ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1991

VI. volební období

423

INTERPELACE

poslance ČNR Jana Květa

na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta

ve věci zabezpečení příznivého stavu vědy a vysokého školství v České republice

Z pověření předsednictva České národní rady předkládám v souladu s §89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu ČNR, poslancům České národní rady následující písemnou interpelaci poslance ČNR Jana Květa na předsedu vlády České republiky Petra Pitharta:

"Ve své interpelaci upozorňuji vládu ČR na přiložené "Memorandum vědců z vysokých škol a Československé akademie věd" ze dne 20. 9. 1991, které tvoří součást mojí interpelace, a žádám vládu ČR, aby co nejdříve projednala požadavky, kterými se toto memorandum obrací k ní, resp. jejím prostřednictvím na vládu ČSFR. Zejména doporučuji, aby vláda ČR v souladu s požadavky memoranda urychleně vypracovala konečné návrhy požadovaných zákonů a dalších potřebných legislativních norem a aby požadavky vědců na financování vědy a vysokého školství promítla do návrhu rozpočtu ČR na rok 1992.

Příloha: Memorandum vědců z vysokých škol a Československé akademie věd.

V Praze dne 16. října 1991 Jan Květ, v. r."

V Praze dne 18. října 1991
Dagmar Burešová, v. r.

Příloha 1

Memorandum vědců z vysokých škol a Československé akademie věd

Předsednictvo Rady vysokých škol ČR a Prezídium ČSAV se sešly dne 20. 9. 1991 na společném zasedání a přijaly toto prohlášení:

Věda a vzdělávání jsou součástí kultury. Naše veřejnost by se měla oprostit od zkreslení pohledu na vzdělanost a využití vědeckých poznatků minulým režimem, který se prohlašoval za vědecky řízený, ale naprosto neumožňoval odpovídající rozvoj vědy a uplatnění vědeckých výsledků. Bez vědecky vzdělaných pracovníků nelze ani úspěšně přejímat zahraniční legislativní, ekonomické, hospodářské a technické zkušenosti. I licence je možno efektivně využívat pouze na základě hluboce zasvěcené analýzy a adaptace na domácí poměry. V současných rozborech řady odvětví našeho hospodářství je také špatná vzdělanostní skladba jmenována jako hlavní překážka zlepšení situace.

Ve sféře vědy a výzkumu se výrazně negativně projevuje únik vysoce kvalitních mozků. V některých ústavech a na některých školách dosahuje od začátku roku 1990 10 i více procent pracovníků. I při vzrůstající nezaměstnanosti zůstávají místa na vědeckých pracovištích a vysokých školách neobsazena, neboť schopní pracovníci odcházejí do zahraničí a do soukromého sektoru.

Veřejnost a její politická representace by měla zajistit všestrannou podporu vědy a vysokoškolského vzděláváni. Investice do vzdělání a do vědy jsou investice do budoucnosti. Každý milión, rozumně věnovaný do vzdělání, vědy a kultury se nám může jednou vrátit, a ve vyspělých zemích také vrací, v podobě miliardových hodnot.

Pro překonání neblahého dědictví minulosti žádáme urychlené dopracování a projednání zákona o Federálním fondu vědy a technologií, zákona o federální učené společnosti, zákonů o vědě a technologiích ČNR a SNR, zákonů o ČAVU a SAV a novely zákona o vysokých školách. V těchto zákonech je nutno zakotvit moderní kompetiční principy posuzování a financování vědy a technologií a samosprávy vědy umožňující svobodnou vědeckou práci. Apelujeme na vládní orgány ČR a na ČNR, aby Fond pro vědu připravený ve federálním a slovenském zákoně byl zakotven také v zákoně ČNR o vědě a technologiích. Tyto zákony musí také v oblasti personální umožnit pracovní poměry mladších vědců a mladších vysokoškolských učitelů na dobu určitou tak, aby v souladu se světovým trendem byla podpořena jejich kompetice, umožňující výběr nejlepších.

Zejména žádáme, aby na úrovni federace i ČR byly vytvořeny rady vlády pro vědu a technologie, a aby federální rada byla vládou pověřena representací naší vědy vůči zahraničí. Měla by se také vytvořit jednotná informační databáze o možnostech vědeckých styků se zahraničím.

Žádáme systémové řešení financování vědy a vysokého školství, jehož úroveň musí podle doporučení světových organizací brzy přesáhnout dosavadní rozsah 0,8% hrubého národního důchodu pro vysoké školství a 1,2% na výzkum (přibližně jen 0,3% pro vědu) tak, aby věda a vysokoškolské vzdělávání u nás skutečně nabyly významu odpovídajícího poměrům v zemích Evropských společenství. Systém musí také odstranit nedůstojné pracovně právní a finanční zařazení mladých vědců. Rovněž je nutné odstranit předpisy omezující při jímání zahraničních studentů a vědeckých pracovníků. Systém musí zaručit maximální pluralitu zdrojů, podpořenou vytvářením fondů, nadací a zejména úpravami daňového systému.

Vyzýváme ministerstvo zahraničních věcí, aby posílilo iniciativu a vytvořilo příslušný aparát na našem zastupitelském úřadu v Bruselu pro získávání údajů o vědeckých programech Evropských společenství.

V oblasti výchovy žádáme, aby vláda podpořila vytvoření takových mechanismů, které by podle doporučení Světové banky zaručily všem občanům přístup k vysokoškolskému vzdělání bez ohledu na schopnost hradit předepsané poplatky.

Co děláme pro překonání minulosti

Ve výběru kvalitních pracovníků jak v ČSAV, tak na vysokých školách pokračujeme ve srovnání s hospodářskou sférou i státním aparátem zřetelně rychleji.

ČSAV positivně využila ekonomického tlaku k propouštění neefektivních pracovníků. Snížení dosahuje ve všech ústavech nejméně 20%, ale i přes 30% ve srovnání s rokem 1989. Vedle této redukce postupuje, přes velký vnitřní a někdy i vnější odpor, selektivní rušení ústavů a jejich částí. Řízení pracovišť již není v pravomoci sboru akademiků.

Byla posílena samostatnost a právní subjektivita vysokých škol, došlo k vytvoření samosprávných orgánů v jejich řízení i ve výchově studentů, ke zvýšení zodpovědnosti studentů. Vedoucí pracovníci až po vedoucí kateder prošli konkursním řízením.

Od revoluce společně prosazujeme potřebu moderního systému financování vědy. Prozatím si jednotlivé dílčí organizace alespoň ze svých prostředků vytvořily dílčí uspořádání, která vedla ke sbírání zkušeností v tomto kompetičním ("tržním") způsobu.

Jsme přesvědčeni o tom, že věda a vysoké školství jsou nadnárodní. Nepodařilo-li se tuto myšlenku prosadit na politické úrovni, sjednocujeme se zdola vedením společných jednání se slovenskými kolegy, směřujících ke shodným principům při vytváření republikových struktur.

Společně prosazujeme takové zákonodárství, které odstraní zděděné nesmyslné oddělení vědy a vysokoškolského vzdělávání, přispěje k vytvoření autoregulačních systémů ve vědě a překoná další neblahé důsledky minulosti.

Přes určité legislativní a ekonomické potíže vytváříme společná pracoviště, vhodní pracovníci a pracoviště ČSAV jsou převáděni na vysoké školy. Jako příklad můžeme uvést vytvoření Biologické fakulty Jihočeské university, převod Ústavu teorie hutnických procesů ČSAV na VŠB v Ostravě, připravované převody části Geografického ústavu, Sociálně ekonomického ústavu, Ústavu ekologie průmyslové krajiny.

Dohodli jsme se na tom, že pracovníci Akademie zvýší účast na vysokoškolském vzdělávání, počínaje základním studiem. Vysoké školy budou zvát významné pracovníky Akademie k přednášení nejen speciálních, ale i základních přednášek.

Shodli jsme se v tom, že přispějeme k odstranění dvoukolejnosti přípravy a vyjasnění pracovněprávního postavení mladé vědecké generace v aspiranturách a postgraduálním doktorandském studiu. Jako representativní orgány vysokých škol a pracovišť ČSAV doporučujeme, aby novela vysokoškolského zákona zavedla v mnoha zemích používaný titul PhD.

V Praze dne 20. září 1991

Předsednictvo Rady vysokých škol Prezídium Československé
České republikyakademie věd




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP