánů, které by
byly příslušné pro přijetí
žádosti těchto občanů o dávku
důchodového zabezpečení. Pozůstalí
po nepracujících důchodcích podávají
žádost o důchod u okresní správy
sociálního zabezpečení.
/5/ Je-li občan v době podání žádosti
o dávku důchodového zabezpečení
práce neschopen a má trvalý pobyt v jiném
okrese, než ve kterém je sídlo organizace,
nebo má-li pozůstalý po občanu trvalý
pobyt v jiném okrese, než ve kterém je sídlo
organizace, u níž byl občan zaměstnán,
může být podána žádost o
tuto dávku u okresní správy sociálního
zabezpečení.
/6/ Za občany, kteří vzhledem ke svému
zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost
o dávku důchodového zabezpečení,
mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení
lékaře o zdravotním stavu těchto občanů
podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.
Za občany, kteří nemají rodinné
příslušníky, může podat
tuto žádost jiný občan na základě
plné moci.
/7/ Žádost o dávku důchodového
zabezpečení, na niž vznikl nárok během
výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím
nápravně výchovného ústavu
nebo ústavu pro výkon vazby.
/1/ Organizace, popřípadě okresní
správa sociálního zabezpečení,
příslušná podle § 82 odst. 2 až
5, je povinna sepsat žádost o dávku důchodového
zabezpečení; nesmí odmítnout sepsání
žádosti, to i když má za to, že občan
nesplňuje podmínky stanovené pro nárok
na dávku důchodového zabezpečení
nebo není-li žádost občana doložena
potřebnými doklady. Žádost se sepisuje
na tiskopisech vydaných orgány sociálního
zabezpečení.
/2/ Organizace předkládá žádost
do 8 dnů ode dne sepsání, okresní
správě sociálního zabezpečení
příslušné podle místa trvalého
pobytu žadatele. V téže lhůtě předkládá
žádost, kterou sepsala okresní správa
sociálního zabezpečení, České
správě sociálního zabezpečení.
V řízení ve věcech důchodového
zabezpečení lze použít k důkazu
tištěné nebo fotografické produkty výpočetní,
mikrografické a jiné obdobné techniky místo
originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny.
V řízení ve věcech důchodového
zabezpečení se prokazují
a) doba vojenské služby potvrzením vydaným
příslušným orgánem,
b) doba odbojové činnosti a polní služby
potvrzením vydaným příslušným
vojenským orgánem,
c) doba pobytu v cizině, po kterou žena doprovázela
svého manžela, který působil jako pracovník
v zahraničí nebo expert v zahraničí
potvrzením organizace, která vyslala manžela
ženy do zahraničí,
d) doba výkonu civilní služby potvrzením
orgánu státní správy, který
vydal povolávací příkaz k nastoupení
civilní služby,
e) doba nezaměstnanosti potvrzením orgánu
státní správy, který občana
vedl jako uchazeče o zaměstnání.
/1/ Rozhodnutí o dávkách důchodového
zabezpečení uvedených v § 7 písm.
a) až c) zákona o sociálním zabezpečení
se vydává písemně, pokud se dále
nestanoví jinak. Při vyhotovení rozhodnutí
s použitím automatizované výpočetní
techniky může být rozhodnutí vydáno
v mezinárodní abecedě s předtištěným
razítkem orgánu sociálního zabezpečení
a jménem, příjmením a funkcí
pracovníka odpovědného za vydání
rozhodnutí.
/2/ Písemné rozhodnutí se nevydává
a) jestliže jde o hromadné úpravy dávek
uvedených v odstavci 1 podle zvláštního
zákona o zvyšování důchodů;
v těchto případech obdrží občan
písemné oznámení,
b) o tom, že do ciziny se dávky uvedené v odstavci
1 nevyplácejí.
/3/ Orgán rozhodující o invalidním
důchodu nebo částečném invalidním
důchodu rozhodne bez nové žádosti i
o částečném invalidním důchodu
nebo invalidním důchodu, jestliže v průběhu
řízení zjistí, že občan
je částečně invalidní nebo
invalidní.
/4/ V řízení o přiznání
podpory při narození dítěte a pohřebného
se vydává písemné rozhodnutí
jen, jestliže se dávka nepřiznává
vůbec nebo v požadovaném rozsahu.
/5 / V řízení o lázeňské
péči podle § 7 písm. d) č. 1
zákona o sociálním zabezpečení
se postupuje podle § 69 až 72.
/1/ Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu,
který je příslušný rozhodovat
o dávce důchodového zabezpečení,
se považuje za podklad pro rozhodnutí orgánu
příslušného rozhodovat o zákonném
nároku na dávku důchodového zabezpečení,
jestliže bylo vydáno po podání žádosti
o takovou dávku.
/2/ Rozhodnutí jiného orgánu než orgánu,
který je příslušný rozhodovat
o dávce důchodového zabezpečení,
které je podkladem pro rozhodnutí orgánu,
který je příslušný rozhodovat
o dávce důchodového zabezpečení,
je obsaženo v rozhodnutí o dávce.
/1/ Proti postupu uvedenému v § 86 odst. 2 písm.
a) lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky
důchodového zabezpečení, od které
byla provedena změna její výše, námitky.
/2/ Námitky se podávají u okresní
správy sociálního zabezpečení
podle místa trvalého pobytu poživatele dávky
důchodového zabezpečení. Okresní
správa sociálního zabezpečení
postoupí námitky do 8 dnů České
správě sociálního zabezpečení.
/3/ Česká správa sociálního
zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne,
kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě
dávky důchodového zabezpečení
provedené podle § 86 odst. 2 písm. a).
/1/ O opravném prostředku proti rozhodnutí
o zákonném nároku na dávku důchodového
zabezpečení uvedenou v § 7 písm. a)
č. 1 až 8, písm. b) a c) zákona o sociálním
zabezpečení rozhoduje orgán, o němž
to stanoví zákon o sociálním zabezpečení
[§ 122 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb.].
/2/ Zruší-li orgán uvedený v odstavci
1 rozhodnutí České správy sociálního
zabezpečení, vydá Česká správa
sociálního zabezpečení nové
rozhodnutí.
/3/ Opravný prostředek proti rozhodnutí o
snížení nebo odnětí dávky
důchodového zabezpečení nebo zastavení
její výplaty a proti rozhodnutí vydanému
podle § 106 odst. 4 zákona o sociálním
zabezpečení nemá odkladný účinek.
Do vlastních rukou se doručují
a) rozhodnutí, jimiž se dávka důchodového
zabezpečení nepřiznává, odnímá,
snižuje nebo se zastavuje její výplata a rozhodnutí,
jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem
vyplácené částky,
b) předvolání poživatele dávky
důchodového zabezpečení podmíněné
nepříznivým zdravotním stavem nebo
občana se změněnou pracovní schopností
k vyšetření zdravotního stavu nebo jinému
odbornému vyšetření.
Postup při přechodu z pracovní neschopnosti
do invalidity nebo částečné invalidity
zahrnuje
a) posuzování zdravotního stavu a pracovní
schopnosti,
b) zastavení výplaty nemocenského,
c) rozhodování o invaliditě nebo částečné
invaliditě, jde-li o přechod podle § 94 až
98.
Zaměstnanec, který je pro nemoc nebo úraz
uznán dočasně neschopným k výkonu
svého dosavadního zaměstnání
/dále jen "zaměstnanec neschopný práce"/,
může být uznán invalidním nebo
částečně invalidním
a) v řízení na základě jeho
žádosti o invalidní nebo částečný
invalidní důchod [§ 29 a § 37 zákona
č. 100/1988 Sb.], nebo
b) v řízení podle § 94 až 98.
/1/ Požádal-li zaměstnanec neschopný
práce o invalidní nebo částečný
invalidní důchod dříve než došlo
k zahájení řízení podle §
94 a některý z těchto důchodů
mu byl přiznán, zastaví se mu výplata
nemocenského ode dne, k němuž byl stanoven
počátek výplaty přiznaného
důchodu, pokud podpůrčí doba plynoucí
podle předpisů o nemocenském pojištění
nebo nemocenském zabezpečení [§ 15
odst. 3 a 4 zákona č. 54/1956 Sb.
§ 8 odst. 2 a 3 zákona č. 103/1964 Sb.]
/dále jen "předpisy o nemocenském pojištění"/
neskončila již dříve.
/2/ Rozhodnutí o přiznání invalidního
nebo částečného invalidního
důchodu doručí Česká správa
sociálního zabezpečení zaměstnanci
neschopnému práce a okresní správě
sociálního zabezpečení, jejímž
prostřednictvím byla žádost o invalidní
nebo částečný invalidní důchod
předána České správě
sociálního zabezpečení. Organizaci,
popřípadě jinému plátci nemocenského,
oznámí Česká správa sociálního
zabezpečení den, od něhož byl tento
důchod přiznán.
/1/ Jestliže zaměstnanec neschopný práce
po dobu aspoň šesti měsíců, jemuž
náleží nemocenské, nepožádal
o invalidní nebo částečný invalidní
důchod, anebo sice o některý z těchto
důchodů požádal, ale takový důchod
mu nebyl přiznán z jiných důvodů
než proto, že zaměstnanec není ani invalidní,
ani částečně invalidní, zahájí
na podnět lékařské poradní
komise okresní správa sociálního zabezpečení
řízení o uznání invalidity
nebo částečné invalidity.
/2/ Místní příslušnost okresní
správy sociálního zabezpečení
se řídí místem trvalého pobytu
zaměstnance neschopného práce, pokud se dále
nestanoví jinak.
/3/ Místní příslušnost okresní
správy sociálního zabezpečení
se řídí
a) místem pracoviště zaměstnance neschopného
práce, pokud je na tomto pracovišti závodní
ústav národního zdraví nebo zařízení
Ústavu železničního zdravotnictví,
b) sídlem nápravně výchovného
ústavu, popřípadě ústavu pro
výkon vazby, pokud jde o občana v době výkonu
trestu odnětí svobody, popřípadě
vazby.
Posudková komise okresní správy sociálního
zabezpečení posoudí, je-li zaměstnanec
neschopný práce invalidní, částečně
invalidní nebo není-li ani invalidní ani
částečně invalidní. Na podkladě
posudku podle věty první vydá okresní
správa sociálního zabezpečení
rozhodnutí. Toto rozhodnutí doručí
zaměstnanci neschopnému práce, jeho ošetřujícímu
lékaři a lékařské poradní
komisi, která dala podnět k posouzení jeho
zdravotního stavu. Výsledek řízení
podle věty první oznámí okresní
správa sociálního zabezpečení
organizaci, popřípadě jinému plátci
nemocenského.
/1/ Podá-li zaměstnanec neschopný práce
odvolání proti rozhodnutí podle § 95,
orgán, který o odvolání rozhodl, doručí
své rozhodnutí zaměstnanci neschopnému
práce, jeho ošetřujícímu lékaři
a lékařské poradní komisi, která
dala podnět k posouzení jeho zdravotního
stavu. Výsledek řízení oznámí
organizaci, popřípadě jinému plátci
nemocenského.
/2/ Odvolání proti rozhodnutí okresní
správy sociálního zabezpečení,
kterým se zaměstnanec neschopný práce
domáhá jiného stupně invalidity, nemá
odkladný účinek pro rozhodování
o další výplatě nemocenského.
Rozhodnutí podle § 95 a § 96 odst. 1, kterými
byla zjištěna invalidita nebo částečná
invalidita zaměstnance neschopného práce,
jsou podkladem pro rozhodování o další
výplatě nemocenského a pro rozhodování
o přiznání invalidního nebo částečného
invalidního důchodu.
/1/ Na základě oznámení výsledku
řízení podle § 95 o invaliditě
zaměstnance neschopného práce zastaví
organizace, popřípadě jiný plátce
nemocenského, výplatu nemocenského po uplynutí
jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl oznámen
výsledek řízení.
/2/ Na základě oznámení výsledku
řízení podle § 95 o částečné
invaliditě zaměstnance neschopného práce
zastaví organizace, popřípadě jiný
plátce nemocenského, výplatu nemocenského
dnem skončení jeho pracovní neschopnosti,
nejpozději však po uplynutí jednoho měsíce
ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek řízení.
/3/ Nevyhoví-li orgán, který o odvolání
rozhoduje, odvolání, které má odkladný
účinek, zastaví organizace, popřípadě
jiný plátce nemocenského, výplatu
nemocenského ode dne následujícího
po dni, kdy mu byl oznámen výsledek řízení
o odvolání, ne však dříve než
uplynula doba uvedená v odstavci 1, popřípadě
odstavci 2, pokud pracovní neschopnost trvá.
/4/ Jestliže by podpůrčí doba plynoucí
podle předpisů o nemocenském pojištění
[§ 15 odst. 3 a 4 zákona č. 54/1956 Sb.
§ 8 odst. 2 a 3 zákona č. 103/1964 Sb.]
skončila dříve, než doby uvedené
v odstavcích 1 až 3, zastaví organizace, popřípadě
jiný plátce nemocenského, výplatu
nemocenského ode dne následujícího
po skončení podpůrčí doby.
/1/ Orgán sociálního zabezpečení
nahradí v rozsahu stanoveném tímto zákonem
na žádost občana náklady, které
mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil
k jednání posudkové komise tohoto orgánu
nebo se pro potřeby této komise podvolil vyšetření
zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření
/dále jen "vyšetření"/, pokud
jde o řízení o přechodu z pracovní
neschopnosti do invalidity zahájené podle §
94.
/2/ Za podmínek a v rozsahu uvedeném v odstavci
1 se nahradí i náklady odvolacího řízení
správního, pokud bylo odvolání aspoň
zčásti vyhověno.
/3/ Náhrada nákladů náleží
a) rodinným příslušníkům
a průvodcům občanů uvedených
v odstavci 1, potvrdil-li ošetřující
lékař, že tito občané potřebují
průvodce na cestu k vyšetření nebo k
jednání příslušného orgánu,
b) zákonným zástupcům těchto
občanů, jestliže je doprovázejí
na vyzvání k vyšetření nebo jednání
příslušného orgánu,
pokud o náhradu nákladů řízení
požádali. Náhradu nákladů řízení
hradí orgán sociálního zabezpečení
uvedený v odstavci 1.
/1/ Náhrada jízdních výdajů
náleží při použití veřejných
hromadných dopravních prostředků,
s výjimkou místních dopravních prostředků,
za cestu z místa pobytu do místa předvolání
a zpět.
/2/ Při jízdě vlakem se hradí jízdné
za druhou vozovou třídu; příplatek
na rychlík se hradí jen tehdy, jestliže vzdálenost
místa pobytu od místa předvolání
je delší než 100 km. Jízdními výdaji
jsou výdaje za jízdenku, místenku a bylo-li
nezbytné použít lůžkového
nebo lehátkového vozu, též výdaje
s tím spojené.
/3/ Mají-li osoby uvedené v § 99 odst. 1 a
3 možnost uplatnit nárok na slevu jízdného,
náleží jim náhrada jen ve výši
zlevněného jízdného; mají-li
možnost používat volné jízdenky,
náhrada jízdného nenáleží.
/4/ Náhrada jízdného při použití
vozidla taxislužby a náhrada jízdních
výdajů při použití vlastního
motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li
ošetřující lékař se zřetelem
na zdravotní stav žadatele nutnost takové dopravy.
Výše náhrady se řídí sazbami
stanovenými obecnými předpisy. Při
použití vlastního motorového vozidla
se vyjádření ošetřujícího
lékaře nevyžaduje, jestliže byl oprávněnému
poskytnut příspěvek na zakoupení motorového
vozidla.
/1/ Náhrada ušlého výdělku náleží
za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením
nebo jednáním příslušného
orgánu ušel osobám uvedeným v §
99 odst. 1 a 3 výdělek.
/2/ Náhrada ušlého výdělku nenáleží
za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 99 odst.
1 a 3 náleží nemocenské nebo za kterou
jim organizace poskytne náhradu mzdy, popřípadě
pracovní odměny.
/1/ Stravné a nocležné se poskytuje ve výši
podle předpisů o cestovních náhradách
[§ 7 a § 8 vyhlášky č. 33/1984
Sb., o cestovních náhradách, ve znění
pozdějších předpisů.].
/2/ Nocležné náleží, jestliže
osoba uvedená v § 99 odst. 1 a 3 by se nemohla při
použití veřejného hromadného
dopravního prostředku vrátit do místa
svého pobytu do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo
vyšetření nebo jednání příslušného
orgánu sociálního zabezpečení.
/3/ Stravné a nocležné nenáleží
za dobu pobytu v léčebném ústavu;
rovněž nenáleží, je-li stravování
a ubytování poskytnuto příslušným
orgánem bezplatně.
Jiné nutné výlohy, které měly
osoby uvedené v § 99 odst. 1 a 3, se nahrazují
v prokázané výši.
Nárok na náhradu je třeba uplatnit do dvou
měsíců ode dne vyšetření
nebo jednání u orgánu sociálního
zabezpečení, u něhož proběhlo
jednání, nebo pro jehož potřeby se občan
podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost
o náhradu je třeba doložit příslušnými
doklady. Tento příslušný orgán
rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu.
Účastním řízení může
samostatně v řízení jednat v tom rozsahu,
v jakém má způsobilost vlastními úkony
nabývat v sociálním zabezpečení
práv a brát na sebe povinnosti [§ 4 odst.
2 zákona č. 100/1988 Sb.].
Opravný prostředek není přípustný
proti rozhodnutí o žádosti o odstranění
tvrdostí předpisů o sociálním
zabezpečení.
Rozhoduje-li orgán sociálního zabezpečení
na základě posudku posudkové komise okresní
správy sociálního zabezpečení
nebo ministerstva, kterým byl zjištěn dlouhodobě
nepříznivý zdravotní stav účastníka
řízení, vyznačí na rozhodnutí
dobu jeho platnosti; to neplatí, jde-li o důchody
podmíněné dlouhodobě nepříznivým
zdravotním stavem a zvýšení důchodu
pro bezmocnost.
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí
pro řízení ve věcech nemocenského
pojištění a důchodového zabezpečení
obecné předpisy o správním řízení
[Zákon č. 71/1967 Sb., o správním
řízení /správní řád/.].
Pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou k rozhodování
v prvním stupni příslušné okresní
správy sociálního zabezpečení.
/1/ Příslušník Policie České
republiky podává žádost o dávku
důchodového zabezpečení u útvaru,
v němž koná službu; pozůstalý
po příslušníku Policie České
republiky podává žádost o tuto dávku
u útvaru, v němž zemřelý konal
naposledy službu. Ostatní oprávnění
podávají žádost o dávku důchodového
zabezpečení u ministerstva vnitra České
republiky.
/2/ Příslušník Sboru nápravné
výchovy podává žádost o dávku
důchodového zabezpečení u útvaru,
v němž koná službu; to platí též,
jestliže žádost o tuto dávku podává
pozůstalý po příslušníku
Sboru nápravné výchovy. Ostatní oprávnění
podávají žádost o dávku důchodového
zabezpečení u orgánu sociálního
zabezpečení ministerstva spravedlnosti České
republiky.
/1/ Proti rozhodnutí orgánu sociálního
zabezpečení ministerstva vnitra České
republiky nebo ministerstva spravedlnosti České
republiky o dávce lze podat písemné odvolání
do 15 dnů u orgánu, který je vydal; odvolání
není přípustné proti rozhodnutí
o odstranění tvrdosti a proti rozhodnutí
o povolení výjimky podle § 137 zákona
o sociálním zabezpečení.
/2/ Orgán, který napadené rozhodnutí
vydal, může odvolání sám plně
vyhovět; neučiní-li tak, je povinen nejpozději
do 30 dnů od podání odvolání
předložit je orgánu příslušnému
k rozhodnutí o odvolání.
/3/ Odvolacím orgánem je služební orgán
nejblíže nadřízený služebnímu
orgánu, který rozhodnutí vydal.
/4/ Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání
bez zbytečného odkladu, nejpozději však
do 60 dnů ode dne podání odvolání;
pokud nelze v této lhůtě o odvolání
rozhodnout, musí být oprávněnému
písemně sděleny důvody a doba, během
níž se o odvolání rozhodne.
/5/ Proti rozhodnutí o odvolání se nelze
odvolat.
Pro řízení ve věcech důchodového
zabezpečení příslušníků
Policie České republiky a Sboru nápravné
výchovy ustanovení § 89 odst. 1 a 2 a §
108 neplatí.