Z pověření předsednictva České
národní rady předkládám v souladu
s §89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím
řádu ČNR, poslancům České
národní rady následující písemnou
interpelaci poslance ČNR Jana Květa na předsedu
vlády České republiky Petra Pitharta:
"Ve své interpelaci upozorňuji vládu
ČR na přiložené "Memorandum vědců
z vysokých škol a Československé akademie
věd" ze dne 20. 9. 1991, které tvoří
součást mojí interpelace, a žádám
vládu ČR, aby co nejdříve projednala
požadavky, kterými se toto memorandum obrací
k ní, resp. jejím prostřednictvím
na vládu ČSFR. Zejména doporučuji,
aby vláda ČR v souladu s požadavky memoranda
urychleně vypracovala konečné návrhy
požadovaných zákonů a dalších
potřebných legislativních norem a aby požadavky
vědců na financování vědy a
vysokého školství promítla do návrhu
rozpočtu ČR na rok 1992.
Příloha: Memorandum vědců z vysokých škol a Československé akademie věd.
V Praze dne 16. října 1991 | Jan Květ, v. r." |
Dagmar Burešová, v. r.
Příloha 1
Memorandum vědců z vysokých škol
a Československé akademie věd
Předsednictvo Rady vysokých škol ČR
a Prezídium ČSAV se sešly dne 20. 9. 1991 na
společném zasedání a přijaly
toto prohlášení:
Věda a vzdělávání jsou součástí
kultury. Naše veřejnost by se měla oprostit
od zkreslení pohledu na vzdělanost a využití
vědeckých poznatků minulým režimem,
který se prohlašoval za vědecky řízený,
ale naprosto neumožňoval odpovídající
rozvoj vědy a uplatnění vědeckých
výsledků. Bez vědecky vzdělaných
pracovníků nelze ani úspěšně
přejímat zahraniční legislativní,
ekonomické, hospodářské a technické
zkušenosti. I licence je možno efektivně využívat
pouze na základě hluboce zasvěcené
analýzy a adaptace na domácí poměry.
V současných rozborech řady odvětví
našeho hospodářství je také špatná
vzdělanostní skladba jmenována jako hlavní
překážka zlepšení situace.
Ve sféře vědy a výzkumu se výrazně
negativně projevuje únik vysoce kvalitních
mozků. V některých ústavech a na některých
školách dosahuje od začátku roku 1990
10 i více procent pracovníků. I při
vzrůstající nezaměstnanosti zůstávají
místa na vědeckých pracovištích
a vysokých školách neobsazena, neboť schopní
pracovníci odcházejí do zahraničí
a do soukromého sektoru.
Veřejnost a její politická representace by
měla zajistit všestrannou podporu vědy a vysokoškolského
vzděláváni. Investice do vzdělání
a do vědy jsou investice do budoucnosti. Každý
milión, rozumně věnovaný do vzdělání,
vědy a kultury se nám může jednou vrátit,
a ve vyspělých zemích také vrací,
v podobě miliardových hodnot.
Pro překonání neblahého dědictví
minulosti žádáme urychlené dopracování
a projednání zákona o Federálním
fondu vědy a technologií, zákona o federální
učené společnosti, zákonů o
vědě a technologiích ČNR a SNR, zákonů
o ČAVU a SAV a novely zákona o vysokých školách.
V těchto zákonech je nutno zakotvit moderní
kompetiční principy posuzování a financování
vědy a technologií a samosprávy vědy
umožňující svobodnou vědeckou
práci. Apelujeme na vládní orgány
ČR a na ČNR, aby Fond pro vědu připravený
ve federálním a slovenském zákoně
byl zakotven také v zákoně ČNR o vědě
a technologiích. Tyto zákony musí také
v oblasti personální umožnit pracovní
poměry mladších vědců a mladších
vysokoškolských učitelů na dobu určitou
tak, aby v souladu se světovým trendem byla podpořena
jejich kompetice, umožňující výběr
nejlepších.
Zejména žádáme, aby na úrovni
federace i ČR byly vytvořeny rady vlády pro
vědu a technologie, a aby federální rada
byla vládou pověřena representací
naší vědy vůči zahraničí.
Měla by se také vytvořit jednotná
informační databáze o možnostech vědeckých
styků se zahraničím.
Žádáme systémové řešení
financování vědy a vysokého školství,
jehož úroveň musí podle doporučení
světových organizací brzy přesáhnout
dosavadní rozsah 0,8% hrubého národního
důchodu pro vysoké školství a 1,2% na
výzkum (přibližně jen 0,3% pro vědu)
tak, aby věda a vysokoškolské vzdělávání
u nás skutečně nabyly významu odpovídajícího
poměrům v zemích Evropských společenství.
Systém musí také odstranit nedůstojné
pracovně právní a finanční
zařazení mladých vědců. Rovněž
je nutné odstranit předpisy omezující
při jímání zahraničních
studentů a vědeckých pracovníků.
Systém musí zaručit maximální
pluralitu zdrojů, podpořenou vytvářením
fondů, nadací a zejména úpravami daňového
systému.
Vyzýváme ministerstvo zahraničních
věcí, aby posílilo iniciativu a vytvořilo
příslušný aparát na našem
zastupitelském úřadu v Bruselu pro získávání
údajů o vědeckých programech Evropských
společenství.
V oblasti výchovy žádáme, aby vláda
podpořila vytvoření takových mechanismů,
které by podle doporučení Světové
banky zaručily všem občanům přístup
k vysokoškolskému vzdělání bez
ohledu na schopnost hradit předepsané poplatky.
Co děláme pro překonání
minulosti
Ve výběru kvalitních pracovníků
jak v ČSAV, tak na vysokých školách
pokračujeme ve srovnání s hospodářskou
sférou i státním aparátem zřetelně
rychleji.
ČSAV positivně využila ekonomického
tlaku k propouštění neefektivních pracovníků.
Snížení dosahuje ve všech ústavech
nejméně 20%, ale i přes 30% ve srovnání
s rokem 1989. Vedle této redukce postupuje, přes
velký vnitřní a někdy i vnější
odpor, selektivní rušení ústavů
a jejich částí. Řízení
pracovišť již není v pravomoci sboru akademiků.
Byla posílena samostatnost a právní subjektivita
vysokých škol, došlo k vytvoření
samosprávných orgánů v jejich řízení
i ve výchově studentů, ke zvýšení
zodpovědnosti studentů. Vedoucí pracovníci
až po vedoucí kateder prošli konkursním
řízením.
Od revoluce společně prosazujeme potřebu
moderního systému financování vědy.
Prozatím si jednotlivé dílčí
organizace alespoň ze svých prostředků
vytvořily dílčí uspořádání,
která vedla ke sbírání zkušeností
v tomto kompetičním ("tržním")
způsobu.
Jsme přesvědčeni o tom, že věda
a vysoké školství jsou nadnárodní.
Nepodařilo-li se tuto myšlenku prosadit na politické
úrovni, sjednocujeme se zdola vedením společných
jednání se slovenskými kolegy, směřujících
ke shodným principům při vytváření
republikových struktur.
Společně prosazujeme takové zákonodárství,
které odstraní zděděné nesmyslné
oddělení vědy a vysokoškolského
vzdělávání, přispěje
k vytvoření autoregulačních systémů
ve vědě a překoná další
neblahé důsledky minulosti.
Přes určité legislativní a ekonomické
potíže vytváříme společná
pracoviště, vhodní pracovníci a pracoviště
ČSAV jsou převáděni na vysoké
školy. Jako příklad můžeme uvést
vytvoření Biologické fakulty Jihočeské
university, převod Ústavu teorie hutnických
procesů ČSAV na VŠB v Ostravě, připravované
převody části Geografického ústavu,
Sociálně ekonomického ústavu, Ústavu
ekologie průmyslové krajiny.
Dohodli jsme se na tom, že pracovníci Akademie zvýší
účast na vysokoškolském vzdělávání,
počínaje základním studiem. Vysoké
školy budou zvát významné pracovníky
Akademie k přednášení nejen speciálních,
ale i základních přednášek.
Shodli jsme se v tom, že přispějeme k odstranění
dvoukolejnosti přípravy a vyjasnění
pracovněprávního postavení mladé
vědecké generace v aspiranturách a postgraduálním
doktorandském studiu. Jako representativní orgány
vysokých škol a pracovišť ČSAV doporučujeme,
aby novela vysokoškolského zákona zavedla v
mnoha zemích používaný titul PhD.
V Praze dne 20. září 1991
Předsednictvo Rady vysokých škol | Prezídium Československé |
České republiky | akademie věd |